Anežka

by Viktorie Hanišová, Martin T. Pecina (Illustrator)

Román Viktorie Hanišové je bolestně střízlivým pohledem do vztahu matky a dcery, narušeného od samého počátku…

Sebevědomá, vzdělaná a světem protřelá Julie nemůže mít děti, do adopčního programu ji zařadí jen těžko a pověstné biologické hodiny tikají. Anežka, plavovlasá panenka s cůpky, se pozvolna mění v nesplněný sen. Zoufalá Julie však dítě chce za každou cenu, a tak obchází zákon, aby si mohla vzít do péče Agnes — nechtěné romské děvčátko. Touží po miminku, Anežce, místo toho si domů přinese klubko svých vlastních předsudků, ztělesněný neuralgický bod české společnosti. A tak začne lhát. Nejdřív ostatním, později i sobě. Agnes vyrůstá v neustálém zápasu s cizími představami o sobě samé, poznamenaném maloměšťáckou ustaraností své matky a vlastní neschopností vymanit se z klece stereotypů.

Genres: Czech Literature, Fiction, Contemporary, Literature, Read For School

256 pages, Hardcover

First published January 1, 2015

About the author

Viktorie Hanišová (born 1980) debuted in 2015 with the well-received novel Anežka /Anežka, about the dysfunctional relationship of a mother and her adoptive daughter, concealed racism and stereotyping. Hanišová is a graduate in English and German from Charles University, Prague. She works as a translator and language teacher.

Viktorie Hanišová pochází z Prahy, na Univerzitě Karlově vystudovala anglistiku a germanistiku. Věnuje se překladatelství a je lektorkou cizích jazyků.
Spisovatelsky debutovala v roce 2015 příznivě přijatým románem Anežka o nefunkčním vztahu matky a adoptivní dcery, o skrytém rasismu a stereotypech. V roce 2018 následoval román Houbařka o dětském traumatu a domácím násilí. Román Rekonstrukce završuje volnou trilogii románů, jež propojuje téma mateřství.

Reviews

[Lucie B. · Rating 4 out of 5]

Anotace říká, že "román Viktorie Hanišové je bolestně střízlivým pohledem do vztahu matky a dcery, narušeného od samého počátku…". S tím tak docela nemohu souhlasit. Pro mě Anežka není o vztahu matky a dcery, Anežka/Agnes samotná dle mého názoru hrála v knize vedlejší roli. Jako ústřední motiv vidím neschopnost člověka vyrovnat se s nenaplněnou touhou. Dnešní doba budí v jedinci dojem, že všechny jeho touhy a chtění by měly být naplněny a že je správné o jejich naplnění usilovat. Anežka však ukazuje, že je zdravé umět od některých svých tužeb upustit.

Julie totiž není zoufalá, Julie je psychicky nemocná. Ona i její adoptovaná dcera se stávají obětí jejích (snad až patologických) tužeb. A dovolila bych si rozporovat i představu, že touží po dítěti. Netouží po dítěti, nýbrž po ztělesnění svého vysněného děvčátka - Anežky. Julie sice adoptuje holčičku, nicméně dál je obětí své představy a další obětí se stává Agnes. Ve výsledku ani tak nezáleží na tom, že Agnes je Romka - předsudky z toho plynoucí jsou jen doplněním kolotoče nenaplněných ambicí.

Proč hned mluvit o psychické nemoci? Julie je totiž pro naplnění své představy ochotná udělat prakticky cokoliv. Agnes se postupně stává obětí psychického a později i fyzického týrání ze strany nespokojené matky, které vrcholí jejím pochopitelným útěkem. Dalším nesmírně silným momentem, který vlastně varuje před budoucím vývojem situace, je znásilnění Juliina přítele Marka v úvodu knihy. (Pokud se vám slovo znásilnění zdá nadnesené, zkuste si celou situaci představit opačně (žena je opilá, koná muž) - jak byste ji pojmenovali?)

Kniha samotná je vynikající, nemohu se rozhodnout mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Oceňuji, že syrovým a nevybíravým způsobem otevírá zajímavé téma (ne každá žena by měla být matkou a touha po dítěti není pokaždé něco, co bychom měli obdivovat a podporovat, popřípadě, že není dobré upínat celý svůj život jen k jedné konkrétní představě).

