What do you think?
Rate this book
Prvorozený
Pětadvacetiletý student Jonas si načerno vydělává na stavbách, aby uživil svou nemocnou matku. Jednoho dne se mu stane vážná nehoda, kterou však jako zázrakem přežije. Celý jeho život se obrátí vzhůru nohama a on musí najednou pochopit, kým je a co se s ním děje. Vzápětí Jonas zjišťuje, že po něm někdo jde a vydává se na útěk, který ho zavede do nejtemnějších zákoutí Stockholmu. V jiné části města bývalá policistka Viveca Eldhová pátrá po pachateli, který upaluje osamělé bezdomovce vysokým napětím. Když dostane za úkol vyšetřit brutální rituální vraždu, znovu se jí vybaví vzpomínky na události z její vlastní minulosti. Prvorozený je drsný, napínavý a akční román odehrávající se ve Stockholmu. Přináší i nádech nadpřirozena, díky kterému může čtenář pohlédnout na skutečnost úplně jinýma očima. Stockholm už nikdy nebude tím, co býval.
- GenresThrillerYoung Adult
352 pages, Hardcover
First published October 14, 2015
7 people are currently reading
78 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 19 of 19 reviews
March 25, 2019
Wer sich das Cover einmal ganz genau ansieht, entdeckt als Genrebeschreibung den "Thriller". Dies stimmt auch, aber eben nur zur Hälfte.
Tatsächlich hat man es mit einem Fantasy-Thriller zutun, der meiner Meinung nach, auch so betitelt werden können. Ist es doch eine Genre, was zumindest mir, noch nicht unter gekommen ist.
Ob dieser Mix tauglich ist und ob er überzeugen konnte, erfahrt ihr jetzt.
Da auf Grund der leicht falschen Genrebezeichnung, meine Erwartungen in eine ganz andere Richtung gingen, war die Überraschung natürlich groß, als es im Buch plötzlich um unmenschliche Kräfte ging.
Nach der kleinen Eingewöhnung ging es dann auch mitten ins Geschehen und sich da zurecht zu finden war stellenweise durchaus schwierig. Tatsächlich las ich das Buch, mit der Hoffnung es zu verstehen und Begriffe endlich erklärt zu bekommen und um mit ihnen was anfangen zu können.
Hier wurde ich dann wirklich arg enttäuscht, denn so manche Erklärung blieb einfach aus oder war unzureichend. Dabei steckte in der Geschichte so viel tolles. Es war z.B. wunderschön zu erlesen, wie Weber aus Gold Fäden webten, mit denen sie dann Wunden heilen konnten oder Personen sogar ganze Gesichter verpassten. Hier war dann auch ein Hauch Sci-Fi zu spüren.
Ich muss dazu sagen, das nur ein Teil des Buches verwirrend ist und das ist der um die Walküre Eldh. Der andere Teil, welcher sich mit Jonas beschäftigt, ist verständlich und nachvollziehbar. Aber bei Eldh wankte ich stets und das ärgerte mich sehr, da sie so viel zu wissen schien, das aber einfach nicht an die Oberfläche kam.
Außer der verwirrenden Erklärweise, hatte das Buch einiges zu bieten. Es war spannend, mitfühlend und überraschte einen in den unglaublichsten Momenten. Die Idee dahinter war bestimmt großartig, weshalb ich hoffe im 2. Teil der Reihe ein paar mehr Antworten zu finden. Trotzdem ist es für einen ersten Teil einfach zu konfus und man hat das Gefühl ins kalte Wasser geschmissen zu werden, das aber partout nicht an Kälte verliert. Kurz gesagt, man wird nicht wirklich warm mit der Geschichte.
Da das Buch in Schweden spielte und auch der Autor daher kam, musste man mit den schwedischen Namen von Straßen, Städten, Fähren usw. zurecht kommen. Da diese Namen aber sehr schwer auszusprechen sind, blieb mir nix anderes übrig als sie zu überlesen.
Wenn ich die Charaktere mit nur einem Wort beschreiben müsste, dann wäre dies wohl faszinierend.
Fangen wir bei Jonas an, der ein hartes Leben zu führen scheint. Er muss das Geld für den Lebensunterhalt aufbringen und arbeitet dafür schwarz auf Baustellen. Allein das Engagement, welches er dafür an den Tag legt ist heldenhaft. Charakterlich ist er einfach ein angenehmer Typ, der im Verlauf des Buches nicht nur immer neugieriger wird, sondern auch an Stärke gewinnt.
Eldh, ist mir bis zum Ende ein Rätsel gewesen und das obwohl man immer mal ein paar Happen zu geworfen bekommt, die dann vielleicht ein Gesamtbild ergeben. Da ihre Informationen aber in zu großen Abständen kommen, blieb sie für mich einfach nur ein Name. Man erfährt sehr viel durch sie, aber es ist meist so beschrieben, das ich es nicht verstand.
Wenn ich eines mag, dann Bücher wo wirklicher jeder Charakter seine eigene Persönlichkeit hat. Z.B. fand ich Jonas Ex-Freundin Rebecca total sympathisch, da sie trotz so einiger Probleme hinter ihm stand. Dann seine Mutter, die einfach nur ausgelaugt wirkt und einen mit ihrer Kälte erschreckt oder aber auch die Personen welche Jonas in diese Welt führen und ihm dabei zeigen, wozu er jetzt alles fähig ist. Unter ihnen gibt es dann auch noch einmal mehrere Bezeichnungen, die ihr aber gerne selbst entdecken dürft.
Es war wirklich so, das ich mir die Personen leibhaftig, vor mir, vorstellen konnte, denn das erlebe auch ich nur sehr selten.
Das Cover hat etwas trauriges an sich, da die Farben sehr kühl sind. Auch der Anblick einer allein stehenden Person, wirkt nicht gerade herzlich. Trotzdem beschreibt es die Situation im Buch sehr gut, denn Jonas, unser Hauptprotagonist, ist ein Einzelgänger und wie es es der Untertitel sagt, ein Gejagter.
Was mich persönlich sehr angesprochen hat, war die Schreibweise des Buchtitels, da diese wie mit einen groben Pinsel gezeichnet aussieht. Besonders die Flecken und Striemen, hatten es mir angetan, das sie nicht künstlich wirkten, sondern gewollt.
Das hätte ein richtig tolles Buch werden können, wenn der Autor nicht all seine Ideen probiert hätte, in ein Buch zu drücken. Ich war als Leser mit den vielen Einzelheiten schier überfordert, zumal die Beschreibungen sehr dürftig waren.
Tatsächlich hat man es mit einem Fantasy-Thriller zutun, der meiner Meinung nach, auch so betitelt werden können. Ist es doch eine Genre, was zumindest mir, noch nicht unter gekommen ist.
Ob dieser Mix tauglich ist und ob er überzeugen konnte, erfahrt ihr jetzt.
Da auf Grund der leicht falschen Genrebezeichnung, meine Erwartungen in eine ganz andere Richtung gingen, war die Überraschung natürlich groß, als es im Buch plötzlich um unmenschliche Kräfte ging.
