Píše se rok 1899, technický pokrok vrcholí a na české dívčí internátní škole v Olomouci žije mladá učitelka Dany. Ta pod svým zdánlivě racionálním přístupem k životu a láskou k vědě a technice skrývá temné, nadpřirozené tajemství – rodinnou kletbu. Aby se prokletí vyhnula, rozhodla se nikdy nezamilovat. Dokáže však za svým rozhodnutím stát, i když jí do života vstoupí tajemný muž, který je ochotný riskovat všechno, aby pomohl druhým?
Příběh z historické Olomouce o lásce, síle prastarých pověr a postavení žen na konci 19. století od Lenky Poláčkové, autorky populárního historického fantasy Věk přízraků.
on už věk přízraků byl dokonalost, nádherně ukončená, byla jsem fakt spokojená, že bych ani tu dvojku nepotřebovala. ale nakonec jsem za ni ráda. byla to další porce nadpřirozena v historickém olomouci. jedinečná hlavní hrdinka, odvážná a vynalézavá (a prokletá). laskavý hlavní hrdina s dobrým srdcem a ostružinovýma očima. byla to prostě paráda😮 a celá ta grafická stránka je příjemným bonusem a já se moc těším, až tu knihu budu mět doma.
Miluju Ambrože a potřebuju o něm další díl! A také rovnou knihu o Leopoldovi, protože on je tak cute! Nicméně dostala jsem vše, co jsem v minulém díle postrádala. Chtěla jsem, aby hlavní hrdinka byla samostatná žena, která si svůj život dokáže zařídit bez muže. A to se splnilo! Ale samozřejmě jsem se nezlobila, když přišel na scénu Ambrož. Ocenila bych více romantických scén. Líbily se mi opět historické vsuvky. Nikdy nic podobného jsem nečetla a je mi sympatické, že se příběh odehrává v českém prostředí (minulé Rakousko-Uhersko). Hltala jsem každou stránku, hlavní téma bylo skvěle zpracováno! 4,5/5✨
Měla-li bych Hodinu hromu shrnout jedním slovem, bude to „miluju". A měla-li bych ji shrnout dvěma, bude to „miluju Ambrože". Bože, takového mužského hrdinu jsem v knihách už dlouho neviděla.
Hodina hromu mě vtáhla na první stránce a nepustila až do té poslední. Dokonalost. Jakmile příběh dojde do fáze, kdy ani nedutám a zběsile čtu, abych hned zjistila, co bude dál, není co řešit - Věk přízraků mě bavil, ale tohle to naprosto předčilo. Všechny ty zvraty. Témata, která se v knize řeší. Špetka nadpřirozena, která ale vlastně nadpřirozená vůbec být nemusí. Naprosto boží romantická linka. A nečekala jsem, jak moc u toho budu brečet. :D
4/5 Hodina hromu je volné pokračování úžasného Věku přízraků, a tahle kniha opět ukázala to nejlepší z umu Lenky Poláčkové - nádherný styl psaní, zasazení do autentického prostředí historické Olomouce, fantasy prvek inspirovaný lidovou slovesností a sympatické hlavní postavy, kterým nejde nefandit. Tahle kniha je must read pro všechny, kteří si zamilovali Věk přízraků a chtějí z autorčiny světa ještě o něco víc 🤎
Hodina hromu je opravdu nádherná kniha, ať už obálkou a ořízkou, které jsou skvostné a upoutají pozornost čtenářů, tak i příběhem a hlavně stylem psaní. Lenka Poláčková má skutečný dar, opravdový talent, ale z knihy je také znát velká píle a erudice. Ať už Lenka Poláčková píše o životě na vesnici nebo v Olomouci na konci 19. století, o adventních přistkách, ženské otázce nebo motorismu, tak je očividné, že má všechno pečlivě nastudované a dokáže to naprosto věrohodně popsat. Stejně uvěřitelně působí i hlavní hrdinové a ostatní postavy. Jsou nenápadně neobyčejní, hrdinové, kteří o tom, že jsou hrdiny vlastně netuší.
Lenka Poláčková píše nádherným, poetickým stylem, který nechá naplno vyznít hlavně při podpisech přírody, kdy se obyčejná procházka podél řeky mění v něco kouzelného. Její styl dokonale ladí s historickým obdobím konce 19. století. Kdybych nevěděla, že je kniha od současné autorky, asi bych zaváhala, kdy byla napsána. Hodina hromu vás na pár dní (záleží na tom, jak dlouho ji budete číst) přenese do historické Olomouce a budete si moct užít dobrodružství s hlavními hrdiny. Já jsem ji přečetla za dva dny, a i když jsem s touhle knihou chtěla pobýt déle a užívat si každé vybroušené slovo, každý poetický obrat a každou drobnou krásu, kterou Lenka Poláčková dokáže zachytit a úžasně popsat, tak ji nešlo odložit a zvítězila zvědavost, co bude dále a jak to dopadne.
