What do you think?
Rate this book
Zbabělé zápisky z ukrajinské války
Jen pár hodin poté, co Rusko 24. 2. 2022 vojensky napadlo Ukrajinu, sedla reportérka Adéla v Praze do auta a vyrazila do války. A protože se její kolegové fotografové báli, vydaly se tam s ní dvě trans ženy, které znala sotva pár hodin. Divoká jízda plná adrenalinu, estrogenu i testosteronu, nekorektnosti, upřímnosti, intimity i válečné reality. Strhující směs publicistiky, výsostně krásné literatury a intimního deníku, z níž mrazí.
392 pages, Paperback
Published January 1, 2023
2 people are currently reading
16 people want to read
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 2 of 2 reviews
June 20, 2023
Kamenem úrazu se pro mě stává druhové zařazení této knihy: obálka hlásí prózu, v čem ale její fiktivnost vězí? Stylizace je – jak naznačuje i titul – spíš dokumentární, což umocňuje i skutečnost, že text je vskutku psaný nějak tak „horkou jehlou“, byť retrospektivně. Všechnu tu neuspořádanost a občasnou stylistickou neohrabanost (některé pasáže i výrazy se opakují) bych chápal, kdyby kniha měla doopravdy sloužit jako autentický dokument výjezdu na Ukrajinu. Jenže v případě prózy očekávám, že to zkrátka k něčemu bude směřovat, že bude její tvar mnohem ucelenější a nedostanou se mi jen trochu zbrklé záznamy. Připadal reportážní výjezd Knapové málo šokující a senzační, že jej musela přibarvit a označení fikce tak představuje jistou obranu před případnými nesrovnalostmi? Kdo ví. Aspekty, které se jeví smyšleně, mi ale moc funkční nepřipadají – například výskyt dvou trans žen jako by jen umožňoval vypravěčce se nad někým morálně povýšit, protože její motivace je ušlechtilejší, případně produkoval různé „problémky“, které cestu zatraktivňují.
Důležitým aspektem knih, v nichž se vstupuje na neznámé území, by podle mě měla být reflexe vlastní pozice, z které vypravěčka/autorka dané události zaznamenává, kor když se jedná ještě o tak nedávné děje. Ne že by tohle v knize Knapové úplně absentovalo, ale má to bohužel spíš podobu jakéhosi sebestředného budování vlastního obrazu – třeba když vypravěčka nápadně upozorňuje na to, jak je její stájový deník „slovutný“ (a zase ta vazba na mimoliterární skutečnosti – vybaví se mi Reflex a ona slovutnost má hned spíš nádech parodie), jak jí píšou hromady uživatelů a její zprávy hltají „stotisíce lidí“. Jindy se zase staví do role morálního soudce, který vede bohužel jen povrchní úvahy o vlivu sociálních sítí a o tom, jak je člověk „nejubožejší ze všech zvířat“. Tahle vrstva intimního deníku bohužel knihu hodně podráží, včetně různých průpovídek a frází v závorkách, které zbytečně zahlcují odstavce. Až v druhé polovině knihy jako by se vypravěčka dostávala k pořádnější reflexi svého postavení, byť to často dělá poněkud tezovitě a s obsedantní potřebou zdůrazňovat svoji „zbabělost“. Naopak chvíle, kdy se dostává do styku s místními lidmi a na základě reakcí se nepřímo dozvídá svou perspektivu, patří k tomu nejvydařenějšímu z díla.
Obecně by se dalo říct, že fascinující se kniha stává v momentech, kdy vypravěčka dává prostor lidem a dění se vymyká z kontroly jejích představ. Když se zkrátka neví, není co říct a ona nemá zapotřebí oplývat obecnými moudry. Vznikají pak rozporuplné, nejednoznačné okamžiky – třeba rozpačité události na ubytovně v Lvově nebo snaha dopřát uprchlíkům omezený počet teplých míst v autě. Takové momenty jsou mnohem víc „nekorektní“ než zřejmá pseudonekorektnost plynoucí z různých jadrných výrazů v kabině auta (následné závorkové dodatky o tom, že si zkrátka vypravěčka dané slovo – například „posrat“, hrozná sprostota! – nemohla odpustit, pak tu syrovou stylizaci navíc spíš shazují). Zejména stylizace trans žen do naivních a připitomělých slečen, které jedou na Ukrajinu sbírat followery na instagramu, mi připadá dost nešťastná. Rozumím snad snaze ukázat jistou západní pohodlnost a odstřižení od jádra problému, ale v této formě to má spíš karikaturní ráz, který vytváří akorát vyjasněnou binární opozici.
