Una oración por Kateřina Horovitzová

by Arnošt Lustig, Patricia Gonzalo de Jesús (Translator)

Inspirada en una historia real, Una oración por Kateřina Horovitzová describe el trágico destino de un grupo de acaudalados hombres de negocios judeoamericanos, de paso en un campo de concentración polaco dirigido por un retorcido oficial de las SS. Los prisioneros reciben la promesa de que podrán ser liberados gracias a un intercambio por prisioneros alemanes, pero su repatriación solo se producirá si son ellos mismos quienes corren con los gastos del periplo. A pesar de saber que están siendo utilizados, deciden confiar en el persuasivo responsable del campo. Es entonces cuando el portavoz del grupo, Herman Cohen, se compadece de la joven y bella judía polaca Kateřina Horovitzová, a punto de ser gaseada junto con toda su familia, y compra su vida para sacarla del campo.

Genres: Classics, Czech Literature, School, Holocaust, War, Fiction, Historical Fiction

168 pages, Paperback

First published January 1, 1964

About the author

Arnošt Lustig (born 21 December 1926 in Prague) is a renowned Czech Jewish author of novels, short stories, plays, and screenplays whose works have often involved the Holocaust.

As a Jewish boy in Czechoslovakia during World War II, he was sent in 1942 to the Theresienstadt concentration camp, from where he was later transported to the Auschwitz concentration camp, followed by time in the Buchenwald concentration camp. In 1945, he escaped from a train carrying him to the Dachau concentration camp when the engine was mistakenly destroyed by an American fighter-bomber. He returned to Prague in time to take part in the May 1945 anti-Nazi uprising.

After the war, he studied journalism at Charles University in Prague and then worked for a number of years at Radio Prague. He worked as a journalist in Israel at the time of its War of Independence where he met his future wife, who at the time was a volunteer with the Haganah. He was one of the major critics of the Communist regime in June 1967 at the 4th Writers Conference, and gave up his membership in the Communist Party after the 1967 Middle East war, to protest his government's breaking of relations with Israel. However, following the Soviet-led invasion that ended the Prague Spring in 1968, he left the country, first to Israel, then Yugoslavia and later in 1970 to the United States. After the fall of eastern European communism in 1989, he divided his time between Prague and Washington DC, where he continued to teach at the American University. After his retirement from the American University in 2003, he became a full-time resident of Prague. He was given an apartment in the Prague Castle by then President Václav Havel and honored for his contributions to Czech culture on his 80th birthday in 2006. In 2008, Lustig became the eighth recipient of the Franz Kafka Prize. [1]

Lustig is married to the former Vera Weislitzová (1927), daughter of a furniture maker from Ostrava who was also imprisoned in the Terezín concentration camp. Unlike her parents, she was not deported to Auschwitz. She wrote of her family's fate during the Holocaust in the collection of poems entitled "Daughter of Olga and Leo." They have two children, Josef (1950) and Eva (1956).

His most renowned books are A Prayer For Katerina Horowitzowa (published and nominated for a National book award in 1974), Dita Saxová (1979), Night and Hope (1985), and Lovely Green Eyes (2004). Dita Saxová and Night and Hope have been filmed.

Reviews

[Žaneta Csonka · Rating 5 out of 5]

Krátké, ale hutné. Při čtení Lustigovy novely jsem si připadala trochu jako vězeň ze Sartrovy Zdi – od začátku jsem věděla, na co vlastně čekám, jak to skončí, jen jsem musela snést všechny ty strany, které k tomu pomalu vedly. Tenhle přístup, kdy čtenář/ka, na rozdíl od postav zaslepených nadějí, od začátku tak nějak ví, co se opravdu děje, mi přišel velmi poutavý. Zajímavý je zde i topos tábora, ve kterém je novela zacyklená – v táboře příběh začíná, následně se sem dvakrát, a z toho jednou fatálně, znovu vrací. Nakonec postava Kateřiny, jediná, která byla schopná prohlédnout a konat, než jenom slepě věřit čím dál více nemožnému. Je to celé velmi cynické a ironické, z pozice čtenářky jsem z toho měla intenzivní – i když nepříjemný – prožitek. Lustig nepotřebuje otevřeně popisovat všechny surovosti holokaustu, aby docílil u čtenáře/ky velmi srovnatelného efektu. Myslím, že je to obsahově i kompozičně velmi zajímavé dílo, sahající mnohem dál než jenom ke kánonu maturitní četby.

