Král Jan Lucemburský se snaží upevnit si své postavení navzdory odporu velmožů, kteří si představovali, že se nezkušený mladíček stane jejich loutkou. Mezitím roste moc jak Jindřicha z Lipé, tak Petra z Rožmberka. Skutečnými hrdiny románu však jsou, tak jako v předchozí knize Rytíři z Vřesova, příslušníci dvou zemanských rodů: Beneš a Čeněk z Vřesova, Lothar Katzinger z Olšové a jeho starší bratr Wolfram.
František Niedl se narodil 7.4.1949 v Českých Budějovicích a vystudoval SPŠ elektrotechnickou. Prošel profesemi elektromontér, obsluha vodní elektrárny, obsluha rozvodny, byl učitelem v autoškole a byl majitelem cestovní kanceláře. V současné době se věnuje budování jachetního klubu na Lipně a literární činnosti. Je ženatý a má 2 syny. Má rád přírodu, motorky, koně, jachtink, literaturu a historii. Po vydání prvního autorova románu došlo k třináctileté pauze. Autor dal po převratu přednost prožívání dobrodružných událostí v reálném životě, před vymýšlením si jich v literatuře, a dal se na podnikání. Po deseti letech je však dobrodružstvími při podnikáním už tak opotřebovaný, že se pokorně vrací ke psaní a raději nechává týrat své fiktivní hrdiny. Kromě románů píše i povídky, které se objevují v přílohách deníků, nebo jsou vysílány v rozhlase a také vychází knižně.
Kráľ Ján Luxemburský pokračuje vo svojej snahe upevniť si postavenie a rozohráva veľmi nebezpečnú politickú hru. Medzitým sa rytier Beneš v službách Petra z Rožmberka vydáva na trestnú výpravu s cieľom zabiť alebo zajať nebezpečného Hansa Křiváka. Wolfram Katzinger, ktorý je členom rádu Johanitov taktiež vyrazí na vojnovú výpravu spolu s kráľovými vojakmi.
Oproti prvej knihe je tu oveľa viac bojov a celkovo je celý diel zameraný hlavne na bojové výpravy Wolframa a Beneša. Wolfram je podľa mňa asi jedna z najlepšie napísaných postáv v rámci historických románov. Okrem toho, že patrí k najlepším bojovníkom, tak vďaka svojej inteligencii sa dokáže postaviť aj veľmožom na kráľovskom dvore. Jeho drzosť voči vysoko postaveným šľachticom je niekedy až vtipná. Beneš tiež konečne ukazuje svoje schopnosti a celkovo jeho výprava a neskôr záškodnícka činnosť je to najlepšie z tohto dielu. Dá sa povedať, že celá kniha je zameraná predovšetkým na Wolframa a Beneša. Ostatné postavy dostanú naozaj len minimálny priestor. Nie je to vôbec v tomto prípade na škodu, pretože tento diel rovnako ako prvý nemá jedinú nudnú pasáž a neustále sa niečo deje. Ján Luxemburský ako kráľ už nie je neskúseným mladíkom a tak aj intrigy v rámci kráľovského dvora sú zaujímavejšie, no dej je stále predovšetkým o obyčajných rytieroch a preto pochopiteľne má táto postava oveľa menej priestoru ako Wolfram a Beneš. Záver je poriadne dramatický, ale na nejaké nečakané zvraty nedôjde.
Už teraz mám pocit, že pravdepodobne pôjde o najlepšiu sériu v rámci historických románov akú som kedy čítal a to ma čaká ešte šesť dielov. Rovnako ako pri prvej časti dávam plný počet bodov v rámci hodnotenia, pretože ani nachvíľu som nepomyslel na odloženie knihy a hltal som stránku za stránkou.
Na začátku 14. století je IMHO brzo na označení „humanista“.
s. 22 „Jistě i Fridrichu Korutanskému.“ Kdo je Fridrich Korutanský?
s. 46 „Nejsme na výletě a není doba na návštěvy.“ Jak vypadaly výlety kolem roku 1310?
Jan Lucemburský se narodil 10. srpna 1296. s. 16 Králi bylo teprve šestnáct let s. 55 „Asi přijde sníh,“ jen tak prohodil Lothar s. 56 „Že bude sněžit? Vždyť je ještě brzy.“ (…) „Však víš, jak dokážu poznat změnu počasí.“ s. 154 Jeli dál nocí za neustálého sněžení. Koně i lidé zbělali, stopy zahladil sníh. (…)Přestalo sněžit a krajina se prosvětlila. s. 275 Teď mu bylo pouhých sedmnáct let Přišlo mi, že celá knížka se odehrává v rozmezí maximálně pár týdnů, ale zjevně ne.
s. 69 „A jestli sis myslel, že na vás budu brát nějaké ohledy kvůli tomu dítěti... Kdybych bral ohledy na všechny pancharty, které otec po okolí rozsel. A kdoví, je-li vůbec jeho.“ Dává to smysl?
s. 86 X jim jistě podával i informace, což od něho nebylo sice pěkné. Ale nejspíš jinou možnost neměl. Tahle interpunkce mě mate.
s. 17 Warlam [Walram] s. 84 nedostala [nedostalo] s. 256 Zasténal [zasténal]
“Rekni mi uprimne, Wolframe,” zeptal se Rozmberk johanity, kdyz se spolu vraceli k vojenskemu lezeni, “Co je to za bozi zamer, ze se na svete rodi tolik hlupaku?” “To je protivaha k tem moudrejsim. Rovnovaha je dulezita.” “Ale vzdyt tech hlupaku je mnohem vic.” “To proto, ze je treba nejmene peti, aby dali dohromady tolik rozumu, co ten moudrejsi.” “Aha,” pritakal Petr, “tohle to vsechno vysvetluje. Tu poucku si musim zapamatovat. Protoze pri srazce s hlupakem je vzdy dobre vedet, proc k necemu takovemu dochazi tak casto.”
Tak ako prvy diel, prva polovica je rozvlacna politika, druha polovica ide bomby. Postavam sa niekedy dari, niekedy nedari, niekedy robia dobre rozhodnutia, niekedy to je na kočku. Alebo na draka. Jednoducho, slovami klasika, such is life. No a ten Wolfram je podobne super ako Geralt z Rivie, ale uplne inak.
Follett to tedy není, ale prima oddechovka na víkend určitě. Druhý díl série se stejnými postavami, ke kterými si máte šanci vytvořit nějaký vztah. Četli se svižně a příjemně, zvlášť pokud máte rádi historii. Další díly už mám na stole.