Prostor, v němž žijeme, jsme si navykli vnímat jako bezpečný. V roce 1996 Česko vstoupilo do NATO a o šest let později i do Evropské unie, což ve veřejnosti posílilo přesvědčení, že odteď nám žádná velká rizika nehrozí. A že se tedy v klidu můžeme soustředit na vše možné, jen ne na ochranu našich svobod a bezpečnosti. Jenže zatímco jsme se věnovali byznysu, cestování, zábavě nebo práci, Rusko odsud nikdy nestáhlo své tajné agenty, naopak v posledních letech jejich řady výrazně posílilo. Dostali řadu úkolů, politické krytí od vedení Kremlu, v podstatě nekonečné prostředky na svoji činnost. S jasným cílem podkopat zdejší stále se usazující a vratkou demokracii, vnést do ní chaos, oslabit její zakořeňování do obranných a politických struktur Západu a zmocnit se našich tajemství. S podobným překvapením hledí v poslední době na rozsáhlé aktivity ruské špionáže i v mnoha dalších zemích EU. Ukazuje se, že ničivé působení ruských tajných služeb není reliktem dob dávno minulých, které pohřbil pád Železné opony, ale že je naopak načase se jimi vážně zabývat.
Ondřej Kundra je český novinář, který se ve svých textech věnuje investigativním tématům, především zneužívání moci, korupci, nefunkčnosti justice a činnosti tajných služeb. Od roku 1999 spolupracuje s týdeníkem Respekt, kde dlouhodobě vede jeho domácí redakci. V roce 2011 získal za politické analýzy a investigativní texty novinářskou Křepelku. A zároveň dvakrát Novinářskou cenu v kategorii investigativní žurnalistika. V roce 2014 vydal knihu o známé mecenášce umění Meda Mládková. Můj úžasný život. Z knížky se dozvíte: - jak ruský agent Robert Rachardžo pronikl mezi nejvyšší generalitu Česka i jiné vlivné lidi - proč je Rusům vlastní expanzivní politika - jak se zrodil vůdce Vladimir Putin - proč se z britsko-amerického miliardáře Williama Browdera stal vášnivý zastánce lidských práv - kdo si dnes v Rusku říká "novodobá šlechta" - proč musí mít bývalý vrcholný čečenský politik ochranku i ve Štrasburku - jak pracují speciálně vyškolení špioni pod falešnou identitou, takzvaní nelegálové - jak se šíří ruská propaganda v době internetu
Knížka začíná jako klasický thriller, celý případ Richarda Rachardža má ostatně takové parametry, takže není problém se do ní rychle začíst a pak je spíše problém přestat. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují spíše velmi volně, každá se věnuje jednomu konkrétnímu případu, který autor zasazuje do širšího kontextu. Tyto příběhy ve finále skládají mozaiku ruského vlivu v našich podmínkách, která ale není vůbec lichotivá a obstojně z ní mrazí v zádech. Jako dlouholetý čtenář Respektu jsem se s řadou témat z knihy již setkala v autorových článcích v jeho domovském týdeníku, ale v knize jsou příběhy více rozvedené, něco je úplně nové, řada věcí je propojena mezi sebou. Takže určitě stojí za to si knihu přečíst, i když člověk zná předchozí texty. Skvělá je kapitola o ruské propagandě, to by měla být povinná četba a pokud by si člověk měl přečíst pouze jednu kapitolu, tak by mělo být tato. Díky této knížce už se také snad konečně dokopu k přečtení Rudý zákon: Jak jsem se stal Putinovým nepřítelem č. 1, který mám už rok doma a pořád se mi do něj nějak nechce a určitě se podívám po knížkách od Edward Lucas. Pokud se člověk trochu zajímá o dění v Rusku a kolem něj, tak řadu věcí z knihy bude znát, alespoň třeba okrajově, ale takto shrnuté na jenom místě a z českého pohledu vychází poprvé. A jak říkával již před drahnými lety můj kamarád z BISky: "Kdo si myslí, že se o nás Rusové nezajímají, tak se krutě mýlí." A teď tu knížku budu půjčovat všem známým a rodině, protože někdy jsou ty dohady s nimi hodně složité.
Kontext: Z větší části jsem to přečetla v den slovenských parlamentních voleb a ten zmatek, co z nich vzešel se musí Rusům opravdu líbit a nikdo mi nevymluví, že minimálně na náladě ve společnosti, která vedla k tomuto výsledu, nemají lví podíl.
První věta: "To se přece nikdy nemělo stát, šeptá vyděšený muž v kabině rodinného opelu, stojícího na krajnici zapadlé středočeské silničky, a odvrací hlavu od ještě vyděšenější manželky a dcery."
Poslední věta: "Máme ale i druhou možnost: vybřednout z ruské mlhy a začít brát vážně obranu svobody, již jsme v roce 1989 znovu nabyli, kterou se Kreml a jeho tajné služby snaží opět demontovat."
Kniha začína akčne ako thriller a postupne vytvára zaujímavú mozaiku informácií o vplyve ruských tajných služieb v tomto regióne. Niektoré informácie sú už pomerne známe, odzneli viackrát v slovenských aj českých médiách, ale aj tak je skvelé, že sú všetky tieto informácie zhrnuté na jednom mieste - napísané pútavo, zeditované dobre. Túto knihu som čítal súčasne s Rusko, Ukrajina a my, je to tak veľmi dobrá kombinácia.
