Příběh o prvním zamilování, o tom, že láska bolí jako čert, a taky o tom, že babičky mají vždycky pravdu! Šestnáctiletá Bedřiška je na cestě do malého městečka ve středních Čechách, kde dřív trávila letní prázdniny. Teď sem ale přijíždí na dědův pohřeb. Smutná událost ji spojí se svéráznou Horákovou, drsňačkou, která se ničeho nebojí, má šílené nápady a tajemnou minulost. Bedřišku to k ní nevysvětlitelně táhne. Když se ale seznámí s dalšími místními vrstevníky, zjišťuje, že není zdaleka jediná, kdo má o Horákovou zájem… Originální young adult debut připomíná, že láska není vždycky hezká, ale zamilovat se za to stojí.
Tahle knížka je napsaná takovým strohým, nicneřílajícím stylem, že mi nebylo jasné, jak to editor mohl nechat. Věty mi někdy připadaly až zbytečně krátké, jakoby autor nezvládl spojit je do jednoduchých souvětí. Čtení proto bylo dost těžké, zvlášť když i MG mají bohatější větnou skladbu. Asi je to tím pražáctvím, ale slovní zásoba mi také připadala v mnoha místech úplně mimo, hlavně některé obraty dospělých postav byly těžko představitelné.
Bedřiška, která by jako hlavní postava měla mít trochu osobnosti, byla nemastná neslaná. Měla nějaké koníčky? Možná, ale v 280 stranách jsem se o žádných nedozvěděla.
Obrat "poloviční lesba" (řekni bifobie bez toho, abys řekl bifobie❤) a dvě HP reference v tomto krásném roce 2022 jsem opravdu nepotřebovala, ale jsou tam 🤩
Nechám to na dvou, ale jen protože alespoň některé části nebyly tak špatné a ten epilog mi zvednul náladu.
tato knizka me bavila cist, a to dost. hrozne se mi libilo pratelstvi ktery se v knizce vyskytlo. jsem rada, za to jak to nakonec vsechno dopadlo, a hrozne jsem si oblibila matea :D cteni jsem si uzivala, ikdyz obcas jsem si pobrecela, ale celkove to byla za me moc hezkaa knizkaa.
Dlouho jsem se v žádné young adultovce tolik neviděl, jako v Poprvé a rozhodně ne naposled. Dlouho mě žádná kniha tak nerozkrájela a zase neslepila. Dlouho jsem nečetl něco, co by bylo tak realistické. 🙏🏼
Poprvé a rozhodně ne naposled je kniha, která podle mě stačila poprvé a naposled. Nebyla vyloženě špatná. Výhrady mám hlavně ke stylu psaní přímé řeči, kdy se autor velice úpěnlivě držel poučky nepsat uvozovací řeči. Občas to bylo až na škodu, protože obzvlášť ze začátku mi přišly dialogy trochu zmatené – hlavně já byla zmatená, kdo zrovna mluví. Budiž mu k dobru, že dialog nevycházel snad jednou na střídačku, jak by měl. Co se postav týče, přišly mi poněkud ploché. Bedřiška a její zájmy se rozvinuly až ke konci knihy, což mi přijde škoda, protože tu první třičtvrtě byla její osobnost charakterizována fixací na Horákovou. Když už jsme u Horákové... Nevím, co přesně k ní mám říct. Rozhodně jsem si ji neoblíbila a její osobní tragédie se mě zase tolik nedotkly, jakkoli necitlivé to může být. Potenciál tak byl, ab byla skutečně zajímavou postavou, ale nějak se nenaplnil. Nakonec k ní můžu jenom říct, že asi každý máme v životě svoji Horákovou, aspoň jednou. A každý by měl být rád a oddechnout si, když už jim ze života konečně odejde. Z postav mě nejvíc nadchnul asi Léto a Ivana. Ne, že by měli o moc lepší character arc, ale nakonec mi byli ze všech asi nejsympatičtější, což o knize asi něco vypovídá. Navíc Ivana začala docela plivat moudra, až jsem si musela vzít tužku a udělat z téhle knihy tu první, do které jsem psala. Ze začátku byla tahle kniha rozhodně spíš takovou lehce klišé YA romanťárnou. Holka, která neví, že je na holky, se zamiluje do holky, ale je to komplikované. Cením si toho, že Bedřiška a Horáková nakonec nezůstaly spolu. Občas to tak je prostě lepší – což je podle mě pointou téhle knihy. Občas je lepší nezůstat spolu. Obzvláště proto, že Horáková našeho života dokáže být docela kráva.
