Četl jsem druhé vydání, těsně po revoluční, ale ještě připravené za minulého režimu. Celá úlitba bohům je ve formě předmluvy Eduarda Čejky (Hubáček to takto mazaně míval), pak se rozjíždí nádherný literární kaleidoskop. Leccos v tom je už dnes zastaralé a překonané, ale ono se to čte samo, to není totiž historie ale spíše historické vyprávění... a stylisticky vytříbené!