[Adelína čte · Rating 4 out of 5]

Silný příběh. Poslouchala jsem jako audioknihu. Svůj hlas příběhu propůjčil Dušan Sitek. Výborné provedení i zvolený hudební doprovod.
Úzkost, strach, odvaha.

[Vojtěch · Rating 5 out of 5]

Nejdřív to bylo strašně rovzláčné. První polovina knihy se vlekla neskutečným způsobem, navíc na styl Arnošta Lustiga se těžko zvyká. Ale druhá polovina stojí za to. A je tam všechno. Emoce, napětí a hlavně úzkost. Ta nepředstavitelná úzkost, kdy i vy jako čtenář zjistíte, že to nikam nevede. Že nebude žádná záchrana. V nejryzejší podobě.

[Aleksandra Gratka · Rating 5 out of 5]

Pewnie łatwo przeoczyć tę cienką książkę w zalewie krzykliwych okładek i barwionych brzegów, a uwierzcie, byłaby to wielka strata.

Arnošt Lustig, sam więzień obozów koncentracyjnych, opisał wstrząsającą historię. Tytułowa Katarzyna Horowitz wzorowana jest na postaci Franciszki Mann, warszawskiej tancerki, która w komorze gazowej w Auschwitz wyrwała broń strażnikowi i go postrzeliła. A jak wyglądała droga Katarzyny do tejże komory?

Piękna Katarzyna nie chciała umierać w obozie, czym na tyle ujęła jednego z bardzo bogatych Żydów, że postanowił ją uratować. Bo właśnie grupie bardzo, bardzo bogatych Żydów pewien niemiecki oficer zaoferował wykupienie się. I zaczęła się cała karuzela z podpisywaniem kolejnych czeków, opóźnionym pociągiem i innymi utrudnieniami. Od upragnionej wolności dzieliły ich tylko kolejne zera na czekach. Nie bez powodu Tadeusz Borowski pisał, że nadzieja w obozie to przekleństwo, bo nadzieja na ratunek pcha ludzi do czynów tyleż potwornych, co absurdalnych.
Tu mamy absurd w wydaniu jak z horroru. Pociąg-widmo, odsuwanie myśli o prawdzie, wiara, że sześć sióstr, matka, ojciec i dziadek nadal żyją, że to, co widzieli w obozie to było zbiorowe złudzenie, że wszystko to zbiorowe szaleństwo.

Czytelnik wie, że tu nie będzie szczęśliwego zakończenia, oni podskórnie pewnie też, bo krawiec w pasiakach i jego oczy pełne popiołu przekazały im przecież całą prawdę. No i "nie było już tak łatwo wmawiać sobie, że za krawędzią przepaści jest jezioro, po którym można płynąć, jeśli ma się trochę siły i możliwości".

Przepłakałam ostatnie strony, bo sposób, w jaki autor odmalował okrucieństwo samozwańczych nadludzi i ich decydowanie o losie innych, czy raczej bawienie się tym losem - tak, to mnie przygniotło.

