Pozitivni knizka o zazitcich mladeho paru. Anie znam z Instagramu, je spise zajimave, jak si z “nic nedelani” nekdo dokaze udelat reklamu. V knizce se opakuji myslenky ze znamych motivacnich knih. Je to spise odlehcena brozurka pro nactilete. Slecna je urcite kreativni a nadana, at pokracuje ve svem blogu a ostatnim. Ale psani knizek radeji ne.
Takové lepší 3,5*. Tohle není knížka, kterou by člověk měl vzít, přečíst a označit jako přečtenou. Není to ani knížka, která by přinášela nové a dosud nevyřčené myšlenky. Ale je to knížka, která prezentuje přesně to, co asi všichni dobře víme, jen na to v dnešní uspěchané době často zapomínáme... Napoprvé jsem ji přečetla celou, v pořadí, v jakém je napsaná, ale vím, že teď si ji nechám v knihovně a když budu potřebovat trochu laskavosti, otevřu ji na náhodné kapitole a kousek si přečtu.
To byla tak milá a inspirativní knížečka! Přesně taková, v jakou jsem doufala. Vím, že někomu možná už knížky tohoto typu lezou krkem a někdo je fakt nemusí, ale pro mě jich nikdy nebude dost. Líbí se mi ta osobitost a nenucenost, s jakou si Anie prostě píše o svých zážitcích, o svém životě jako na horské dráze, o svých pocitech a prostě o všem. A konkrétně mně to všechno opravdu něco dalo a myslím, že z toho budu čerpat ještě dlouho. Asi jsem se i trochu přestala bát, protože jsem zjistila, že jsou lidi, kteří na tom byli/jsou úplně stejně jako já a přesto dokázali věci. Velký nebo malý, ale dokázali je. Takže třeba ani já nebudu jednou tak neschopná a dokážu dělat věci. Full review: https://bookaholicskingdom.blogspot.c...
Můj vnitřní pesimista se při čtení docela dost nesouhlasně mračil. Ta slečna je na takové rozumy docela mladá; a je nechutně pozitivní a optimistická.
No, zlomila mě. :)
Tahle knížka je strašně krásně zpracovaná. Pěkně ilustrovaná, zážitky střídají seznamy věci, které dělají radost (nemůžu se ubránit vzpomínce na Šťastnou knihu Báry Šťastné), text prolínají úsměvné citáty / hlášky. Čte se to samo a dělá to radost.
Aspoň prolistovat by si ji měli všichni, kteří se v korporátu honí za kariérou a slušným živobytím. Nemusí hned odjet na Bali, ale... Třeba by našli odvahu zpomalit a vypadnout z krysího závodu.
Krásný příběh o tom, že vystoupení z vlastní komfortní zóny může představovat báječnou životní cestu, ve které si člověk mnohé uvědomí. Při četbě této knihy se dozvíte nejen něco málo ze života samotné autorky, ale také pochopíte kolik zbytečností to vlastně člověk ve skutečnosti řeší. Hlavní je zdraví, spokojenost a radost ze života, jenž bychom si měli užívat do sytosti, jak nám rádi autorka.
Asi na tyhle hippies sluníčkové věci úplně nejsem a jen mě to utvrdilo v tom, že bloggerky, youtuberky a influecerky by se měly držet sladkých fotek na instagram plných lásky pokory a sluníčka a ne psaním knih.
Čekala jsem, že to bude příšrná hromada keců, ale ono to bylo vesměs upřímné a vipné :)! Jen nějaké ty omalovánky a místa "na mé myšlenky" bych tam fakt mít nemusela.
No zhltla jsem to rychle. Moc příjemná knížka, krásně, lidově napsaná. Skvělý ilustrace a tu a tam i nějaké "cvičení" pro čtenáře, která jsem si dokonce dělala. Člověk má ze čtení dobrý pocit na duši a opravdu s Anie v knize souzní a zpětně s ní prožívá její útrapy na cestách a zároveň tak trochu závidí její oduševnělost a odvahu to všechno podniknout a prokousat se přes problémy. Zvlášť když teď už vidíme Anie jako mámu s domečkem uprostřed českých lesů. Je to fakt zvláštní, sledovat takhle něčí vývoj. Jediné, co se mi nelíbilo, bylo, jak události skákaly jedna přes druhou a nějak jsem nechytila smysl uspořádání. Taky se přiznám, že nejsem vyloženě ten typ, co by odjel žít na Bali, ale spíš městský odchovanec, takže někdy šly ty zmínky o přírodním životě trochu mimo mě.
