České země v letech 1584 - 1620

by Jaroslav Čechura

V předchozím svazku líčení skončilo přenesením sídla Rudolfa II. do Prahy. Následuje popis jeho vlády včetně rudolfínského dvora s umělci, astronomy, astrology i alchymisty, nepodařený vpád pasovských, rostoucí stavovská opozice a nástup Matyáše až po potlačení stavovského povstání bitvou na Bílé hoře a vítězstvím Ferdinanda II. Jako vždy vedle politického dění autor sleduje a na archivním materiálu dokumentuje vývoj hospodářství, když vyvrací některé vžité mýty, ale i kulturu, renesanční a manýristické umění, náboženskou situaci a tzv. všední den. Text provází čb. ilustrace, svazek obsahuje i rej stři k-slovníček procházející oběma díly.
Autor knihy, prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc., se již déle než dvě dekády zabývá českým raným novověkem (1500-1700), a to zejména z pohledu sociálních dějin. Je autorem a spoluautorem více než 30 knih a napsal přes 300 článků. V nakladatelství Libri mj. vydal v ediční řadě Dějiny českých zemí dvousvazkovou, moderně pojatou a i laikům přístupnou práci o naší historii za vlády Lucemburků: České země v letech 1310-1378, Lucemburkové na českém trůnu I. a České země v letech 1378-1437, Lucemburkové na českém trůnu //., která se nezabývá jen výkladem politických dějin, ale i hospodářstvím, uměním i tzv. všedním dnem a na základě archivních pramenů přináší někdy i velmi překvapivé informace, které nezapadají do tradovaných schémat. V současné době pro Libri připravuje znovu v této ediční řadě další dvousvazkovou publikaci České země v době pohusitské a poděbradské a České země doby Jagellonců, které postupně vyplní celé období mezi vymřením Lucemburků a nástupem Habsburků.

496 pages, Hardcover

Published January 1, 2009

About the author

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory historie – politická ekonomie – dějiny umění. V letech 1977 až 1986 byl pracovníkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze, dalších 17 let vedl Archiv Národního muzea a 25 let redakci historické řady Časopisu Národního muzea. Jeho současným působištěm je Ústav českých dějin FF UK a kromě toho spolupracuje s Katolickou teologickou fakultou UK a Technickou univerzitou v Liberci, dříve též s Max-Planck-Institut für Geschichte v Göttingenu. Je členem několika redakčních a vědeckých rad.

Od počátku se profiloval jako medievalista a zabýval se hospodářskými a sociálními dějinami Čech ve středoevropském kontextu. Později rozšířil svůj záběr o období raného novověku, jež nahlíží „zdola“, konkrétně pak prizmatem poddanských vztahů, každodennosti, rebelií, kriminality, sexuality, stavovské politiky či tradiční kultury venkova. Vzhledem k nebývalému rozsahu knižní tvorby, která cílí nejen na odborného, ale i laického konzumenta, tak Čechura náleží k nejvýznamnějším současným českým představitelům mikrohistorie..