Knížka mě nalákala na devadesátky a mileniánskou dobu. Jakože jo, v něčem jsem se hooodně našla, jelikož má autorka pouze o 5let víc než já. Ta doba zamilovanosti, prozvánění, hned se mi vybavili všichni mí Patrikové a taky Mates. Haha. A taky výlety k babičkám na "prázdniny". Pohádky na VHSkách, žolíky do půlnoci, sladká minerálka a nekonečně nezdravého jídla. Hřiby a hafery.
....
Co si určitě budu pamatovat - položit si otázku - jaké jsou vaše tři zážitky z dětství, co ve vás něco zanechaly? Trochu cimrmanologie - tzv. prazážitky. Je to fakt, že člověk si fakt pamatuje přesně, zavrtá se to do mozku jak vlasovec.
V jednom jsme se shodly, to je jistojistě 11/9. Ty další dva jsou trochu jiné, ale nechám si je ve své mysli.
....
Kniha se čte dobře, nic složitého, je to přeci autobiografie. Nevadil mi ani hovorový jazyk, snad jen ty debilní "BUDĚJCE".
....
Více mne bavily zážitky z dětství a doba dospívání. Jakmile se to přehouplo do dospělosti a točilo se to neustále jen o psaní v redakci nebo psaní knihy, zdálo se mi, že je to furt dokola a autorka už nemá moc co nabídnout.
P.S. Lukášová je teda dost fňukna, co se týče přijímání kritiky (ale kdo není, že Eri?) ...