[ansvarcova · Rating 2 out of 5]

Lustig je podle mého názoru autor na čtení těžší, už jednou jsem se od něj pokoušela číst knihu a to konkrétně Collete z Antverp. Zkoušela jsem to dokonce několikrát, ale pokaždé jsem knihu odložila. Člověk se u jeho knih musí opravdu namáhat, aby udržel pozornost a zvládal jeho myšlenkové pochody.
Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou jsem ale zvládla. Možná to bylo tím, že má kniha jen necelých 130 stran, možná tím, že jde údajně o klasiku, kterou by si měl přečíst každý z nás.
Ale že by mě kniha kdoví jak bavila, to se bohužel říct nedá. Tématika holocaustu mě jinak opravdu zajímá a na toto téma jsem přečetla už hodně knih, ale tahle z nich byla podle mého názoru snad úplně nejslabší. Neseděl mi styl psaní, příliš dlouhé odstavce, celá kniha je rozdělena jen na tři kapitoly. V knize se krom peněz a otázky dalšího vypsaného šeku nic jiného neřeší. Chápu, že to má poukazovat na fakt, že v této době člověku peníze ani sociální postavení nepomohly, ale mám takový dojem, že by to v knize nemuselo být zmiňováno až tak moc, téměř na každé (druhé) straně. Navíc je člověku už tak od půlky jasné, jak to s touto židovskou skupinou dopadne.
Celkový dojem z knihy vylepšil snad už jen zvrat na konci, ale i tak mi kniha přišla nesnesitelně nudná a nezáživná. Přečteno, ale s vypětím všech sil.

[Lahierbaroja · Rating 3 out of 5]

Un libro triste, plagado de silencios, en el que la principal protagonista es la angustia.

Personajes empujados por su destino, un final que sabemos fatal pero del que inconscientemente, pensamos que puede haber algo de esperanza, algo de fe.

Y sin embargo...

http://lahierbaroja.wordpress.com/201...

[Sárka · Rating 5 out of 5]

I při třetím čtení nepřestávám žasnout nad pocity, které u mě Arnošt Lustig dokáže vyvolat...

[Andy John · Rating 5 out of 5]

Tato kniha mě velice zasáhla. Slzy se dostavily až potom, co jsem zaklapla knížku. Knížky tohoto typu vás donutí nad něčím přemýšlet a něco si uvědomit, ale je jen na vás co.

[Naty Chrástová · Rating 3 out of 5]

jakoby jestli vas bavi knizky kde odhadnete dej velmi brzo a pak jen ctete popisne pasaze se spetkou gradace na poslednich par strankach tak je to neco pro vas
kazdopadne za me to zas takova bomba nebyla, ale nemela jsem velke ocekavani takze tak.
cist se to dalo, ke konci to bylo aspon trochu napinavy takze za me jakoze okay(-ish)
melo to dlouha souveti a spatne se to cetlo ale byla to krátká (130str) bolest

[Razvan Zamfirescu · Rating 5 out of 5]

Spicuiri din recenzia finala care se gaseste pe blogul meu



.................................

Scriu această recenzie cu volumul deschis, răsturnat și desfăcut lângă mine și încerc să te conving, pe tine cititor întâmplător, vizitator diurn, nocturn, rătăcit, să citești această carte, acest drum chinuitor pe zgomot monoton ce adevărat trăncănește „te duc, te-aduc/te duc, te-aduc” cu bădărănie-n iesle culcuș le face celor ce-n două picioare merg și sunt asemeni ălora ce sulițe cu flăcări bubuinde-n vârf șed precum păstorii din vechime spre păstorirea unei turmi ce n-are căutare de păstor, acești întunecați cu minți îmbârligate pe alb, pe roșu tac în cocine, cerșind arginții pe care acum, după aproape împliniții două mii de ani, îi vor înapoi, luându-i cu amăgiri și promisiuni mincinoase de la cei crestați întru credință, lăsându-i să spere, să creadă că ieșirea din Germania este o altă Germanie, bieți miei pierduți pe calea sângelui nevinovat, neghicind ghicitoarea Lebensraum-ului care cu El începe și tot cu El se termină-n fum și miros de pucioasă, duhoare de Iad strâns, concentrat, ciclon turbat mâncător de suflete spre îngrășarea viermilor și a istoriei cu oameni ce o dată au fost vii, acum cadavre fumegânde, acuzânde mâinile lor rugătoare se văd pe pereții care nu mai suportă decât umbre…

................................

