Nový objev českého undergroundu 70. let! Příběh se odehrává v 70. letech v Beskydech. Mladý výtvarník způsobí autonehodu, která ničivě dopadá na obyvatele vesnice i umělcovu psychiku. Román zaujme fanoušky filmů Davida Lynche a románů Stephena Kinga. Z české tradice navazuje na Ladislava Klímu či Gustava Meyrinka. Zjevná inspirace vychází i z textů kapely The Plastic People of the Universe.
Hm, sice to není úplně moje žánrovka, přesto ale spíš zklamání.
Líbilo se mi využití více POV a s tím spojený rychlý spád. Četlo se to rychle, byl jsem zvědavý, jak příběh dopadne. Bohužel, zvědavý nerovná se napjatý. Autor má nevybroušený literární styl a dopouští se chyb, které mě osobně dost iritují. V angličtině se jednomu z neduhů říká "telling, not showing":
Místo: Erik vytřeštil oči, vyschlo mu v ústech a zalapal po dechu autor píše: Erik byl vystrašený.
Místo: Lucie semkla rty, zkřížila ruce na prsou a dala oči v sloup autor píše: Lucie byla naštvaná.
Erik byl smutný. Vincent byl unavený. Jaroš byl rozzlobený. atd. atd. atd.
Pokud pocity postav včetně jejich motivací předložíte čtenáři jako na zlatém podnose a navíc akční scény nesmyslně "pauzujete" flashbacky postav z dětství, napětí nemůže vzniknout, což u knihy, která na něm staví, představuje celkem problém.
Ale možná jsem jenom hnidopich.
Mysterium je líbivý a čtivý brak. Spíše než porovnání se Stephenem Kingem z anotace by autor snesl poměr s Danem Brownem nebo Christopherem Paolinim, kteří píší podobným stylem a také vzbuzují rozporuplné reakce v závislosti na náročnosti čtenáře. Věřím ale, že si kniha své spokojené čtenáře najde. Mysterium jsme dali do balíčků několika zákazníkům červnového Knihobita včetně mé sestry, která mi knihu k přečtení půjčila. Jí se hodně líbila.
Velká škoda a velké zklamání. Chtěla jsem dát alespoň 2* ze soucitu nad českou tvorbou... ale ani to bohužel nejde. Námět není špatný, problém je, že nevydá na víc než na povídku a zbytek je marný pokus o natažení, o čemž svědčí mj. i velké písmo a štědré řádkování. Polovinu doby jsem nechápala, co chce autor říct a ani teď vlastně nevím, co jsem přesně četla a hlavně proč? Těšila jsem se, jak si po dlouhé době přečtu českou knihu, která má tak velkolepě připravenou kampaň, že jsem si myslela, že to bude stát za to. Pár dobrých myšlenek, nějaká fakta z historie a umění, jedna relativně napínavá scéna a to je vše, přátelé.
Lehký podprůměr, bohužel. Částečně je to tím, že knížka není úplně můj šálek čaje. Nemám ráda magii, nadpřirozeno a rádoby nevysvětlitelné úkazy. A v této knížce se po každých pár slibných odstavcích objevila (pro mě) nudná pasáž o obrazech a jejich magických schopnostech na některé postavy v knize. Druhá věc je, že ani psaní jako takové nebyla žádná extra třída a to já nejsem nijak náročný čtenář. Zatímco styl psaní autorů jiných thrillerů Vás nutí představit si do detailu popisované scény, zde to k tomu vůbec nesvádělo. Vůbec vlastně nevím, jak vypadalo okolí a místa, ve kterých se dané události odehrávaly a to pak dost ubírá na hodnocení knížky, která se na obálce odvážně přirovnává ke Kingovi. To teda fakt ne, pardon.
A na závěr. Fakt nevím, jak to teda vlastně skončilo a co byla pravda a co ne. U některých knížek je to účel, zde mě spíš naštvalo, že jsem na 250 stránkách přečetla asi 3 verze toho, co se stalo... a všechny tři byly stejně špatný.
Teda...knihu jsem prelouskal za dva dny a jeste ted premyslim, co to sakra bylo. Jedno vim urcite - skvele napsana a promyslena kniha. Spis nez zminovaneho Kinga a Lynche mi pripominala misty Utkany svet Clive Barkera. Rozhodne stoji za precteni a po nejake dobe si ji dam pro jistotu jeste jednou.