Ani obzor vyprávění mi nepřipadá příliš široký. Snad s výjimkou postřehů o situaci zvířat během války nedochází v knize k propojování souvislostí, přitom se to několikrát vyloženě nabízí. Když místní obyvatelé vypravěčce neustále sdělují, jak „kdosi v rodině pracoval v Česku“, tak se mi hned vyjevuje paralela mezi tím, jak se mnozí čeští občané k Ukrajincům chovali před vypuknutím války, když docházelo (a stále dochází) k tichému vykořisťování v podobě nekonečných směn načerno, a jak náhle (naoko) přeřadili. Tohle ale vypravěčka bohužel ignoruje a lamentaci směřuje spíš na chabý sortiment hotelových snídaní a na tvrdé odsudky těch, co přítomnost války popírají – aniž by se zabývala tím, odkud jejich představy vyvěrají. Výprava „holky z Československa“, jak ji častují místní, tak nakonec přináší pár zajímavých pasáží, ale zejména hromadu intimního balastu, který by bylo potřeba mnohem pečlivěji protřídit.
Důležitým aspektem knih, v nichž se vstupuje na neznámé území, by podle mě měla být reflexe vlastní pozice, z které vypravěčka/autorka dané události zaznamenává, kor když se jedná ještě o tak nedávné děje. Ne že by tohle v knize Knapové úplně absentovalo, ale má to bohužel spíš podobu jakéhosi sebestředného budování vlastního obrazu – třeba když vypravěčka nápadně upozorňuje na to, jak je její stájový deník „slovutný“ (a zase ta vazba na mimoliterární skutečnosti – vybaví se mi Reflex a ona slovutnost má hned spíš nádech parodie), jak jí píšou hromady uživatelů a její zprávy hltají „stotisíce lidí“. Jindy se zase staví do role morálního soudce, který vede bohužel jen povrchní úvahy o vlivu sociálních sítí a o tom, jak je člověk „nejubožejší ze všech zvířat“. Tahle vrstva intimního deníku bohužel knihu hodně podráží, včetně různých průpovídek a frází v závorkách, které zbytečně zahlcují odstavce. Až v druhé polovině knihy jako by se vypravěčka dostávala k pořádnější reflexi svého postavení, byť to často dělá poněkud tezovitě a s obsedantní potřebou zdůrazňovat svoji „zbabělost“. Naopak chvíle, kdy se dostává do styku s místními lidmi a na základě reakcí se nepřímo dozvídá svou perspektivu, patří k tomu nejvydařenějšímu z díla.
Obecně by se dalo říct, že fascinující se kniha stává v momentech, kdy vypravěčka dává prostor lidem a dění se vymyká z kontroly jejích představ. Když se zkrátka neví, není co říct a ona nemá zapotřebí oplývat obecnými moudry. Vznikají pak rozporuplné, nejednoznačné okamžiky – třeba rozpačité události na ubytovně v Lvově nebo snaha dopřát uprchlíkům omezený počet teplých míst v autě. Takové momenty jsou mnohem víc „nekorektní“ než zřejmá pseudonekorektnost plynoucí z různých jadrných výrazů v kabině auta (následné závorkové dodatky o tom, že si zkrátka vypravěčka dané slovo – například „posrat“, hrozná sprostota! – nemohla odpustit, pak tu syrovou stylizaci navíc spíš shazují). Zejména stylizace trans žen do naivních a připitomělých slečen, které jedou na Ukrajinu sbírat followery na instagramu, mi připadá dost nešťastná. Rozumím snad snaze ukázat jistou západní pohodlnost a odstřižení od jádra problému, ale v této formě to má spíš karikaturní ráz, který vytváří akorát vyjasněnou binární opozici.
Ani obzor vyprávění mi nepřipadá příliš široký. Snad s výjimkou postřehů o situaci zvířat během války nedochází v knize k propojování souvislostí, přitom se to několikrát vyloženě nabízí. Když místní obyvatelé vypravěčce neustále sdělují, jak „kdosi v rodině pracoval v Česku“, tak se mi hned vyjevuje paralela mezi tím, jak se mnozí čeští občané k Ukrajincům chovali před vypuknutím války, když docházelo (a stále dochází) k tichému vykořisťování v podobě nekonečných směn načerno, a jak náhle (naoko) přeřadili. Tohle ale vypravěčka bohužel ignoruje a lamentaci směřuje spíš na chabý sortiment hotelových snídaní a na tvrdé odsudky těch, co přítomnost války popírají – aniž by se zabývala tím, odkud jejich představy vyvěrají. Výprava „holky z Československa“, jak ji častují místní, tak nakonec přináší pár zajímavých pasáží, ale zejména hromadu intimního balastu, který by bylo potřeba mnohem pečlivěji protřídit.
Displaying 1 - 2 of 2 reviews