Labyrint světa a ráj srdce

by Jan Amos Komenský

Jedno z nejslavnějších českých děl si nyní bude moct s požitkem přečíst každý včetně studentů a školáků. Čtenáři, kterým v tom staročeský jazyk dosud bránil, si teprve nyní uvědomí hloubku a nadčasovost tohoto díla.

Genres: Classics, Czech Literature, Philosophy, Christian, Fiction, Christianity, School

196 pages

First published December 7, 1623

About the author

Jan Amos Komenský (also Johann Amos Comenius, John Amos Comenius, Iohannes Amos Comenius) was a Czech teacher, educator and writer. He served as the last bishop of Unity of the Brethren and became a religious refugee and one of the earliest champions of universal education, a concept eventually set forth in his book Didactica Magna. He is considered the father of modern education. He lived and worked in many different countries in Europe, including Sweden, the Polish-Lithuanian Commonwealth, Transylvania, the Holy Roman Empire, England, the Netherlands and Royal Hungary.

Reviews

[Mir]

I read this many years ago and don't remember much. I should reread it someday. In the meantime, here are my notes:

Spiritual pilgrimage
quest for personal piety
allegorical journey of social criticism
navigating social arteries of the urban milieu
commentary on modes of life
personal dislocation
pilgrim structurally isolated for the social matrix he inspects
journey a quest to find a place/vocation in the social structure as well as a pilgrimage
debunking false idealism of the university
reject human contructs of religion and embrace simple devotion to Christ
salvatory paradise of the heart

Then in class the professor seems to have talked a bit about how the text reflects the tragedies of Comenius' life: the loss of his wife and homeland, the trauma of religious wars, shipwreck.
Loving surrender to God brings transformation.

3 main emphases:
Personal relationship with God
ecumenical reformation
theology of hope

[X]

I read a decent amount of this - but skipped some chapters in the middle. Overall good! Would have loved to read in college with Voltaire etc. because the basic premise of this book is, guy isn’t interested in any of the career paths on offer so he has to go on a tour of the world as led by spirit guides Impudence and Falsehood (per the translation I read), where they show him all his professional options. Very college student-friendly! I don’t know that I found this uh spiritually meaningful, but it was a fun read.

A couple standout thoughts:

1. “Every job I know of kinda sucks” being the main takeaway cracks me up. And people say things have changed in the last 400 years…. Plus ça change plus c’est la même chose (la chose is pickiness or capitalism depending on how you read it)…

2. I love Death personified as a woman, which is how this was translated. I wonder if it’s a grammatical gender thing?

3. When he goes on a boat for the first time: “Then what seemed a crude form of stench begins to stun me, and penetrating my brain and all intestines, it prostrates me. Then I (as well as the others who were not used to these ways) roll about, scream, know no counsel; everything flows from me and pours out of me, so that it appeared to me, not otherwise, as if we were being dissolved in the waters like snails in the sun. Then I begin to accuse myself and my guides, not believing it possible that I should remain living; but from them, instead of pity, I obtained but mockery. No doubt they knew from experience (what I knew not) that this trouble would not endure more than a few days; and thus it was, and my strength gradually returned, and I understood that the furious sea had only welcomed me thus.” Ouch buddy, seasickness will get ya!

4. Love this, on math: “But when they wanted to teach me the deepest of all, which was called Algebra […] I saw such a heap of weird and crooked writings that giddiness nearly overcame me, and shutting my eyes, I begged that I might be led elsewhere.” Again plus ça change lol. As a math fan I can’t relate but I love the honesty he brings to it.

5. And a burn for the lawyers: “at last I wondered that they should grow so heated and sweat so over petty matters, some of which hardly occurred once in a thousand years”

6. General thought - fascinating how scent-centric this book is! So many references to people/places/situations smelling bad, and then one of the first passages when he meets Christ is “‘Welcome, welcome, my son and dear brother.’ And having said these words, He embraced me, and kissed me kindly. There came forth from Him a most delightful odour, and I was seized by such unspeakable delight that tears flowed from my eyes, and I knew not how to respond to so unexpected a greeting. Only sighing deeply, I gazed at Him with meek eyes.” What does it mean??

