Smutne, trpke a pravdive. Dej knihy opisuje obdobie takmer 100 rokov. Dej sa vsak toci hlavne okolo Rozy a jej rodiny. Roza ma tri dcery a ku kazdej sa sprava inak. Jedna je mamin maznacik a ostatne dcery Roza podcenuje alebo priam terorizuje. Od dcer ocakavala ze sa dobre vydaju a bude o nu nasledne dobre postarane. Akekolvek zivotne kroky jej dcer vzdy Roza posudzovala s ohladom na to aky to bude mat dopad na jej zivot. Dve dcery sa rozhodli emigrovat, a Roza hned automaticky cakala od tychto dcer nieco viac. Mala zafixovane ze ked ziju v zahranici, ze sa maju ako kralovne. Kazda z troch dcer Vsak Rozou bola poznacena. Kniha bola velmi zaujjimava opisuje hlavne obdobie komunizmu a ake vtedy vladli pomery. Otec Tono bol SNBak a tak z toho rodina celkom slusne tazila. Musim povedat ze z Rozy mi bolo zle a velmi som lutovala jej dcery. Kniha je velmi zaujimava, je takou sondou do zivota obycajneho cloveka, ktory bude vela ludom velmi znamy.
Nevyužitý potenciál. Příběh matky a tří dcer a spousty dalších lidí kolem, na pozadí politické události dvacátého století na Slovensku. Začalo to dobře, taková slovenská Mornštajnová. Ale pak za ní hodně zaostala. Kniha jde jen po povrchu, z většiny jde o popis děje. Je dost složité vžít se do postav. Hodně věcí je zmíněno jen tak mimochodem. Jedním odstavcem se odbyde, co si určitá postava myslela a co cítila celé roky, a podobně. V druhé půlce navíc děj hrozně zrychlí, ztrácí se, v jaké době se odehrává, kolik se narodilo dalších dětí. Trochu chybí pointa. Vydání, které jsem měla já, obsahuje na obálce "Popis děje", ve skutečnosti popisuje posledních asi dvacet stran.