Když spadnete na dno, nezbývá než se odrazit směrem vzhůru. Místy úsměvné, místy drsné zápisky z protialkoholní léčebny. Příběhy čtyř pacientů, kteří se skamarádí při nelehkém úkolu - zbavit se závislosti, černého draka v sobě. Mrazí při sledování jejich předchozích životů, kdy se díky alkoholu ocitají až na pokraji smrti. To jim však při samotné léčbě nebrání zažívat humorné příběhy a situace, které plynou z nenormálního soužití třiceti mužů na uzavřeném oddělení. Podaří se jim přitom vyhrát válku s démonem alkoholu?
„Každý máme pro svůj život určený přesný počet tuleňů. Až ulovíme posledního, umřeme.” Eskymácké přísloví Formánkův “Démon alkohol” svírá i rozesmívá... Jeho opus magnum, pro mě “Mluviti pravdu”, nepřekoná. P.S. Těším se na film, kde je Formánkovo alter ego ztvárněno mladým Švehlíkem.
Jelikož bych sama mohla napsat autobiografickou knihu s názvem Vzpomínky dcery smutného muže, nečetlo se mi to zrovna lehce. Těžké a depresivní téma, které i přes občasné úsměvné úseky stejně působí smutně a bezvýchodně, zvláště po posledním odstavci, kdy se dozvíme, kdy to který z nich vzdal a vrátil se zase na začátek bludného kruhu alkoholiků, ze kterého se jen tak někdo nedostane. Doufám, že autorovi se to podařilo. Stylem mi to připomnělo Deník Michala Viewegha, takže žádná velká literatura. Do dalších Formánkových knih se už asi nepustím. V e-booku bylo taky strašně chyb, například dvakrát se tam objevila hrůza typu "mněl strach".
V podstatě bez snahy tvořit nějakou vyšší literatůru jde Formánek správnou cestou. Jeho vzpomínky na nikdy nekončící boj s černým drakem jsou díky tomu syrovější, díky tomu uvěřitelnější, skutečnější.
Zajímalo by mě, kdo tomuhle dělal korektury. Občas jsem narazil na do očí bijící příšernosti, za které se chodí do korektorského pekla.
Knížku jsem kupovala tátovi a přečetla ji taky, jelikož jsem viděla film v kině a ten mě chytl za srdce. Knížka je na mě docela dost zmatená (i táta říkal, že chvilkama nevěděl, o čem je řeč), ale když umí číst člověk mezi řádky a brát každý text samostatně, pak to ničemu moc nevadí. Líbí se mi, že autor píše naprosto upřímně a bez příkras. Doufám, že knížka někomu pomůže nebo minimálně otevře oči. A držím palce lidem, kteří bojují proti "černým drakům".
Ne všechny deníkové zápisky musí být vydané knižně. Kniha je krátká, spíš taková směs anekdot ze života chlapů v protialkoholní léčebně. Filmové zpracování jsem neviděla, doufám, že je lepší než kniha. Nejvíc mi asi vadily občasné pravopisné chyby, absence čárek v souvětí, a nejasný záměr celého "příběhu". Dala bych 2*, ale za citlivé téma a osobní kontext přidávám i třetí.
Knize vzpomínek se mi jen těžko dávají hvězdičky. Člověk má tendence hvězdičkovat i život... Formánek byl v protialkoholní léčebně a je spisovatel, a tedy dal tyto dvě věci dohromady a povedlo se mu to. Kombinace přiznání vlastních prohřešků, zážitků, vyprávění spolupacientů a hezkých kreseb je příjemnou formou čtení o zkušenostech s životními situacemi, kterým by se člověk opravdu rád vyhnul. Knížka věru nezabere moc času, a tak bych ji dala k přečtení každému požitkáři, závislákovi a vůbec každému, aby to v něm posílilo vědomí, že i lidé kteří si mysleli, že mají silnou vůli třeba vyhrát trojboj, nemusí mít sílu bojovat s alkoholem. Hodnocení nakonec nechávám na čtyřech hvězdách za příjemné a nápadité zpracování. Myslím si ale, že knížka by klidně mohla být obsáhlejší a rozvinutější. To už by pak ale asi byla hlavně fikce.
Po dlouhé době musím říct, že film byl mnohem lepší než knížka. Zmatená změť drsných příběhů z protialkoholní léčebny postrádá hloubku, co ve filmu vyvolávalo silné emoce, tady vůbec nefunguje. Skoro se až nechce věřit, že autor se živí psaním. Ale i tak palec nahoru za to přiznat se veřejně k alkoholismu, u nás je tento problém dost zlehčován, takže jen houšť a větší kapky...
ze začátku se mi tahle knížka četla strašně špatně, ne proto, že by byla blbě napsaná, ale proto, že dívat se do mysli alkoholika je těžký a bolí to a nechci to dělat. chci podvědomě mít důvod všechny odsoudit bez toho, abych se nad jejich osudama zamejšlela, chci mít právo nezabejvat se jejich motivacema... ale nemůžu to tak dělat, neměla bych to tak dělat.
Mrazivě smutně, neradostně vtipné i stručně popisné vyprávění o životě alkoholiků v Čechách a o jejich mnohdy marném boji s černým drakem, kterého v sobě nosí. Věřím, že hlavní hrdina ten boj vyhraje.
Hodně drsná, ale taky hodně čtivá knížka. O léčících se alkoholicích, nejrůznějších příčinách, proč do toho spadli, i jejich děsech. Chytlavá narolik, že jsem si k ní pivo fakt neotevřel.
Lehce napsaná kniha, težko stravitelná kniha o boji s "černým drakem". Zápisky z protialkoholní léčebny, těžko představitelné příběhy a zážitky, při kterých se občas zasmějete, ale téměř spolehlivě vám při nich zamrazí.
K čertu se všemi výklady, které jsem neslyšel! Necítím se ničím poznamenán, či spíše nepoznamenán. K čertu se strachem v tanečních, že mě žádná nebude chtít! K čertu se strachem, že nebudu dost dobrý, že nebudeme mít dost peněz, k čertu s tím, co si o mně druzí pomyslí! Ať si myslí, co chtějí. Neřešit za druhé, co si o mně myslí. Ať si to vyřeší oni. Mít dobrý pocit sám ze sebe. Z krásných věcí, co jsem viděl, ze všech příjemných chvil. Ze všeho, co jsem cítil, i z krve na bradě, když jsem byl bit, jestliže jsem stejnou chybu zopakoval podruhé.
Útlá knížka. Pŕíběhy snadno proletíte, některě hůře strávíte. Asi jsem si poprvé pořádně představila alkoholika a surrealitu jeho života. Dobré čtení na postrašení. Záchrana před pádem do propasti díky knize je nepravděpodobná.
Taková malá jednohubka, přečtená za pár hodin. Oceňuji že se autor nesnažil napsat tlustý depresivní román o těžkém boji s alkoholem ale spíše to pojal jako nahlédnutí do duše. Člověk díky tomu získá jiný pohled na věc. Dalším plusem byli vtipné ilustrace, které se, navzdory očekávání, ke knize hodily. Tohle za přečtení stálo.
Dobří holubi jsou zpět. Vrátili se! Velmi hutná jednohubka. Vlastně je to knížka s otevřeným koncem, ale to je asi jasné, z její povahy to vyplývá. Po přečtení mám zase o něco větší starost o pár lidí kolem sebe. Přečtěte si, Josef F. se před vámi vysvlékne i z kůže.