Co mají společného Sázava, koleda, meluzína nebo vodník? Názvy, zvyky a mýty, které známe dodnes, jsou jedinečným dědictvím po prvních Slovanech na našem území, tedy z 6. až 8. století. Přežily staletí z období, které je kvůli nedostatku pramenů stále lehce zahaleno do temnoty. Aktuální objevy historiku a archeologů nám však na něj otevírají nový pohled – mnohem bohatější a zajímavější, než jsme si kdy představovali.
My Češi se řadíme ke slovanským národům. Ale s tím, odkud se u nás první Slované vzali, jak žili a do jaké míry jsme jejich potomky, je to mnohem složitější. Čistá slovanská rasa je z pohledu genů nesmysl a romantické představy z obrozeneckých báchorek o holubičí povaze starých Slovanů také neplatí. Jindřich Kačer proto nově popisuje pravděpodobné scénáře historických událostí a barvitě vykresluje tehdejší život. Svá líčení opírá o nejnovější odborné poznatky a oživuje jej fiktivními příběhy jednotlivců, díky nimž budete s našimi předky i dýchat. A epocha prvních Slovanů přestane být tak temná.
Docela zajímavý koncept, kdy se populárně-naučný výklad střídá s krátkými fiktivními příběhy prvních Slovanů. Mikropovídky mají sloužit k oživení historie, ale mne spíš rušily. Ta část audioknihy, kde dospělý muž napodobuje přímou řeč, včetně dikce malého (asi tříletého?) umírajícího chlapce, je neskutečný cringe. Jinak je audio pojmuto příjemně, včetně neobtěžujících hudebních přechodů.
Z naučného hlediska kniha člověku, který už o prvních Slovanech něco přečetl, nepřinese mnoho nového.
Opravdu velmi netradičně pojatá knihano českých dějinách. Čtivým a také pro laika snadno uchopitelným způsobem představuje fakta z českých dějin, vždy doplněná krátkým fiktivním příběhem z dané doby - výborný nápad!