Nach der kleinen Eingewöhnung ging es dann auch mitten ins Geschehen und sich da zurecht zu finden war stellenweise durchaus schwierig. Tatsächlich las ich das Buch, mit der Hoffnung es zu verstehen und Begriffe endlich erklärt zu bekommen und um mit ihnen was anfangen zu können.
Hier wurde ich dann wirklich arg enttäuscht, denn so manche Erklärung blieb einfach aus oder war unzureichend. Dabei steckte in der Geschichte so viel tolles. Es war z.B. wunderschön zu erlesen, wie Weber aus Gold Fäden webten, mit denen sie dann Wunden heilen konnten oder Personen sogar ganze Gesichter verpassten. Hier war dann auch ein Hauch Sci-Fi zu spüren.
Ich muss dazu sagen, das nur ein Teil des Buches verwirrend ist und das ist der um die Walküre Eldh. Der andere Teil, welcher sich mit Jonas beschäftigt, ist verständlich und nachvollziehbar. Aber bei Eldh wankte ich stets und das ärgerte mich sehr, da sie so viel zu wissen schien, das aber einfach nicht an die Oberfläche kam.
Außer der verwirrenden Erklärweise, hatte das Buch einiges zu bieten. Es war spannend, mitfühlend und überraschte einen in den unglaublichsten Momenten. Die Idee dahinter war bestimmt großartig, weshalb ich hoffe im 2. Teil der Reihe ein paar mehr Antworten zu finden. Trotzdem ist es für einen ersten Teil einfach zu konfus und man hat das Gefühl ins kalte Wasser geschmissen zu werden, das aber partout nicht an Kälte verliert. Kurz gesagt, man wird nicht wirklich warm mit der Geschichte.
Da das Buch in Schweden spielte und auch der Autor daher kam, musste man mit den schwedischen Namen von Straßen, Städten, Fähren usw. zurecht kommen. Da diese Namen aber sehr schwer auszusprechen sind, blieb mir nix anderes übrig als sie zu überlesen.
Wenn ich die Charaktere mit nur einem Wort beschreiben müsste, dann wäre dies wohl faszinierend.
Fangen wir bei Jonas an, der ein hartes Leben zu führen scheint. Er muss das Geld für den Lebensunterhalt aufbringen und arbeitet dafür schwarz auf Baustellen. Allein das Engagement, welches er dafür an den Tag legt ist heldenhaft. Charakterlich ist er einfach ein angenehmer Typ, der im Verlauf des Buches nicht nur immer neugieriger wird, sondern auch an Stärke gewinnt.
Eldh, ist mir bis zum Ende ein Rätsel gewesen und das obwohl man immer mal ein paar Happen zu geworfen bekommt, die dann vielleicht ein Gesamtbild ergeben. Da ihre Informationen aber in zu großen Abständen kommen, blieb sie für mich einfach nur ein Name. Man erfährt sehr viel durch sie, aber es ist meist so beschrieben, das ich es nicht verstand.
Wenn ich eines mag, dann Bücher wo wirklicher jeder Charakter seine eigene Persönlichkeit hat. Z.B. fand ich Jonas Ex-Freundin Rebecca total sympathisch, da sie trotz so einiger Probleme hinter ihm stand. Dann seine Mutter, die einfach nur ausgelaugt wirkt und einen mit ihrer Kälte erschreckt oder aber auch die Personen welche Jonas in diese Welt führen und ihm dabei zeigen, wozu er jetzt alles fähig ist. Unter ihnen gibt es dann auch noch einmal mehrere Bezeichnungen, die ihr aber gerne selbst entdecken dürft.
Es war wirklich so, das ich mir die Personen leibhaftig, vor mir, vorstellen konnte, denn das erlebe auch ich nur sehr selten.
Das Cover hat etwas trauriges an sich, da die Farben sehr kühl sind. Auch der Anblick einer allein stehenden Person, wirkt nicht gerade herzlich. Trotzdem beschreibt es die Situation im Buch sehr gut, denn Jonas, unser Hauptprotagonist, ist ein Einzelgänger und wie es es der Untertitel sagt, ein Gejagter.
Was mich persönlich sehr angesprochen hat, war die Schreibweise des Buchtitels, da diese wie mit einen groben Pinsel gezeichnet aussieht. Besonders die Flecken und Striemen, hatten es mir angetan, das sie nicht künstlich wirkten, sondern gewollt.
Das hätte ein richtig tolles Buch werden können, wenn der Autor nicht all seine Ideen probiert hätte, in ein Buch zu drücken. Ich war als Leser mit den vielen Einzelheiten schier überfordert, zumal die Beschreibungen sehr dürftig waren.
February 7, 2021
Mycket intressant världsbygge, men jag vet inte riktigt vad jag tycker om sättet att presentera det. Världigt mycket info ges genom att bara presentera det, som om jag borde veta vad det var, t.ex krafterna de har. Eldh liksom bara "äter" el och jag ska bara ta det för vad det är, tills det får en förklaring. En förklaring som dessutom inte riktigt håller måttet.
Dock gillade jag språket, precis så pass mycket att det är spännande, men inte en massa skitsnack som man ändå inte kommer ihåg, och bra beskrivet, så jag kan "se" det medan jag läser.
Helt klart att författaren sett det som en film när han skrev det, och kanske med en önskan att se det som film.
Lite för öppet slut för mig, och en hel drös med frågor som inte fått några svar.
Dock gillade jag språket, precis så pass mycket att det är spännande, men inte en massa skitsnack som man ändå inte kommer ihåg, och bra beskrivet, så jag kan "se" det medan jag läser.
Helt klart att författaren sett det som en film när han skrev det, och kanske med en önskan att se det som film.
Lite för öppet slut för mig, och en hel drös med frågor som inte fått några svar.
March 7, 2017
Tämä on kirjastossa lätkäisty kylmästi jännäreihin, vaikka aika lailla onkin fantasian aineksia mukana. Yhteisö, Takamaiset, Varjokkaat... henkilötunnuksettomia hahmoja kansankodissa! Yliluonnollisia voimia ja kykyjä, kudottuja huoneita ja hahmoja - ei siis ihan perusjännärien ystäville. Ihan peruskiva, mut ei nyt mitenkään wau. Jatkoa luvassa.
April 29, 2017
Menevä ja vähän erilainen jännitysromaani yliluonnollisilla mausteilla. Pidin kerronnasta ja siitä että väkivallalla ei liikaa mässäilty, vähän jäi harmittamaan cliffhangerimäinen loppu (tuleeko tälle siis jatkoa?). Joka tapauksessa ei pöllömpi, tekstin pariin oli myös helppo palata lukutaukojen jälkeen.
February 6, 2017
3,5*
Co viac si moze priat milovnik skandinavie, fantasy a napatia? Na fantasy z prostredia severskych krajin nie sme zvyknuti ale myslim, ze tato kniha ukazuje, ze severania vedia pisat aj nieco ine ako len krimi :) kniha je dielom herca a je to jeho prvotina, koniec knihy napoveda, ze sa este s Jonasom stretneme. Vyhrady ku knihe mam ale celkovo mam z knihy pozitivny dojem a po pokracovani by som siahla lebo mam v hlave vela otazok, na ktore by som chcela odpoved.