[Zuzulivres · Rating 4 out of 5]

Velmi znepokojive citanie. Kniha, ktora rozviri v hlave mnozstvo otazok a paralelnych pribehov zo serie "keby..." Hanisova pise velmi putavo a napriek tomu, ze Houbarka je o stupienok lepsia (no rovnako znepokojiva), stoji za pozornost nielen kvoli teme, ktoru spracovava.

[Eliska · Rating 4 out of 5]

Syrové, bolestné, smutné. Julii jsem naprosto nesnášela, její sebestřednost, nedostatek empatie i tu urputnou snahu, aby Anežka nevybočovala z normálu, a hlavně její život postavený na lži. Nevěřím na to, že je člověk svým původem předurčen k určitému modelu chování, ale věřím v to, že výchovou či atmosférou v rodině může být dotlačen až do chování, které předváděla Anežka. Je to samozřejmě velmi těžké posoudit. Ovšem obdivuji autorku, jak se tohoto tématu zhostila a představila postavy, které vzbuzují tolik emocí.

[DaViD´82 · Rating 4 out of 5]

Zpráva poměrně výstižně popisovala její vzhled, ale o ní samotné neříkala nic.

Začněme tím, co jinak působivému debutu podráží nohy tak nesportovně, na poslední chvíli, zbytečně a trestuhodně, že se chce čtenáři za autorku skoro až brečet. Závěr. Useknutý, náhlý, mnohoznačný, otevřený. Což může fungovat, o tom žádná, ovšem nikoli zde, kde to nepůsobí jako sedící a zasloužený konec, ale čistě v rovině "sakra, nechci psát dalších sto stran, nevím co s tím, takže to nechám na čtenáři a sbohem a šáteček". Dlouho jsem nebyl tak rozčarován z (ne)závěru, grrr...

Jinak vynikající, sugestivní, syrové, strohé, úsečné, tnoucí do živého skrze adresování čecháčkovství, mateřství (za každou cenu a navzdory všem), adopci, lhaní sobě sama, neuróz, nefunkčního systému a xenofobii z pohledů, kterými se na tato témata u nás příliš často nenahlíží. Mnohdy právě přes očekávání čtenáře a jeho osobní postoje. Samá silná témata, ale zpracovaná s citem, nelacině a přesto s dopadem, který se zaryje pod kůži postavám i čtenářům. Má to tedy "koule", pohrává si to s formou i výstavbou, cit pro jazyk je neoddiskutovatelný a charakterizace je na úrovni, která se v našich luzích a hájích často nevidí. Jen ten zpropadený konec. Ach jo.

Osobně bych možná oželel i překlopení "z pohledu koho to sledujeme" ve druhé polovině a držel se čistě vnímáním dění skrze nespolehlivého vypravěče v podobě Julie. Ne snad, že by Anežka samotná byla nezajímavá, naopak, ale ona je hromosvod, do značné míry vedlejší postava a naplno odhaluje/říká to, co stejně každý "mezi řádky" vyčte i tak. Což, oproti tomu zpropadenému závěru, je osobní výtka a nikoli skutečný problém.

Pokud máte pocit, že vůči závěru mám až osobní pifku, tak ano, mám. Protože nebýt finále (již jsem zmiňoval, jak moc je se čtenářem doslova, pardon za silná slova, vyjebávající zoufale laciným způsobem?), tak bych se nebál Anežku postavit na piedestal toho nejpůsobivějšího, co u nás za poslední dekádu bylo na poli debutů napsáno. A že se objevilo až nezvykle mnoho sakra dobrých výrazných talentů. Ovšem i tak Hanišové všechna čest a jdu obratem shánět Houbařku.

[Dasha · Rating 3 out of 5]

Drsná téma - predsudky, rasizmus, neromantizované materstvo, kde matka chce skôr projekt, ako dcéru. Body strhávam za pasáže, ktoré sa čítali ako esej na tému adopcie, a za úvahy alebo komentáre niektorých postáv, ktoré zneli skôr ako názory autorky a v texte vyznievali neprirodzene - rušilo ma na dosť. Najviac ma zaujala téma šikany - šikany voči tým, ktorí a ktoré sú odlišní, iné, a špeciálne voči Cigánom, čo bolo vykreslené na postave Honzu Tancoša. Julia ho pozná ako feťáka, čo po uliciach vdychuje toluén - nemyslí na to, že to bol Agnesin spolužiak, a nevie o tom, ako ho raz Agnes zaprela, pretože sama potrebovala zapadnúť, patriť. Prišla mi to ako veľmi tragická postava, ktorej tragédia je zrejmá aj na tom malom priestore, ktorý v knihe má.