[Kate · Rating 3 out of 5]

Objektivně tři hvězdičky, subjektivně si chci vyškrábat oči a zahrabat tu knížku šest stop pod zem. Nesnáším, když něco musím číst. Nesnáším, když něco musím číst v hnusným formátu. A úplně ze všeho nejvíc nesnáším, když je knížka napsaná tak nesrozumitelně, že se mi po každé větě chce brečet víc a víc. Když si v půlce řeknu “tak už je proboha prosím zastřelte”, o něčem to vypovídá. A když o dvacet stran dál zoufale prohlásím “zastřelte aspoň mě”, začínám se ptát sama sebe, jestli ty tři hvězdičky nejsou až moc. Ano, ano, je to jímavý a je to holocaust - doslova - a on by ten příběh sám o sobě byl i zajímavej a dobrej, kdyby to nebylo tak katastrofálně zpracovaný. Sorry, Lustigu. Ale vzhledem k tomu, že jsem dala tři hvězdičky (moje neutrální “byla to dost strašná ztráta času, ale bohužel jsou i horší”) často i pořádným YA brakům, tak budu hodná. Ale opravdu ráda bych tomu dala jen tu jednu hnusnou hvězdu. Já bych tak chtěla číst jen knížky, co můžu hodnotit čtyři hvězdičky a výš, proč mi v tom ten svět pořád brání?

P. S. Tohle se tak špatně píše, protože jde o tak závažný téma, ale come on...

[lanius_minor · Rating 4 out of 5]

Příběh sám je nejen krutý, ale ještě k tomu neskutečně cynický - a panem Lustigem je napsaný tak krutě dobře, že je proti vší dobré vůli čtenáře nakonec i uvěřitelný (podle textu na předsádce je kniha inspirována vyprávěním, s nímž se autor setkal v Osvětimi). Je to kniha, při jejímž čtení si laskavý čtenář přeje, aby hlavní hrdinové už konečně zemřeli. Kdo jste četli, určitě chápete, jak to myslím. Není se s kým identifikovat, ne ve smyslu, že byste si přáli být v něčí kůži, nebo že byste si to dokázali představit. Kniha, po jejímž dočtení pronáším modlitbu nejen za Kateřinu a její rod, ale i za sebe...

[David · Rating 4 out of 5]

Téma holokaustu, jakkoliv to zní morbidně, mám z literárního hlediska rád. Osobně jsem Osvětim i jiná místa navštívil a myslím, že je jedině dobře, že Lustig toto a podobné knihy napsal. Na takovou věc nesmí lidi nikdy zapomenout - to, čeho byli schopni lidé lidem udělat ve jménu naprosto zcestné a pochybné ideologie. Kniha a příběh samotný je zajímavý - provází nás s ním rabín, který i v takových hrozných podmínkách nepřestává věřit, jeho vírou neotřese ani smrt "bratrů a sester", kterých je tisíckrát svědkem.

[Susannah · Rating 4 out of 5]

Nominated for a National Book Award, this book is difficult to find. There was only one to be found in my state of CT, but it was sent for by my library and found in Bridgeport, CT.

The book was translated from the Czech, as were many, so that may be why many people here don't know his work. He lived in the U.S. after leaving Czechoslovakia and taught writing, literature, and the history of film at American University. He died in 2011 in Prague.

His writing is brilliant and worth reading.

[Zuzulivres · Rating 3 out of 5]

Skoda tej prvej polovice knihy, ta ma naozaj nebavila, lebo druha sa mi pacila. Som rada, ze som to nevzdala, lebo po 60tich stranach som si sustavne kladla otazku, ze o com to vlastne je?! Lustigov styl pisania je pre mna pomerne tazko citatelny, nepamatam si kedy mi naposledy vadilo citat knihu v cestine, kedze ine takmer ani necitam.

