Je hlína k snědku?

by Jakuba Katalpa

Jmenuje se Nina. Kdysi malovala, ale od chvíle, kdy se vdala, už to nedokáže. Proč? Manžel ji obklopuje luxusem a aseptickou čistotou a ona se brání mít s ním dítě. Odchází od něj za jinými muži a ženami, toulá se ve skutečnosti i ve vzpomínkách na svou nekonformní babičku, která pracovala jako lékařka v Africe. A hledá cestu. K sobě a ke svému malování.

Jako vypravěčka z Tisíce a jedné noci proplétá Nina minulost se současností a do svých příběhů vtahuje i čtenáře. Její sugestivní zpověď přináší množství smyslových, často velmi syrových vjemů, erotických pasáží nebo třeba katalog barev firmy Lefranc Huile.

Novelou Je hlína k snědku? Jakuba Katalpa v roce 2006 doslova vtrhla na českou literární scénu. Byla nominována na cenu Magnesia Litera a kritika vyzdvihovala především její hru s jazykem, osobitou poetičnost i nezvyklé žánrové zařazení.

První kniha autorky bestsellerů Zuzanin dech a Němci.

Genres: Czech Literature, Fiction

189 pages, Hardcover

First published January 1, 2006

About the author

Jakuba Katalpa (vlastním jménem Tereza Jandová) je česká spisovatelka a výtvarnice. Vystudovala bohemistiku, mediální studia a psychologii.

Reviews

[Pakobylka · Rating 4 out of 5]

Mně se prostě líbí, jak Katalpa píše. Ani nedokážu říct, čím přesně to je, jestli nějakou větnou skladbou, používáním slov, slovních spojení, obrazů.. nevím, ale celek na mě působí zřejmě tak, jak má, a ať je to vlastně o čemkoliv, mně se ten proud slov líbí a úplně mi dělá dobře na duši.
Takže je asi jasné, že se mi líbí vlastně všechno, co napíše, a posuzuju jenom obsah sdělení, jestli to pro mě mělo nějaké zvláštní poselství nebo snad ne.
Tady teda spíš ne, protože asi do půlky jsem si nebyla jistá, v jaké době se všechno odehrává a jestli to opravdu vypráví jen jedna osoba nebo se nějak střídají. V druhé půlce už jsem to přestala řešit, prostě si jen užívala ten proud dojmů a brala to spíš jako nějakou básnickou tvorbu. Takže nakonec dobrý, i když jsem si asi četbu neužila tolik, jak u pozdějších děl autorky.

[Katarína · Rating 4 out of 5]

Veľmi netradične písaná kniha.
Možno pre niekoho šokujúca, pre mňa zaujimavé príbehy o vzťahoch, citoch, intimite. Vskutku hodná čítania/počúvania.
Ja som ju počúvala ako audio nahraté s Janou Štvrteckou. Audiu dávam 4,5*.

[Petra | LooneyCZ · Rating 4 out of 5]

Hele, co jsem to vlastně právě přečetla? O čem to bylo, o co tam šlo? Netuším! Ale bylo to překvapivě dobré. Zvláštní, úchylné, erotické, dadaistické, divné a hravé. Asi jsem to nepochopila. Stejně jsem si to užila.

[Simona · Rating 4 out of 5]

Neviem, co napisat o tejto knihe. Je to riadny bizar, vobec tomu nerozumiem, ale strasne zeriem ten styl.
Netusim poriadne o com to bolo, ale pacilo sa mi to.

[juliekavyupije · Rating 4 out of 5]

Kniha je za mem něco naprosto unikátního tím, že vám neposkytne žádný kontext a vy nevíte, co se děje a jen zmateně čtete prapodivné scény jako třeba kousání poštěváčku od nějakého cikána nebo vzorník barev na 8 stran. Nevím stále, co se dělo, ale uměleckou hodnotu to pro mě v něčem mělo. Vyvolalo to ve mně opravdu hodně emocí, bylo to naturalistické a surové. Občas se mi z toho dělalo mdlo.

[Ann]

Ať se snažím jak se snažím, nemůžu tuhle knížku hodnotit hvězdičkami. Jsem zmatená, ale uhranutá.

[Zuzana Dankic · Rating 5 out of 5]

Dala som 5*, lebo aj ked to bola velmi cudna a bizaaar kniha a ani som ju uplne nepochopila na prvy raz, tak mi neskutocne sadol jazyk a styl. K niektorym pasazam som sa vratila aj trikrat, lebo ma ocarili alebo sokovali tak, ze som si ich musela precitat opatovne :)

Vcera som som bola na balete s krasnou hudbou a tanecnikmi, ktori mohli a nemuseli napodobnovat let vtakov. A kedze som nemala knihu docitanu, prepadol ma ten pocit, ze toto je ta kniha zobrazena v tanci. Rozbiehajuca sa do stran a znovu sa vracajuca spat. Tanecnici, ktori menia svojich partnerov, ako hlavna hrdinka hladajuca, ktora meni narucia a zaroven stracajuca jedno narucie za druhym, az zostane sama na zivotnom javisku.

[Ef Grey · Rating 2 out of 5]

Surové zobrazení ženského světa, převážně vnímání sexu. Lolitovská scéna s učitelem latiny mě dostala. Citový svět a soulože s milenci asi na mě tolik nepůsobily, ale četlo se to jedním dechem a útržkovité fragmenty mám ráda, takže v tomhle ohledu nemám co vytknout.

