Ilustrovaná autorská reportáž ze stáže strávené v berlínském grafickém studiu. A všude kolem.
Kebab, nebo opera? Co zažít ve čtvrti bohémů, studentů a Turků? Na kolik Bratwurstů si „holka z východu“ vydělá buskováním? Můžu smíchat tmavou várku se světlou? A kde na to všechno vzít po práci energii? Ilustrovanou autorskou reportáží, oscilující mezi cestopisem, almanachem dopisů a sbírkou humorných povídek, dávám nahlédnout do běhu (krom)obyčejných dní jedný grafičky na stáži. S očima dokořán, cykloplínou v pohotovosti a pusou pootevřenou do maloměstskýho údivu vyprávím autentický příběh, mnohovrstevnatý jako stěny berlínských ulic. S ambicí čtenářstvu přinést inspiraci, dodat kuráž k překročení vlastních hranic, nebo alespoň zkrátit cestu vlakem.
Kniha Zpravodaj berlínský stážistky vznikla původně jako magisterská práce, získala nominaci na Národní cenu za studentský design a díky podpoře soutěže Book in Progress je nyní v prodeji od Ústí až po Bratislavu, jako prvotina vydaná samonákladem.
Dobrý. Četl jsem postupně při kadění a neměl jsem potřebu škubat listy a utírat si s nima prdel. To se nedá říct o všech těch Rudišech, Třeštíkových a Brownech. Čtěte Dvořákovou.
Úplně nečekaný dárek, který se mi úplně nečekaně přesně trefil do nálady. Se Zpravodajem jsem strávila jedno hezký dopoledne. Je to takový celkem obyčejný psaní o životě v Berlíně - já mám ale Berlín fakt ráda a tu atmosféru jsem si ráda ze stránek knížky znovu načerpala. Mám ráda takovýhle překvapení! Zpravodaj je navíc fakt pěkný i graficky, prostě radost. Celkem ráda bych si Alžbětiny zápisky četla i nadále, klidně ve formě blogu, obešla bych se aj bez Berlína!
Není průvodcem ani obsáhlým deníkem. Nedělá si nároky obsáhnout vše. Jediným nárokem je, zdá se že nevědomým a vyplývajícím z povahy autorky, upřímnost. Nepokouší se poučovat, hledat senzace, být prvoplánově humorný k popukání. Styl je svižný, nekrkolomný, věci a události se dějí a přirozeně vyvíjejí. I „sebebláznivější“ historka je díky lehkosti vyprávění uvěřitelná, ba naopak i nutná, neboť všechny záznamy se vyznačují nahodilostí, spontaneitou a velkou chutí objevovat svět a s tímto přístupem se zmíněné historky sypou samy.
Ve vyprávění je také důležitým prvkem globalizace, migrace, multikulturní svět, dýchá z toho kus společné (nejen) českoněmecké historie, a střet dvou světů: německého, který má za sebou mnoho práce jak se vyrovnat s minulostí a pracovat s ní i dodnes (a budovat tím své sebevědomí), a druhého, českého, kdy se s minulostí nepracuje a celospolečensky se zapomíná, na minulost se nahlíží z pohledu oběti, případně se vylepšuje a zkresluje. Naše hrdinka Zpravodaje patří způsobem vidění a jednání do světa prvního. Poznává svět, jde si za svým, chyby dokáže uznat a poučit se z nich. Nesoudí. Pohybuje se skrze vlastní srdce a intuici, je inspirativní a otevřená. Jako tato kniha
S knížkou jsem strávila pár hezkých rán, kdy co ráno, to jedna kapitola. Milá a vtipná knížka, kterou je radost držet v ruce… doslova, papír je fakt příjemný na dotek. Rozhodně zvedne náladu!