Jak se stát dobrým psychoterapeutem

by Zbyněk Vybíral

Tato odborná příručka je užitečná pro všechny, kdo podstupují psychoterapeutický výcvik, jsou již psychoterapeuty, uvažují o této profesi nebo v ní začínají, i pro zájemce o ni. Kniha slouží jako průvodce, který usnadní orientaci v tomto oboru. Dobrý psychoterapeut má umět odložit stranou své předpojatosti. Má mít vyzkoušeny terapeutické postupy, ale také být schopen přijmout jedinečnost každého terapeutického vztahu. Úkolem psychoterapeuta je dobře spolupracovat s klienty, umět vést rozhovor, uvědomovat si vlastní protipřenosy, trpělivě naslouchat, dodržovat etiku a nebát se improvizovat. Kniha je mimo jiné opřena o výpovědi řady zkušených psychoterapeutů. Přestože se jedná o text, jenž vychází z výsledků řady výzkumů, důraz je kladen na srozumitelnost a čtivost.

Genres: Psychology

192 pages, Paperback

First published January 1, 2016

Reviews

[Jakub · Rating 3 out of 5]

Je pro mě trochu obtížné hodnotit tuto knihu. Na jedné straně kniha splňuje svůj cíl: troufám si říct, že pokud člověk bude dodržovat zásady obsažené v této knize, tak opravdu bude dobrým psychoterapeutem. Problém vidím ovšem v způsobu zpracování.

Zaprvé jsem měl trochu jiná očekávání. Možná trochu přesnější název knihy by byl Jak být dobým psychoterapeutem, nikoliv Jak se stát dobrým psychoterapeutem. Kniha totiž sice popisuje věci, které by člověk měl praktikovat, aby z něj byl dobrý psychoterapeut, ale chybí zde popis toho, jak se tím psychoterapeutem vůbec stát. Čekal jsem, že kniha bude obsahovat kapitolu, která dá nějaké rady k tomu, jak si například vybrat směr psychoterapie či kde podstoupit výcvik. Taky jsem myslel, že tu bude nějaký přehled jednotlivých směrů a jejich silných a slabých stránek. Kniha tedy celkem dobře shrnuje co dělat a co nedělat, ale nepojednává moc o tom, jak se dostat do bodu, kdy člověk bude vůbec moct tyto věci (ne)dělat.

Další problém vidím v tom, že kniha nemá moc koherentní strukturu. Jednotlivé kapitoly sice působí rozumně, ale přijde mi, že obsah kapitol už byl dost náhodný. Často měla kniha podobu spíše "tohle o tom napsal tento člověk". Na jedné straně to bylo dobré v tom, že jsem díky tomu našel nové knihy a nové autory, na které bych jinak asi nenarazil. Zároveň ale nelze zapřít, že po čase už to přestávalo být zajímavé. Na začátku knihy bylo supr rozšiřovat svoje obzory, ale čím šla kniha dál, tím více jsem chtěl nějakou substanci, nejen odkazování jinam. Ve finále to mělo v podstatě ten efekt, že reálný přínos pro mě měly jen první kapitoly, především druhou polovinu jsem četl už jen proto, abych tu knihu dočetl.

Repetitivnost knihy pak byla podpořena nejen neustálým odkazováním dál, ale i atmosférou kritičnosti nesoucí se napříč celou knihou. Díky předmětům vyučovaným panem profesorem Vybíralem na FSS MUNI, které jsem měl tu čest absolvovat, vím, že kritické myšlení je srdcová záležitost pana profesora. A rozhodně stojím za tím, že kritické myšlení je nezbytná dovednost nejen ve vědě a psychologii, ale v každé oblasti života. Taky si myslím, že kritické myšlení aplikuji v nadprůměrné míře. Zároveň si ale myslím, že všechno má své meze. Když člověk v nějakém předmětu, či knize, řeší pořád jen kritické pohledy na danou tématiku, tak to začne být repetitivní. Člověk má i potřebu získávat nové informace, nejen neustále přehodnocovat ty, které už má. A právě tuto repetitivnost jsem cítil čím dál tím víc při čtení této knihy.

