Přehledné zpracování českých dějin od samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera profesora Jana Rychlíka, významného historika specializujícího se na moderní české a slovenské dějiny a dějiny zemí jihovýchodní Evropy. Ve Vyšehradu vyšly jeho práce k dějinám Československa (Češi a Slováci ve 20. století a Rozdělení Československa 1989 - 1992, obě 2012) a zpracování dějin slovanských národů Balkánu (Mezi Vídní a Cařihradem, 2009). Svoji syntézu českých dějin původně napsal pro bulharské čtenáře a spojil své síly s bulharským bohemistou Vladimírem Penčevem, který je autorem kapitol věnovaných kultuře. Jan Rychlík důsledně zasazuje dějiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na východ. Název knihy se vrací ke sborníku od pravěku k dnešku, sestavenému k šedesátinám Josefa Pekaře, na jehož pojetí českých dějin Jan Rychlík v mnohém navazuje.
Profesor Jan Rychlík je český historik, odborník na moderní dějiny slovanských národů. Badatelsky se specializuje na moderní české a slovenské dějiny a na problematiku vývoje balkánských národů. Mezi akcentovaná témata jeho prací náleží formování národů, česko-slovenské potýkání se ve společném státě, otázka pozemkových reforem a některé problémy etnografie. V roce 2014 mu byl udělen čestný doktorát a zlatá medaile Univerzity svatého Klimenta Ochridského v Sofii.
Od paleolitu po Okamuru. Uceleně, jedním autorem, jedním jazykem zpracovaná historie českých zemí v rozsahu dostatečně vyčerpávajícím, stále ale čitelným jako večerní kniha. Dílo je rozumným kompromisem mezi vědeckostí (strohost, rozsáhlý poznámkový aparát) a populárností (nejsou to Toulky, ale stále odborná kniha). Že prý je problém výkladu 20. století v dějepise - kdyby tohle přečetla každá dějepisářka a do výuky implementovala, žádný problém nebude (a třeba to přispěje k kritičtějšímu myšlení nových generací). Dílo vyvrací tradiční klišé o útlaku Čechů během 300leté habsburské monarchie, o Bílé hoře, o vykonstruované společné historii Čechů se Slováky. Dobrý akcent historických paralel - radikální směry husitství, Mladočeši, KSČ v 30. letech, či Mečiar na začátku devadesátek zneužívali populismus útočí na nejnižší vrstvy s pokaždé stejným cílem. A k čemu to pokaždé vedlo? Knize by prospěla důkladnější editorská práce, pár drobností uteklo, a možná větší balanc na některá období, mnohé je opravdu velmi z rychlíku."