[Hlav Nik · Rating 4 out of 5]

Jeden den je na některé knihy tak akorát.

Anežku jsem přečetla jedním dechem, protože Juliin osud byl tak zvláštní a přitom všední, takový, se kterým se setkáváme dnes a denně, a já jsem tak věřila, že se promění, že jsem musela okamžitě zjistit, jak to s ní dopadne. Stejně jako jsem musela zjistit, jak to dopadne s Anežkou. Všechno jsem to zjistila a přitom mě to vůbec neuspokojilo. 💔 Někdy nás prostě to, co nám osud chystá, nemůže vůbec potěšit, ani uspokojit, může nás to jen zklamávat i když se cítíme, jakože děláme všechno správně. Ale to, co se zdá správné nám, nemusí jiným připadat správné vůbec. Naopak.

[Livia Vozaryova · Rating 5 out of 5]

Je to príbeh o žene ktorá získa dieťa, no je zaslepená svojou predstavou o živote a na druhej strane je dieťa, ktoré je stratené a nevie nájsť odvahu požiadať o pomoc. Veľmi smutný príbeh o Agnes a Julii. O živote ktorý žijú dve ženy v jednom byte no zároveň ho žijú osamote.

[Book's Calling · Rating 3 out of 5]

Chvíli mi trvalo, než jsem tuhle knihu přečetl. Anežka je rozhodně kvalitní příběh obohacený různými zajímavými tématy (potrat, adopce, jak Češi vnímají Romy atd.). Akorát mě neoslovila tak, jak jsem čekal - spousta lidí mi říkalo, že Anežka patří mezi jejich oblíbené knihy. Myslím si, že je to hlavně proto, že nejsem žena.

[Tereeeza · Rating 4 out of 5]

V krátké době moje druhá knížka, která se věnuje tématu adopce. Na rozdíl od Malinky, která šla hodně do hloubky, je u Anežky patrná jistá zkratka, ale rozhodně to nebylo na škodu. Možná i naopak. Bylo to silné zase trochu v jiných momentech a trochu jinak. Prolíná se současnost s minulostí a celkově je to hodně čtivé - rozhodně doporučuju.

[Zuzu the Bookaholic]

Houbarka nastavila latku tak vysoko, ze sa ju odvtedy ostatne dielka zo sucasnej ceskej sceny len marne snazia dobehnut. Je to kniha, na ktoru spomienka vam aj po rokoch privodi zimomriavky.
Anezka je vyborna, styl typicky strohy, pribeh surovy az znepokojivy, vsetko ako ma u Hanisovej byt. Na Houbarku vsak nedosiahne…Pol hviezdicky dole za malinko odflaknuty zaver.

[Bosorka · Rating 4 out of 5]

Silné téma, podané vcelku stroze, bez velkých literárních kudrlinek, ale o to víc působí syrově a tíživě. Příběh pomocí rychlých vět před sebou čtenáře doslova tlačí a klouže jako na ledu. Led čiší i z jedné z hlavních hrdinek, která žije suchý a střízlivý život, jenž lze vždy jednoduše vložit do nějakých škatulek. Narazí však, když se podobně snaží zaškatulkovat a namířit podle ní tím správným směrem adoptovanou dceru Agnes. Naráží vlastně ale sama na sebe, protože z krabičkování nechce uhnout, naráží na vlastní silně zakořeněné předsudky, kterých by se možná chtěla zbavit, ale prostě to v té své danosti nedokáže. Vztah obou hrdinek tak míří k vcelku jasnému (a jakoby už od začátku naplánovanému) konci. Ač autorka nevykresluje ani jednu z hrdinek černobíle, přeci jen sympatie převažují u té mladší z nich. Zajímavá kniha, u které mě ale lehce rozptylovaly reálie (zdálo se mi semtam, že nesedí v čase), možná bych neukotvovala do jasně datem ohraničené doby.

[Michaella Myš Kamenská · Rating 5 out of 5]

Po Houbařke, ktorú som od autorky čítala ako prvú a ktorá bola pre mňa famózna kniha, uchopenie postáv sa jej podarilo aj v tejto knihe Anežka.
Julii by som nie že pár krát nafackala, ale poslala ju rovno na nútené psychologické sedenia. Nech sa naučí ako komunikovať s druhými ľuďmi a predovšetkým s vlastnou dcérou. Celý príbeh bol o NEPOCHOPENÍ, NEZÁUJMU. Veľmi smutné. Zároveň reálne popísané charaktery matky a dcéry.
Veď koľkokrát sa stane nedorozumenie, ale nie je možné ho vysvetliť? A už sa jeden problém nabaľuje na druhý. Presne ako v tomto príbehu. A pritom stačilo byť o málilinko priebojnejší a nezašlo by to tam, kam to zašlo.

