Hodina tance a lásky

by Pavel Kohout

Kde sehnat v bouři války učitelku tance? Ke všemu 6. 6. 1944, kdy se v Normandii vyloďují Spojenci? Otázku řeší Karl Kleinberger, jeden z prvních pomocníků Adolfa Hitlera a po těžkém zranění na frontě velitel tereziánské pevnosti v Protektorátu Čechy a Morava, v níž čekají na popravu nepřátelé Říše, když k němu a jeho ženě Gertrudě dorazí jediná dcera.
Kristina, které bude pozítří osmnáct, přijela z Berlína, kde bylo žactvo internátu pro bombardování předčasně posláno na prázdniny. Matku trápí, že je má trávit ve vojenském prostoru bez přátel a daleko od baletu, který Kristina miluje. Přemluví manžela ztělesňujícího staré vojenské ctností, k nimž tvrdě vede podřízené, aby jí sehnal učitelku tance z blízkého ghetta, jímž procházejí Židé všech profesí. Kristina se mezitím na první pohled zamiluje do krásného muže SS, jemuž v duchu říká Cherubín...

Genres: Czech Literature, Read For School

293 pages, Paperback

First published January 1, 1989

About the author

Pavel Kohout is a Czech and Austrian novelist, playwright, and poet. He was a member of the Communist Party of Czechoslovakia, a Prague Spring exponent and dissident in the 1970s until he was expelled to Austria. He was a founding member of the Charter 77 movement.

Reviews

[Smrt. · Rating 4 out of 5]

Zase jiný náhled na hrůzy druhé světové války, který by mě bavil mnohem víc, kdyby hlavní hrdinka nebyla tak naivní až protivná. A závěrečný "doslov" mě vyloženě naštval, nevidím v zásadě důvod, aby tam byl. Přesto je to moc dobrá kniha se skvělými charakteristikami a atmosférou. Škoda, že film tak dobrý není.

[Minde123 · Rating 4 out of 5]

Vlastně se mi to asi hrozně líbilo, jen mi dalo strašně zabrat se knihou prokousat. Nevím, jestli kvůli hutnějšímu stylu psaní, nebo spíš kvůli mnoha historickým souvislostem, které jsem si nebyla schopná dát dohromady. Některé pasáže se mi totiž četly hrozně lehce a u jiných jsem vůbec nedokázala udržet pozornost, přestože při jejich čtení jí bylo potřeba mnohem víc. Nejobtížnější pro mě byly části týkající se německých důstojníků a toho co bylo náplní jejich práce. Připadá mi, že všude je nám většinou předkládán pohled z druhé strany - ze strany židů, Čechů, Francouzů ... Prostě těch se byli na druhé straně spouště při popravách... Těch co válku nechtěli a nezačali ji. Proto je pro mě asi tak těžké jen se zorientovat v každodenním životě rodiny německého důstojníka.
Jinak nevím jestli mi díky tomu neunikla některá ze stěžejních myšlenek knihy. Ale to, co jsem si po přečtení odnesla je hlavně skutečnost, že bychom na Němce nebo i kohokoli "kdo byl ten zlý" neměli nahlížet jen jako na jednotnou masu. Jsou to stále jen lidi stejní jako ti na druhé straně. Život je jen utvořil jinak než nás. Ve stejné situaci bychom mohli být stejní. Oceňuji, že sám autor se na konci bezděčně pronáší otázku, co se musí stát, abychom dělali tak hrozné věci a byli tak krutí, přestože někteří třeba podstaty nejsme. .... Nevím jestli to bylo v knize řečeno, nicméně - z mého úhlu pohledu - to nic nemění na tom, že pro některé lidi je pochopení škoda a že veškeré zlo by se rozhodně nemělo odpouštět. Jsou totiž situace, kdy by šlo zachovat se lépe. Nadruhou stranu to ale častokrát opravdu nejde.

[Ditte · Rating 4 out of 5]

Sproget er lidt tungt, men emnet er så vigtigt som altid. Ganske få dage lige omkring D-dag, men handlingen ligger i Theresienstadt og ikke blandt fangerne, men hos kommandanten, hans familie og nærmeste medarbejdere. Hvor kommer den selvfølgelige ondskab fra? Er den et almenmennskeligt vilkår ligesom så meget andet? Noget at tænke over...

[Rézina Dějová · Rating 4 out of 5]

Velmi hutné, k zamyšlení. K takovýmu zamyšlení, že místo psaní zábavných komentářů se hodinu po přečtení pořád ještě zamýšlím.
V rámci literatury o holocaustu jednoznačně jedna z těch lepších, co jsem četla. Vyprávění na úrovni, bez trapnýho patosu.
Zfilmováno: https://www.csfd.cz/film/108858-hodin...

[Clara · Rating 3 out of 5]

Finde es unübersichtlich zu lesen und kam nur schwer in die Geschichte hinein. Dennoch sehr ehrlicher und ungeschönter Einblick in die dunkelsten Stunden unserer Geschichte, man erfährt viel und will teils gar nicht wissen, wozu Menschen in der Lage waren/sind.

[Janka · Rating 4 out of 5]

jsem znechucena a navzdy poznamenana

[Osmyska · Rating 4 out of 5]

Děj se odehrává během jediného dne 6.6.1944 (vylodění v Normandii). Hlavní hrdinka Kristina přijíždí za rodiči do pevnosti u Terezína, kde se zamiluje do důstojníka SS, dokonalého němce. Její hlavní starostí je její první láska, boj se starší sokyní, která si také dělá zálusk na árijského anděla smrti a její blížící se narozeniny. Jejího otce a zároveň velitele pevnosti, kde jsou vězněni a popravováni nepřátelé Německa z celé Evropy naopak trápí pokračující invaze v Normandii a problémy s dárkem, který své ženě slíbil obstarat pro dceru. Přítomnost maďarské primabaleriny, určené jako Kristinina učitelka, vytažené na poslední chvíli z židovského transportu, způsobuje nesrovnalosti v úředních dokumentech, na jejichž přesnosti si zákonů dbalý velitel zakládá.
"Komorní příběh z privátního života němců sloužících vědomě i nevědomky vražednému režimu". Pohled z druhé strany na lidi, kteří dělají, co považují za správné, hluboce věří nadřazenosti německého národa a dělají vše pro lepší budoucnost lidstva.

[Kate · Rating 4 out of 5]

Čtyři a půl hvězdičky. Ne každá povinná četba musí být utrpení, to bych ráda poznamenala s ohledem na Horowitzovou, kterou jsem četla před týdnem a málem mě to zabilo. Funny, že jediná Monika mi ze všech postav přirostla k srdci, protože z nich byla nejvíc nevtažená do celýho toho nacistickýho hnusu. A nakonec se mohla vrátit do toho života, co musela kvůli válce a Říši opustit, to byl takovej můj osobní šťastnej konec. Kristina - Chrystle - whatever se může jít bodnout, když není ani po letech ochotná uznat svou minulost a odepře všem těm mrtvým i tohle. Já si totiž myslím, že by se minulost neměla zapomínat. Lidi se mění a pokud se doopravdy změní, tak by neměli nést vinu dávno odčiněné minulosti navždycky, ale zároveň by tu minulost měli nést v sobě, byť jen jako připomínku.