Leningrad: Tragédie obleženého města

by Anna Reidová

Osmého září 1941, jedenáct krátkých týdnů poté, co Hitler zahájil operaci Barbarossa, byl obklíčen Leningrad. Obležení se nepodařilo prorazit dva a půl roku a během 872 dní blokády ve městě zahynuly dva miliony lidí. Pokud by město padlo, zřejmě by historie druhé světové války a dvacátého století vypadala jinak.

V knize Leningrad autorka poutavě popisuje celou blokádu i to, co jí předcházelo. Široce čerpá z rozhovorů s pamětníky a deníkových zápisků účastníků bojů a obléhání z obou stran, oficiálních memorand, hlášení a jiných zdrojů. Vychází také z nově otevřených sovětských archivů, které jí umožňují odhalit závoj nad skutečností, jímž realitu města zakrývala po dlouhou dobu sovětská propaganda

466 pages, Paperback

First published January 1, 2011

Reviews

[Martina_H · Rating 5 out of 5]

Popis leningradské blokády na základě historických dat, čísel, úřednických údajů.
Bez ideologie, neschovávající nepříjemná fakta.
Čísla naprosto zarážející a mrazivá.

Blokáda Leningradu je i poměrně fascinující ukázka toho, co se děje s člověkem, když strádá, bojuje o život, nebo spíš se snaží přežít, ale jeho nepřáteli jsou "jen" hlad, nedostatek a zima, není přítomno umírání ve válce, v trestním či pracovním táboře. A není to povzbudivější statistika, naopak je stejně zlá.

[Roman · Rating 3 out of 5]

Opravdu zevrubne liceni blokady (oblehani) Lenigradu na zaklade deniku jeho obyvatel. Tragedie obycejnych lidi, kteri umirali po tisicich hladem, je tezko uveritelna obzvlaste pokud ji slo zabranit vcasnou evakuaci. Pro 50 leteho obyvatele Leningradu to byl jiz treti hladomor za dobu jeho zivota. V nejtezsim obdobi, zime 41-42 dochazelo k pojidani kozeneho vybaveni, vytvareni nahrazek jidla a nakonec kanibalismu. Na pozadi tehle tragedie clovek prestava chapat snahy tehdejsiho rezimu hledat vnitrniho nepritele v radach vlastnich obyvatel a dokonce se snazit tuto tragedii zatajit.

[Petr Lazecky · Rating 2 out of 5]

Kniha je dle mého názoru určena hlavně pro západního čtenáře. Pro průměrně vzdělaného člověka ze střední a východní Evropy zde nejsou žádná zásadně nová fakta.

Ocenit lze snad jen to, že se autorka nebojí vyslovit to, co je v post-sovětské (ruské) válečné mytologii tabu. Kniha se nesnaží hodnotit, kdo více přispěl k utrpení lidí v Leningradě, zda Wehrmacht nebo Stalin. Co předvádí je závěr, že za jakékoliv jiné formy vlády by byl počet obětí mnohem nižší.

[Jakub Spilka · Rating 5 out of 5]

Právě proto, že je kniha z velké části založená na osobních vzpomínkách, popisuje lidské tragédie opravdu tvrdě. Bylo proto těžké ji číst, ale musel jsem to udělat.