What do you think?
Rate this book
Nebe nad Perninkem
336 pages, ebook
Published January 1, 2021
2 people are currently reading
51 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 10 of 10 reviews
December 13, 2023
Aneb jak se vrchní kurevník, kořala, násilník a sobec zázračně polepšil a nalezl štěstí na vesnici v náruči taktéž zázračně polepšené rajdy. Pardon, ale tohle byl děs. Těšila jsem se na prostředí Krušných hor, scény z lékařského života a boj s alkoholem. Co jsem dostala? Červenou knihovnu napsanou stylem, že mi bylo stydno. Strašně nerada něco kritizuju, ale... Maximálně ploché a černobílé charaktery, které si prostě nejde oblíbit. Ve zkratce: Petr je do sebe zahleděný mačo, který jde přes mrtvoly, kámošovi přebere jen ze sportu Ninu, od které se nakonec nechá víc jak 10 let živit, zadarmo u ní bydlí, za což se jí odvděčuje alkoholovými výstupy, nevěrami na denním pořádku a pořádnou ostudou. Nina je taky mrcha, neustále se spolu hádají a pak udobřují v posteli. Ok. Ale ona jediná je zlá a zlí lidé nemůžou být štastní, což je i název jedné z kapitol. Pak tu máme zrzavou světici Kamilu. Moment, světici, který nevyšlo jedno tahání se se ženáčem a pak se x let léčila střídáním jednoho ženáče a zadanýho za druhým a ještě to prokládala dalšími milenci, až byla vyhlášená po celý vesnici. Jo, vesnice... další věc. Neustálý zdůrazňování toho, jak na vesnici jsou všichni zlatí a čistí se srdíčkem na dlani a Pražáci jsou zkažení a zlí lidi, co přijedou akorát vykořisťovat. Jedno klišé střídá druhý a ve finále se nestane vůbec nic, je to celý strašná, ale strašná nuda. A nejvíc mě dostala ta Petrova změna z totálního věčně ožralýho hovada na prince na bílém koni. Nestalo se tak poté, co svou manželku asi tak 100x podvedl, ani poté, co ožralej znásilnil holku, co poznal na baru. Ne, ani potom, co nesčetněkrát operoval nachmelenej a mohl někoho zabít. Ten obrat nastal ve chvíli, kdy se nacamranej proletěl ze schodů a nabil si kokos a jednou byl v ohrožení on sám. To prostě nevymyslíš. A celej ten přerod z alkáče na slušnýho chlapa proběhl asi na třech stránkách.
Ušetřím vám spoustu času... nečtěte to. Jestli vás zaujala anotace, doporučuju všema deseti Chirurga od Petry Dvořákové, tam si přijdete na své.
A přidávám jednu výživnou pasáž: „Ale i tu nejjasnější oblohu někdy překryje mrak. I naši dva hrdinové byli postupně, nezávisle na sobě, postaveni před nepříjemný úkol, nebo chceme-li výzvu. Život je o stálém překonávání pokušení... Jako první se s pomyslným drakem musela utkat ona.“
Ušetřím vám spoustu času... nečtěte to. Jestli vás zaujala anotace, doporučuju všema deseti Chirurga od Petry Dvořákové, tam si přijdete na své.
A přidávám jednu výživnou pasáž: „Ale i tu nejjasnější oblohu někdy překryje mrak. I naši dva hrdinové byli postupně, nezávisle na sobě, postaveni před nepříjemný úkol, nebo chceme-li výzvu. Život je o stálém překonávání pokušení... Jako první se s pomyslným drakem musela utkat ona.“
June 19, 2023
Už nevím, kde jsem na jméno Štěpána Javůrka narazila poprvé, ale nabyla jsem dojmu, že by se mohl řadit mezi autory jako jsou třeba Štifter, Hanišová nebo Lednická. Bohužel byl můj odhad špatný, výše uvedení spisovatelé jsou o několik tříd jinde.