7. And in case you read that passage and thought “hmmm,” this is from a subsequent chapter called The Betrothal, as spoken by Christ to our protagonist: “Therefore I faithfully counsel thee, my son, forsake everything and cling to me; be mine, and I thine. Let us shut ourselves up together here in this shrine, and thou wilt feel truer joy than can be found in carnal wedlock. Strive, then, to love me alone; to have me as thy one counsellor, leader, friend, companion, and comrade in all things. And whenever thou speakest to me, say, 'I only and thou, oh, my Lord!' Thou needest not heed any third one. Cling but to me, gaze at me, converse sweetly with me, embrace me, kiss me; expect also all things from me.”

Ah, theology. That’s the good stuff!

[Timothy L. · Rating 5 out of 5]

Aside from the long "introduction" this book is one of the finest reads in allegorical fiction I have ever read. It is a Czech literary classic... But is a classic on an allegorical level in English as well. It was written in I believe 1623 and pre-dates Pilgrims Progress. I like the story better. It was written by J.A. Comenuis a bishop of the Unitas Fraternum, an off shoot of the Hussite Revival. This book depicts a fellow named Pilgrim, much like that of John Bunyan's story some 30 years afterward... In this story, Pilgrim isn't a simple over-wrought sinner. He is a man who is looking to live the best way and choose a path that will result in a quality life. He soon finds that to be impossible. He is also "helped" or rather hazzarded by a list of characters with monikers that depict their sort of obstructionism. Its a great read. I would read it to little kids as well as encourage young teens to take a poke at it. The vocabulary is a bit advanced but nothing ventured nothing gained. This is one of the few fiction books I have read in my adult years. It was well worth it. I found out about this book through Leonard Verduin's book: The Reformers and their Stepchildren. A top five book in my library!

Since 2021, this title is available in a more readable form. See: t.ly/iXsr9
Its available in hardbound, softbound, eBook, and audiobook. Print editions are illustrated and read at a 9-10 grade level.

[David Antoš · Rating 2 out of 5]

Na hinduismu mi je cizí vidění světa jako něco ohavného, co se musí přetrpět. Na islámu mi je cizí ona otrocká touha "odevzdat se" někomu do otroctví. Křesťanství zajímavě kombinuje obojí.

Labyrint světa a ráj srdce je přesně o tomto, Komenský jej napsal v době své největší beznaděje. V první části knihy odmítá uzdu a brýle Mámení, skrz které ohavný svět vypadá lepším, než je. V druhé části knihy přijímá jho a brýle křesťanské ("Vnější obroučka těch brýlí bylo Slovo Boží, vnitřní sklo pak Duch svatý.") a následně líčí křesťaský svět jako ráj. Jaká ironie.

[Zukamedotu · Rating 3 out of 5]

Dlouho jsem přemýšlel nad hodnocením, jelikož kniha mě bavila přesně do té doby, kdy se v knize objevuje spousta kapitol pouze o křesťanství, což pro mne jako "nekřesťana" bylo těžko stravitelné. Jinak místy i zábavná kniha, jen je škoda, že ji zošklivuje "nálepka" povinná četba.

[Kuszma · Rating 3 out of 5]

Szigorú csak azért vagyok a csillagozásban, mert ugyan értékelem Comenius prózaépítményét, de élvezni nem különösebben élveztem – ami azt illeti, az utolsó harminc-negyven oldalt úgy éltem túl, mint Emma lányom szokta az orrporszívózást: nehezen. Egész egyszerűen ez a szöveg nekem már túl didaktikus: elbeszélőnk, Vándor bejárja a Várost (a földi világ kicsinyített mását) két kísérőjével, Mindenlesővel és Bódulattal. Miután fájdalmasan szembesül azzal, hogy az élet minden, de tényleg kivétel nélkül minden elemében úgy borzasztó, ahogy van, a legmélyebb kétségbeesésbe esik, de hál' Istennek (ezt tessék szó szerint érteni) találkozik Valakivel, aki egy gyorstalpaló tanfolyam keretében megmutatja neki a belső harmónia útját*. Comenius ezzel a tanmesével olyan fontos szerzők mellé sorol be, mint Bunyan, de erre az írói alapállásra a huszadik században is bőven akad példa: hogy a világ megérett a pusztulásra, az élet pedig csak kínlódás**, és a kérdés csak az, hogy fel tudunk-e ajánlani valamilyen egyéb opciót helyette. Houellebecq például nem nagyon tud/akar (bár tulajdonképpen tekinthetjük megoldásnak, hogy legszívesebben bedarálná az egész fajt), de azért akadnak (többek között ezotéria tárgykörben) olyanok, akik tudják a tutit, és mindent megtesznek érte, hogy eljusson hozzánk az üzi. Az ajánlataik közül messze nem Comeniusé a legvisszataszítóbb.

