Ochlupení bližní - Zvířata v kulturních kontextech

by Stanislav Komárek

Kniha pojednává různé aspekty vztahů lidí a zvířat v evropských i mimoevropských kulturních kontextech, téma, které se celosvětově tlačí do centra pozornosti. Je zde zohledněno naše subjektivní vnímání živých tvorů, lov, úloha zvířat jako obětí, domestikační procesy a fenomén chovatelství, ochrana zvířat a ochrana druhů, užití zvířat v medicínských výzkumech a jako modelu pro chování a fungování lidí a další jednotlivé facie vztahu člověk–zvíře. Jsou zvířata divé bestie, ochlupení bližní či bezduché automaty?

280 pages, Hardcover

First published August 1, 2011

About the author

Profesor Stanislav Komárek (nar. 1958 v Jindřichově Hradci) je český biolog, filosof a spisovatel. Je také autor originálních esejů, básník a romanopisec, etolog, antropolog, historik biologie. Zabývá se zejména dějinami biologie, vztahem přírody a kultury, humánní etologií, biologickou estetikou, dílem Adolfa Portmanna a Carla Gustava Junga.

Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde získal titul RNDr., krátce byl aspirantem v Parazitologickém ústavu AV. Roku 1983 emigroval do Rakouska. Pracoval v Naturhistorickém museu, na Ministerstvu zemědělství a v Zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Od roku 1990 působí na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK, externě učí též na Katedře estetiky a Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty UK, od roku 2003 je hlavním úvazkem členem Katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií UK.

Počínaje rokem 1976 podnikl četné studijní cesty po Evropě a Blízkém a Středním Východě, pobýval rovněž v USA, ve Střední a Jižní Americe a v Číně. V roce 2005 získal cenu Toma Stopparda za esejistiku, konkrétně za sborník Leprosárium.

Stanislav Komárek publikuje četné články, zejména eseje v Tvaru, Vesmíru, Nové Přítomnosti, Prostoru, Analogonu, Salonu Práva, v Scientia et Philosophia, v Kritickém sborníku, v Hostu a v dalších periodikách. Jeho poezie se objevuje v Souvislostech, německé verze pak v rakouském literárním časopise Podium a knize Österreichische Lyrik und kein Wort Deutsch (Haymon, Innsbruck 1990). Z jeho díla beletristického je možno zmínit např. román Opšlstisova nadace (Petrov, 2002), Černý domeček (Petrov, 2004) nebo Mandaríni (Host, 2007). V roce 2006 vyšla kniha rozhovorů se Stanislavem Komárkem Hřebci nepatří do guláše (Pavel Taněv, NC Publishing).

Reviews

[Rosopsida · Rating 5 out of 5]

Ohromně super knížka. Poznatky o rituální kopulaci japonských rybářů s rejnoky jsem již obšťastnila celé své okolí.

Výborné mi přišly kapitoly o vztahu Třetí říše ke zvířatům a o tom, jak se ke zvířatům tradičně vztahují muslimové a hinduisti. Například se dozvíme, proč by je nikdy nenapadlo zasadit zvířeti “ránu z milosti”, aby ukončili jeho trápení, zatímco Evropanům nikdy nevadilo zasahovat do osudu všeho a všech. Skvělá byla i část o domestikaci – o domestikaci vlčích štěňat, které možná odkojily pradávné ženy, či o autodomestikaci lidí. Portmann a Bolk zformulovali teorii o lidské permanentní juvenilitě, a Hitler se zlobil a chtěl divokost a odvolával se k nietzschovskému ideálu dravce a pak byla válka a tak. (»Chci mládež násilnickou, panskou, neohroženou, krutou… Divoká, nádherná šelma jí musí opět blýskat z očí...«)

Kniha je takovou zajímavou sloučeninou biologie, antropologie, historie a jungovské psychologie. Neustále jí prostupují zmínky o archetypech, mýtech a rituálech, o nevědomí a polaritách. Stanislav Komárek má zajímavou duševní krajinu, která se line napříč artificiálními hranicemi akademických oborů a je to krásná podívaná.