Jak velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. Věděli jste, že Velká krize podnítila vznik a rozvoj antikoncepce, reklamy nebo marketingu? Toto strhující čtivé vyprávění přináší stovky pozoruhodných lidských příběhů, ale i širších úvah. Dočtete se, jak krize nastupovala nenápadně a po tzv krachu na newyorské burze ještě zdaleka neudeřila. Dozvíte se, jaké měla důsledky pro lidské osudy. Jak se přelila do Evropy a jak zasáhla Československo. Co na ni tenkrát platilo a co ji naopak prohloubilo. Zjistíte, že jste o tehdejší krizi až dosud nevěděli nic, anebo velmi málo. Kniha inspirativní a vzrušující.
Takže. K téhle knížce mě přivedly obrovské reklamy v Neoluxoru na knihu Co s námi bude? Stručná historie příštích 20 let. Rozhodně mě to zaujalo, pak jsem zjistila, že autor napsal už něco jiného. Tak jsem si řekla, že se do toho pustím popořadě. Zaujalo mě hned několik věcí. Na to, že se jedná o novináře, mi přišlo, že místy se vyjadřuje poněkud těžkopádně. Až přespříliž se opakuje. Několikrát se mi zdálo, že si protiřečí. Několikrát napsal něco ve stylu, že se to nedělo, jakože NIKDY. Jenomže ouha, pak o pár stránek dál, popisuje, že se něco takového vlastně stalo.
Ze začátku jsem měla docela problém se začíst, takže jsem postřehla i pár gramatických chyb, ale pak jsem to už přestala vnímat.
Naneštěstí mám ještě jednu připomínku, která je pro mě hodně důležitá. V této knize jsem se dozvěděla spoustu, zajímavých věcí o krizi, o kterých jsem nikdy neslyšela. Jenomže ouha, když mě třeba nějaký příběh(problematika) víc zaujal(a), tak mám smůlu. Nevím, kde to autor vyčetl! Ano, vzadu je tisíc a jeden zdroj, jenomže, jak JÁ zjistím, kde co vzal? To si mám pročíst úplně všechno a doufat, že v okamžiku, kdy najdu to, co jsem hledala, tak mě to ještě bude bavit? Měl udělat klasické zdroje, hned na stránce, kde je použil nebo aspoň k těm zdrojům připsat na jakých stranách se informace z nich vyskytují. Takhle to při čtení působí, jako by si to autor sám vycucal z prstu. COž je doopravdy škoda.
PROTOŽE : Dneska je krize nějaký strašák, kterého jsme zastrčili do skříně a čas od času vykoukne ven. Takže neznáme spousty věcí, které se tehdy udály. Za mě rozhodně zajímavé čtení s ALE ↑. Myslím si, že kdyby udělal líp ty zdroje, tak bych neváhala dát 4*.
Taková zajímavost, když tam zmiňoval některé recepty, které se vařily z bídy cnost, tak mi silně připomněl L.Hrušku. :D
“V New Yorku přišel znovu vhod chudobinec pro milionáře. V závěti ho nechal postavit jeden magnát pro boháče, kteří přijdou o všechno. Včerejší milionáři měli být ušetřeni potupy sdílet nedostatek se skutečnými chudáky.”
Pohled na krizi třicátých let a na to, že to vlastně není jen uzavřená kapitola. Ačkoliv ji přehlušily hrůzy druhé světové války, dopady této obrovské hospodářské krize pociťujeme dodnes.
“Nebýt krize nebyl by Scrabble”
V prvních kapitolách se dostanete zcela do epicentra dění. Jaký měla krize nejen sociologický dopad ale i na zajímavosti té doby.
“Doktor Norman Bradburn z Chicagské univerzity objevil, co to znamená, když lidé řeknou, že „nejsou šťastní". Názorně tak ukázal, jak krize mrzačí jejich ducha. Zjistil, že nejlepším ukazatelem štěstí je množství kontaktů s jinými lidmi. Změřil ho snadno: ptal se na počet společenských organizaci, v nichž byli lidé členy, na denní počet telefonických hovorů za den, na počet navštívených přátel, setkání, jízd aut, návštěv restaurací a vzdálenost, kterou dotyčný urazil od domovních dveří za uplynuly týden.”
Pak se dostanete do Evropy a na konec do Čech. Kniha je plná vyvrácení zajetých představ. Třeba o tom, jak to bylo s těma skokanama na Wall street, o tom že Hitler se o ty dálnice zas tak nezasloužil a o tom, že jsme vlastně ani za první republiky kdoví jaká hospodářská velmoc nebyla.
“Naše postavení přesně odpovídalo poloze na mapě. Byli jsme v v čele východoevropského pelotonu, ale dívali jsme se na záda Západu. Je to překvapující, protože v českých zemích byly soustředěny dvě třetiny průmyslové síly Rakouska-Uherska. Ale možná právě v tom byl problém. Za mocnářství česky průmysl jen rostl, ale nemusel bojovat. Měl odbytiste v Říši, chráněná navíc dovoznimi cly. Byly to přímo sklenikové podmínky. Nebylo třeba příliš investovat a modernizovat. Rodil se pupkatý, knedlíkový kapitalismus: „pohodInost, absence odvahy a lpění na tradicích zanechaly hluboké stopy v českém ekonomickém myšlení, brzdily jak podnikavost, tak i včasné rozpoznáni nových světových trendů", popsal hlavni problémy českého průmyslu za mocnářství historik Milan Sekanina.”