Pár viet: Agnes se nabídne, že zajde vyvenčit psa. Raději odsud pryč, někam, kde múže být sama. Kde na ni nikdo nebude čumět, jako by byla zboží v regálu. Levný nekvalitní produkt.
Málem se jí podlomí kolená. Ten obyčejný dotyk vdechne život jednomu velkému snu. Její největší dětské přání se konečně zhmotnilo.

[Martina V. · Rating 5 out of 5]

Skvelo napísaný príbeh o domnienkach, predsudkoch, chýbajúcej komunikácii medzi rodičmi a deťmi, "nevinných poznámkach" a hlúpych náhodách, ktoré dokážu ponížiť ba až zlomiť človeka. Vychovávať teenagera je náročné, no byť teenagerom v tejto dobe musí byť ešte ťažšie.

[Edna Nová · Rating 4 out of 5]

V některých pasážích velmi velmi upřímné.
Autorce se dovedlo zachytit jak “dobré úmysly” můžou byt dezolátní.
Nastavuje nám to zrcadlo, našim touhám, našemu “nerasismu”, našemu “sobectví”.
Konec useknutý.
Vyprávění Anežky slabší.

[Gift · Rating 4 out of 5]

Anežka war eigentlich ein Fehler. Auf der Suche nach tschechischen Romanen im Deutschen Bibliotheksverband bin ich zufällig auf Viktorie Hanišová gestoßen. Ich wollte mir eins von ihren Büchern über die Fernleihe bestellen und für meine Mama ausleihen. Zu meiner Überraschung kam tatsächlich das gewünschte Buch mit einem tschechischen Titel, dafür mit deutsch geschriebenen Inhalt. Eine von den Bibliothekarinnen hat es falsch ins System eingetragen. Mama war enttäuscht und ich skeptisch, ob ich mich mit der Thematik, die dazu noch übersetzt wurde, auseinandersetzen will. Ich habe es gewagt und es nicht bereut.

Anežka ist eine bewegende, meisterhaft geschriebene Geschichte, die sehr schwer zu verdauen war. Oft hatte ich das Gefühl, als hätte Hanišová einfach alle negativen menschlichen Eigenschaften gesammelt um sie in eine einzige Geschichte gepackt. Keins von ihren Charakteren ist unschuldig oder ohne Macken. Keins ist direkt sympathisch oder heldenhaft. Gleichzeitig kommt Hanišová auch ohne klassische Anti-Helden aus. Als Leser wird man ständig gezwungen über ihre Charaktere zu urteilen, sie aber gleichzeitig zu bemitleiden oder sogar zu verstehen. Diese Mischung an widersprüchlichen Gefühlen machte das Lesen nicht einfach, es ging aber direkt unter die Haut.

Es war eine starke, aber extrem unbequeme Leseerfahrung.

[Lori · Rating 3 out of 5]

Celou dobu takový lepší průměr, ale divný konec. Jsem stará a jednoduchá, tohleto domysli si není pro mě :)

[Ziky :o) · Rating 4 out of 5]

Skvělá česká knížka. Určitě doporučuji přečíst.

Vztah matky a dcery, který není ve všech ohledech dokonalý.
Jen mě trošku zarazil ten otevřený konec :/

Určitě se k Hanišové někdy vrátím :)

[Polarka · Rating 4 out of 5]