Hodinu hromu vřele doporučuju všem čtenářům, které chtějí historický román napsaný úžasným poetickým stylem, s trochou romantiky, ženské otázky, motorismu, silného poselství i lehkého nadpřirozena. Co se týče oné „fantasy linky“, tak ta má podobu klasických venkovských pověstí a na konci se každý čtenář může rozhodnout, zda za tou kletbou skutečně stálo cosi nadpřirozeného nebo se jednalo o pouhou vesnickou pověrčivost.
Já si jdu objednat třetí díl z této volně navazující série Olomoucké století s názvem Okamžik oběti, který vypráví o juristovi Leopoldu Pfeifferovi. A rovnou do košíku přihodím i první díl s názvem Věk přízraků, který jako jediný z celé série nese označení young adult. Potřebuju si tohle historické olomoucké dobrodružství užít celé od začátku až do konce, přestože na sebe jednotlivé díly navazují pouze volně a dají se bez problémů číst samostatně.
2,5/5 ⭐️ aneb podprůměrný děj a postavy s nadprůměrným psaním dají dohromady průměrné hodnocení
Dlouho jsem přemýšlela, jak tuto knihu ohodnotit. Nakonec jsem zvolila zlatou střední cestu, protože je to přesně tak, jak píšu v úvodní větě. Napsané je to skvěle. Autorka má opravdu příjemný sloh, četlo se dobře, hodně jsem ocenila dobovou mluvu, zohlednění češtinyXněmčiny a obecně dobové reálie. Z historického hlediska obstála kniha skvěle. Hodně se mi líbil slovníček a srovnání faktů a fikce, které najdeme vzadu. Bohužel se mi líbilo nejvíc z celé knihy.
Protože přes to, co píšu výše, ani skvělé psaní nezachrání nudný, předvídatelný příběh. Což tento byl. "Vyvrcholení" každé ze zápletek (té hlavní, romantické, i vedlejší s Annou) se dalo odhadnout. Pokud vám takové věci nevadí a chcete se jen přenést do atmosféry 19. století a přečíst si o několika silných ženách - protože ty zde jsou a to se mi líbilo moc - kniha by se vám mohla líbit. Pro mě to ale rozhodně neví.
Postavy, ač jsou hezké jako koncepty a ukázky ženské síly, jsem si bohužel neoblíbila, protože to ani nešlo. Možná to bylo krátkým rozsahem, ale přišlo mi, že každá měla tak dvě vlastnosti. Stejně jako na vztah mezi hlavními postavami - nebylo mu věnováno dost času, abych mu věřila, navíc je už od prvního setkání jasné, že budou spolu. To by ani tak nevadilo, ale nevidím moc důvod proč.
Někteří (netvrdím, že přímo autorka a nakladatel) tuto knihu označují jako historickou fantasy. Není. Takže pokud vás zaujala na základě fantasy hashtagu, ona fakt není. To, že pár postav věří nějaké pověře, z toho fantasy nedělá.
Musím ale ještě na závěr vyzdvihnout obálku a grafické zpracování knihy. Vzhledově je ta kniha opravdu skvostná.
Paní Lenka Poláčková upoutala mou pozornost knihou Věk přízraků a tak Hodina hromu nemohla uniknout mému knižnímu hledáčku. K vyjádření mých pocitů z této knihy si však musím vypomoci následujícím přirovnáním, které momentálně nejlépe vystihuje mé čtenářské rozpoložení. Čtení této knihy pro mne bylo totiž, a také bohužel, jako bych sledovala film na který se vlastně nechci dívat. Ne proto, že by byl špatný (mnohdy je naopak naprosto excelentní), ale proto, že mě na něm něco nesedí (herecké obsazení, doba, téma...) a nic na tom nezmění ani fakt, že má několik Oskarů. No a něco podobného se mi přihodilo u této knihy. Autorka zde skvěle vystihla dobu, kouzelně vykreslila krajinu, pohrála si s grafikou a v neposlední řadě vložila dobové materiály, které knize dodaly na autentičnosti. A přes to přes všechno, mě kniha nedokázala natolik zaujmou, abych se od ní nemohla odtrhnout a těšila se na ni.