Co viac si moze priat milovnik skandinavie, fantasy a napatia? Na fantasy z prostredia severskych krajin nie sme zvyknuti ale myslim, ze tato kniha ukazuje, ze severania vedia pisat aj nieco ine ako len krimi :) kniha je dielom herca a je to jeho prvotina, koniec knihy napoveda, ze sa este s Jonasom stretneme. Vyhrady ku knihe mam ale celkovo mam z knihy pozitivny dojem a po pokracovani by som siahla lebo mam v hlave vela otazok, na ktore by som chcela odpoved.
April 10, 2016
Filip Alexanderson a Prvorodený
Napínavý akčný vedecko-fantastický román obohatený o nefalšovanú kriminálnu zápletku vyšiel vo vydavateľstve Plus (Albatros) 23. novembra 2015. Napísal ho štokholmský herec, člen prestížneho súboru Kráľovského dramatického divadla, ktorý v ňom zatiaľ stvárnil cez 90 rôznych úloh. Filip Alexanderson vzal na seba podobu nejedného významného hrdinu klasickej literatúry od antiky až po súčasnosť. A rovnako premenlivý je aj jeho debut. Aj keď v tomto prípade o divadelnú hru vonkoncom nepôjde, rozprávanie vás presvedčí o tom, že to, čo sa vám odohráva pred očami, funguje podobne ako divadelné predstavenie – príťažlivo, nespútane, drsne...
Kniha na prvý pohľad pôsobí mohutne. Má však iba 360 strán umne rozdelených do 70 kapitol. Niektoré z nich sú krátke, iné dlhé, nájdu sa aj také, ktorých dĺžka hľadá pre čitateľa kompromis. Hlavní hrdinovia sú však iba dvaja. Ich príbehy na začiatku delia dejovú líniu na dva samostatne plynúce životy. V istom bode sa pretnú až potom, čo ich od seba nezávislé vyšetrovanie privedie na rovnakú stopu. Ako však vyriešia spoločnú dilemu sa nedozvieme. Aspoň nie do doby, kým autor románu nevydá pokračovanie.
Dnes sú in severské detektívky. Čitatelia im odpustia všetko. Aj tú prvoplánovú zápletku, opakujúcu sa schému či okatú drsnosť, akou sa príbeh snaží zaujať. Severská detektívka jednoducho ponúka o trošku odlišný koncept ako detektíva z anglo-amerického, francúzskeho alebo nemeckého prostredia. A ani miešanie žánrov nie je nič nové. Detektívne romány odohrávajúce sa v ďalekej budúcnosti spopularizoval už v druhej polovici 20. storočia Isaac Asimov (Oceľová jaskyňa, Nahé Slnko, Roboti úsvitu či Roboti a impérium). V súčasnosti podobné knižné experimenty nedosahujú takú vysokú úroveň, na akú sme v minulosti boli zvyknutí, snažia sa však posúvať svoje možnosti ďalej za hranice ľudskej fantázie, aby im tak priniesli minimálne niečo neopozerané. Filip Alexanderson dokázal tú svoju zmes namiešať výdatne. Má všetko, čo súčasný čitateľ v knihách podobného zamerania hľadá. A aj keď jeho svet sem-tam pokrivkáva, chybičky na kráse sa odpustiť dajú a aj chcú.
Vedecko-fantastický román Prvorodený nám ponúka odvrátenú tvár spoločnosti. Nie je to nič významné, ojedinelé, unikátne ani inak prekvapujúce, pretože podobná byrokracia vládne všade. A práve to, akým prirodzeným a vecným tónom nám dokáže autor sprostredkovať bežný deň človeka topiaceho sa v dlhoch a snažiaceho sa nájsť si rýchlo prácu, prebúdza o príbeh okamžite čitateľov záujem. Na jednej strane za to môže mýtus, ktorý vyvracia vašu ideálnu predstavu o krásach Štokholmu, na druhej strane veci, ktoré ste si už raz niekedy sami odžili, takže sympatizovať s hlavným hrdinom, študentom práva Jonasom, začnete od okamihu, ako vstúpi na scénu. Naozaj vám stačí len niekoľko krátkych minút v spoločnosti jeho nevrelej, zúfalej a predovšetkým apatickej povahy, aby ste si všetko, čo urobí a povie, obľúbili. Nech sú jeho kroky akokoľvek nelogické a poháňané skôr emóciami než triezvym úsudkom, budete mu vo všetkom držať palce. A všetko mu odpúšťať.
S menšími problémami sa budete zoznamovať s vyšetrovateľkou Eldh. Navonok vzbudzuje rešpekt. Pôsobí mužne a nebyť krátkych odbočiek do jej minulosti, jednoducho zabúdate, že vás príbehom sprevádza aj ženská postava. Na Eldh si budete zvykať dlho. Netrápte sa, nemôže za to jej vykreslenie, skôr statické pasáže príbehu, ktoré sú zamerané na jej vnútorné pochody a rozpoloženie. Autor sa citlivo, a teda kontrastne, snažil priblížiť jej dôležitosť v príbehu, a tým rytmickosť deja zámerne spomalil. Isteže, ak by si dal lepší pozor a k istej činnosti sa nevrátil až v dvoch odsekoch po sebe, kapitoly, ktoré Eldh boli venované, by sa čítali nielen ľahšie, ale človek by sa na ne aj tešil. Takto sa musel motivovať tým, že niekoľko strán vnútorných „výlevov“ predsa pretrpí. Nakoniec, práve v nich sa ukrývali kľúčové informácie. Prehliadnuť ich by nebolo pre vás a aj váš zážitok praktické. A prinieslo by aj nemalé komplikácie v pochopení podstaty témy a výsledkov vyšetrovania.
Jonas aj Eldh na svojej ceste za pravdou stretávajú pestrú paletu iných postáv. S niektorými hrdinami príbehu sa poznajú roky, s inými sa stretli práve preto, čo sa im stalo a v akých nepríjemnostiach sa ocitli. Vy, ako čitatelia, síce máte problém spočítať ich na prstoch jednej ruky, no vedľajšie postavy do príbehu vstupujú a aj z neho odchádzajú bez toho, aby ste odrazu nevedeli, aká bola ich úloha v deji.
Napriek tomu, že si možno ťažšie vybavíte neskôr ich mená, vďaka pocitom, ktoré vo vás vyvolali, ale aj zanechali, si budete schopní vybaviť aspoň to, ako naveľa vyzerali a pri akej príležitosti sa v príbehu objavili. Autor sa s vami nehrá, len vám ponúka priestor na dôverné zoznámenie sa s hlavnými hrdinami, a to aj prostredníctvom vedľajších postáv, ktoré ich predsa len vnímajú inak. Využívajúc tzv. rozprávača „oka kamery“ pozorne sledujete vonkajšie znaky, črty a činy hlavných hrdinov a aj tieto zozbierané údaje vám plasticky dotvárajú finálnu podobu v trošku bizarnej skladačke, ktorú si pre vás Filip Alexanderson pripravil.
