Nádherné verše. Jsem ráda, že zapomenutí básníci díky této sbírce nejsou až tak úplně zapomenutí. Nejvíce mě oslovila tvorba Irmy Geisslové. Na závěr tu přidávám pár řádků od Knoesla:
„Když mlčí lesy kol a luna jen se dívá na spánek krajiny klesnuvší v šerý stín, tón lásky zlomené tu osaměle zpívá v tvém srdci uvízlém ve přízi pavučin."