Nebe nad Perninkem slibovalo příběh alkoholika, který se pokouší začít znova v zapadlé horské vísce. To znělo lákavě. Ale bylo to jako v tom memu "co si objednáte z Wishe a co vám skutečně přijde". Dostala jsem jazykově hodně prostý příběh s dialogy jako z Ordinace v růžové zahradě a velmi neuvěřitelnými a plochými postavami. Klišé střídají patetické výkřiky do tmy, věty jako z nejčervenější z červených knihoven. Čas her se blížil ke svému konci. Rozhodla se vsadit vše na jednu kartu. Vpíjeli se jeden do druhého. Užíval si život plnými doušky. Člověk nikdy neví, co přijde.
Chápu, že své publikum si tento žánr najde, ale já jsem dle anotace čekala jiný druh románu.
Vzhledem k tomu, že v podstatě hned na začátku se Petr s Kamilou osudově zamilují (ach!) a prožívají svou krušnohorskou pohádku máje, odpadne tím veškeré napětí, které by snad mohlo lákat k dalšímu čtení, protože už v podstatě víme, že to dobře dopadne. Petrovy alkoholové peripetie jsou proto nakonec docela nezáživné. Příběh obou postav je popsaný stylem: Pak se vyspal s tou, vypil tohle, pohádali se, udobřili se. Ona spala s tím, pak se vzpamatovala, s kamarádkami se tomu zasmály, jdeme dál. I to znásilnění tu jen tak prošumí. A boj se závislostí se zvládne na cca třech stranách. Včetně rapidní změny osobnosti, protože kdo jest v jádru dobrý, ten nechť najde život lepší.
WTF? ! A navíc. Strašně. Velká. N. U. D. A! Příliš mnoho slov!
Pořád jsem čekala na šokující zvrat, který by tu současnou dějovou linku někam posunul. Nějaké to drama. A ono nic. Fáze očekávání byla vystřídána fází zklamání. V půlce knihy jsem to chtěla vzdát, protože jsem nechápala, co tam ještě proboha chtějí řešit. Mimochodem, odpověď zní: ne, nic se nestane a je to pořád nuda až do konce, kde všichni žijí šťastně až do smrti. Kromě Niny. To je totiž svině, v jádru zlá. Tudíž na život lepší nemá nárok.
Silou vůle jsem to dočetla. A ačkoli mnozí psali, že toto není autorova nejlepší kniha, mám pocit, že další šanci už panu Javůrkovi nedám. Nevím s jakou dějovou bombou by musel přijít, aby mě přesvědčil. A obávám se, že s jeho stylem psaní nejsem jako čtenář kompatibilní.
Hvězda navíc za Krušné Hory.
Mimochodem, člověk se učí na státnice, ne na promoce. A tramín není červené víno.
Nebe nad Perninkem slibovalo příběh alkoholika, který se pokouší začít znova v zapadlé horské vísce. To znělo lákavě. Ale bylo to jako v tom memu "co si objednáte z Wishe a co vám skutečně přijde". Dostala jsem jazykově hodně prostý příběh s dialogy jako z Ordinace v růžové zahradě a velmi neuvěřitelnými a plochými postavami. Klišé střídají patetické výkřiky do tmy, věty jako z nejčervenější z červených knihoven. Čas her se blížil ke svému konci. Rozhodla se vsadit vše na jednu kartu. Vpíjeli se jeden do druhého. Užíval si život plnými doušky. Člověk nikdy neví, co přijde.
Chápu, že své publikum si tento žánr najde, ale já jsem dle anotace čekala jiný druh románu.
Vzhledem k tomu, že v podstatě hned na začátku se Petr s Kamilou osudově zamilují (ach!) a prožívají svou krušnohorskou pohádku máje, odpadne tím veškeré napětí, které by snad mohlo lákat k dalšímu čtení, protože už v podstatě víme, že to dobře dopadne. Petrovy alkoholové peripetie jsou proto nakonec docela nezáživné. Příběh obou postav je popsaný stylem: Pak se vyspal s tou, vypil tohle, pohádali se, udobřili se. Ona spala s tím, pak se vzpamatovala, s kamarádkami se tomu zasmály, jdeme dál. I to znásilnění tu jen tak prošumí. A boj se závislostí se zvládne na cca třech stranách. Včetně rapidní změny osobnosti, protože kdo jest v jádru dobrý, ten nechť najde život lepší.