To, čo ale v románe nenájdete, sú lietajúce lode, svetelné meče, kočovné vesmírne dobrodružstvá, mimozemské invázie, rozprávky na dobrú noc o prichádzajúcich katastrofách, svet po tom... a tak ďalej. Autor stavil na osvedčený a zaužívaný koncept fantastickej literatúry ako takej, a podobne, ako J. K. Rowlingová, Rick Riordan, Kevin Herane a mnohí iní autori, aj on bytosti s nadprirodzenými schopnosťami ukryl medzi bežných obyvateľov. Nájsť ich môžete kdekoľvek, medzi spodinou i na vysokých miestach, ale aj v márniciach a sanatóriách. Nie vždy dokážete postrehnúť, že sú iní, a nie vždy vyhrajú nad svojimi démonmi a prežijú. A aby prežili, neváhajú na to využiť všetky dostupné prostriedky, ktoré sa im núkajú, čím rúcajú mnohé spoločenské tabu a otvorene rozprávajú o smrti z núdze.
Nájdu sa čitatelia, ktorým prítomnosť tzv. soft science-fiction môže prekážať. V tomto románe bola tým správnym krokom, ako príbeh oživiť a neurobiť z neho niečo tuctové. S radosťou si necháte vysvetliť, na akom princípe bytosti z iného sveta fungujú, a s ešte väčšou radosťou si pri tom zaspomínate na kultové filmy súrodeneckého dua sestier Wachovských.
A existujú aj takí čitatelia, ktorí sa s vybočením z klasickej štruktúry detektívnych a aj kriminálnych románov nedokážu stotožniť. Vzhľadom na koncept príbehu inakosť vyšetrovania a voľba nestereotypného typu vyšetrovateľa príbehu opäť prospela, a to aj napriek tomu, že sa sem-tam vo vyšetrovacích technikách, postupoch a myšlienkových pochodoch hlavnej vyšetrovateľky nájdu drobné nedostatky. Ide predsa o populárne čítanie, severský mainstream, zmes niekoľkých žánrov a čítanie pre trošku náročnejšie čitateľské publikum od 15 do X rokov, a v takomto prípade si kniha svoj štandard a kvalitu zachovala.
Neodporúčame vám iba jedno – slovenský preklad. Ak váhate medzi českým a slovenským prekladom, naozaj siahnite po tom českom. Ten slovenský, bohužiaľ, znehodnocuje text natoľko, až máte problém venovať sa príbehu a nehľadať na každej strane nejakú chybu. A takmer každá strana ich má hneď niekoľko. Či už tých štylistických, alebo tých gramatický, o preklepoch, vybočeniach z pádových väzieb, slovných zvratoch a chýbajúcich slovách radšej pomlčíme. Nevieme, kde sa stala chyba. Či sa preklad a jazyková úprava naozaj zverili do rúk menej skúsených ľudí, alebo vydavateľstvo dalo do tlače chybný text...možno je pravda úplne inde. Stále to však zamrzí, pretože z prežívania práve prečítaného máte akurát tak nervy z ďalšej a ďalšej, a ďalšej, a ďalšej, a ďalšej chyby. A ani pozitívne myslenie akosi nepomáha!
Prvorodený od Filipa Alexandersona to síce v kategórii preklad a jazyková úprava nevyhral, ale v tých ostatných skóroval takmer na plnej čiare (aj obálka mohla byť o trošku lepšie prepracovaná). Medzi zaujímavými knižnými počinmi za minulý rok sa bude naozaj vynímať, ak ho teda ešte nemáte, napravte to. Investovaný čas do severskej akčnej vedecko-fantastickej krimi neoľutujete.
Fantasy-svet.net
Napínavý akčný vedecko-fantastický román obohatený o nefalšovanú kriminálnu zápletku vyšiel vo vydavateľstve Plus (Albatros) 23. novembra 2015. Napísal ho štokholmský herec, člen prestížneho súboru Kráľovského dramatického divadla, ktorý v ňom zatiaľ stvárnil cez 90 rôznych úloh. Filip Alexanderson vzal na seba podobu nejedného významného hrdinu klasickej literatúry od antiky až po súčasnosť. A rovnako premenlivý je aj jeho debut. Aj keď v tomto prípade o divadelnú hru vonkoncom nepôjde, rozprávanie vás presvedčí o tom, že to, čo sa vám odohráva pred očami, funguje podobne ako divadelné predstavenie – príťažlivo, nespútane, drsne...
Kniha na prvý pohľad pôsobí mohutne. Má však iba 360 strán umne rozdelených do 70 kapitol. Niektoré z nich sú krátke, iné dlhé, nájdu sa aj také, ktorých dĺžka hľadá pre čitateľa kompromis. Hlavní hrdinovia sú však iba dvaja. Ich príbehy na začiatku delia dejovú líniu na dva samostatne plynúce životy. V istom bode sa pretnú až potom, čo ich od seba nezávislé vyšetrovanie privedie na rovnakú stopu. Ako však vyriešia spoločnú dilemu sa nedozvieme. Aspoň nie do doby, kým autor románu nevydá pokračovanie.
Dnes sú in severské detektívky. Čitatelia im odpustia všetko. Aj tú prvoplánovú zápletku, opakujúcu sa schému či okatú drsnosť, akou sa príbeh snaží zaujať. Severská detektívka jednoducho ponúka o trošku odlišný koncept ako detektíva z anglo-amerického, francúzskeho alebo nemeckého prostredia. A ani miešanie žánrov nie je nič nové. Detektívne romány odohrávajúce sa v ďalekej budúcnosti spopularizoval už v druhej polovici 20. storočia Isaac Asimov (Oceľová jaskyňa, Nahé Slnko, Roboti úsvitu či Roboti a impérium). V súčasnosti podobné knižné experimenty nedosahujú takú vysokú úroveň, na akú sme v minulosti boli zvyknutí, snažia sa však posúvať svoje možnosti ďalej za hranice ľudskej fantázie, aby im tak priniesli minimálne niečo neopozerané. Filip Alexanderson dokázal tú svoju zmes namiešať výdatne. Má všetko, čo súčasný čitateľ v knihách podobného zamerania hľadá. A aj keď jeho svet sem-tam pokrivkáva, chybičky na kráse sa odpustiť dajú a aj chcú.
Vedecko-fantastický román Prvorodený nám ponúka odvrátenú tvár spoločnosti. Nie je to nič významné, ojedinelé, unikátne ani inak prekvapujúce, pretože podobná byrokracia vládne všade. A práve to, akým prirodzeným a vecným tónom nám dokáže autor sprostredkovať bežný deň človeka topiaceho sa v dlhoch a snažiaceho sa nájsť si rýchlo prácu, prebúdza o príbeh okamžite čitateľov záujem. Na jednej strane za to môže mýtus, ktorý vyvracia vašu ideálnu predstavu o krásach Štokholmu, na druhej strane veci, ktoré ste si už raz niekedy sami odžili, takže sympatizovať s hlavným hrdinom, študentom práva Jonasom, začnete od okamihu, ako vstúpi na scénu. Naozaj vám stačí len niekoľko krátkych minút v spoločnosti jeho nevrelej, zúfalej a predovšetkým apatickej povahy, aby ste si všetko, čo urobí a povie, obľúbili. Nech sú jeho kroky akokoľvek nelogické a poháňané skôr emóciami než triezvym úsudkom, budete mu vo všetkom držať palce. A všetko mu odpúšťať.