[José · Rating 4 out of 5]

Un camino de chantaje hasta la solución final.

[Petr Kurečka · Rating 4 out of 5]

Novela je zajímavým způsobem sepsaná přeživším koncentračního tábora. Nejspíš se i projevil v některých ze svých postav, to ale ví ti, kteří ho mají nastudovaného od hlavy až k patě.

Ze začátku mi přišlo docela obtížné pochopit, v jaké situaci se kdo vlastně nachází. Nicméně po deseti stránkách, pár nahlas řečených otázek, jsem to konečně svým způsobem pochopil. Ta myšlenka díla je pěkná, ale neměl jsem tendenci Brenskemu věřit, že tento “zpáteční” transport se opravdu podaří dotáhnout do zdárného konce.
Byly to pořád výdaje navíc, překážky (chtěl platby i za tehdy mrtvé k transportu, kteří už dávno “leželi” někde v masovém hrobě), které svědčily o tom, co by mohl člověk pro kouska svobody. Nicméně jednou soustíčko okusí a nadále nechce jinak.

Z počátku jsem ani tak moc necítil, že by Kateřina Horovitzová byla hlavní hrdinkou novely, jak je to uvedeno v jejím názvu. Přišla mi vynechána a místy jen tak vložena, aby tam byla. Modlitba byla až úplně na konci, pro příběh takřka bezvýznamná.

Měl jsem i částečně problém určit prostor. Jméno tábora není specifikováno, jen jakési údaje, že leží pár set kilometrů od Hamburku. Čas problém nebyl, byla tam zmíněna operace za osvobození Benita Mussoliniho, ta byla podniknuta v roce 1943.

Autor, jako by dopředu věděl, že jeho “message” nebyla úplně srozumitelná, tak ke konci hodil zbytečné pokračování dějové linky s Brenskem, který o události píše záznam a líčí zvraty.
Jsem za to rád, ztrácel jsem se. Nepochopil jsem, kdo odkud je, proč Italové (a ne všichni byli Italy) šoupnutí kamsi k Varšavě najednou mají americké pasy (třeba je to jen chyba mezi křeslem a knihou, kouknu na začátek).

V té době, když byl zastřelen Rappaport-Lieben mě opravdu zajímalo, kam se to vyvine. Výměna je takto nekompletní, ale jediné, co z toho do té doby vzešlo, byly chválící dopisy do ciziny. Tehdy jsem si začal myslet, že by to dávalo smysl. Chovali se k nim hezky, vytáhli z nich prachy, které měli na svých kontech, a ještě vybrali lidi z ostatních zemí, aby tam poslali dopisy, že vlastně koncentrák je úžasné “letovisko”.

Později přijeli do tábora se zkulturnit, jen jestli by tam zase nebyly sprchy mrk mrk s cyklonem. Nakonec takový zvrat. Jeví se to tak, že tak, jak jsem to popsal, se to nejspíše mohlo stát. Ale ne? Později se tam píše:
“Muži poručíka Schillingera v počtu necelé čety dobíjeli dva sténající, krátkozrakého pana Otu Rauchenberga z Nového Yorku a pana Sally Ravena z Los Angeles, kdysi z Varšavy (jejichž výměnu za generála se zdráhaly příslušné úřady opravdu provést).”

“Literatura se rodí z literatury,” že pane učiteli? Já v tom vidím nedokončenou Kuličku po liposukci ve světě, který zažil Arnošt Lustig, nejspíše na vlastní kůži.

*****************************************************
Mimo všechny připomínky se mi to celkem líbilo, k maturitě si to určitě dám, bude se o tom dobře yappovat.

