Paměti kata Mydláře

by Josef Svátek

Jsou to katovy paměti,Jan Mydlář popisuje jak se stal katem a jak své povolání snášel a provozoval.

Genres: History

270 pages, Paperback

First published January 1, 2004

About the author

Josef Svátek (24. února 1835 v Praze - 9. prosince 1897 tamtéž) byl český novinář, kulturní historik a spisovatel, zejména historických románů.
Svátek sice vystudoval reálné gymnázium a následně roku 1858 České vysoké učení technické v Praze, ale pak se věnoval žurnalistice a historii. Byl vrstevníkem májovců a v mládí se přátelil s Adolfem Heydukem. Působil v redakci Pražských novin a Pražského deníku, psal také pro Prager Zeitung. Ve svých dílech zpracovával výsledky svého bádání v málo známých nebo těžko přístupných archivech. Jeho prózy, týkající se zejména mocenské sítě jezuitů v Evropě a v Čechách, stavovského povstání a pobělohorských represí i revoluce v roce 1848, sympatizují s nekatolíky, vynikají množstvím historických a kulturních detailů a bohatým i fantastickým dějem.
Svátek patří společně Václavem Benešem Třebízským, Aloisem Jiráskem a Zikmundem Wintrem k nejvýznamnějším
spisovatelům historických próz v české literatuře.

Josef Svátek zemřel 9. prosince roku 1897 v Praze.

Reviews

[Vaclav Kocian · Rating 4 out of 5]

[audiokniha]
Velmi zajímavá kniha o středověkém katovském řemesle, popsána čtivým a věcným jazykem. Člověku až běhá mráz po zádech při popisech jednotlivých mučících procedur jako by to bylo řemeslo jako každé jiné. Audiokniha navíc celému zážitku dodává další rozměr, protože namísto klasických drnkaček se mezi jednotlivými kapitolami ozývají epické smrtelné výkřiky. Krátký a svižný poslech, rozhodně doporučuji.

[Elgyn · Rating 4 out of 5]

s. 97 že císař Rudolf II. roku 1608 podepsal nekatolickým stavům proslulý Majestát, kterým se jim udělovala plná svoboda náboženství ve všech zemích Koruny české.
Tedy v červenci 1609.

s. 127 náhlou smrtí z tohoto světa odvolán, dosáhnuv věku nad osmdesát let
A to ho ještě nechal umřít o desítky let dřív než skutečného kata Mydláře, protože podle jeho propočtů by mu v roce 1664 bylo přes 100 let.

Podle s. 122,123 předal Jan Mydlář svou živnost synovi v roce 1632. Ten aby mohl být katem, musel se vzdát evangelické víry.
s. 129
„Jste totiž stále ještě víry evangelické a ta jest od roku 1627 ve veškeré Zemi české zakázána
s. 131
a upokojil jsem se tím snáze, že už více než patnáct let jsem se nemohl veřejně hlásiti k vyznání podobojí.
1627+15=1642. Nějak jsem se nedopočítala.



s. 165,166
„Mohu se tedy odvážiti s prosbou k panu primátorovi a k panu královskému rychtáři, aby mi byli svědky při mém sňatku?“ (...)
...a uklonil se před panem primátorem. „A to mne také činí smělým, že vyslovuji žádost k Vaší Milosti, abyste mi ráčil státi za svědka při mé svatbě.“
„Milerád tak učiním,“ odvětil pan primátor. (...)
I pan královský rychtář vyhověl ochotně mé prosbě.
s. 173 [Beňovský, Chmela] ...ujal se opět slova mistr Beňovský, „a proto vás přicházíme prositi o dovolení, abyste nás přijal za svědky při vašem nastávajícím sňatku.“
s.176 U kostelních dveří očekávali mne a moji nevěstu svědkové Chmela a Beňovský (...) středem těchto pánů hlavní chrámovou lodí k oltáři, kde pan primátor a pan císařský rychtář zasedli na uchystaných křeslech a vlídně mi kynuli.
Nebylo těch svědků nějak moc?

Korektura žádná :-(

[Pavlina · Rating 2 out of 5]

Moje nekolikamesicni Nemesis. Cetla jsem verzi o 950 strankach (druha pulka knizky je psana jeho synem) a ve starocestine. Ac zacatek byl strasne zajimavy, nejenom, ze knizka zacala byt fadni, ale starocestina navic ctivost dale brzdila. Docetla jsem jen diky tomu, ze nedokazu odlozit rozectenou knizku pred zapocetim dalsi.