S menšími problémami sa budete zoznamovať s vyšetrovateľkou Eldh. Navonok vzbudzuje rešpekt. Pôsobí mužne a nebyť krátkych odbočiek do jej minulosti, jednoducho zabúdate, že vás príbehom sprevádza aj ženská postava. Na Eldh si budete zvykať dlho. Netrápte sa, nemôže za to jej vykreslenie, skôr statické pasáže príbehu, ktoré sú zamerané na jej vnútorné pochody a rozpoloženie. Autor sa citlivo, a teda kontrastne, snažil priblížiť jej dôležitosť v príbehu, a tým rytmickosť deja zámerne spomalil. Isteže, ak by si dal lepší pozor a k istej činnosti sa nevrátil až v dvoch odsekoch po sebe, kapitoly, ktoré Eldh boli venované, by sa čítali nielen ľahšie, ale človek by sa na ne aj tešil. Takto sa musel motivovať tým, že niekoľko strán vnútorných „výlevov“ predsa pretrpí. Nakoniec, práve v nich sa ukrývali kľúčové informácie. Prehliadnuť ich by nebolo pre vás a aj váš zážitok praktické. A prinieslo by aj nemalé komplikácie v pochopení podstaty témy a výsledkov vyšetrovania.
Jonas aj Eldh na svojej ceste za pravdou stretávajú pestrú paletu iných postáv. S niektorými hrdinami príbehu sa poznajú roky, s inými sa stretli práve preto, čo sa im stalo a v akých nepríjemnostiach sa ocitli. Vy, ako čitatelia, síce máte problém spočítať ich na prstoch jednej ruky, no vedľajšie postavy do príbehu vstupujú a aj z neho odchádzajú bez toho, aby ste odrazu nevedeli, aká bola ich úloha v deji.
Napriek tomu, že si možno ťažšie vybavíte neskôr ich mená, vďaka pocitom, ktoré vo vás vyvolali, ale aj zanechali, si budete schopní vybaviť aspoň to, ako naveľa vyzerali a pri akej príležitosti sa v príbehu objavili. Autor sa s vami nehrá, len vám ponúka priestor na dôverné zoznámenie sa s hlavnými hrdinami, a to aj prostredníctvom vedľajších postáv, ktoré ich predsa len vnímajú inak. Využívajúc tzv. rozprávača „oka kamery“ pozorne sledujete vonkajšie znaky, črty a činy hlavných hrdinov a aj tieto zozbierané údaje vám plasticky dotvárajú finálnu podobu v trošku bizarnej skladačke, ktorú si pre vás Filip Alexanderson pripravil.
To, čo ale v románe nenájdete, sú lietajúce lode, svetelné meče, kočovné vesmírne dobrodružstvá, mimozemské invázie, rozprávky na dobrú noc o prichádzajúcich katastrofách, svet po tom... a tak ďalej. Autor stavil na osvedčený a zaužívaný koncept fantastickej literatúry ako takej, a podobne, ako J. K. Rowlingová, Rick Riordan, Kevin Herane a mnohí iní autori, aj on bytosti s nadprirodzenými schopnosťami ukryl medzi bežných obyvateľov. Nájsť ich môžete kdekoľvek, medzi spodinou i na vysokých miestach, ale aj v márniciach a sanatóriách. Nie vždy dokážete postrehnúť, že sú iní, a nie vždy vyhrajú nad svojimi démonmi a prežijú. A aby prežili, neváhajú na to využiť všetky dostupné prostriedky, ktoré sa im núkajú, čím rúcajú mnohé spoločenské tabu a otvorene rozprávajú o smrti z núdze.
Nájdu sa čitatelia, ktorým prítomnosť tzv. soft science-fiction môže prekážať. V tomto románe bola tým správnym krokom, ako príbeh oživiť a neurobiť z neho niečo tuctové. S radosťou si necháte vysvetliť, na akom princípe bytosti z iného sveta fungujú, a s ešte väčšou radosťou si pri tom zaspomínate na kultové filmy súrodeneckého dua sestier Wachovských.
A existujú aj takí čitatelia, ktorí sa s vybočením z klasickej štruktúry detektívnych a aj kriminálnych románov nedokážu stotožniť. Vzhľadom na koncept príbehu inakosť vyšetrovania a voľba nestereotypného typu vyšetrovateľa príbehu opäť prospela, a to aj napriek tomu, že sa sem-tam vo vyšetrovacích technikách, postupoch a myšlienkových pochodoch hlavnej vyšetrovateľky nájdu drobné nedostatky. Ide predsa o populárne čítanie, severský mainstream, zmes niekoľkých žánrov a čítanie pre trošku náročnejšie čitateľské publikum od 15 do X rokov, a v takomto prípade si kniha svoj štandard a kvalitu zachovala.
Neodporúčame vám iba jedno – slovenský preklad. Ak váhate medzi českým a slovenským prekladom, naozaj siahnite po tom českom. Ten slovenský, bohužiaľ, znehodnocuje text natoľko, až máte problém venovať sa príbehu a nehľadať na každej strane nejakú chybu. A takmer každá strana ich má hneď niekoľko. Či už tých štylistických, alebo tých gramatický, o preklepoch, vybočeniach z pádových väzieb, slovných zvratoch a chýbajúcich slovách radšej pomlčíme. Nevieme, kde sa stala chyba. Či sa preklad a jazyková úprava naozaj zverili do rúk menej skúsených ľudí, alebo vydavateľstvo dalo do tlače chybný text...možno je pravda úplne inde. Stále to však zamrzí, pretože z prežívania práve prečítaného máte akurát tak nervy z ďalšej a ďalšej, a ďalšej, a ďalšej, a ďalšej chyby. A ani pozitívne myslenie akosi nepomáha!
Prvorodený od Filipa Alexandersona to síce v kategórii preklad a jazyková úprava nevyhral, ale v tých ostatných skóroval takmer na plnej čiare (aj obálka mohla byť o trošku lepšie prepracovaná). Medzi zaujímavými knižnými počinmi za minulý rok sa bude naozaj vynímať, ak ho teda ešte nemáte, napravte to. Investovaný čas do severskej akčnej vedecko-fantastickej krimi neoľutujete.
Fantasy-svet.net
March 20, 2018
The book could have been at least 100 pages shorter. There were a lot of moments when the story got too slow and lost its grip, even though the premise was interesting enough and I really liked all the characters - many of them were surprisingly well built. Plot twisted nicely in the end and left me wanting more, but I really hope the second book in the series is better paced than this. Overall an okay book, and for me it was certainly a plus that the book was not a detective story that it made itself sound to be.
March 24, 2020
Det här var helt fantastiskt!