Mindezek mellett nem vagyok olyan botor, hogy számon kérjem Comeniuson alkalmazott írói módszereit. Az általa használt botegyszerű allegória akkoriban a lehető legjobb eszköznek tűnt, aminek segítségével egy tollforgató kifejtheti gondolatait. Persze azóta kitaláltak szépíróink más trükköket is, mégpedig jobbnál jobbakat. Nagyon érdekes elképzelni egy skálát az egyik felén A világ útvesztőjé…-vel, másikon meg mondjuk a Nincstelenekkel – micsoda evolúción mentek át azok a prózai eszközök, amiktől az olvasónak muszáj ramatyul éreznie magát! Lenyűgöző! Másrészt az is biztos, hogy Comenius olvasója nem izgalmas szöveget akart kapni, hanem olyan passzusokat, amiket akár újra és újra elolvashat, memorizálhat, feltöltekezhet belőlük, és amelyekből erkölcsi erőt meríthet bizonyos vészterhes, vagy épp túlontúl csábító szituációkban. Ezt az elvárást ez a könyv tökéletesen kielégíti – a maga nemében tehát voltaképpen hibátlan, csak én közelítettem hozzá rossz irányból. Ez van.

* Na ez volt az a rész, amitől legszívesebben kiléptem volna a testemből, hogy amíg a porhüvely olvas, addig én mondjuk megnézzem, kinn mászkál-e a kertben a sününk. Ez a vágyam nem vallási, hanem szépirodalom-módszertani okokra vezethető vissza: ugyanis ezen szakaszban Comenius tulajdonképpen megismétli azt, amiről addig is beszélt, csak ellenkező előjellel. U-na-lom!
** Mondjuk a 30 éves háború kellős közepén, két kolerajárvány között erre a következtetésre jutni finoman szólva is érthető. Ehhez képest visszafogott gazdasági válságaink a mindenkori nyomoronc kormányzatokkal megspékelve Karib-tengeri üdülésnek tűnnek.

[Jordan Tomeš · Rating 4 out of 5]

Vlastně je mi asi těch, co to musí číst jako povinnou četbu, docela líto. Žádný trhák to není. Ale závěrečné konečné upokojení poutníka v Kristu pro mě bylo strhující.

[Sára Zemanová · Rating 2 out of 5]

Asi jsem to nepochopila, hlavní postava je otravná a pretentious af, děj byl fajn ale nic převratného, sem tam nějaká zajímavá myšlenka, pokud si tohle vytáhnu u maturit, bude to průšvih.

[Lubomír Tichý · Rating 3 out of 5]

