Český prozaik a filmový scenárista. Od dětství až po dospívání žil v Železnici nedaleko rodiště.
Narodil se v Jičíně, maturoval na jičínském gymnáziu, vyučil se i promítačem filmů. Po maturitě se hlásil na filmovou fakultu AMU, nebyl však přijat a proto vzal nabídku do Výzkumného ústavu rozhlasové a televizní techniky v Praze, kde pracoval tři měsíce. Rozhodl se vystudovat Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Potom působil jako učitel v Chrašticích u Písku, kde se také oženil, a v Lázních Bělohrad. Do roku 1960 studoval na Vysoké škole pedagogické v Praze češtinu. V letech 1961 - 65 přednášel českou literaturu a teorii literatury na Pedagogické fakultě UK v Brandýse nad Labem. Stal se redaktorem Pionýrských novin, kde poznal práci pionýrských oddílů a na cestách za reportážemi poznal i různé osudy dětí. Ty ho později inspirovaly ke psaní knih pro děti.
Od roku 1970 pracoval jako redaktor v časopise Květy, kde zůstal až do roku 1977. V letech 1977 - 82 žil jako spisovatel z povolání. V roce 1983 se stal vedoucím 4. dramaturgické skupiny Filmového studia Barrandov. Díky své práci, ale zároveň i cestovatelské vášni navštívil řadu cizích zemí, jako například bývalý Sovětský svaz, Egypt, Tunisko nebo Francii.
Toinen vanhojen muistelukirja. Tätä en ollut ennen lukenut, mutta mua viehtoi tuo neuvostoromantiikka. Tää oli ihan kiva nuorisolaiskirja. Päähenkilö tylsistyi kesätöissä linnan lippujenmyynnissä. Hänen perheensä piti linnasta huolta, asui siellä ja perhe opasti linnassakävijöitä. Kesätöihin tuli Petr, joka ärsytti niin paljon että se taisikin olla ihastusta. Kavereiden kanssa ei aina sujunut ja kesä kului keppostellessa ja angstaillessa nykyteineillekin tutulla tavalla. Hieno katsaus 70-luvun tsekkimeininkeihin.
Moje první přečtená kniha od STANISLAVA RUDOLFA, a to díky čtenářské výzvě v DK, jinak bych knihu nečetl.
KOPRETINY PRO ZÁMEČKOU PANÍ je dívčí román. Je to vtipná a vesele napsaná kniha, určená pro mladší čtenářky. Je to četba na jedno posezení.
Hlavní postavou je KATKA KRÁSNÁ, která žije na zámku se svými rodiči a pomáhá jim na brigádě jako pokladní. Je v posledním ročníku na základní škole a bude se hlásit na střední zdravotní školu, obor optička. Katka má kolem sebe kamarádky a kamarády (Hanka, Tonda a jeho pes Pocem aj.). Jednoho dne přijde k nim do zámku kastelán PETR, student vysoké školy filosofické fakulty prvního ročníku, který provází návštěvníky zámkem. Katčin otec jej zaučuje a později je Petr doprovází sám. Katka se do něj zamiluje..
Líbily se mi také další postavy, které pracovaly na zámku (pan Těšík). Líbilo se mi, když Katka lidem občas vyprávěla nepravdivé věci a tyto situace byly úsměvné (Můj otec mě našel před sedmnácti lety pohozenou v zámeckém příkopu. Milosrdně se mě ujal a vychoval. Otec ještě před mým narozením spáchal sebevraždu, matka propadla alkoholu a marihuaně.). V některých situacích se lhaní nevyplatilo, ale o tom se už dočtete v této knize. Oceňoval jsem, když Katka upozornila svého tátu, aby více pečoval o její maminku.
Rudolf píše čtivě, ale Katce by člověk jednu lisknul. A myslím, že by mi byla protivná, i kdybych to četla v těch 15. (Ve skutečnosti je to, komicky, vrstevnice mojí tchyně :DDD)
Ale jako jo, taky jsem dělala kraviny, i když ne proto, aby si mě všimnul kluk :)
(Čteno do Výzvy - autor, který zemřel v roce 2022 - ne, že bych byla sama od sebe takhle masochistická.)
Pouhých sto stránek a louskala jsem to tak dlouho. Katka je třeštidlo a její trable mě vlastně nezajímaly, nepřirostla mi k srdci. Ani její zamilované potíže nebyly uvěřitelné, vždyť o Petrovi nám autor skoro jic neřekl. Autor píše o zbytečnostech, ale podstatné věci příběhu ne. Nesedlo mi to.
Re-reading po nějakých 25 letech v rámci uvolnění některých e-knih zdarma v době korona viru.
Některé knihy nestárnou, tato k nim ale nepatří. Vzpomínám si matně, že jsem z ní nebyla odvázaná ani v těch patnácti, dnes mi přišla šíleně nudná, postavy ploché a umělé, no prostě... znovu se k ní vracet rozhodně nebudu.