WTF? ! A navíc. Strašně. Velká. N. U. D. A! Příliš mnoho slov!
Pořád jsem čekala na šokující zvrat, který by tu současnou dějovou linku někam posunul. Nějaké to drama. A ono nic. Fáze očekávání byla vystřídána fází zklamání. V půlce knihy jsem to chtěla vzdát, protože jsem nechápala, co tam ještě proboha chtějí řešit. Mimochodem, odpověď zní: ne, nic se nestane a je to pořád nuda až do konce, kde všichni žijí šťastně až do smrti. Kromě Niny. To je totiž svině, v jádru zlá. Tudíž na život lepší nemá nárok.
Silou vůle jsem to dočetla. A ačkoli mnozí psali, že toto není autorova nejlepší kniha, mám pocit, že další šanci už panu Javůrkovi nedám. Nevím s jakou dějovou bombou by musel přijít, aby mě přesvědčil. A obávám se, že s jeho stylem psaní nejsem jako čtenář kompatibilní.
Hvězda navíc za Krušné Hory.
Mimochodem, člověk se učí na státnice, ne na promoce. A tramín není červené víno.
March 2, 2023
Velký špatný. 92 stran mi bohatě stačilo.
Byla jsem zvědavá, co na autorovi všichni mají.
A pořád to nevím.
Tuctový román, nudní hrdinové, školácký styl.
Prostě nic.
str. 53
„Petr ti toho o sobě asi ještě moc neřekl, co?“
„No, tak známe se něco přes týden.“
„To je fakt.“
Takže Petrův nejlepší kamarád jí o Petrovi řekne úplně všechno.
Stejně tak, jako když Petr pozve Kamilu na kafe, ona chce místo toho na výlet. Teprve na místě se představí a cestou mu vypráví o svém životě do všech podrobností (včetně toho, jak jezdila vláčkem k babičce a vláček jel přes vesničku X, vesničku Y atd.).
To jako vážně?
Když pominu, že ani jeden z hrdinů není nějak morálně na výši, tak bych čekala aspoň nějaký progres, ale my čekáme a on nepřichází.
Floskule a fráze jsou mor. A že jimi autor nešetří.
str. 61 ukáplo i pár slz
str. 63 Nechala se a úplně se mu oddala. Vlastně na to už dlouho dobu čekala. ... Vůbec byl celý úžasný. Měl nad ní absolutní převahu. Fyzickou i mentální. Dělal si s ní, co chtěl. A ona se v duchu modlila, aby nepřestával.
OMG.
str. 65 Ráno bylo moudřejší večera.
str. 85 A jak slíbil, tak se i stalo.
str. 12, 34 strhaný [ztrhaný]
Byla jsem zvědavá, co na autorovi všichni mají.
A pořád to nevím.
Tuctový román, nudní hrdinové, školácký styl.
Prostě nic.
str. 53
„Petr ti toho o sobě asi ještě moc neřekl, co?“
„No, tak známe se něco přes týden.“
„To je fakt.“
Takže Petrův nejlepší kamarád jí o Petrovi řekne úplně všechno.
Stejně tak, jako když Petr pozve Kamilu na kafe, ona chce místo toho na výlet. Teprve na místě se představí a cestou mu vypráví o svém životě do všech podrobností (včetně toho, jak jezdila vláčkem k babičce a vláček jel přes vesničku X, vesničku Y atd.).
To jako vážně?
Když pominu, že ani jeden z hrdinů není nějak morálně na výši, tak bych čekala aspoň nějaký progres, ale my čekáme a on nepřichází.
Floskule a fráze jsou mor. A že jimi autor nešetří.
str. 61 ukáplo i pár slz
str. 63 Nechala se a úplně se mu oddala. Vlastně na to už dlouho dobu čekala. ... Vůbec byl celý úžasný. Měl nad ní absolutní převahu. Fyzickou i mentální. Dělal si s ní, co chtěl. A ona se v duchu modlila, aby nepřestával.