[K · Rating 2 out of 5]

Asi jsem moc nechopila point tý knihy?

[Veronika · Rating 5 out of 5]

jsem jako sedmy den bez sesti predchazejicich. stocena dokolecka. neobsazena v nicem jinem nez sama v sobe. mluvit bylo zbytecne. jsem pro rec slepa. ted bych ho mohla namalovat, kdyby to slo. ale barvy jsou ode me daleko. a pak se popisu, kazdy milimetr sveho tela hodim na papir, do posledniho vlasku se na nej vynesu, a cilem nebude nic mensiho nez uplnost.

[Martin Smrz · Rating 2 out of 5]

no nevím, nějak jsem asi nepobral směr kterým knížka měla jít, pár vtipných alegorií to vytáhlo na 2 hvězdy

[Viola Jaďuď]

Katalpa je majsterka slovotvorby, na Zuzanin dech nedopustí snáď žiaden uvedomelý čitateľ. Tu som sa strácala a nenachádzala, bola som rozčúlená, iritovaná. Nemá to dej, má to myšlienky. Dočítala som len s obrovským sebazaprením a s vedomím, že staršiu autorkinu tvorbu v štýle “psychického automatizmu” si ja už radšej nevyberiem.

[Kateřina Gardoňová · Rating 4 out of 5]

Já pořád nevím, co si o té knize myslet.
Jediné, co s čistým svědomím vím, je, že to bylo neuvěřitelně zajímavé. Naprosto originální způsob psaní, který spíš připomínal automatické psaní než cokoliv jiného. Děj nehledejte, nechte se unášet obrazotvornosti, animalitou a živostí.

[Michaela Mrvová · Rating 2 out of 5]

2 * primárně za začátek, který se mi líbil nejvíc

[Radka Loukotová · Rating 4 out of 5]

Jednim dechem, stejne jako predtim Nemce nebo Zuzanin dech, ale tahle proza je v mnohem uplne jina. Tou syrovosti a schopnosti zachytit jakykoli okamzik/myslenku mi pripominala Smrtholku. Fragmenty plne smyslovych prozitku sice uceleny pribeh na prvni cteni vytvori jen za cenu velke snahy, ale o to vic stoji za to se k proze vratit.

[Evikulik · Rating 4 out of 5]

Kratka ale putava, clovek by povedal ze na takom malom rozsahu nedostane vela obsahu. Ale mam pocit ze autorka vypustila vsetku vatu a naservirovala nam cistu okorenenu kniznu lahodku :) pocuvala som ako audio a myslim, ze to tomu dodalo este nieco navyse zo zazitku

[Katie · Rating 5 out of 5]

Jsem ráda, že jsem se ke Katalpě konečně dostala a určitě to nebude poslední knížka, protože tenhle styl psaní miluju. Vlastně mě ani nenapadá, co bych mohla vytknout, líbilo se mi to od začátku do konce.

[Blanka Lednická · Rating 2 out of 5]

Čtivé, ale asi mě to minulo, co se týká zacílení... :)

[Erys · Rating 2 out of 5]

Já nevím, já se v tom asi trochu ztratila.

"Jsou věci, které namalovat nejdou."

"Byla jsem napnutá jako hedvábné vlákno mezi dvěma stromy, pukala jsem láskou."

[Bára Mlynářová · Rating 3 out of 5]

vlastně nevím, co si o tom myslím

[Kateřina Dvořáková · Rating 3 out of 5]

Na mě trošku moc explicitní a naturalistické. Ale zajímavá hra s jazykem a neotřelost celého vypravování mě v něčem zaujala.

[Katerina Hrabeova · Rating 4 out of 5]

Zajimave kompozicne, vlastne ani nepotrebujes zalozku, velmi ctive, nadherny jazyk, zivocisne, dekadentni, explicitni, uprimne a celkove proste dost dobre.

[terezie · Rating 5 out of 5]

„Tak ti to teď všechno, vyprávím, můj milý, ležím přitom v posteli, jako ležely všechny velké vypravěčky, tou v Tisíce a jedné noci počínaje.“

Pokaždé když se znovu objevila tato věta musela jsem se pousmát. Jakuba Katalpa má styl, který jde cítit na kilometry. Příběh byl rozřezaný na mnoho kousků a znovu slepený dohromady, ale kupodivu jsem se neztrácela. Autorka se zaměřuje na smyslové vjemy a opravdu jsem měla pocit, že se nacházím v pokoji s postavami a všechno cítím na vlastní kůži.

Neumím popsat, co mě na knize tak bavilo, nebo spíš zajímalo. Jaká si absurdita, možná i šílenost, hlavní vypravěčky byl asi hlavní faktor. Následně pak samozřejmě autorky brilantní zacházení se slovy.

[ansvarcova · Rating 3 out of 5]

Po autorčiných Němcích a Doupěti - obě knihy jsou mimochodem skvělé - jsem měla chuť přečíst si něco z autorčiny rané tvorby. Je hlína k snědku? je příběh o sexualitě, o hledání sebe sama. Příběh plný melancholie, který jako by byl stvořený pro deštivý podzimní podvečer. Jinak mi to ale oproti zmiňovaným knihám Němci a Doupě přišlo slabé. Faktem ale zůstává, že autorka to se slovy umí a spousta vět je skvostem sama o sobě.