Představte si malé strašidlo. A teď si představte, že tohle malé strašidlo se všeho bojí. Tmy, zvuků, zkrátka všeho. A tak mu nikdo neřekne jinak než Stráša. O tom, jak se malý Stráša skamarádí s klukem Matějem, a o tom, co všechno spolu zažijí, vypráví nová kniha oblíbené spisovatelky Aleny Mornštajnové s báječnými ilustracemi Galiny Miklínové.
Alena Mornštajnová vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. V současné době pracuje jako lektorka anglického jazyka a překladatelka. Žije ve Valašském Meziříčí. V roce 2013 vyšel její debutový román Slepá mapa, který byl nominován na Cenu Česká kniha 2014.
Mám to štěstí, že funkčnost dětské literatury můžu snadno testovat na vlastním dítěti a nehodnotím je tedy jen z pohledu dospěláka, který ani není cílovkou.
Stráša je milý příběh, ale nefunguje úplně tak, jak bychom si s malou představovaly. Mornštajnová místy trochu zápasí mezi obsahem a formou. Obsah, totiž jednoduchá zápletka odpovídá vkusu a požadavkům čtenářů od šesti let (kterým se doporučuje na obalu). Stráša je malý osamělý strašidlácký kluk. Nemá moc kamarádů. Jednoho dne se jedna z jeho kamarádek ztratí a on po ní se zbývajícími přáteli na vlastní pěst pátrá. I ilustrace jsou podařené, ale pro cílovku poněkud repetitivní (Ach jo, zase ty hradby? Můžeme to už otočit, mami?)
Malý čtenář ale narazí na formu, kdy Mornštajnová často píše v hodně rozvinutých dlouhých souvětích. U nás doma se zatím pohádky předčítají, ale i tak tu bylo místy potřeba dosazovat do vět tečky, tam kde nebyly.
Exkurze do členů Strášovy rodiny mi připadala zbytečná, vzhledem k tomu, že v příběhu nehrají žádnou roli. Autorka děti navnadí na babičku čarodějnici, strejdu hejkala a tetu vílu, ale dál jim tu není věnována žádná pozornost. Což je sice škoda, ale vidím tu jistý příslib do budoucna... Snad...
Odhad doby čtení (bez přerušování :)) - cca 35 minut.
Je určená pro čtenáře od šesti let - ale barevný lesklý papír a malá písmena... to není nejvhodnější volba. A ještě nestránkovaná.
Za začátku jsem byla nadšená, ale nevydrželo mi to. Ano, vím, že je určená pro děti, ale i tak mi přišla nelogická. Kapitola 7 - Čím Stráša namaloval portréty kočky, když měl jenom gumáky a pláštěnku? Kapitola 8 - Kdo Strášovi a jeho lidským kamarádům otevřel, když byl doma jenom papoušek? Stráša je vlastně docela mrňavý a přesto ho považují za školáka? A hubenému čahounovi sahal sotva ke kolenům ? Jak by Ládin mohl vědět, že papoušek už má sto let? (kapitola 10, 11, 12).
Ilustrace - proč Stráša někdy má a někdy nemá nohy? Proč někdo, kdo na sobě nemá ani jeden knoflík, je namalovaný v kabátu s knoflíky?
Alena Mornštajnová je známá spíše svými knihami pro dospělejší čtenáře jako je Hana, Listopád nebo trochu kontroverznější kousek, o němž se toho hodně namluvilo, Les v domě. V roce 2018 se ale rozhodla vydat svou první knížku pro děti: Strašidýlko Stráša. Podle svých vlastních slov psaní této knihy vnímala jako terapii po dokončení Hany. Ilustrace této knihy má na svědomí Galina Miklínová, která stojí například za Večerníčkem O Kanafáskovi a celovečerním filmem Lichožrouti.
Kniha nás ve svých čtrnácti kapitolách seznamuje se strašidýlkem Strášou, které se bojí tmy, náhlých zvuků a vlastně by se bálo i vlastního stínu, kdyby ho mělo. Svůj život tráví na hradě na kopci za městem a jeho jedinými kamarády jsou kočka Luisa a syn kastelána, Matěj. Ale když se najednou Luisa ztratí, rozhodne se Stráša vypátrat, kde vlastně je.
