Přírodovědecké výzkumy na téma život, inteligence a hmota dosáhly v současné době revolučních výsledků, které provokují naše dosavadní pojetí přírody, lidského těla a ducha. Vynálezce a futurolog Ray Kurzweil odvodil z možných technologických aplikací těchto poznatků vizi blízké budoucnosti, ve které umělá inteligence překoná lidskou ve všech oblastech, člověk splyne s inteligentní technikou, stárnutí a nemoci budou pokořeny využitím genové techniky a nanomedicíny a nakonec už nikdo nebude muset zemřít přirozenou smrtí. Co je na těchto vizích věda, co náboženský příslib, co pouhé sci-fi? Spisovatel Tobias Hülswitt a fyzik Roman Brinzanik diskutovali s významnými vědci, mezi jinými s nositelem Nobelovy ceny za chemii Jeanem-Mariou Lehnem, vědcem v oboru výzkumu kmenových buněk Hansem R. Schölerem a vědcem v oboru výzkumu mozku Wolfem Singerem. Chtěli zjistit, jaký je současný stav přírodních věd a jak vypadají seriózní scénáře budoucnosti. Vedle toho se snažili z rozhovorů s prezidentem institutu Maxe Planca Peterem Grussem, demografem Jamesem W. Vaupelem a etikem Bertem Gordijnem vysondovat sociální důsledky nových technologií a případného radikálního prodloužení lidského života. S páterem Frriedhelmem Mennekesem SJ, spisovatelem Hansem-Ulrichem Treichelem, filzofem Aaronem Ben-Ze´evem a dalšími mluvili autoři o tvárnosti lidské identity a o vztahu umění k technice, trudomyslnosti a pomíjivosti.
Otázka prodlužování lidského života je v knize ze všech úhlů důkladně probíraná v rozhovorech jak s odborníky z tematicky zaměřených oborů, tak i s lidmi, kteří mají k tématu zdánlivě daleko - interview s uznávaným umělcem, spisovatelem nebo dokonce knězem o nesmrtelnosti a smyslu života opravdu stojí za to. Kniha tak neprezentuje žádný vyhraněný názor, zároveň ale nabízí perspektivy, které by si člověk jinak ani neuvědomil. Jen je škoda paradoxu stárnutí knihy samotné - vyšla před třemi lety, rozhovory v ní jsou většinou z roku 2009 a dnes je situace již podstatně nadějnější. Pesimisté z řad odborníků v knize například vylučují možnost razantního prodloužení lidské délky života s tím, že by to bylo možné pouze za předpokladu, že vyvineme technologii "A" a zároveň dostaneme pod cenovou hranici "X" technologii "B", a to přeci není možné! Dnes jsme však nejen dosáhli většiny potřebných technologií, v určitých oblastech jsme dokonce ještě dále, než si před pouhými 6 lety největší optimisté vysnili...