Knihu můžete číst samostatně, propojení s knihou Věk přízraků je minimální a pro děj této knihy naprosto nepodstatné.
I volné pokračování Věku přízraků je vzhledově propracované do posledního detailu. Nechybí překvapení pod oboustranným přebalem, barevná ořízka, mapy, ilustrace, dobové novinové články nebo ručně psané dopisy.
Hodinu hromu ale samozřejmě nechcete mít doma jen kvůli vzhledu. Příběh je o rodinné kletbě, kvůli které se učitelka Dany rozhodne nikdy se nezamilovat. To by ale jednou v noci nemohla narazit na tajemného Ambrože.
Tuhle romantickou linku jsem si vážně užívala. Od jejich setkání až po zamilované dopisy to byla prostě nádhera. Ambrož si mě získal už v předchozí knize, Dany jsem si neskutečně oblíbila a spolu jim to moc sluší.
Lenka Poláčková toho v knize ale popisuje mnohem víc, věnuje se závažným tématům a já se i něco nového dozvěděla. Děkuji za to! A jednoho dne si budu muset udělat výlet do Olomouce.
Děkuji nakladatelství @ya.ctu za knihu. #spoluprace
betačtení 4 - 4,5 ⭐ (ale dám sem 5 ⭐, protože mám k Lenky psaní speciální vztah a finální zas bude ještě o něco lepší, byť si když těch nejčistějších 5 ⭐ schovávám pro mou lásku Leopolda)
Volné pokračování Věku přízraků s názvem Hodina hromu je nádherně napsaný magický kousek ze stejně krásného prostředí historické Olomouce -ukrývající vážná témata, folkór a prastaré pověsti, technický pokrok, otázku postavení žen na konci 19. století, něžnou romantiku i dávku srdce svírajícího drama. S klidným srdcem ji doporučuji všem fanouškům historické fikce 😁😊.
Hodina hromu je velmi dobře napsaná kniha, která zároveň řeší závažná témata jako postavení žen v 19. století a domácí násilí. Nejedná se o typickou fantasy, protože nestojí na magii a spoustě mytických stvoření, pouze předkládá prvek z lidových pověr (a této lince můžeme, ale vlastně nemusíme věřit). Milostná linka je hodně v popředí, nicméně je podaná přirozeně a bez typických YA klišé motivů. Autorčin styl psaní je poutavý a nutí pokračovat ve čtení (ačkoli místy má tendenci zpomalovat napětí).
Moc jsem si to užila. Autorka píše skvěle. Prostředí i časově období je super a ráda jsem se zas takhle s druhým dílem přenesla do minulosti. Postavy jsou úžasné popsané, krásné charaktery a nemám si na co stěžovat. Zápletka super a napětí mě někdy opravdu nenechalo knihu odložit. Romantická li ka je tak nezná a nádherná. Jen mě mrzí že nemůžu prožít víc z jejich společné cesty. Moc se mi to líbilo.
Toto je romanťárna s velkým R, z které nebolí zuby, ale mile pohladí po duši. A ten jazyk, jakým je knížka psaná - zbožňuju! Lenka Poláčková nastavuje laťku hodně vysoko pro české spisovatele ;)
Krásná knížka, skvělé postavy, ", Danielova" je skvělá hlavní hrdinka. A Ambrož zatím zůstává moje nejoblíbenější postava z celé sérii. Těším se na poslední díl.
Ze začátku jsem si myslela, že první kniha je lepší a že mi chybí Žofie i Matrna a že mě mrzí, že se nepokračuje v jejich příběhu, ale vlastně proč pokračovat, když Ambrož si taky zasloužil svůj příběh.
Ty jo a nakonec jaký příběh dostal! Neskutečný! "Prokletá" Dany je skvělá, chtělo se mi na ní celou dobu křičet, že to není prokletí, že proti tomu může bojovat a ať bojuje. Popoháněla jsem stránky, aby už už už dokázala to k čemu byla předurčena. Dokonalé čtení, krásné tempo knihy, krásný konec (ač bych jí přála lehce trochu jiný, ale s ohledem k historie, vím, že to jinak nešlo :)) Hodně mě bavila korespondence mezi Dany a Ambrožem, bylo to krásné "narušení" vypravěčského příběhu z pohledu Dany. Krásné bylo i zpracování toho "prokletí".
Dokonalé čtení, nádherně zpracovaná kniha! Moc se těším, až si knihu za pár let vezmu znovu do ruky, ale teď se neuvěřitelně těším na 3. díl Století Olomouce - Okamžik oběti.