Díky tomu se nejen že poprvé dostane z hradu pryč do města, ale najde novou kamarádku Helenku, papouška Slávka a na konec vlastně i podivína Ládina. A přijde hlavně na to, že se musí svému strachu postavit čelem a ne se jen schovávat ve své dřevěné truhlici.
Příběh malým čtenářům uteče jako voda, protože se velice dobře čte. Věty jsou jednoduché a jasné, tudíž jim dokážou snadno porozumět a odnést si z toho také nějaké poučení. Díky krásným ilustracím si dítě umí jednotlivé aktéry knihy také lépe představit. Dcerce se kniha velice líbila, jen by mohla být o něco delší.
V jedné chvíli jsem se při četbě musela zarazit a přečíst si pasáž znovu, protože se v ní objevila jedna faktická chyba, ale příběhu to nijak extra neuškodilo. Proto dávám knize zasloužené 4 hvězdičky a moc se těšíme na pokračování, které by mělo vyjít ještě tento měsíc.
---------Reakce po dočtení knihy-------- Pěkná pohádka pro děti.
Začalo to dobre, ilustrácie na každej strane fajn, nie sú zrovna krásne, ale ujdú. A samotný text - to bola nuda. Prišlo mi, akoby autorka vobec nevedela, čím ten príbeh má byť. Začalo to ako rozprávka o duchoch, kde na troch stranách je opísaný každý člen duchárskej rodiny, nakoniec zistíme, že zbytočne, lebo sa tam už neobjavia a v podstate to celé prejde z fantasy príbehu do viac menej reálnej story o kamošoch, ktorí hľadajú mačku...Duch, hovoriaci papagáj a mačka, sú zbytoční a príbeh nijako neokorenia...aj samotné dobrodruštvo o hľadaní mačky bolo nemastné-neslané ... v podstate sa tam nič nedialo, zato tam bola kopa zbytočných slov a dialógov a celá pointa o strašidle ktoré sa bojí, vyšla naprázdno... Pani Morštajnová píše dobre knihy pre dospelých, ale detským by sa asi mohla vyhýbať, alebo ich aspoň nepísať v rýchlosti a poriadne domyslieť...čítala som knihu deťom, takže hodnotenie vychádza aj z ich názoru.
Původně jsem neplánovala číst, ale když jsem na knihu dneska narazila v knihovně, půjčila jsem si ji. A nakonec se z toho vyklubalo milé, odpočinkové čtení. Jako dospělá čtenářka jsem tak nějak odhalila hlavní zápletku, takže to asi neumím ohodnotit naplno, ale pro děti je to podle mne fajn čtení. Skvělý hlavní hrdinka (netradiční), autorka umí skvěle vyprávět i dětem a ilustrace paní Miklínové jsou prostě krásné na pohled. Takže ano, tohle určitě dětem ráda doporučím. A vlastně i dospělým, proč ne. :-)
Strašidýlko Stráša je poslední kniha, kterou jsem neměl přečtenou od Aleny Mornštajnové. Jedná se o knihu pro děti. Líbily se mi také ilustrace. Myslím si, že kniha by se mohla líbit dětem. Škoda, že kniha není delší. Sotva jsem se začetl, nacházel jsem se v závěru knihy. Je to jednohubka na jedno posezení. :)
Audiokniha - Příběh není kdovíjak poutavý ani originální, ale pokud chcete něco, u čeho si odpočinete a sem tam se i usmějete, tak mohu doporučit. Načtena je kniha velice pěkně, myslím, že dětem se v této formě bude líbit :-)
Četli jsme se 4letým a líbilo se nám to. Zatím jsme moc knih nečetli, většinou spíš starší knihy i z mého dětství, a ty moc nefungují. Tady ho to konečně opravdu zajímalo a kresby ho uspokojily. Pro 6leté děti to možná bude už moc jednoduché.
Knížka určená menším dětem kolem 5 let. Velmi hezká, z domácího prostředí, a hodící se k začátku turistické sezóny, kdy se jezdí pro hradech, zámcích a zříceninách :).
Ilustrace je příjemná oku, nejsou v ní výrazně barvy, je to spíše tlumené, ale pro mne je to příjemné. Knížka se mi četla dobře, příběh byl zajímavý, nenudil mě.
Milé. Fajn. Krásné ilustrace. Super čtení pro děti, ale myslím, že hodně zaměnitelné s jinými knihami. Alenu Mornštajnovou mám radši jako autorku knih pro dospělé. Galina Miklínová je prostě boží :)