Pokud jde tuhle knihu rozdělit na humanistickou a barokní část (což teda rozdělit nelze, protože se to mísí), tak zůstávám nadšen tam, kde Komenský zůstává u průchodu města, u přesné deskripce marných a záhubných mechanismů a u sarkastických poznámek. Jednotlivé neřesti u všech těch učenců, vrchnosti a manželských svazků, to je něco, co ve světě nadále přebývá (třeba nelze nevidět ve scéně, v níž učený rovná na poličku knihy, které ani nehodlá číst, nějakou dnešní bookstagramerku atd). Je tam mnoho promyšlených symbolik a alegorií, vše obráceno na ruby jest a jediný pohled zpod brýle mámení ukazuje nezkreslenou skutečnost, která se snaží být stejně jako pravda ututlána. Vůbec mi přijde zajímavé, jak je každá epizodní postava redukována na archetypální označení, povětšinou dle svého povolání.
Otravný byl naopak až kazatelský tón hlavní postavy, jejíž prozíravost nejenže občas vytváří groteskní momenty (přestože je skutečnost popisována jinak, ona prohlédne), tak mě chvílemi štvalo to nekonečné láteření; byť to je dáno tím, že sám mám radši literaturu, které stačí problém zobrazit z nové perspektivy a není třeba jej komentovat. I tak, když poutník po dvacáté pravil "I nelíbí se mi to, poďme odtud.", vzal jsem jej za slovo a knihu odložil (pak zase uzmul, nečte se to dle mého nějak obtížně, přestože starý lexikum je občas zákeřné a má dokonce jiný význam i u slov, která jsou čtenáři známá).
Ten mystický a duchovní závěr mi nesedl, to jsem očekával. Modlitby a nekonečné opakování duchovních a biblických motivů. Nicméně nebude-li člověk návrat k srdci chápat striktně jako obrat k Bohu, nýbrž třeba k nějakému vyššímu ideálu, je mi to vlastně po té deziluzi z disharmonie světa sympatické. Jen jestli po konverzi nedochází k dalšímu zkreslení pohledu, neboť je zřejmý i postupný vývoj hodnocení poutníka od intelektuálního k emocionálního.
Ten diametrální kontrast mi, jak už to u barokních děl, po chuti není, nicméně dílo je to velké, s mnoha rafinovanými odkazy a propracovanou alegorizací.

Já mezi tím opět jiné spatřím, kteříž ani ne do kapsí sobě škatule dávali, než nosili do pokojíků kamsi: za nimiž vejda, vidím, ani pěkná na ně pouzdra strojí, rozličnými barvami líčí, někteří i stříbrem a zlatem obkládají, do polic pořádají a zase vytahujíc na ně hledí: pak zase skládají a rozkládají, přistupujíce a odstupujíce, sobě i jiným, jak to pěkně stojí, ukazují, vše po vrchu; někteří také časem na titule, aby jmenovati uměli, nazírali. I dím: "Co pak tito laškují?" Odpoví tlumočník: "Milý brachu, pěkná věc jest pěknou míti biblioteku." "I když se ji neužívá?" dím já. A on: "I ti, kdož biblioteky milují, mezi učené se počítají." Já sobě na mysli: "Jako někdo, kladiv a klíští hromady maje, a k čemu jich užívati nevěda, mezi kováře." Říci však toho, abych sobě nětco neutržil, nesměl jsem.

(s. 49)

[Mike (the Paladin) · Rating 4 out of 5]

This book is an allegory. The best know Christian allegory is probably The Pilgrim's Progress. Here we have a journey through world where we (through the eyes of the story teller) journey through life and the world with various guides.

The World is presented somewhat as a Labyrinth and in the first section of the book ( Labyrinth of the World) Pilgrim is guided by Searchall Ubiquitous and Delusion. As he searches his guides seek to to prevent him from seeing actuality by forcing him to view the world through glasses of Delusion.

Okay now let me say this. This is a good even as excellent read but I don't find it as reader friendly as The Pilgrim's Progress. I will highly recommend this book but tell you that I found some of it a little slow going.

So, recommended. I think reading this will be not only worthwhile but rewarding. Enjoy...and think.

[Jitka Č. · Rating 4 out of 5]

Říkala jsem si, že je škoda, když jsem zde po přečtení téhle knihy nezanechala žádný komentář. Takže to jdu napravit :)

Myslím, že Labyrint je výborná knížka, jejímž hlavním problémem je odstrašující nálepka povinná četba. Když překonáte nechuť k archaické češtině, dobře se čte a i obsahově je neuvěřitelně bohatá. Navíc když prozkoumáte Komenského životopis, zjistíte, jak věrně příběh odráží Komenského životní pouť. Období, kdy po smrti manželky propadl nevíře v nic a spílal dokonce i Bohu až k okamžiku, kdy znovu nalezl klid a mír ve víře.