Taky musím říct, že si nejsem úplně jistý, na jaké publikum tato kniha míří. Nebudou to laici, kteří o stání se psychoterapeutem nemají zájem: na ně je kniha příliš odborná, nejedná se o popularizační text. Nebudou to psychoterapeuti či lidé v pokročilejších fázích výcviku, jelikož jsou zde probírané poměrně základní věci. Pro ně by tato kniha když tak mohla sloužit spíše jako nějaká jistota, že na nic nezapomněli. Pro lidi, kteří zvažují či plánují stát se psychoterapeuty, zde zase chybí nějaké praktické aspekty, jak jsem zmiňoval ve druhém odstavci. Vylučovací metodou tedy zůstávají lidé těsně před výcvikem či na jeho začátku. Tady si ale zas říkám: nejsou toto věci, které jsou stejně obsahem školy a výcviku?

Jelikož nevím, komu bych tuto knihu vůbec měl doporučit, tak se mi obtížně formuluje, jestli ji tedy doporučuji nebo ne. Určitý přínos pro mě měla, myslím tedy, že za přečtení stojí. Pro většinu lidí bych ji asi ale nepřipisoval nějaké zvlášť prioritní pořadí. Kniha může být dobrá pro získání základního rozhledu v problematice, i když myslím, že tomuto rozhledu by se člověku stejně dostalo např. v průběhu vysokoškolského studia psychologie. V čase čtení jsem dokončoval první ročník bakaláře a už tak jsem dost z uvedených věcí věděl. Jako potenciál této knihy ovšem vidím to, že si díky ní člověk může vyplnit svoje mezery.

[Gabriela · Rating 4 out of 5]

Kniha pana profesora Vybírala mi obsahově nabídla přesně to, co jsem od ní očekávala, a sice ucelené a obecné povídání o profesi psychoterapeuta a samotné psychoterapii. Oceňuji dovedné propojení vlastních úvah se zkušenostmi kolegů a s četnými výzkumy, které mi dalo řadu cenných podnětů a široký prostor pro sebereflexi a zamyšlení.
Čas s touto knihou považuji za čas dobře strávený, a to nejen díky zmíněným přínosům, ale také díky autorovu příjemnému stylu psaní a laskavosti a dobrosrdečnosti, kterou mi kniha přišla protkána. Děkuji.

[Barbora Blažková · Rating 4 out of 5]

Cca do 1/3 knihy jsem měla pocit, že pro absolventy postmoderně laděného psychoterapeutického výcviku jde o shrnutí základů 1.roku výcviku. Kniha se chce lehce, je psána srozumitelným jazykem, čtivě. Čím jsem se v knize dostávala dál, tím víc jsem si všímala, jak přemýšlím o vlastní praxi, postojích, přesvědčeních, reflexích, klientech, rozhodovacích procesech, zdrojích, možnostech… Kniha mě inspirovala k dalšímu googlení, přemítání, zjišťování a realizaci kroků, které mě snad alespoň přiblíží k vizi sounáležitosti do “supershrinkdom” společenství, jak ho popisuje S. Miller ve svém pojednání o tom, co dělá ty nejlepší psychoterapeuty nejlepšími :) (a i kdyby ne, tak to bylo milé čtení)

[Zuzana · Rating 5 out of 5]

Velmi dobrá kniha pro začínající psychoterapeuty. Pokrývá velmi prakticky mnoho témat. Určitě se k ní budu vracet.

[Jordan Tomeš · Rating 3 out of 5]

Velmi obecné pojednání. Sem tam mě něco inspirovalo, ale ucelený přehled terapeutických směrů a výcviků hledejte jinde. Hodně odkazů jinam, málo vlastní substance.

[Kateřina Junáková · Rating 3 out of 5]

Příliš zjednodušující čtení vyzdvihující ochotu upustit při terapii od akademičnosti. Autor uvádí pár tipů, pár příkladů z praxe, ve stručnosti několik známých technik, vybídne k celoživotnímu usilovnému sebezdokonalování a studiu, aby vzápětí ujistil, že profesionální znalosti z oboru psychologie v terapii příliš nepomůžou a k objektivnosti je třeba "nevědět".
Nemyslím, že je dobré hledět na klienty prizmatem konkrétní teorie a lepit jim na čela diagnózy. Prozatím jsem ale přesvědčena, že pokud komplexnost přeroste v chaos a terapeut pochybuje o všem, co se naučil, zbydou mu ještě méně sofistikované a horší nástroje než vzdělanost a informovanost, a pozitivní výsledek terapie pak skutečně závisí zcela na úsilí klienta.
Kniha mě nezaujala, ale snad se jen viděla vágnost, kde se profesor Vybíral pokoušel působit pokorně.