Tohle je jedna z nejtěžších knížek na hvězdičkové hodnocení za hodně dlouhou dobu. Situace je následující: • Prvních 150 stran byl děsivě nezáživný brak, přes který jsem se prokousávala měsíce (3, abych byla přesná). I když...slovo brak je asi velmi špatná volba, pro mě tento úsek knihy znamenal svou stylizací a užitím slov českou literaturu, která mě nikdy nelákala (spíše naopak) a mám k ní vytvořený ničím nepodložený, ale hluboko zakořeněný odpor. V této fázi pro mě byla kniha 0 hvězd. • Protože jsem knihu dostala k narozeninám, dostalo se mi k ní i vylíčení autorova života a záhadné smrti a stav, v jakém byla tato kniha nalezena. Vázaná v lidské kůži? To už znělo jako něco, co by mi mohlo přijít k duhu. Celkovým historicko-kulturním podtextem knihy a život autora mě zaujala natolik, že kniha by pro mě byla 1 hvězda, i kdyby byla celá jako první polovina. • Zvrat mých názorů přišel s gradací a vyvrcholením. Obrazy mi museli připomenout Obraz Doriana Graye, což je velmi dobré čtení. Posledních 100 stran jsem přečetla najednou a nenudila jsem se, konečně se něco dělo. Přestože se mi osobně líbí nejvíc vývoj postav, atmosféra a styl psaní, česká literatura pro mě většinou nesplňuje druhý ani třetí bod a navíc se děj posouvá dopředu tak pomalu, že kvůli 20 stranám kvalitního materiálu mi za to prostě nestojí. Tato kniha však velmi dobře vynahradila svou nudnost, fádnost a přehnanou erotičnost zmatenými popisy myšlenek Erika, jeho propad k šílenosti. Kdyby takto vypadala kniha celá, nebála bych se odvážných 3/4 hvězd.
Sečteno a podtrženo, budou to 2 hvězdy. Jelikož dávám mnoha ucházejícím a vcelku dobrým knihám 3 hvězdy, přijde mi to jako dobré hodnocení. Je tu mnoho aspektů, které jsem si osobně neužila. Ale nemůžu popřít, že vyvrcholení a závěr minimálně stály za přečtení.
nápad s kůží se mi fakt líbil, ale webovka a všechno okolo už bylo moc, a nakolik popis knihy je krásně přitažlivý, ten akrostich na jméno Rainer fakt vypadá jak něco vytažené z prdele...
ale to teď nechme být. kniha samotná by si takový propadák nezasloužila (nová za 27 Kč!). styl psaní je přesně podle mého vkusu, četla se mi krásně, velmi mě bavila a hezky mi ukázala náhled pod pokličku postav. (mimochodem odkazy na lokalitu a odkazy na umění - potěšení pro beskydského výletáře a intelektuálně založeného člověka).
za mě krásně napsané, jsem nadšena - strhnu však pětinu bodů. ono mystérium čtenář zřejmě chápat nemá, přesto žel není natolik opsáno, aby je aspoň řádně pocítil a z knížky si cosi odnesl.
Kniha je dokonale čtivá, omylem jsem ji našla v knihkupectví a ihned mě zaujala. Celá zápletka mi přijde opravdu super, jen ke konci mi vše přišlo takové nakvap. Líbí se mi prostředí ve kterém se příběh odehrává, je mi blízké. Za pár let si knihu znovu přečtu a uvidíme zda ve mě ten příběh něco zanechal.
Kniha se četla celkem dobře. U některých úseků jsem se trochu nudil, jiné pasáže byly naopak velmi čtivé. Kniha vyvolala ve mne také pocity napětí a strachu. Kniha se dá zařadit jako thriller s hororovými prvky.
Knížka čekala na přečtení celkem dlouho, což byla možná škoda. Líbilo se mi místo i doba, kde se děj odehrával a stejně tak mě fascinoval Tizianův obraz i části o umění. Příběh se četl dobře, svižně odsýpal a ani konec, který si každý může vyložit jinak, mě nezklamal. Fanoušci tohoto žánru by mohli být spokojení.