Silná, dosť drsná kniha. Hlavná hrdinka je chladná karieristka Julie. Kedže narazila v práci na "sklenený strop", rozhodla sa, že je na čase mať dieťa. Celý život je zvyknutá dosiahnuť čo chce. Rýchlo ale zistí, že projekt dieťa nevychádza podľa jej predstáv. Ostane sama bez partnera a bez práce. Zo zúfalstva si nie úplne legálnou cestou adoptuje rómske dievčatko.
Začiatok tragédie. Autorka nám podsúva obraz ženy, ktorá by naozaj nemala vychovávať deti (trebárs scéna s tehotnou kolegynou). Lenže na koľko je to jej vlastná citová neschopnosť? Aká časť viny je na spoločnosti, ktorá pozerá na cigánske dieťa už s predsudkami? A to nehovorím o absurdnej predstave materstva a výchovy, ktorá prevláda v spoločnosti nielen v Čechách.
Napríklad: Julie je zúfalá, že bábo celý čas plače. Je vyčerpaná, nevie čo má robiť. Dáva to za vinu tomu, že to nie je jej krv. O pár strán ďalej jej kamarátka opisuje presne tie isté pocity, ba aj horšie, čo cítila k svojim vlastným deťom.
Príbeh sa tak stáva sledom jednej chyby za druhou, Julie ani Anežka si k sebe nedokážu nájsť cestu. Lož kryje lož. Až do najhoršej tragédie. Všetko čo sa mohlo pokaziť sa pokazilo. Kniha končí dvoma zničenými životmi.

Autorka píše skoro až neosobne. Nekomentuje, nevysvetľuje, čisto popisuje čo si postavy myslia, čo robia. Občas sú náhody a zvraty trochu moc pritiahnuté za vlasy (Anežka zistí pravdu o adopcii práve v deň prvej menštruácie). Občas sa mi zdalo, že tak mimo seba (totálne nepochopenie, neochota sa rozprávať a počúvať) predsa matka s dcérou nemôžu žiť. Ale tak... každopádne kniha stojí za to. Dokáže zaujať, a to nielen svojou témou.

[Réza Cinka · Rating 4 out of 5]

Láska mezi matkou a dcerou není nikdy stejná, přesto, že se nám to snaží namluvit televizní seriály i některé knihy. O to víc si vážím Anežky, která ukazuje, co se vztahem dvou blízkých lidí dokáže udělat strach, hněv a špatná komunikace.

Velmi niterný pohled do duše ženy, která přijde o své dítě a rozhodne se proto adoptovat romské novorozeně. To od malička cepuje a malou Agnes se snaží usměrňovat mnohem víc než rodiče vrstevníků. Kam až může taková "výchova" zajít a že se nám to všechno vrátí na dětech, přesně o tom je Anežka.

Opět nelehké čtení, ale jsem smířená a naopak oceňuji, že se Hanišová nebojí témat jako je osamělost, zbabělost, strach. Protože i takoví jsou lidé.

[Teta Pajusa · Rating 5 out of 5]

Po Houbařce jsem se vrhla i na Anežku a po dlouhé době nemám pocit, že autor píše všechny své knihy podle jednoho vzoru. Kniha Anežka je strohá, úsečná a chladná, což ovšem neznamená, že by snad vzbuzovala méně emocí a otázek.

Téma nenaplněné touhy, nenaplněných očekávání v kombinaci se společenským tlakem na výkon, normu a podobu života je nesmírně aktuální. Člověk nemůže mít všechno. A někdy je to tak prostě lepší.

I v Anežce jsou dva pohledy na věc, často jsem rozuměla oběma postavám a o to děsivěji pak působila komunikační propast mezi blízkými... Mami, poslouchej!

Ach ach.

[Tereza M · Rating 5 out of 5]

Tohle bylo opravdu silné. A dobře napsané.

Cesta ženy od obrovské touhy po dítěti přes vyrovnávání se s nechtěnou realitou až po v podstatě očekávaný konec.

Knihu jsem brala do ruky ve stavu, kdy jsem už vůbec netušila, proč jsem si ji koupila, myslím že pro některé citlivější těhotné to není úplně ideální volba, ale obecně mohu opravdu naprosto doporučit přečtení. Zase jsem jednou zvládla přečíst knížku za dvě odpoledne...

[Melindaaaa · Rating 4 out of 5]

Syrové, šílené, děsivé, opravdové a snad i ošklivé čtení. Úplně jiný pohled na osvojování dětí, než dříve čtená Malinka, přesto mají něco společného. Samozřejmě. O bytostné touze po mateřství a jeho zmaření. O tom, že krev není voda, ale i výchova samotná je to, na čem záleží. O tom, jak dokážeme svými neurózami sami vyvolat to, čemu se tak urputně bráníme.
Dobré, hodně doporučované čtení. A právem.
http://books-postcards-geocaches.blog...
90 %

[Monika Seidlová · Rating 4 out of 5]

3,5*

[Eliška ** · Rating 5 out of 5]

4,8 ⭐️
Tak Houbařka u mě pořád vede, ale Anežka mě taky dostala. Opravdu silný příběh.

