Nejpozoruhodnější současný ukrajinský spisovatel Taras Prochasko přepisuje historii rodných Karpat a s nimi celé střední Evropy, ve které je, jak známo, vše provázáno a všechno souvisí se vším. Nepíše ale alternativní dějiny, nýbrž propojuje místa do posloupností a ukazuje, že právě tak vznikají lidské osudy. Jeho román Jinací i esejistické povídky jsou magické, zenové, filosofické, estétské, prodchnuté melancholií a humorem. Autor v nich vede čtenáře borůvkovými stezkami, kolem starých vil po úbočích Karpat, dusnými kupé ukrajinských rychlíků i přítmím pražských kaváren. Ať píše Prochasko o čemkoli, vždycky píše o lásce. Existuje-li něco jako středoevropský magický realismus, pak toto je jeho zásadní kniha.
Taras Prokhasko studied Biology at Lviv University. He has worked as a radio operator, an editor, a bartender, the host of a radio program, a forester, a teacher, a gallery proprietor, a screen writer, a video operator and a gardener. For the past ten years he has worked as a journalist. He is the author of Inshi dni Anny (Anna's Other Days, 1998), FM Halychyna (FM Galicia, 2001), Neprosti (The UnSimple, 2002), Leksykon tayemnykh znan (Lexicon of Secretive Knowledge, 2005), Z tsyoho mozhna bulo b zrobyty kilka opovidan (Could Have Made a Couple of Stories from This, 2005), and Port Frankivsk (2006). He has also published a number of books in his Inshiy Format series featuring interviews he conducted with leading Ukrainian intellectuals. Several of Mr. Prokhasko's books have been translated and published in Poland, Russia and Germany. His novella Necropolis and novel The UnSimple have been translated and published in English. Taras Prokhasko is the recipient of the Joseph Conrad Award (2007) as well as Korrespondent magazine's Best Ukrainian Book Award (2006, 2007).
Одна з най-най-най книг, після якої зрозуміла, що коли в мене виникає потреба віднаходження якоїсь внутрішньої рівноваги та спокою – люблю перечитувати есе Прохаська.
Головний герой-оповідач цієї книги - такий собі мандрівний філософ сучасності, що постає перед нами то спостерігачем людських доль, який ділиться своїми спостереженнями-рефлексіями, то іноді навпаки – консервативним гірським жителем, але який так само щиро відкриває особисті таємниці та пережитий досвід. Тут і про щастя людського спілкування, і про співвідношення вдячності і любові, і про можливості невибраного - словом, кожен знайде відповіді на ті екзистенційні питання, що цікавлять в даний момент) Крім того, історія створення цієї збірки (розповіді автора у незмінному їх вигляді з радіопрограми) певною мірою мотивує й надихає шукати власні «фрагменти», якими можна було б поділитися з іншими, виокремлювати важливе зі свого пережитого досвіду.
Дуже цінна книга. Проза Прохаська для заспокоєння, для відновлення себе, чогось справжнього. Це книга, яку я можу відкрити на будь-якій сторінці і зачитуватися