Vím, že tohle není zrovna literatura, po které by někdo sahal s chutí, ale je to strašná škoda. A komu by připadal jazyk zbytečně komplikovaný, je zde "překlad" do modernější mluvy :)

[Moira · Rating 3 out of 5]

22.7.2019 - 3,5*
Začátek byl skvělý. Byla jsem z něj vážně nadšená. Plno skvělych myšlenek a postřehů, které jsou aktuální i dnes.
Střed mě začal trochu zmáhat. Plus fakt, že jsem se začala v nejednom názoru s Komenským rozcházet.
A konec? Fakt, že poslední kapitola (spíše kapitoly) byla v podstatě oslavování boha, to pro mě zabila.
Nejsem věřící a myslím, že i kdybych byla, tak to stěží strávím. Každou druhou řádku se mi úplně rozběhly oči. Oops.
Naštěstí jsem měla modernější verzi češtiny, takže se to dalo číst, ale i tak jsem si musela na jazyk zvykat.
Zprůměruji to na 3*. ^^

[Red · Rating 3 out of 5]

at one point i was stumbling through naarden in a happy mood together with elisa. attrackted by a small mausoleum dedicated to comenius. the place is visited by many people from eastern europe. they dance there to celebrate the man. curious as i became started reading some of his books. food for thought that made me decide to let go elisa.

[Kačaba]

Nemůžu uvěřit tomu, že jsem to opravdu PŘEČETLA! :O Musím se pochválit -- jsem skvělá :3

[Adéla · Rating 1 out of 5]

ne diky

[Rex · Rating 5 out of 5]

An exquisite literary vanitas followed by a pietistic treatise on true Christianity. The former is shaped by Komensky’s experience of the ruin of Central Europe in “religious” war; the latter, by Komensky’s Moravian convictions and personal devotion. Though by no means a complete guide to Christian spirituality—the sacraments, for instance, are curiously neglected—The Labyrinth of the World and the Paradise of the Heart is a gentle and ultimately joyful allegory that may still refresh and inspire the world-weary four centuries after it was first composed.

[Jack]

♡

[:) · Rating 2 out of 5]

nečekal jsem úplně, že tuhle srandu dokážu přečíst z větší části za dva dny, ale tady jsme ✌️✌️ už nikdy víc

[Anička · Rating 4 out of 5]

vlastně hodně zábavný

[Ludmi]

DNF na tohle fakt nemám

[Jan · Rating 4 out of 5]

Mravoučné Komenského podobenství o zkaženosti a marnosti pozemského pachtování a o ctnostech a radostech pravého duchovního křesťanství se i dnes čte dobře a svižně. Pravda, drží se známého barokního mustru výchovného románu a s rukou na srdci můžu říci, že ironizující Voltairův Candide nebo "treu" Grimmelshausenův Simplicius Simplicissimus (uff) mi připadají zajímavější jak intelektuálně, tak literárně (ještě jsem nečetl Erasmovu Chválu bláznovství, ale počítám, že i ta patří do tohoto ranku). Jediná oblast, v níž je Komenský nepřekonatelný, je jeho krásná a na obrazy bohatá archaická čeština.
Labyrint světa lze rozdělit na dvě části spojené krátkým narativním intermezzem. V první, delší a nejzajímavější části se Poutník, doprovázen svým průvodcem Všudybudem a tlumočníkem Mámením, vydává v svět, aby poznal jeho stavy a odměny, jichž se za úspěch dostává, a nakonec si sám nějaké místo v světě vybral. Poutník však ve všech stavech (rodina, řemeslnictvo, učenci, duchovní, panstvo a vojsko) nachází je bídu, podlost, marnost a úklady. Vzápětí, prohlédaje Hrad Fortůny, shledává, že i světské odměny (bohatství, rozkoše, sláva) ho nikterak nelákají. Proto (v intermezzu) je předveden před soud Královny Moudrosti a sleduje její způsob vedení světa. Setkává se s králem Šalamounem, v němž přechodně nalezne spřízněnou duši, avšak Šalamoun je nakonec sveden a Poutník propadá zoufalství. Dokonce sestoupí až do smrti a uvidí hrůzy Pekla. Nakonec je však zachráněn hlasem Kristovým a povolán zpět do domu svého Srdce. Druhá část, zhruba čtvrtina celé knihy, pak vychvaluje křesťanské ctnosti a život v Kristu.

