Po mimořádném úspěchu českého vydání vzpomínek sovětského odstřelovačského esa Vasilije Zajceva přichází kniha, která nabízí podobně strhující pohled na boje na východní frontě, avšak tentokrát z perspektivy jednoho z nejlepších odstřelovačů německé armády, Josefa „Seppa“ Allerbergera (1924–2010). Tento rodák ze Štýrska se v roce 1942 dobrovolně přihlásil do wehrmachtu a nejprve byl vycvičen jako střelec z kulometu. Se snajperským řemeslem se začal seznamovat po svém zranění v létě 1943. Během následujících tvrdých ústupových bojů se záhy stal druhým nejúspěšnějším odstřelovačem německé armády a posléze jedním z mála řadových vojáků, kteří byli vyznamenáni Rytířským křížem Železného kříže. Pro české čtenáře je tato nesmlouvavě otevřená a místy drastická memoárová publikace, kterou zpracoval německý odborník na historii odstřelovačství Albrecht Wacker, pozoruhodná tím, že strastiplná bojová cesta Seppa Allebergera v závěru války krátce přivedla i na naše území.
Dit boek biedt een unieke inkijk in het leven van een 18-jarige scherpschutter, die tijdens WO II aan het oostfront gelegerd is. De details van de gruwel van de oorlog beklijven, alsof je zelf in de loopgraven zit. Zo wordt het heel persoonlijke verhaal van Sepp Allerberger universeel.
Spíše dosti průměrná literární záležitost... pro mě ještě o něco slabší, protože jsem měl jiná očekávání a během čtení se s tím nedokázal moc popasovat. Nečekejte žádný životopis střelce, přílišná psychologie se zde neobjevuje, jde to naopak po povrchu a v centru zájmu stojí dílčí události, ale nijak zajímavě vykreslené.
Neuvěřitelný pohled na něco, co většina z nás nezažila. Očima člověka, který díky pudům valečníka, horského myslivce, lovce, přežil v první linii tři roky. A jako jeden z mála se vrátil z fronty domů. Tato knížka neoslavuje hrdinské vojáky, je to bolestná zpověď skutečné války, kde každá minuta je bojem o vlastní přežití. Za jakoukoliv cenu. Ve světě, kde rytířská pravidla neplatí.