Kramářské písně se zpívaly a prodávaly na jarmarcích a poutích od 16. do 19. století. Bavily informacemi o dění v blízkém i vzdálenějším světě, přičemž dávaly přednost událostem senzačním, šokujícím, zázračným; byly jakýmsi předchůdcem dnešního bulvárního tisku. Přes svou naivitu a barvotiskový charakter jsou zajímavým zrcadlem vkusu dobového čtenáře a posluchače pocházejícího nejčastěji z lidových vrstev.
Když jsem působil na Divadelních poutích v Praze na Střeláku (Umělec v hladovění) a vedle na pódiu drtila rodina Váňova jednu kramářskou písničku za druhou, začal jsem si je shánět a tohle je jedna z těch, které mi učarovaly. Jasně, může za to i ilustrátor Jiří Šalamoun, ale i tak...