Musím se přiznat, že k téhle knize jsem přistupoval trochu skepticky, protože to mohutné PR, přirovnávání ke Kingovi a Lynchovi (počítá někdo, kolikrát už jsme to slyšeli?) a dokola omýváné připomínaní její krvavé historie by mě odradilo od téměř jakékoli knihy. Sakra, vždyť tahle má i svůj vlastní soundtrack. Přesto jsem si ji chtěl přečíst. Veřil jsem, že Rainer mě nezklame a že všechny ty kecy okolo téhle knihy původně vázané v lidské kůži nejsou lži. A dobře jsem udělal! Neříkám, že Mysterium tremendum je geniální dílo, ale jestli stojí za přečtení? Rozhodně. Na české poměry má opravdu neobyčejný charakter a ačkoliv od Kinga to má hodně daleko, to srovnání s Lynchem není úplně mimo mísu, obzvláště pokud mluvíme o druhé polovině, kde se občas v jednom kole dějí samé šílenosti. Tady se kniha taky stává opravdu napínavou, zajímavou a dost osobitou - natolik, abyste ji jen tak nepustili z ruky. Nutno dodat, že první půlka příběhu je naproti tomu hodně pomalá, popisná a osobně jsem necítil žádnou velkou touhu se ke čtení vracet. Teď, když už mám přečteno, rozumím, že jde o jakési připravování půdy, ale i to by mohlo být daleko poutavější.
Mimochodem, za ty překlepy bych popravoval. Už dlouho jsem jich neviděl tolik na 250 stranách.
Když jsem si prosvištěl hodnocení na databázi knih, tak jsem se chvíli rozmýšlel, zda se do knihy vůbec pouštět, protože zde převládalo negativní hodnocení. Nakonec to zas tak velká katastrofa nebyla ale chápu, že ten kdo knihu četl v době vydání a hlavně mystifikační masáže ve stylu Blair Witch, tak asi své zklamání dával najevo razantněji. Nakonec šlo o průměrnou kopírku (těch povedenějších) klasických samizdatových románů z doby ruské okupace. jediné čím se příběh liší od tohoto schématu je to, že místní fízl je vykreslen v celkem příznivém světle až se sympatiemi. Jinak zde máme jak slušnou dávku mystiky, tak drobné konspirační narážky mezi řádky, tak líčení běžného života osmdesátkové vesnice někde v Beskydech či kde. Příjemným bonusem jsou pasáže o výtvarném umění a to zejména o jednom slavném tizianově obraze. Jinak tato kniha rozhodně nikoho neohromí ale ani neznechutí tak, že by ji odložil a nedočetl. Prostě slušné řemeslo. Podobně by se dal hodnotit i krátký film, který byl natočen jako součást PR této knihy a který je stále možné shlédnout na webu csfd.cz.
Tohle se mi stalo poprvé. Jedna z pěti, pět z pěti hvězd? Tak takové dilema pro hodnocení knihy mám opravdu poprvé. Tolikrát jsem knize chtěla dát, že je to "propadák" až nakonec se z toho stala senzační kniha. Ve finále si ode mě vysloužila čtyři hvězdy z pěti a to jenom díky rozporuplným pocitům, které ve mě ve finále zanechala. Plusové body získala i díky záhadnému příběhu samotné knihy (Rainer jí před svou sebevraždou svázal do své vlastní kůže, kterou si odřezal z těla). Příběh je takový trochu "divoce schizofrénní", ale řekla bych jedinečný svého druhu. Jen tak ho slovy popsat nejde, k tomu se prostě třeba pročíst do poslední stránky.
Kniha o podivném maniakálním snad géniovi psaná maniakálním snad géniem...Poslední třetinu jsem opravdu hltala, ale pointu jsem asi nepochopila, takže pro mě mysterium určitě :) Zkusím asi ještě jednou, někdy...
A malá poznámka - celkový dojem z knihy byl mnohem autentičtější, kdyby postavy nepoužívaly v popisech koncovku -ej, když se to skoro celé odehrává v Horní Bečvě. Výrazy jako cyp a jiné krajové by příběhu dodaly skvělý punc opravdovosti, kdyby vzápětí nenásledovalo něco jako nas*anej apod.
Nevim jestli me ta knizka zklamala nebo spis prekvapila. Satanske ritualy se nekonaly a i presto nebo mozna proto byla kniha velice zajimava a na konci opravdu prekvapiva. Nejde zde o klasickeho umelce/malire, ale o hlubsi princip a roli malire a jeho obrazu. Hodne se mi libily ty Lynchovske sceny a halucinace.