OMG.
str. 65 Ráno bylo moudřejší večera.
str. 85 A jak slíbil, tak se i stalo.
str. 12, 34 strhaný [ztrhaný]
January 28, 2022
Příběh Petra, kterého sledujeme v minulosti, kdy jako mladý floutek proplouvá životem snadno. Škola mu jde bez učení, a tak raději tráví svůj čas po hospodách. To se nezmění ani poté, co se stane doktorem. Kvůli alkoholu pomalu ztrácí rodinu, přátele i vážnost v zaměstnání. Řítí se tak na samé dno. V současnosti Petra sledujeme v Perninku, kde si sehnal místo obvodního lékaře. Svou druhou životní šanci nechce promarnit a snaží se žít tak, aby se za sebe nemusel stydět.
V Perninku potkáme další hlavní hrdinku – Kamilu. Ani ona neměla jednoduchý život a autor nám zde ukazuje to, jak žila, i to, kým je dnes.
Ač tu máme celkem čtyři různé úhly pohledu (Petrova a Kamilina minulost i přítomnost), je to napsáno přehledně, snadno se zorientujete. Kapitoly se svižně střídají a čte se to úplně samo.
Díky tomu, že jsou hlavní hrdinové téměř moji vrstevníci, lépe jsem se do jejich životů mohla vcítit a obzvláště některé události s nimi prožít tak, jak jsem je prožila sama – např. hokejové Nagano. Je to příběh ze života, jaký by mohl prožít kdokoliv z nás. Je zde ukázáno, jak se člověk může změnit, ale je někdy opravdu těžké tu změnu provést.
Nejde tady nezmínit atmosféru horského městečka. Jak je přímo na knize uvedeno – je to román z Krušných hor a autor zde nejednou vylíčil atmosféru horské krajiny tak, že byste měli sto chutí se tam hned jet podívat a strávit tam alespoň pár dní. Při čtení jsem si vyhledávala další informace a fotografie z Perninku, abych si ten pocit ještě vizuálně umocnila.
Příběh není napínavý tak, abyste otáčeli stránku za stránkou, nepotřebujete nutně vědět, jak to bude dál, ale je to spíše poklidné čtení o životě. Je fajn si knížku vychutnávat po chvilkách a nikam s ní nechvátat.
Bohužel mám ke knize i pár připomínek. Knihu bych klidně o pár stránek zkrátila. Některé „historky“ mi tam přišly zbytečné. Díky tomu, že autor v průběhu knihy několikrát zmíní, co nás čeká, chybí tu napětí a překvapení. Ano, píšu sice výše, že je to pomalejší čtení, ale trošku více tajemství by tomu jen prospělo.
Předchozí autorova kniha Chaloupky, se mi líbila o něco více, ale myslím, že i tak si další autorovu knihu moc ráda přečtu.
V Perninku potkáme další hlavní hrdinku – Kamilu. Ani ona neměla jednoduchý život a autor nám zde ukazuje to, jak žila, i to, kým je dnes.
Ač tu máme celkem čtyři různé úhly pohledu (Petrova a Kamilina minulost i přítomnost), je to napsáno přehledně, snadno se zorientujete. Kapitoly se svižně střídají a čte se to úplně samo.
Díky tomu, že jsou hlavní hrdinové téměř moji vrstevníci, lépe jsem se do jejich životů mohla vcítit a obzvláště některé události s nimi prožít tak, jak jsem je prožila sama – např. hokejové Nagano. Je to příběh ze života, jaký by mohl prožít kdokoliv z nás. Je zde ukázáno, jak se člověk může změnit, ale je někdy opravdu těžké tu změnu provést.
Nejde tady nezmínit atmosféru horského městečka. Jak je přímo na knize uvedeno – je to román z Krušných hor a autor zde nejednou vylíčil atmosféru horské krajiny tak, že byste měli sto chutí se tam hned jet podívat a strávit tam alespoň pár dní. Při čtení jsem si vyhledávala další informace a fotografie z Perninku, abych si ten pocit ještě vizuálně umocnila.