Visst är det härligt att få tag i en bok som så totalt suger en in i handlingen och håller en fast till sista sidan. För mig var detta ett unikt tillfälle.
Boken har övermänskliga drag men utan att karaktärerna eller dess fiender blir konstiga monster som sliter varandra i blodiga stycken.
Såg att boken har blivit en serie i åtta delar med Isabella Scorupco som Eldh. Måste definitivt se om den håller samma mått som boken.
Betyg: 5 barnoffer av 5
Visst är det härligt att få tag i en bok som så totalt suger en in i handlingen och håller en fast till sista sidan. För mig var detta ett unikt tillfälle.
Boken har övermänskliga drag men utan att karaktärerna eller dess fiender blir konstiga monster som sliter varandra i blodiga stycken.
Såg att boken har blivit en serie i åtta delar med Isabella Scorupco som Eldh. Måste definitivt se om den håller samma mått som boken.
Betyg: 5 barnoffer av 5
October 5, 2019
Zajímavý svět, ale rozjede se to až na konci. Vpodstatě předmluva k druhýmu dílu :D.
June 16, 2016
Jonas führt ein hartes Leben. Der Student muss sich um seine geistig erkrankte Mutter kümmern, während er eigentlich Jura studiert. Das Studium kann Jonas sich nur durch harte Arbeit auf Stockholms Baustellen ermöglichen, die er wegen der körperlichen Anstrengung gerne verrichtet. Jonas hat kaum Freunde und leidet immer wieder unter heftigen Migräneanfällen.
Eines Tages hat Jonas während eines Einsatzes auf dem Bau einen wirklich schlimme Migräneattacke. Er verliert komplett die Kontrolle über seinen Körper und erleidet einen schrecklichen Unfall. Mit zerstörter Schädelplatte wird Jonas ins Krankenhaus eingewiesen und überlegt wie durch ein Wunder. Bei der notwendigen Operationen entfernen die Ärzte eine merkwürdige Kapsel aus Jonas' Kopf. Danach ist sein Leben nicht mehr das, was es einmal war. Jonas fühlt sich frei und als würde er auch einem langen Traum erwachen. Seltsame Dinge passieren in Jonas Anwesenheit und plötzlich wird er zum Gejagten...
Meine Meinung:
Firstborn: Der Gejagte von Filip Alexanderson ist ein packender Thriller mit Fantasy-Elementen. In einer verständlichen und wortgewandten Sprache ist das Buch ein leichtes Leseerlebnis.
Anfangs braucht die Handlung etwas, um zu starten und bis dahin plätschert die Geschichte unspektakulär vor sich hin. Dazu kommt, dass der Leser die meisten Ereignisse aufgrund fehlenden Wissens nicht verstehen kann. Das sorgt auf der einen Seite für eine gewisse Spannung und Neugier nach den Hintergründen zu der Geschichte, aber auf der anderen Seite auch zu einer leichten Verwirrung.
Nachdem die Handlung dann endlich richtig losgeht, bleibt das Buch durchgehend bis zum Ende spannend und extrem fesselnd. Nach und nach erfährt der Leser die Geheimnisse und Hintergründe einer verborgenen Welt. Ohne an dieser Stelle diese Welt schon zu verraten, diese ist wirklich gut überlegt, fundiert begründet und hat mit ihren Fantasy-Elementen einen fesselnden Reiz.
Der Hauptcharakter Jonas wirkt am Anfang sehr verloren und fehl am Platz, was mit der Geschichte sehr gut harmoniert. Im Verlauf des Buches deckt er seine eigene Vergangenheit und Abstammung auf, wodurch der Leser anfängt ihn und seine missliche Lage zu verstehen. Jonas ist kein sympathische Charakter, was auch für die anderen Charaktere in der Geschichte gilt, aber das passt zu der teilweise harten Stimmung im Buch. Hier geht es um das Überlebenden des Stärkeren. Genau diese ewige Kampfsituation mit vielen aktionreichen Situationen und einigen Toten, machen das Buch sehr fesselnd.
Das Ende des Buches ist unglaublich packend und endet in einem finalen Kampf auf Leben und Tod. Alle Geheimnisse und Hintergründe werden am Ende aufgedeckt und es bleiben für den Leser keine Fragen offen.
Fazit:
Firstborn: Der Gejagte von Filip Alexanderson ist ein unglaublich packender Thriller mit Fantasy-Elementen der mich richtig gefesselt hat. Die Geschichte weißt nach einem holprigen Start mit einigen Verwirrungen eine schnell steigenden Spannungsbogen auf. Viele Kämpfe, Aktion Szenen und einige Tote, eine leicht negative Grundstimmung und einen kämpferischen Hauptcharakter machen das Buch zu einem spannungsgeladenen Leseerlebnis. Bis zum packenden Endkampf sind alle Geheimnisse gelüftet und nur der Stärkste kann überleben.
Eines Tages hat Jonas während eines Einsatzes auf dem Bau einen wirklich schlimme Migräneattacke. Er verliert komplett die Kontrolle über seinen Körper und erleidet einen schrecklichen Unfall. Mit zerstörter Schädelplatte wird Jonas ins Krankenhaus eingewiesen und überlegt wie durch ein Wunder. Bei der notwendigen Operationen entfernen die Ärzte eine merkwürdige Kapsel aus Jonas' Kopf. Danach ist sein Leben nicht mehr das, was es einmal war. Jonas fühlt sich frei und als würde er auch einem langen Traum erwachen. Seltsame Dinge passieren in Jonas Anwesenheit und plötzlich wird er zum Gejagten...
Meine Meinung:
Firstborn: Der Gejagte von Filip Alexanderson ist ein packender Thriller mit Fantasy-Elementen. In einer verständlichen und wortgewandten Sprache ist das Buch ein leichtes Leseerlebnis.
Anfangs braucht die Handlung etwas, um zu starten und bis dahin plätschert die Geschichte unspektakulär vor sich hin. Dazu kommt, dass der Leser die meisten Ereignisse aufgrund fehlenden Wissens nicht verstehen kann. Das sorgt auf der einen Seite für eine gewisse Spannung und Neugier nach den Hintergründen zu der Geschichte, aber auf der anderen Seite auch zu einer leichten Verwirrung.
Nachdem die Handlung dann endlich richtig losgeht, bleibt das Buch durchgehend bis zum Ende spannend und extrem fesselnd. Nach und nach erfährt der Leser die Geheimnisse und Hintergründe einer verborgenen Welt. Ohne an dieser Stelle diese Welt schon zu verraten, diese ist wirklich gut überlegt, fundiert begründet und hat mit ihren Fantasy-Elementen einen fesselnden Reiz.
Der Hauptcharakter Jonas wirkt am Anfang sehr verloren und fehl am Platz, was mit der Geschichte sehr gut harmoniert. Im Verlauf des Buches deckt er seine eigene Vergangenheit und Abstammung auf, wodurch der Leser anfängt ihn und seine missliche Lage zu verstehen. Jonas ist kein sympathische Charakter, was auch für die anderen Charaktere in der Geschichte gilt, aber das passt zu der teilweise harten Stimmung im Buch. Hier geht es um das Überlebenden des Stärkeren. Genau diese ewige Kampfsituation mit vielen aktionreichen Situationen und einigen Toten, machen das Buch sehr fesselnd.