[Vendula · Rating 4 out of 5]

3.5⭐️

[anet · Rating 3 out of 5]

ok

[gaybee · Rating 4 out of 5]

Od této knihy jsem upřímně nic neočekávala, věděla jsem jen, že vypráví o židovské dívce jménem Kateřina Horovitzová, o táborech smrti a odvážném činu. A wow, tohle mě vážně mile překvapilo.
•
Jednu hvězdičku dolů dávám jen kvůli tomu, že jsem měla na začátku problém se zorientovat, kdo je kdo — židovští obchodníci mají jména německá, německý důstojník zase jméno spíše polské. Absolutně jsem netušila, jak se postavy ocitly tam, kde se ocitly. Zhruba v polovině knihy jsem se však zorientovala a zde začal i příběh rychle gradovat.
A poslední výtka, kterou k tomuto jinak perfektnímu dílu mám, je, že i v názvu knihy je jméno hlavní hrdinky, která se, ano, děje účastní, ale jen jako jakýsi pozorovatel, a začíná nějak pořádně reagovat až na úplném konci. Překvapilo mě, že hlavní postavou je vlastně německý důstojník Brenske.
•
Kniha byla ovšem jinak plná myšlenek, metafor, přirovnání a hlavně dvojsmyslů - v hlavě mi utkvěly “oči jako popel” & “konečné řešení bude úspěšně dokonáno”. Samo o sobě vám to nic moc neřekne, ale po dočtení vám to jednoznačně utkví v paměti. Opravdu nádherná kniha.

[Ada · Rating 5 out of 5]

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou - holocaust mezi čtyřmi stěnami vlaku. Mystický a nadpozemský ("Jsem pán v sušárně vlasů."), ačkoliv na historických událostech založený, příběh smutně nádherné dívky uvědomující si konec a dvaceti mužů ponížených v odchodu na smrt.
Dialog mezi nacistickým důstojníkem Brenskym s mluvčím dvaceti zajatých Židů Hermanem Cohenem je krutým a cynickým valčíkem, který dokresluje předurčenost, osudovost a samozřejmost smrti. A když rabín neboli krejčí stříhá Kateřininy havraní vlasy, přichází temno pomíjivosti.
Arnošt Lustig sice přežil koncentrační tábory, na rozdíl od většiny jeho rodiny, ve svých knihách ale už napořád zůstal smutným básníkem zaslíbeným smrti.

"Stokrát kurážná, stokrát dobrá, tisíckrát spravedlivá, tisíckrát krásná."

[Rafael · Rating 5 out of 5]

Con destreza inigualable Arnost Lusting nos narra desde el primer momento, el engaño y la mentira con que Brenske trata de envolver a los que serian sus víctimas. No sin antes hacerlos firmar los cheques por todo el dinero-oro posibles, a cambio de una esperanza por salvar sus vidas.
Herman Cohen personaje primario, se compadece de Katerina cuando al llegar al campo de exterminio, la salva por solo 24 horas y en un desplante de heroicidad antes de ser gaseados, Katerina muestra su entereza y muestra porque el libro se llama Una oración por Katerina Horovitzová.
Es un libro lleno de mensajes éticos y un acercamiento a revelar la máxima maldad del siglo XX perpetrada por los asesinos nazis.

[Vivian Valvano · Rating 4 out of 5]

A devastating novel of the Holocaust. All novels of the Holocaust are devastating, some are better written than others, and this one zeroes in on the diabolical nature of the Nazis preying upon the desperate hopes of wealthy American Jews in Europe. In this novel, the Nazis are after the Jews' lives and also, via the cruelest of methods, their money. Katerina is a lovely young Jewish Pole whose tragedy intertwines with that of the Americans.

[Lucie · Rating 4 out of 5]

[SPOILER ALERT]Wow! I've never been much into Lustig but this one... just wow. Very well written - even though I suspected from the very beginning Brenske just want to get money from the Jewish group, I still hoped (along with the group) that everything will end well. I knew it wasn't going to, but you know... hope... And I was also forgetting to breath sometimes - that's how dramatic it was.