Příběh není napínavý tak, abyste otáčeli stránku za stránkou, nepotřebujete nutně vědět, jak to bude dál, ale je to spíše poklidné čtení o životě. Je fajn si knížku vychutnávat po chvilkách a nikam s ní nechvátat.
Bohužel mám ke knize i pár připomínek. Knihu bych klidně o pár stránek zkrátila. Některé „historky“ mi tam přišly zbytečné. Díky tomu, že autor v průběhu knihy několikrát zmíní, co nás čeká, chybí tu napětí a překvapení. Ano, píšu sice výše, že je to pomalejší čtení, ale trošku více tajemství by tomu jen prospělo.
Předchozí autorova kniha Chaloupky, se mi líbila o něco více, ale myslím, že i tak si další autorovu knihu moc ráda přečtu.
February 14, 2023
vybrala jsem si tu knizku jenom podle názvu? ano. Pernink a celkove Krusny hory jsou pro me srdcovou záležitostí a jakmile jsem se během prvních par stránek docetla o Ryzovne, kramku U Patrika a dalších kouzelných místech, nemohla jsem přestat číst. ke konci to bylo už zdlouhavé, na některých rozcestnících autor zabloudil a par cestám věnoval až moc casu. proto souhlasim s lehkym zkracenim knizky, ale jinak si nemůžu stěžovat. po cteni jsem se citila odpocata a skoro jako kdybych si cetla v našem byvalem bytecku, na který nikdy nezapomenu
December 20, 2024
Kniha se mi moc líbila nejen umístěním (hned bych se do Perninku odstěhovala 😀), ale i příběhem.
Hlavní hrdinu chvíli nesnášíte, pak zase zbožňujete. Aspoň já to tak měla 🙂
Příběh sleduje život Petra, který jde do všeho po hlavě, někdy až moc. Ale i takový člověk se dokáže usadit někde, kde by to nikdy nečekal.
Knížka mi zůstala hluboko v srdci a opravdu moc se mi líbila!
Autor je skvělý vypravěč! Přišlo mi, že i tu ženskou duši naprosto dokonale vystihl. Těším se na další knížku. Teď mám v merku Sudetský dům.
Hlavní hrdinu chvíli nesnášíte, pak zase zbožňujete. Aspoň já to tak měla 🙂
Příběh sleduje život Petra, který jde do všeho po hlavě, někdy až moc. Ale i takový člověk se dokáže usadit někde, kde by to nikdy nečekal.
Knížka mi zůstala hluboko v srdci a opravdu moc se mi líbila!
Autor je skvělý vypravěč! Přišlo mi, že i tu ženskou duši naprosto dokonale vystihl. Těším se na další knížku. Teď mám v merku Sudetský dům.
February 25, 2023
Prostředí Krušných hor je bezkonkurenční a konečně jsem si měl šanci přečíst beletrii z toho oblíbenýho prostředí. Příběh dobře vystavěnej, byť já nejsem úplně cílovka. Co mě ale bohužel trochu zklamalo je jazyk a styl - krásnou literaturu tu člověk nenajde, je to napsáno zcela jednoduše, obyčejně, snad až neobratně, s občasným pomrkáváním na čtenáře, což je za mě bohužel mínus. K dalším knihám autora se ale zcela jistě dostanu.
March 25, 2024
Oddechovka, cekal jsem vic vtahnuti do deje, ale i tak se to cetlo moc hezky, ikdyz bylo jasne jak vse dopadne. Krasne popsane prostredi a na to ze je to vlastne novodobe tak me to bavilo (mam radeji prelom 19/20stol. Takze za me dobry :) Steelova po cesku ☺️
April 20, 2023
Obecně mi vůbec nevadí erotické scény ve filmu nebo v knížkách, ale tady mě spíš zajímal alkohol a Krušné hory. Nevím, jestli to byl záměr, nicméně toho sexu bylo fakt hodně シ
April 16, 2024
Dobře řemeslně napsáno, ale zde jsem si ověřila, že pouhý popis vztahových záležitosti mne u knihy neuspokojí.
Displaying 1 - 10 of 10 reviews