Das Ende des Buches ist unglaublich packend und endet in einem finalen Kampf auf Leben und Tod. Alle Geheimnisse und Hintergründe werden am Ende aufgedeckt und es bleiben für den Leser keine Fragen offen.
Fazit:
Firstborn: Der Gejagte von Filip Alexanderson ist ein unglaublich packender Thriller mit Fantasy-Elementen der mich richtig gefesselt hat. Die Geschichte weißt nach einem holprigen Start mit einigen Verwirrungen eine schnell steigenden Spannungsbogen auf. Viele Kämpfe, Aktion Szenen und einige Tote, eine leicht negative Grundstimmung und einen kämpferischen Hauptcharakter machen das Buch zu einem spannungsgeladenen Leseerlebnis. Bis zum packenden Endkampf sind alle Geheimnisse gelüftet und nur der Stärkste kann überleben.
December 11, 2016
Abgebrochen, dementsprechend nur die ersten 150 Seiten bewertet!!
GANZE REZENSION:
http://annasalvatoresbuchblog.blogspo...
MEINUNG
Wie bereits geschrieben, wird dies ein Abbruch-Bericht, was auch eine Rezension ist.
Ich habe das Buch wirklich dreimal versucht, mit einiger Zeit dazwischen, doch bei ca. S. 150 habe ich es immer weggelegt.
Dies lag an folgenden Punkten:
1. Die Atmosphäre
Ja, es spielt in einem sehr kalten Land. Doch darum geht es hier nicht. Normalerweise bei Thrillern ist es auch irgendwie beklemmend, aber auf eine angespannte, spannungsgeladene Weise, die einen mitfiebern lässt.
Doch hier wirkt die Geschichte einfach grau und ungemütlich. Ich habe mich überhaupt nicht wohlgefühlt.
2. Beschreibungen
Ach, die Straßennamen. Leider hatte ich das Gefühl, dass sich viel zu sehr auf die Umgebung konzentriert wurde.
Und diese vielen Straßennamen... Es interessiert einfach nicht! Klar kann man mal ein paar interessante Sachen über die Stadt einfließen lassen, aber hier hatte es was von einem Routenplaner. Es hat mich einfach genervt.
3. Charaktere
Der Protagonist kam mir total gefühllos vor. Sein Leben ist so grau und irgendwie 'durchsichtig'. Er kam mir total fade vor. Ich habe schon andere Bücher gelesen, in welchem die Protagonisten auch in armen Verhältnissen leben, doch dort kann man sich dennoch vollkommen auf die Geschichte einlassen, hier wirkte es so: Ich lebe arm, bin praktisch nichts wert und meine Geschichte ist auch nicht so wichtig.
Es gab einfach gar keine Emotionen und der Protagonist wirkte selbst, als wäre er ein gefühlloser Zombie oder so.
Die ältere Frau, die auch erzählt, war da nicht viel besser. Ihre Parts waren auch sehr langweilig.
4. Die Handlung
Undurchsichtig. Es passiert das, was irgendwie wie Fantasy wirkte, und dann lief er damit durch die ganze Stadt (mit genauer Nennung der jeweiligen Straßen natürlich). Dann gab's auf einmal noch so einen anderen Typen, und dann U-Bahn Tunnel und dann kein Sinn.
Ich konnte der Geschichte nicht wirklich folgen und hatte da ehrlich gesagt auch keinen Bock zu. Es war nicht spannend, da es einen einfach total kalt gelassen hat.
Aber zu beachten: Ich habe das Buch wirklich nur zu einem drittel gelesen. Es kann natürlich sein, dass es total gut wurde. Ich persönlich wollte meine Zeit einfach nicht weiter damit verbringen.
FAZIT
Mich konnte das, was ich gelesen habe, überhaupt nicht mitreißen. Emotionslose Charaktere, unübersichtliche, verwirrende Story-Entwicklung und die vielen Straßennamen haben mich das Buch abschreiben lassen.
- 1 von 5 Feenfaltern für die ersten 150 Seiten -
Dennoch natürlich vielen Dank an den Goldmann Verlag für das Rezensionsexemplar!
© Anna Salvatore's Bücherreich
GANZE REZENSION:
http://annasalvatoresbuchblog.blogspo...
MEINUNG
Wie bereits geschrieben, wird dies ein Abbruch-Bericht, was auch eine Rezension ist.
Ich habe das Buch wirklich dreimal versucht, mit einiger Zeit dazwischen, doch bei ca. S. 150 habe ich es immer weggelegt.
Dies lag an folgenden Punkten:
1. Die Atmosphäre
Ja, es spielt in einem sehr kalten Land. Doch darum geht es hier nicht. Normalerweise bei Thrillern ist es auch irgendwie beklemmend, aber auf eine angespannte, spannungsgeladene Weise, die einen mitfiebern lässt.
Doch hier wirkt die Geschichte einfach grau und ungemütlich. Ich habe mich überhaupt nicht wohlgefühlt.
2. Beschreibungen
Ach, die Straßennamen. Leider hatte ich das Gefühl, dass sich viel zu sehr auf die Umgebung konzentriert wurde.
Und diese vielen Straßennamen... Es interessiert einfach nicht! Klar kann man mal ein paar interessante Sachen über die Stadt einfließen lassen, aber hier hatte es was von einem Routenplaner. Es hat mich einfach genervt.
3. Charaktere
Der Protagonist kam mir total gefühllos vor. Sein Leben ist so grau und irgendwie 'durchsichtig'. Er kam mir total fade vor. Ich habe schon andere Bücher gelesen, in welchem die Protagonisten auch in armen Verhältnissen leben, doch dort kann man sich dennoch vollkommen auf die Geschichte einlassen, hier wirkte es so: Ich lebe arm, bin praktisch nichts wert und meine Geschichte ist auch nicht so wichtig.
Es gab einfach gar keine Emotionen und der Protagonist wirkte selbst, als wäre er ein gefühlloser Zombie oder so.
Die ältere Frau, die auch erzählt, war da nicht viel besser. Ihre Parts waren auch sehr langweilig.
4. Die Handlung
Undurchsichtig. Es passiert das, was irgendwie wie Fantasy wirkte, und dann lief er damit durch die ganze Stadt (mit genauer Nennung der jeweiligen Straßen natürlich). Dann gab's auf einmal noch so einen anderen Typen, und dann U-Bahn Tunnel und dann kein Sinn.
Ich konnte der Geschichte nicht wirklich folgen und hatte da ehrlich gesagt auch keinen Bock zu. Es war nicht spannend, da es einen einfach total kalt gelassen hat.
Aber zu beachten: Ich habe das Buch wirklich nur zu einem drittel gelesen. Es kann natürlich sein, dass es total gut wurde. Ich persönlich wollte meine Zeit einfach nicht weiter damit verbringen.
