MÁTE DOMA DÍTĚ, KTERÉ SE DLOUBÁ V NOSE, JE ZAPOMNĚTLIVÉ, LENIVÉ, LAKOMÉ NEBO HUBATÉ? HLEDÁTE DOBROU POLEPŠOVNU, KTERÁ VAŠE DÍTĚ ZACHRÁNÍ PŘED CELOŽIVOTNÍ NEPOSLUŠNOSTÍ? UŽ NEHLEDEJTE. Z TÉTO KNIHY SE VAŠE DÍTĚ KONEČNĚ DOZVÍ, CO HO ČEKÁ, KDYŽ BUDE NEPOSLUŠNÉ!
Legendární slovenský bestseller, který má tisíce nadšených fanoušků, ale také stejně mnoho odpůrců, vychází v novém českém překladu a s novými doplněnými ilustracemi. Pohádky o dětech, které jsou postižené různými druhy neposlušnosti, plné černého humoru a neobyčejných strašidel, vyvolávají ve spojení s Danglárovými ilustracemi hurónský smích u dětí, ale i u rodičů. Kniha se stala oblíbenou dětskou četbou a suverénně vede jako nejčtenější knížka na školních recitačních a interpretačních soutěžích. Dočkala se pěti divadelních zpracování na Slovensku i v České republice a vyšla také na CD, českou verzi načetla Aňa Geislerová.
Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče jsou v novém rozšířeném vydání a v nové typografické úpravě připravené pro novou generaci malých neposluchů a jejich zoufalých rodičů a jsou zaručenou výchovnou pomůckou poslední instance s úspěšností 97,3 procenta.
Narodil se v roce 1961 v Bratislavě. Knižně debutoval v roce 1997 Pohádkami pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče. Kniha vyšla v krátké době ve třech vydáních, byla přeložena do polštiny a češtiny a inspirovala několik divadelních dramatizací na Slovensku i v České republice. Jako autor se podílel na knihách Sekerou & nožem (1999, spoluautor Peter Pišťanek), Roger Krowiak (2002, sestavovatel, česky 2004), Sex po slovensku 1 a 2 (antologie erotických povídek, 2004, 2005, sestavovatel, první z nich česky 2005), Vražda jako společenská událost (Základy společenského chování při vraždě, 2006, česky 2007), Jánošík! Pravdivý příběh (komiks o legendárním zbojníkovi, spoluautor Jozef Gertli Danglár, 2006). Je autorem námětu a scénáře televizního filmu Baščovanský & zeť (premiéra 1995). V současnosti se kromě publicistiky věnuje také psaní scénářů pro sitcomy a televizní seriály.
Som rada, že som túto knihu nečítala ako dieťa, zrejme by som z nej mala čitateľskú traumu. Moje deti nechápali, ako môže iné dieťa robiť bežné veci v takej extrémnej miere a ilustrácie ich strašili, dúfam, že Danglár už ďalšie detské knihy neilustroval. Za mňa ako dospeláčku bol najväčší problém absolútna absencia fantázie, každý jeden príbeh mal veľmi podobnú štruktúru. Všetci rodičia boli nie že starostliví, ale neschopní, vo veľkej časti príbehov sa príbuzní zbláznia, schovávajú a pretočí sa ich v rodine niekoľko vždy s rovnakým scénarom, napokon príde doktor s nejakým pošahaným menom a neurobí nič. V podstate jedna šablóna, kde sa jedenie sopľov nahradilo papuľovaním, mľaskaním, strácaním atď. Pri čítaní som deťom musela vysvetľovať, že nie, takto sa problémy neriešia a často to ani problémy nie sú. Takže namiesto spokojného čítania s rozvíjajúcimi rozhovormi som sa utápala vo vysvetľovaní absurdnosti tejto knihy.
toto mi čítaval tatko na dobrú noc. nemožno vylúčiť, že preto som teraz psychicky chorá, hehe. najviac som sa bála muchy deťožerky a testu neposlušnosti na konci, podľa ktorého mi vždy vyšlo, že by som mala ísť do polepšovne
Ako dieťa som túto knihu miloval, hlavne vtipné (a mimoriadne detailné) ilustrácie. Príbehy boli vtipné a jednoduché. Keď som ju teraz prečítal nanovo, tak mi už vadili mnohé opakujúce sa aspekty príbehov - hlavne príbuzní skrývajúci sa pod stolom a šalejúci tam. Stále je to ale príjemná a jednoduchá kniha, ktorá dokáže zabaviť.
Ešte keď som chodila na gymnázium závidela som mojím spolužiakom túto knihu. Bola som fascinovaná ilustráciami od Danglára a nesmierne som po nej túžila. Teraz po rokoch som si ju aj konečne prečítala so svojimi deťom. Síce v knihe sa dá postrehnúť repetitívnosť, rodičia sa často zbláznia alebo zmiznú. No ako sme zhodnotili tieto rozprávky sa končia ako v reálnom živote - zle. Štyri hviezdy za to, ako fascinovala moje dieťa, "mama, kedy budeme čítať tie hororové rozprávky?".
Ako dieta som tu knihu mala velmi rada... ked som ju citala ako dospelak, bavila som sa tiez, ale momentalne si nie som uplne ista ako by ju bralo moje male dieta :-D tak teda 3,5* :-)
Děti hajlzíci, u kterých se vyhrotilo všechno do extrému a rodiče? Slabošské dvojice, které v noci utíkají. Pohádky mě agresivně bavily. Agresivně protože jsem měla chuť skoro u všech pohádek nadávat na lidskou hloupost. Jinak super. Jsem pro strašení dětí. A tohle strašení je myslím správná míra děsu, pakliže dítě zlobí a frackovatí.
Jedinou záchranou tejto knihy bol fakt, že sa rýchlo a ľahko čítala. Inak to bola katastrofa. Takýto štýl písania rozprávok ja nikdy v živote neocením. Ja som proste klasik.