Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku. Zástupným důvodem pro často až zběsilé brutální fyzické ataky represivních složek se stala účast „závadové“ mládeže na „ilegálních“ hudebních produkcích, respektive provozování vlastní kultury. Celkem 99 mladých mužů a žen bylo odsouzeno k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 75 let…
Dosti přesvědčivá připomínka, že svobody, jakým se nyní těšíme, nebyly a nejsou žádná samozřejmost. Příběhy tvrdých zásahů i každodenní šikany vůči lidem, kteří si za minulého režimu "dovolili" poslouchat jinou hudbu a/nebo mít jiný účes než schválila ideologická komise jsou myslím pádným argumentem vůči zlehčování zvůle totality, na níž není radno zapomínat. Never more.