[Danka · Rating 5 out of 5]

Pecka !! Hladala som na citanie nieco ceske, kedze zahranicne trillery a vojnove knihy mi akosi poslednu dobu niesu po chuti a slovenski autori...no skratka az na par vynimiek nie. Medzi ceskymi mam par oblubencov, no aktualne mam vsetko precitane a tak som hladala. Na autorku som dostala odporucanie, doteraz som ju prehliadala a tak som sa rozhodla vyskusat. Joooj. Uzasne. Velmi,velmi sa mi pacilo ako autorka neskutocne realne popisala pocity Julie aj Agnes. Akoby to sama zazila. Akoby ten pribeh bol skutocny. Perfektne. Mam velmi rada autorov, ktori takto putavo dokazu pisat. Realne,bez prikras, drsno, surovo. Lebo aj taky byva zivot. Trosicku to pokazil zaver, ten mi pochuti nebol ale aj tak mi nezabranil dat plny pocet ⭐⭐⭐⭐⭐.
Vyborne spracovanie, nezvykla tema, realny zivot. Uz aj siaham po dalsej knihe od tejto spisovatelky.

[Ivana · Rating 5 out of 5]

Román Anežka sa venuje téme rasizmu, adopcie, lži o materinskej láske, násiliu i traumám a ich dôsledkom. Postavičky Viktorie Hanišovej sú klasicky pokazenými výrobkami a trošku šišnuté. Ako ľudia mimo románov. Normálnosť je aj tak lož.

Hlavná postava "nie je rasistka, ale" (famózna téza našej spoločnosti) pre istotu si vymyslí alternatívny svet, v ktorom adoptované rómske dievčatko premení na dcéru kubánskeho pôvodu. A tejto lži sa zubami nechtami drží, kým ju guľa klamstiev neprevalcuje.

Materstvo je niekedy (alebo často?) krajšie v predstavách. Koľko sa adoptívna matka pre Agnes obetovala! Prekonfigurovala pre ňu celý svet! Toto si od nej nezaslúžila!

"Na světě neexistuje místo, kde by bylo vysloveno tolik povelú, zákazú, výhružek a uštedřeno více ran a facek než na hřišti pro děti od dvou do deseti let."

[La lettrice controcorrente · Rating 4 out of 5]

Quando ho cominciato a leggere Agnes di Viktorie Hanišová (Voland edizioni) l'ho fatto perché sono stata colpita dalla copertina, sono sincera, non mi ero nemmeno accorta che lei fosse la stessa autrice di La cercatrice di funghi (LEGGI QUI la mia recensione). Eppure il suo stile è riconoscibile e ammaliante. Dura, cruda, cupa e malinconica, ancora una volta Hanišová ci trascina nei meandri di una mente sconosciuta e familiare allo stesso tempo.

Julie è la protagonista di Agnes, è una donna razionale, determinata e abituata ad ottenere sempre quello che desidera, ad ogni costo. Ed è così che quando il desiderio di maternità bussa alla sua porta, comincia in maniera scientifica a fare di tutto per soddisfarlo.
RECENSIONE COMPLETA: www.lalettricecontrocorrente.it

[Petra Macháčková · Rating 4 out of 5]

K Viktorii Hanišové jsem se dostala poprvé a vím, že se k ní a tématu vztahu matky-dcery, kterému se v knihách věnuje vrátím, ale ne hned. Musím si dát pár knížek pauzu...
Kniha je napsaná skvěle, v krátkých, výstižných a mnohdy velmi bolestných větách, které možná někomu v hlavě otevírají pár tíživých vzpomínek.
Dost se mi líbilo, jak bylo zpracované téma adopce i rasismu/stereotypů na romskou část našeho obyvatelstva.
Občas jsem sice měla chuť hlavní hrdinku Julii přetáhnout něčím po hlavě, aby se probrala ze svého "perfektního" světa a nechovala se jak největší číča na světě, ale jinak to bylo moc zajímavý ale zároveň i těžký čtení.

[Dana · Rating 5 out of 5]

Velmi niterné, velmi uvěřitelné, skvěle propracované postavy, silný příběh, který tne do živého a nad kterým budete přemýšlet. Syrové, smutné, ale po všech stránkách lidské. Úžasná kniha.

[Anna Chmelová · Rating 3 out of 5]

Nějak jsem se nedokázala pořádně začíst, asi pro mě moc těžké téma.