Zhltla jsem ji za dva dny. Moc zajímavé čtení, i když ke konci už trochu repetitivní.
Lidé si museli stoupnout do řady na podporu a někdy i na polévku. Bylo to pro ně osobní ponížení, které nemohli překousnout, protože Amerika věří, že každý, kdo si chce vážit sebe sama, se musí umět postarat sám o sebe.
Tři tisíce obyvatel, Pacifik za rohem. Jedna banka. Když se položila, najednou nebyly dolary. A tak vydavatel místních novin Donald Major shromáždil skupinu místní honorace, která vydala vlastní měnu. Dřevěnou. Jednoduše dali vyrobit dolary z překližky. Tyhle peníze nebyly kryté zlatem, ale penězi, které místní občané dali dohromady.
"Strach změní i tu nejandělštější povahu. Je nervózní, podezřívavá, hádavá. Může s takovou manželkou vyjít i ten nehodnější muž? Na to už si odpovězte sama." Když inzerenti takhle vystrašili ženy, nabídli jim idylický svět manželského štěstí které následuje, jakmile nasadí antikoncepci. Byl to svět, kde "manželská hygiena" byla zbožím, bez něhož se žena, která to myslí dobře, jednoduše neobešla.
"Nezaměstnaný jsem od 15. dubna 1932. Z čeho žijeme? Jsme odkázáni na podporu. Vy asi správně nepochopíte, co to znamená, poněvadž se to musí prožít; pak se to správně pochopí. Žít ze 40 Kč týdně tři osoby? Co chcete za to nakoupit: živobytí, nebo otop, či boty nebo šaty? Na žití je to moc a moc málo a zase na umřítí je to moc."
Na knihu jsem se těšil, protože o období velké krize se příliš nepíše. Obsahově mě ale zklamala. Místo aby se rozebíraly důvody, které ke krizi vedly a jak se ji snažily vlády řešit, se popisují dopady na lidi. Přitom se postupuje formou popisů jednotlivých příběhů - které mají spíše šokovat, takže čtenář si nemůže odnést žádné obecnější ponaučení, než že když nemáte práci a peníze, tak se máte blbě, což má různé následky. Jednotlivé kapitoly si také často protiřečí, když se třeba v jedné píše, že krize dopadla hlavně na muže, protože ženy tolik nepracovaly, v další že zase na ženy, protože trpěly ve skrytu a podobně. Jednou lidé přestali chodit i do knihoven, jak byli psychicky na dně, jindy zase chodí víc, protože nemají jinou zábavu. Doporučuji ji ale přečíst všem bláznům, kteří si myslí, že peníze by měly být pevně navázány na zlato, případně bitcoin, aby se nedaly vyrábět a devalvovat. Přesně to byl totiž důvod, proč se krize tak vlekla a měla tak vážné dopady. Spousta lidí si peníze raději nechala, protože měly velkou hodnotu a mohli "vydělat" na deflaci. Nejzajímavější jsou asi popisy chování lidí, kteří přišli o všechno, ale měli stále hrdost a morálku, aby nežebrali a neúnavně hledali práci. Často až do padnutí. Nebýt zátěž pro společnost a být užitečný pro ně bylo téměř na nejvyšším místě. Stejně tak popis psychických dopadů na muže, kteří už nebyli schopni zabezpečit rodinu. Jaký to je rozdíl oproti současnosti, kdy se ze schopnosti přiznat si vlastní ubohost a trvalého braní podpory dělá kladná vlastnost.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Až přijde krize, tak kdo je tlustej bude hubenej, a kdo je hubenej, bude studenej.
Den, kdy došly prachy představuje zajímavou sondu do doby zmítané Velkou hospodářskou krizí. Nejen v USA. Autor se věnuje i vývoji v Evropě. Nejde ani tak o rozbor příčin, či "technický" pohled na věc, ale spíše o sborník různých příběhů z životů lidí, postřehy a poznatky.
Tak třeba, dala krize vzniknout konzumnímu způsobu života? Zažehla jiskru emancipace žen? Zhoršila nebo naopak zlepšila zdraví obyvatelstva? Nebo dala vzniknout podhoubí pro poválečný úspěch komunistů a socialistů v Evropě? To jsou všechno věci, na které se odpověď s jistotou již nikdy nedozvíme. Přesto však dává smysl o nich uvažovat. Krize nepochybně leccos mění a přesto, že se doba v mnohém posunula, až přijde krize další, lze jistě očekávat, že se toho mnoho bude opakovat.
Velmi zajímavá knížka o poměrech během krize v různých částech světa. Dozvíme se v ní mnoho zajímavého o kvalitě života, služeb, jídla, ale třeba o tom, proč krize pomohla vzestupu Nacismu.
Kniha je bohužel psaná dost rozházeně, takový typ, vše o všem, ale nic o ničem, což je škoda a z tohoto tématu se dalo vytěžit daleko víc.
Úžasná kniha ktorá jasne popisuje obdobie 30 rokov. Paci sa mi ze autor popisuje perfektne americkú situáciu, ale zároveň nezabudne pripomenúť situáciu u nás v Československu. Veľmi veľa myšlienok sa dá implementovať na naše obdobie. Veľmi pútavý štýl písania.
Nikdy by mě nenapadlo, že se dá tak poutavě zpracovat statistika ekonomických údajů. Poučné, vtipně napsané, zkrátka tuhle knihu doporučuju každému, koho zajímá běh světa.