Christian byl hodný kluk, který se ocitl ve špatnou chvíli na špatném místě. Takové věci se stávají – a následky bývají tragické. Jenže místo aby jako spořádaná mrtvola hnil v zemi, dostane Christian druhou šanci. Je vržen do světa, jehož pravidla se od toho našeho velmi liší. Do světa, ve kterém je noc dnem a před světlem se prchá, kde sto let není žádný věk a kde vás na vaší lidské lásce nejvíc přitahuje vůně její krve.
A aby toho nebylo málo, krajem se začínají šířit zvěsti o sérii záhadných vražd. Kdosi se toulá tmou a ruší klid mrtvých. Setkat se s ním znamená pohlédnout do tváře samotné noci, a o to stojí málokdo – jenže někteří zkrátka nedostanou na výběr…
Vraj horor, ale okrem upírov, či akí to boli vlastne nemŕtvi, keďže sa dokázali ovládať (dokonca aj ten novovzniknutý sa nevrhol na milovanú snúbenicu a nerozsápal ju), vraždiaceho vlkodlaka (ok, ten sa veru neovládal, dokonca si robil nasledovníkov, zlý, zlý pes!), fanatického kňaza - mal celkom 2 úlohy, úspešne ich splnil aj s davom dedinčanov, ktorí s radosťou a s piesňou na perách umierali (nie, vlastne ani tak nespievali ako jačali, niektorí boli opití, ďalší pomalí a tak skončili ako komparz, teda postrádateľná masa, ktorá skončila takmer ako mulč… roztrhaní na kúsky na poliach a popri ceste), okrem tohto tam nebolo nič strašidelné. Žiadna postupná gradácia plná plazivého strachu, predtúch, či zvratov. Jo a celé to bolo o magickej relikvii, plus tam bola už len kopa kecov o tme a svetle a niekoľko romantických línií. Nemáte za čo. A nelogické okamihy, ktoré mi z poeticky pôsobiaceho príbehu spravili len hrozne otravnú knihu, kde som už po wtf momente len listovala tam a späť, či som tam náhodou neprehliadla vysvetlenia. Chýbali. (Vyhrabeme mŕtvolu a vypijeme ju, kým je čerstvá, veď načo vraždiť živých, aby boli ešte čerstvejší?! So zranenou nohou v pohode behám o pár stránok ďalej?! Vytvorím si následníkov ani neviem ako?! Ale niekoho iného budem predsalen poslúchať na slovo?! Láska pretrvá len jednu noc, no žiarlivosť storočia?! A to ešte dokážu vedľa seba fungovať?!) Som rada, že to bola len kniha zo štafety, veľmi by som ľutovala jej kúpu. 1,5* z 5*
This entire review has been hidden because of spoilers.
Christian se ocitl ve špatnou dobu na špatném místě. Dostal druhou šanci chodit po světě, ale už ne jako obyčejný člověk. Říkají si děti noci, Probuzení, mrtví. Nebije jim srdce a nejvíc touží po krvi.
Začátek byl skvělý. Hned jsem se začetla, postavy mě zajímaly a už jsem si začala vytvářet teorie, jak to všechno bude dál. Jenže místo toho, aby příběh gradoval a byl dál napínavější, jsem se mnohdy musela do čtení nutit, vůbec mi to neutíkalo a konec mi přišel docela přitažený za vlasy.
Ještě před prologem v knize najdete seznam postav, díky kterému už víte, kdo vám bude na dalších 416 stranách dělat společnost. To je rozhodně velké plus, protože vyprávění z pohledu postav se často střídá (někdy i po jednom odstavci) a vzhledem k tomu, že to není nijak označené, musí jen čtenář poznat, s kým má tu čest tentokrát.
Z anotace jsem očekávala nestvůry, které lační po krvi, jenže jsem se jich nedočkala. Kdyby neměli nadpřirozené schopnosti, vůbec bych je jako upíry nebrala. Christian se navíc ovládal velmi dobře, aby své lidské lásce neublížil, i když byl nově zrozený a měl být jak utržený ze řetězu.
K tomu se ještě objevily mrtvoly s rozsápanými hrdly a všichni se snaží přijít na to, kdo nebo co může takhle krutě vraždit.
V knize je toho od každého trochu - upíři, magie, prokletí, náboženští fanatici, záhadné vraždy - a spoustu věcí není dotažených do konce.
Nápad dobrý, provedení už trochu zakolísalo. Horror není žánr, který bych často četla. Ale v období podzimu a chmurných večeru si každoročně ráda jeden příběh přečtu. Tato kniha ale horrorem, alespoň pro mě, určitě nebyla. Příběh bych přirovnala k typické dark fantasy. Četla jsem mnoho fantasy knih, které byly „morbidnější" než tato.. Mně to osobně nevadilo, atmosféra knihy měla takový chmurný ráz, ideální pro toto období. Nejvíce se mi líbil styl psaní, ale příběh mohl být trošičku dynamičtější - hlavně v první polovině. Ta druhá polovina už byla lepší, zajímavější. A knihu asi i zachránila. Jen ten konec mohl být lepší. Víc dořešenější.. Co tedy bylo jejím motivem? Byla taková od začátku?
Dilema.... Na Databázi knih má kniha 77%, tu se sotva se stejným počtem lidí sotva škrábe na 3. 2,8 je nic moc. Její druhá kniha se mi celkem líbila. Měla jsem k ní výhrady, ale nakonec jsem ji vzala a její prvotina? Mno... autorka ukazuje, že je jazykově zdatná. Psát umí. Kniha je čtivá....jenže... co naplat, když vše ostatní pokulhává? Ten nápad není pořádně promyšlen, není to domysleno, dotaženo a jsou tam nelogismy. Některé věci by se jisto jistě tak neudály. No a je tam toho taky hodně splácáno dohromady. Taky navíc i ta jména... typická a neoriginální, bez fantazie a profláklá, typická pro danou věc. Ne tato kniha se mi nelíbila.
Tohle byla spíš náhoda než volba. A překvapilo - v dobrém. Příběh má logiku a pěkně sype. Ne vždy hodní, ale pochopitelní hrdinové, nezbytná dávka krve a jiných tekutin a láska, která není sentimentem. Není to horor, u kterého by se člověk třásl hrůzou. Spíš hodně temná fantasy o monstrech, lidech a lidství. Díky - tohle se mi fakt líbilo.
Na začátek, rozhodně bych knihu nenazýval hororem. I když to byla místy trochu znepokojující, spíš ale jako námět k zamyšlení.
Zhruba první polovina knihy byla fajn, objevovaly se zajímavé pasáže s motivy náboženství, tmy, lidskou myslí, tokem času... skvělý. Jelikož byl děj podáván v útržcích, hezky si to drželo tajemnou atmosféru, která byla dle mého jednou z nejlepších věcí. Postupně se ale atmosféra vytrácela a samotný konec pro mě nebyl moc zajímavý, a teď když nad tím zpětně přemýšlim, působil docela neuzavřeně - spoustu věcí nebylo vysvětleno/ dovysvětleno. Což vzhledem k tomu, že kniha má i tak cca 400 stran, je škoda. Místo by se na to snad našlo.
Trochu nemístná mi přišla fotka autorky na přebalu (uvědomuju si, že to neovlivňuje obsah ani to k němu nemá zapadat nebo ho doplňovat), ale kniha se tváří velmi seriózně a fotka ke zbytku vizuálu nesedí.