This entire review has been hidden because of spoilers.
4,5/5* Když autor popisoval Prahu, neměla jsem problém si to představit, dokonce jsem i cenila, že po dlouhé době přesně vím jak si dané místo představit. 5 dát ale nemůžu, protože autorův popis některých míst, když třeba Bedřiška s Horákovou někam šly, tak byl pekelnej. Vůbec se mi nedařilo si to představit anebo to bylo popisováno stylem, že za nějakou dobu jsem to místo "musela překopat", protože byly zmíněny další detaily, které předtím nebyly a díky tomu to místo vlastně má "vypadat úplně jinak". Nevím jestli mi to neuniklo, ale nikde zezačátku nebyl popis Bedřišky, takže tady jsem taky dlouhou dobu nevěděla, jak si ji představit (když se to dozvím až na konci, zničí mi to moji představu:D). Jako metafory ve větách byly celkem hezký, tohle málokdy cenim, a tady mě to celkem příjemně překvapilo. Někdy už to bylo too much, ale celkově dobrý. Jinak to byl hezký příběh, jak jí vlastně Horoáková využila, aby zas mohla bejt s Frankem, se kterým se pak zase rozešla (protože oba byli vlastně too much, on moc pil a ona si nesla spoustu traumat z rodinýho prostředí). Jsem ráda, že se s ní Bedřiška už pak asi nebavila, protože to nikdy nedělá dobrotu. Mateo sám rady rozdával, ale vlastně taky nebyl schopnej si najít fungující vztah, byl mi spíš nesympatickej.
3.5 Tohle bylo dost frustrující imo. Trochu mě to rozbilo. Dost mi vadilo, že styl psaní byl plochý a věty byly hodně krátké, jednoduché a úsečné, ale určitě to nebyla nejhorší kniha, kterou jsem četl.
Přečetla jsem to hodně rychle, ale strašně mi vadila ta úsečnost. Krátké věty, úsečné dialogy často bez uvozovacích vět (snad 2x tam ten dialog nevyšel a já jsem frustrovaně počítala řádky ve snaze zjistit, jestli jsem blbá), skoro žádný popis postav. Přiznám se, že jsem byla už na začátku skeptická. Wlw kniha, kterou napsal muž? Ale nakonec to nebylo zas tak hrozné, žádný extra cringe moment se nekonal. Akorát mi v tom příběhu o dvou holkách nějak chyběla ta ženskost. Nevím úplně jak to popsat, ale často mi vadilo, že Bedřišce nevidím do hlavy a nevím víc o jejím prožívání a pocitech - hlavně když si uvědomovala, že je na holky, to působilo až nepřirozeně bezemočně. Horáková je přesně ten typ postavy, které nesnáším. Vůbec jsem nechápala její motivaci. Když celou dobu chtěla být s Frankem, proč s ním prostě nebyla?? Proč si to komplikovat random pražačkou, která se občas stavila na víkend, když ji celou dobu chtěl její soused, kterého ona chtěla taky? Kdyby o Horákovou Frank nestál a ona se snažila upoutat jeho pozornost, tak by to aspoň trochu dávalo smysl. Jenže on za ní celou dobu dolézal a ona dávala přednost Bedřišce! Prostě... proč? V druhé polovině knihy je dovolená do Barcelony skoro až nepatřičné vytržení z děje, jako by autor prostě jen chtěl ukázat, jak moc má to město rád, a že zná každou jeho ulici. Nicméně za epilog dávám plusový bod, ten konec byl hezký.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Ale jo. Bylo osvěžující si přečíst něco z českého prostředí a tohle nebylo špatný. Asi jsem čekala víc. Horáková mě hrozně srala, je mi sice hrozně líto toho co se jí děje ale fakt nesnáším lidi co prostě jenom využívají ostatní lidi k povyražení. Bedřiška dostala karmu. A Léto byl stejně nejlepší. Radši si příště asi dám nějakou zahraniční romanťárnu než tohle.