[Bětka · Rating 3 out of 5]

Hodně těžké soudit Komenského. Mám tedy hlavně radost z toho, že jsem to přečetla (navíc dobrovolně v původním vydání). Hodně se mi líbí, že na konci každé kapitoly jsou vysvětlivky k archaismům, bohužel jsou ty vysvětlivky udělané dost nešťastně (moc se v nich nevyznám). Ty by mi asi víc ale pomohly u tištěného vydání. Ono vůbec ta archaická čeština nebylo až tak to největší zlo. Mnohem víc mi vadila předlouhá souvětí, na která se špatně soustředilo. Nejvíc se mi asi líbil začátek a celkově hodnotím lépe první polovinu knihy.

V pasáži o Ráji srdce ale jako by Komenský zahodil za hlavu veškerou snahu o stylizaci - souvětí se stala ještě delšími, stejně tak odstavce, a veškeré opěvování Ježíše mi přišlo až zfanatizované a trochu sektářské (jelikož Komenský zde kritizuje církev jakožto instituci). Navíc zde chyběli Všudybud a Mámil, postavy, které textu dodávaly šťávu.

Celkově mi Komenského vidění v knize připadalo dost pesimistické, nicméně plné nadčasových myšlenek. Určitě se k tomu ještě vrátím.

[Timothy L. · Rating 5 out of 5]

This is a book I've treasured for 20 years. It is perhaps the best allegory concerning one's walk with God I've ever read. The focus is not upon getting to the hereafter but upon realizing that we are terribly deficient, even without the world around us helping to degrade us further, and that in order to live a good life we need transformation. This book is virtually unknown in English circles but it very contemporary and applicable to our lives today. It is the best representation of the kingdom of God amongst the kingdoms of men that I have come across in modern literature. Comenius captures it in ways modern religious institutionalism has seemingly all but forgotten. This is a top-10 read.

[Martin Hassman · Rating 4 out of 5]

Přepsat Komenského do moderního jazyka byl skvělý nápad. A kniha funguje, na mnoha místech si říkáte, jakoby to napsal autor dneska. To všechno ale funguje jen do té doby, než dospějete do finále. Tam nastane zlom a vy zjistíte, že nečtete knihu současnou o dnešním světě, ale knihu pár set let starou popisující svět, kde dominuje křesťanství. A to se do moderního jazyka už nedá přeložit tak snadno. Takže to samé, co v knize fungovalo, najednou přestává dávat smysl, a knihu kazí. Nicméně ta první části rozhodně stojí za přečtení.

[Jim Pokorny · Rating 5 out of 5]

Wonderful allegory in which Comenius's pilgrim seeks to examine every profession before choosing one that will lead to happiness. Inspired by Ecclesiastes the pilgrim learns that true happiness is not found in the world but in union with Christ. Introductory material provides biography of Comenius as well as excellent historical information on the Protestant movement and his beloved Unitas Fratrum.

[David Piper, Jr · Rating 4 out of 5]

This is an amazing and exciting read.
It brings about the imagery that one would think when looking at Heironymous Bosch or Bruegal. It is an over-the-top allegory on the moral conditions of the world. I highly recommend it to any artist who wishes to incite their imagination with symbolism and abstract representations of the character dynamics of society.

[Abyss · Rating 1 out of 5]

Sice je vždy trochu zvrácené hodnotit klasiku, ale tato kniha mi jednoduše nepadla do oka, přitom jsou mnohé myšlenky opravdu skvostné, i proto jsem ji četla vlastně již po třetí - nechtěla jsem ji jen tak smést ze stolu...

[Jonathan Rosen · Rating 5 out of 5]

Discover the rich contribution of the Czech spiritual father to your life

Highly recommend. Excellent English translation. A classic for the Christian life that should be read and known more widely that it currently it.

[Meghan K. · Rating 1 out of 5]

DNF, ten jazyk na mě byl tenkrát příliš. Jednou se k tomu vrátím, s nějakým dobrým výkladovým slovníkem :D

[Tereza Štětinová · Rating 3 out of 5]

Ač chápu její přínos a význam, tak to nebyla zrovna kniha pro mě. Bavila mě jen občasně, štvalo mě jak si neustále jen stěžuje, jak se to vleče. Většinou knihy jsem se musela prokousat