[Pavel · Rating 5 out of 5]

Mistrovsky vyprávěný příběh o kruté naději, kterou si z nevědomosti či z neochoty vědět zachovávají ti, kdo stojí před branami vyhlazovacího tábora, zatímco z komínů spaloven už vychází páchnoucí dým jejich příbuzných. A vzhledem k tomu, že taková byla skutečnost, přechází často literární zážitek v reálnou hrůzu.

[Jana · Rating 5 out of 5]

Intense. Although you know the whole time where is this going, you push it away and believe with the characters of the story that there could be some other end. Excellent writing style (I read the Czech original).

[Fiera78 · Rating 4 out of 5]

Very nice book from World War II. Describing life of rich jewish people in concentration camp. How the Nazi gets from them all of his money. This story is very sad and emotional.

[Alenka of Bohemia · Rating 5 out of 5]

Yet another look at holocaust and how the Nazis would lie, lie to the very end and no lie was prepostrous enough. A story of how hope makes one a fool. And how lack of it can make one a rebel.

[Javier de la Peña Ontanaya · Rating 3 out of 5]

Breve novela ambientada en pleno Holocausto. Narra el destino de un grupo de 19 adinerados judíos de origen estadounidense que “compran” su libertad al Reich a través del general Brenske y la de la joven Katerina Horovitzová.

En el grupo existen todo tipo de caracteres. El principal es el señor Cohen, de gran corazón y que se erige en líder del grupo, pero es también de los más ingenuos. Accede a casarse con Katerina para que pueda beneficiarla. Rappaport-Lieben es otro personaje habitual, el del histérico y desconfiado que trata de propagar su negativismo al resto.

Sin embargo, el personaje de la novela es casi el general Brenske, un tipo embaucador como pocos. Es la versión Nazi del “vuelva usted mañana” y del pícaro español. Él organiza el “viaje” de los 19 a Suiza y al barco “Alemania”, pero siempre exige pagos astronómicos con diversas excusas. La buena fe y la esperanza de los 19 hacen que acaben pagando siempre el dinero exigido, pese a lo poco creíble de las palabras del general.

En todo momento hay una gran angustia por el destino más que probable que les espera a todos. El final es terrible. Ya en las puertas de la cámara de gas, Katerina se despoja de sus ropas lentamente, sabiendo ya su fatal destino. Los jóvenes oficiales insisten en que se desnude rápidamente, hambrientos de cuerpos femeninos desnudos y deslumbrados por su belleza. Su pseudo-striptease acaba brindando la oportunidad de robar la pistola al guarda y disparar contra un par de ellos, antes de que acaben todos gaseados.

Muy interesante novela. Corta, intensa, rica en detalles y ambientación, sobre todo de sus personajes.

[lu.books07 · Rating 4 out of 5]

3,5/5*
Přestože jsem prvních 50 stránek akorát prozírala s hlavou úplně prázdnou a informacemi nulovými, po dočtení jsem došla k závěru, že knížka byla dobrá.
Autor používá poměrně květnatou stavbu vět, a proto chvílí trvá, než si na to člověk zvykne. Stránky jsou vyplněné velmi rozsáhlými monology, které trvají klidně několik stránek, takže jsem už občas byla trochu zoufalá a lehce mě to otravovalo, přesto autor dokáže čtenáře udržet v pozoru. Kniha od samého začátku neustále graduje a napětí je doslova hmatatelné.
Přiznám se, že délka knihy hrála v její prospěch a lepší hodnocení, protože kdybych měla podobně psanou knihu číst v dvojnásobném měřítku, moje trpělivost by asi nebyla tak velká a dost možná bych to vzdala.
Každopádně je to myslím dobrá volba k maturitě, protože se o knížce velmi dobře mluví.