Měla jsem trochu problém s knížkou začít, protože jsem o ní řekla kamarádce a ona na to: "Vážně? Tak to jsem zvědavá, ta knížka prý mění lidi." No a já zaprvé nechci, aby mě změnila nějaká knížka a zadruhé jsem v tomhle hrozný pesimista, tak se mi do toho moc nechtělo. Ale musím říct, že jsem moc ráda, že jsem se do toho nakonec pustila. Kdyby nic jiného, je to hrozně pozitivní čtení a taky hodně vtipné. Fakt hodně. Já už mám v knížce několik záložek a určitě se k tomu budu často vracet. Protože je fakt, že na tyhle věci člověk celkem rychle zapomíná. A jako bonus - ilustrace jsou naprosto úžasné.
Literárně nelze příliš hodnotit, jde o blogový styl a při korekci bylo přehlédnuto několik chyb... Ale.. Prostě tady jde spíše o pocit, který mám z těch několika přečtených řádků, krásných ilustrací, vtipných příběhů ze života a ponaučení, z té interaktivnosti.. Ten pocit, že ke mně promlouvá dobrá duše záplavou upřímných a hladivých slov, které prostě každý čas od času potřebujeme.
Knížku jsem přečetla na jeden zátah. Bylo to krásné, a pozitivní nálada na mě dýchala z každé stránky. Některé myšlenky si četla několikrát za sebou a vstřebávala sílu jejich slov. Ilustrace byly také moc hezké a jsem ráda, že se jako jediná někdy necítím jako mořská víla :D . Určitě moc doporučuji.
Opravdu jsem si chtěla knihu šetřit a nepřelouskat ji během pár dní, ale bohužel se četla tak skvěle, že za 2 dny už byla přečtená. Myslím, že Anie je skvělý příklad toho, že všechno jde, když se chce. Skvělá motivační knížka, ke které se budu vracet vždy, když se začnu dívat na život zase trochu černě.
přečteno na jeden zátah v houpačce pod ořechem na samotě u lesa, stylově :) čte se hezky, ale jsem trochu háklivá na "měli bychom", "buďte/buďme", "pojďme..." (... být šťastní a šířit lásku apod.) - vůbec nic proti tomu poselství, s ním souzním, spíš mě chvílemi tahala za uši (oči) forma.
Na konci jsem si řekla, že chci ještě pár stránek! Ještě POTŘEBUJU pár stránek navíc! Tahle kniha je skvělá - čte se sama a je plná připomínek o čem by ten život měl správně být. Nežít včera a zítra, ale žít teď.
Hezké, takový optimistický blogísek. Občas mi přijde, jako kdyby autorka hledala pointu svého vyprávění, tak tam prostě něco "šoupla" na zakončení, jakože tohle je TA pointa. Zároveň je to příjemné čtení, pokud člověk hledá pohlazení. A to, myslím, byl i záměr.
Tahle knížka je #musthave do každé knihovny, kdo miluje přírodu, sny. Anička je skvělý člověk a dala do té knížky kus sebe, ta upřímnost a všechno. Vždycky když mi je ouvej, sáhnu po továrně.
"Mít se rád je jednou z nejdůležitějších a zároveň nejtěžších věcí pro to, abyste byli v životě spokojení, protože všechno, co se nám v životě děje vychází z nás."
Krásná knížka. Ačkoliv sama nejsem na tyhle ,,sluníčkový" lidi a Továrně jsem přes rok odolávala, tak se mi knížka hrozně líbila. Četla se skvěle, v hodně věcech jsem se našla a během čtení jsem si říkala ,,Sakra, vždyť ty se někdy cejtíš stejně jako Anie. Neměla bys s tím něco taky udělat?" Tak se třeba takhle konečně dokopu k tomu vycestovat někam do tramtárie a naučím se žít šťastně sama se sebou...
Uděluji tak vysoké hodnocení za úžasný koncept, kdy knihu dotváří i sám čtenář s pastelkami a tužkou v ruce, za milé řádky psané sice jednoduše, zato s pohlazením, za krásné ilustrace, za "recepty" a to, že autor myslel na čtenáře s laskavostí a nikoliv, jak to mívají mnozí ve zvyku, že čtenář je při nejmenším pitomec.
Obsah textu nepřekvapí. Souhlasím s větou, s kterou mi byla kniha zapůjčena. "Po přečtení si řekneš, že bys to napsala taky."
I přes tento nedostatek se obávám o svou peněženku.