Charakter

by Jiří Šimáček

V nájemním domě v centru Brna se vzájemně míjejí majitel domu — nerudný stařík se psem — a nejmladší nájemnice — školačka v lehce gotické náladě. Klid jejich izolovaných vesmírů oběma naruší třetiřadý podvodník, který se stane jejich společným nepřítelem. Tento neohrabaný gauner pak katalyzuje rychlý sled událostí, v němž se ukazuje, že výstřední stařík a samorostlá školačka jsou si v lecčem podobní. Jejich osudy se protnou v příběhu, který je ironickou, ale nikoli nevážnou úvahou o vině, vykoupení a druhé šanci.

248 pages, Hardcover

First published January 1, 2012

About the author

Vystudoval dějiny umění na Masarykově univerzitě, několik let žil převážně v Marseille, kde se vydával za Rusa nebo za Němce. Živil se jako hlídač parkoviště a jako příležitostný savateur v podvodných ilegálních zápasech. Některé zážitky z té doby zpracoval v kriminovele Zjevení svaté Terezie z Lisieux, odehrávající se v prostředí zlodějů aut, jež později posloužila jako základ hry Deník krále, kterou uvedlo Městské divadlo v Brně. V posledních letech se věnuje próze. Jeho předchozí knihy Snaživky (2009) a Charakter (2012) byly nominovány na Cenu Josefa Škvoreckého.

Reviews

[Adam · Rating 4 out of 5]

zábavné čtení. příběh podaný jednak z perspektivy starého, zapšklého rentiéra, dále z pohledu vekskláka, týpka bez morálky a s omezeným rozumem, a nakonec z pohledu třináctileté slečny, která má ráda psy a emo. autor perfektně přizpůsobuje jazyk, tedy slovník, ale i stavbu vět, každé z postav a dělá z knihy zábavné a osvěžující čtení. pointa pro mě byla trochu zklamáním, ale v této knize pro mě bylo zajímavější vyprávění samotné než příběh a pointa

[Luboš · Rating 4 out of 5]

Pomalejší rozjezd příběhu, ale jsem rád, že jsem vydržel. Bohužel nemůžu prozradit, k čemu se vztahuje název knihy. Autor pěkně vystihuje rozdílnou mluvu různých sociálních vrstev.

----citace----
To je ovšem marné se rozčilovat, je to speciální dovednost servírek a lékařů v čekárnách projít kolem člověka tak, aby o něj nezavadili pohledem. Poku by o někoho zavadili pohledem, musela by slečna servírka přinést kávu a pan doktor v čekárně, ten by snad musel pozdravit pacienta, to by tedy bylo peklo.

Vysvětloval jsem mu, že největším nepřítelem tabáku v minulém století byl Adolf Hitler. Ten zmetek Hitler byl ve své době jediným mocným mužem Evropy, který nekouřil. Celá druhá světová válka byla vlastně bojem kuřáků proti té nekuřácké zrůdě Hitlerovi. Kouřili pochopitelně Churchill i Roosevelt. O Stalinovi se soudí, že byl především kuřákem dýmky, ale to je z největší části výsledek Stalinovy vychytralé sebepropagace, dýmku Stalin kouřil, když byl fotografován, jinak neměl dostatek klidu, který je pro kuřáky dýmek charakteristicky ve skutečnosti kouřil Stalin spíš cigarety velmi mizerné značky Java. Ve druhé světové válce kouřilo přes 90% spojeneckých vojáků a o osudu Evropy rozhodl především Roosevelt. V roce 1941 prohlásil tabák za strategickou surovinu a pěstitelům tabáku umožnil odklad vojenské služby. Zajistil tak dostatečné množství tabáku pro spojenecké armády a konečnou porážku Hitlera. Ale to, co nás čeká, ten nový boj proti kuřákům, to všechno už tu bylo, v sedmnácté století v Rusku trestali kouření tabáku kastrací.

Jistěže jsem sečtělý, ve věku osmdesáti let a po dvaceti letech v důchodu už by musel být sečtělý i úplný ignorant.

[Marie · Rating 5 out of 5]

Jiří Šimáček bude pravděpodobně zodpovědný za mé definitivní odblokování vůči českým autorům. Nepamatuju se, kdy mě něco tak moc zaujalo, bavilo, nadchlo. Originální, vtipný "malý" román, Brno jako dokonalá kulisa. A nečekaně dobře vystavěný příběh u něčeho, co by bavilo i bez něj - skvělým humorem a jazykem. Jsem zatracený líný charakter, ale se Šimáčkem se překonám a určitě přečtu všechno, co zatím napsal.

[Eliska · Rating 4 out of 5]

Pan Šimáček mě opět potěšil. Tohle vyprávění tří naprosto odlišných postav z Brna je opravdu zábavné a chvílemi i dojemné. Líbilo se mi střídání jazykového stylu a opravdu mě bavily názory Charaktera na běžný život. Čtenář může mít pocit, že se tam vlastně nic moc neděje, ale mě to vážně bavilo a na lidičky i psa z Jakubského náměstí v Brně si určitě vzpomenu.

[Jarmil Dufek · Rating 5 out of 5]

Úžasně vtipná kniha nejvíce mi připomínající knihu Johna Kennedy O'Toola Spolčení hlupců v Brněnských kulisách.Od začátku až do konce jsem se nemohl od knihy odtrhnout.

[Dáša Beníšková · Rating 4 out of 5]

Komická infernální groteska z Krna. Autor využívá figurkovitosti postav jako nekonečného zdroje ironie a břitkých narážek. Plastičnost postav není zapotřebí. Zasmála jsem se opravdu hodně a nahlas.