Většinu kapitol zná pravidelný čtenář časopisu Respekt. Proto hvězdička dolu. Přesto celkově všechny kapitoly skládají dohromady puzzle ruské hrozby. Kapitola o propagandě je na úrovni vysokoškolských učebnic žurnalistiky. A také by tam měla být zahrnuta. Ondřej Kundra patří ke zdejší novinářské elitě a touto knihou se mu doufám dostane i významného uznání za hranicemi.
O knížce jsem několikrát slyšel na twitteru od samotného autora. V celém mediálním prostoru je ale přeputinováno, tak jsem po ní nakonec nesáhl. Impulzem k přečtení (v realitě k poslechu) tak byla akce Českého rozhlasu, který "ruské špiony" nabídl na svých stránkách. Neodolal jsem a vrhl se do ní... A i když v rozhlasové verzi chybí 6 kapitol, stále je to velmi hutný poslech. Myslel jsem, že bude více věnováno českému špionskému prostředí, ale hned u druhé kapitoly jsem zjistil, že je to spíše o Rusku, než o "našem tajemství". Ale to rozhodně nevadí, je to doplnění dalších informací do skládačky, kterou už člověk načerpal z různých zdrojů, včetně originálních/původních článků autora v časopisu Respekt, které jsem sám četl. A až bude čas, seženu si i knižní originál a doplním mezery...
PS: Pokud se vám kniha a její téma opravdu líbí - nebo spíš zajímá - doporučuji pro doplnění jít na představení Divadla Líšeň Putin Lyžuje a s ním spojený (nejen debatní) projekt Putin is skiing orientovaný právě na témata v knize popsaná a zkoumaná.
Dolezita kniha pre nezainteresovaneho citatela, pre mna trosku sklamanie. Medzi vynikajucim uvodom a zaujimavym zaverom je vlastne len resers anglicky pisanych, hoci zasadnych, knih o Putinovom Rusku. Pasaze tykajuce sa Ceskoslovenska a Ceska su vsak mimoriadne zaujimave, skoda, ze na nich nie je postavena cela kniha.
Книжка, яка після 24.02.22 читається вже не як пересторога, а як доконаний факт. Дуже повчальна лектура, щоб розуміти: російська пропаганда в світі мала - і почасти має - такі сильні позиції, бо спиралася на десятиліттями розбудовуваний апарат агентури, який і досі нікуди не зник, просто намагається пристосуватися до нових обставин. І так, тепер немає сумніву, що Україна - перший крок, за який гібридний рух далі на Захід.
Окремі сюжети в книжці читаються як зачини до шпигунських романів. Тільки що після останньої сторінки повернення в "нормальну" реальність не буде. Дуже хочеться дожити до того, щоб уся ця гебістська структура посипалася разом із державою, яка породила всю цю хтонь.
It's a good book. Makes a strong case supported by information that's difficult to obtain for most people. I definitely recommend reading it if you wish to learn a bit more about the world of real-life espionage and about the struggles that NATO and the EU are facing in connection to contemporary Russia.
An interesting book that looks at Russia's interests, influence operations, and great power ambitions from different perspectives. Everyone should read this, especially those who are so easily swayed by Russian propaganda.
Kniha začíná útěkem špiona FSB, nástupnická organizace po KGB, z území České republiky a popisuje jakým způsobem se snaží FSB pronikat a působit na našem území. Hodně se mi líbil popis motivace Ruska a změna jeho doktríny, se kterou koresponduje taktika FSB, po nástupu Vladimíra Putina. Modus operandi, kromě tradičních metod studené války v podobě nelegálů/spících agentů či tajných schránek, byl po roce 2012 rozšířen o
- šíření fake news přes sociální sítě za účelem manipulace veřejného mínění směrem k oslabení základních pilířů demokracie a důvěryhodnosti institucí EU či NATO - ekonomický vstup do strategických institucí skrze "soukromé společnosti"
a to v oblastech sféry vlivu, alespoň jak ji stále vnímá Rusko, kam patří všechny post-komunistické země. Bohužel včetně naší země. Tahle kniha člověku dost otevře oči, vřele doporučuji.
Série textů kolem tématu ruské špionáže. Záběr je dost široký - jsou tu obecná témata (ruská národní povaha), příběhy konkrétních lidí i historické exkurzy (role špionáže během srpna 1968). Osobně jsem podle názvu čekal víc současnou knihu v duchu poslední kapitoly o Aeronetu, ale spokojenost. Hezké doplnění rozhledu.
Shoduji se s předchozími recenzenty. Ve druhé polovině kniha ale ztrácí na ctivosti a přehlednosti tím, že až na výjimky (Václav Klaus) nejsou postavy jmenovány. Svým způsobem důvody chápu, ale kniha není aktuální článek v časopise.
Neuvěřitelně relevantní, obzvlášť poslední čtyři kapitoly. Pokud si ji nekoupíte a nepřečtete teď, tak je možné, že ji budete za pár let číst jako samizdat.