FAZIT
Mich konnte das, was ich gelesen habe, überhaupt nicht mitreißen. Emotionslose Charaktere, unübersichtliche, verwirrende Story-Entwicklung und die vielen Straßennamen haben mich das Buch abschreiben lassen.
- 1 von 5 Feenfaltern für die ersten 150 Seiten -
Dennoch natürlich vielen Dank an den Goldmann Verlag für das Rezensionsexemplar!
© Anna Salvatore's Bücherreich
June 6, 2016
Die Bezeichnung Thriller könnte viele Leser bei diesem Buch in die Irre führen. Zumindest ist es mir so ergangen. Zu Beginn der Geschichte hatte ich nicht die leiseste Ahnung, in welche Richtung sich die Handlung bewegen wird. Nachdem Jonas seinen schrecklichen Unfall überlebte, hatte ich einige Ideen. Ist er ein Unsterblicher oder gehört er zu einer außerirdischen Spezies? waren nur einige Fragen, welche sich in meinem Kopf bildeten. Doch wirklich klug wurde ich aus den Geschehnissen über lange Zeit nicht wirklich. Wirre Dialoge und zu viele Charaktere taten ihr übriges. Erst allmählich blickte ich langsam durch. Jonas entpuppte sich als eine Art Mutant, der einer bestimmten höheren Gesellschaftsschicht zugehört, doch sollte er eigentlich bereits im Babyalter sterben. Durch die Anderen, ebenfalls eine Gruppe Mutanten, doch in der Rangordnung unterhalb von Jonas, entkommt er seinen Häschern und erfährt so nach und nach alles über seine Person. Zeitgleich sucht Elth nach ihm. Diese wiederum gehört einer dritten Klasse von Mutanten an. Wie gesagt, alles etwas verwirrend. Richtige Fans dieses Genres werden aber sicherlich ihre Freude an dem Roman haben. Denn vom Schreibstil her ist er nicht schlecht gemacht. Mit viel Tempo kämpft man sich regelrecht durch die Kapitel. Wie für skandinavische bzw. schwedische Autoren im Speziellen, werden viele Schauplätze mit Namen genannt. Schön wenn man sich in Stockholm auskennt, verwirrend wenn man noch nie dort war!
Filip Alexanderson ist Schauspieler und lebt mit seiner Familie in Stockholm. Mit seinem ersten Roman ist ihm ein Genre übergreifendes Debüt gelungen, das Stärken wie auch Schwächen hat. Wer diese Kombination aus Aktion, Fantasy und Thriller mag, findet in dieser Geschichte durchaus Potenzial. So wie das Ende kein wirkliches Ende ist, wird es wohl noch weitere Bände zu First Born geben.
Mein Fazit:
Auch wenn ich die Geschichte nicht wirklich als Thriller sehe und mir die Handlung Abschnittsweise zu verworren und konfus war, flog ich regelrecht durch die Seiten. Das lag aber eher an meiner Einstellung, dass ich mit dem Roman einfach nur fertig werden wollte. Richtig erfüllend war das Ganze für mich als Leser aber nicht.
Filip Alexanderson ist Schauspieler und lebt mit seiner Familie in Stockholm. Mit seinem ersten Roman ist ihm ein Genre übergreifendes Debüt gelungen, das Stärken wie auch Schwächen hat. Wer diese Kombination aus Aktion, Fantasy und Thriller mag, findet in dieser Geschichte durchaus Potenzial. So wie das Ende kein wirkliches Ende ist, wird es wohl noch weitere Bände zu First Born geben.
Mein Fazit:
Auch wenn ich die Geschichte nicht wirklich als Thriller sehe und mir die Handlung Abschnittsweise zu verworren und konfus war, flog ich regelrecht durch die Seiten. Das lag aber eher an meiner Einstellung, dass ich mit dem Roman einfach nur fertig werden wollte. Richtig erfüllend war das Ganze für mich als Leser aber nicht.
May 11, 2016
Betyg: 3 av 5.
En helt okej bok av en debuterande författare.
Boken var bra, men den kanske inte riktigt fångade mig helhjärtat.
Jag hade ingenting emot det övernaturliga i boken. Men ibland tyckte jag att boken var lite rörig.
Det känns som om det kanske kommer en fortsättning på boken, och jag ser då fram emot att läsa den, för så pass mycket tyckte jag om boken.
Gillade Stockholmsbeskrivningarna mycket. Och att det var en blandning av övernaturlig spänningshistoria och lite samhällsproblem.
En helt okej bok av en debuterande författare.
Boken var bra, men den kanske inte riktigt fångade mig helhjärtat.
Jag hade ingenting emot det övernaturliga i boken. Men ibland tyckte jag att boken var lite rörig.
Det känns som om det kanske kommer en fortsättning på boken, och jag ser då fram emot att läsa den, för så pass mycket tyckte jag om boken.
Gillade Stockholmsbeskrivningarna mycket. Och att det var en blandning av övernaturlig spänningshistoria och lite samhällsproblem.
June 24, 2016
V češtine vydaná kniha s názvem Prvorozený. Naprosto skvěle napsaná, uchvátila mne nejen obálkou, ale i velmi svižně odsýpajícím textem. Je zde nádech napřirozena, je zde detektivní zápletka a to vše dosazeno do severského Stockholmu, což byla naprosto bezkonkurenční kombinace. Autor nám nabízí pohled z různých úhlů pohledu - tím si mě získal, stejně jako příjemným nápadem a zvláštním vysvětlením v konečném rozuzlení. Mohu jen doufat, že se tato kniha dočká pokračování a já si ho budu moci přečíst.
December 14, 2016
Personligen älskar jag magisk realism, speciellt om det har sina rötter i nordiska folksagor. Rekommenderas starkt till läsaren med samma smak och tycke som undertecknad.
Personally I love the genre of magical realism, especially if the theme is nordic lore. The reader with the same preference will highly enjoy this book.
Personally I love the genre of magical realism, especially if the theme is nordic lore. The reader with the same preference will highly enjoy this book.
May 21, 2017
Tää ei ollu mun juttu, ei sitten ei ollenkaan. Luin kuitenkin loppuun, koska juoni oli kyllä jotain varsin uutta tällä saralla, vauhtia sekä vaarallisia tilanteita riitti hengästyttävää tahtia ja tietyllä tavalla kiinnosti kuinka homma lopulta päättyy. Harmi, että varsinaisesti tää ei sitten tässä päättynyt, vaan kirja jäi ainakin mulle pahasti kesken.
January 5, 2016
Stockholm i nutid. Men de människor vi möter är inte som oss "dödliga". De är mer åt det odödliga hållet. Egentligen utanför min comfort zone men jag gillar det. Och även om det känns rörigt ibland hoppas jag på en fortsättning. Den här boken känns som en introduktion.
April 16, 2021
Telkkarisarjan perusteella tartuin kirjaan. Aivan hyvä mutta ei mikään suuri lukuelämys.
Helmet-lukuhaaste: 30. Jännityssarja tai dekkari
Helmet-lukuhaaste: 30. Jännityssarja tai dekkari
Displaying 1 - 19 of 19 reviews