What do you think?
Rate this book
The Beggar's Opera
The Czech President Vaclav Havel, a force on behalf of international human rights and his country's most celebrated dissident, first gained prominence as a playwright. During the period when Havel was blacklisted by the Czechoslovakian government for his political activism, productions of his work in and around Prague were regarded as subversive acts.
The Beggar's Opera is a free-wheeling, highly politicized adaptation of John Gay's well-known eighteenth-century work of the same name. The play, reminiscent of Havel's earlier Garden Party and The Memorandum, is up to his best satirical standard. Like the Brecht/Weill Threepenny Opera, Havel's play uses an underworld milieu to explore the intermingled themes of love, loyalty, and treachery.
Paul Wilson's new English translation of The Beggar's Opera is lively, idiomatic, and sensitive to underlying linguistic and political issues. The Cornell edition contains an Introduction by Peter Steiner that details the November 1, 1976, premiere of the play in the Prague suburb of Horní Pocernice, the reaction of the Czech secret police, and the measures the government took to punish and discredit those involved in the production. Eleven photographs―of the playwright, the actors, the theatre, and the actual performance―enhance the texture of the book.
The Beggar's Opera is a free-wheeling, highly politicized adaptation of John Gay's well-known eighteenth-century work of the same name. The play, reminiscent of Havel's earlier Garden Party and The Memorandum, is up to his best satirical standard. Like the Brecht/Weill Threepenny Opera, Havel's play uses an underworld milieu to explore the intermingled themes of love, loyalty, and treachery.
Paul Wilson's new English translation of The Beggar's Opera is lively, idiomatic, and sensitive to underlying linguistic and political issues. The Cornell edition contains an Introduction by Peter Steiner that details the November 1, 1976, premiere of the play in the Prague suburb of Horní Pocernice, the reaction of the Czech secret police, and the measures the government took to punish and discredit those involved in the production. Eleven photographs―of the playwright, the actors, the theatre, and the actual performance―enhance the texture of the book.
128 pages, Hardcover
First published January 1, 1972
About the author
Václav Havel
264 books530 followersVáclav Havel was a Czech playwright, essayist, poet, dissident and politician. He was the tenth and last President of Czechoslovakia (1989–92) and the first President of the Czech Republic (1993–2003). He wrote over twenty plays and numerous non-fiction works, translated internationally. He received the US Presidential Medal of Freedom, the Philadelphia Liberty Medal, the Order of Canada, the freedom medal of the Four Freedoms Award, and the Ambassador of Conscience Award. He was also voted 4th in Prospect Magazine's 2005 global poll of the world's top 100 intellectuals. He was a founding signatory of the Prague Declaration on European Conscience and Communism.
Beginning in the 1960s, his work turned to focus on the politics of Czechoslovakia. After the Prague Spring, he became increasingly active. In 1977, his involvement with the human rights manifesto 'Charter 77' brought him international fame as the leader of the opposition in Czechoslovakia; it also led to his imprisonment. The 1989 "Velvet Revolution" launched Havel into the presidency. In this role he led Czechoslovakia and later the Czech Republic to multi-party democracy. His thirteen years in office saw radical change in his nation, including its split with Slovakia, which Havel opposed, its accession into NATO and start of the negotiations for membership in the European Union, which was attained in 2004.
Beginning in the 1960s, his work turned to focus on the politics of Czechoslovakia. After the Prague Spring, he became increasingly active. In 1977, his involvement with the human rights manifesto 'Charter 77' brought him international fame as the leader of the opposition in Czechoslovakia; it also led to his imprisonment. The 1989 "Velvet Revolution" launched Havel into the presidency. In this role he led Czechoslovakia and later the Czech Republic to multi-party democracy. His thirteen years in office saw radical change in his nation, including its split with Slovakia, which Havel opposed, its accession into NATO and start of the negotiations for membership in the European Union, which was attained in 2004.
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 7 of 7 reviews
October 20, 2026
Posloucháno jako dramatizace na Českém rozhlase se spoustou bezvadných herců.
Myslela jsem, že jde o Havlův původní text, ale je to prý na motivy původní Žebrácké opery od Johna Gaye. Každopádně český text je brilantní a celý příběh perfektní studií absolutní ztráty morálky a vtipně ironického pohledu na všechny ty morální bastardy...
Dva šéfové konkurujících zlodějských organizací - Macheath (Jiří Dvořák) a Peachum (Viktor Preiss). Jeho dcera Polly, kterou nabádá, aby se s konkurentem sblížila a dávala mu info i jeho plánech a aktivitách. "Mekýz" je ale neskrývaný děvkař, s ženami to umí, Polly se do něj zamiluje, nechce ho zrazovat - tím otce zradila, zostudila - najednou je pro něj coura🤣
Jenny – „zaměstnankyně“ bordelu, hraje si na nevinnou zhrzenou dívku, která před lety s Macheathem přišla o poctivost a stále se z toho nevzpamatovala, ale je součástí policejního zátahu velitele Lockita – Macheath skončí ve vězení. Chce se s Lockitem nějak "domluvit", aby mu nepřišili pokus o znásilnění – ale Lockit se nenechá (působí hrozně zásadově). Ale za chvíli zjistíme, že spolupracuje s Peachemem - tváří se, že chce vymýtit zločin, ale nechá si klidně od Peachema dát krásný kradený šperk pro svou ženu.
Po chvíli se na scéně objeví další Macheathova žena – Lucy – dcera policejního náčelníka, která manželovi vyčítá, jak si ji nevšímá, jak zjistila, že má další ženu a vůbec jaký je do děvkař. A „Mekýz“ jí sugestivně vysvětluje, jak si nemohl pomoci, jak obě miluje naprosto stejně, nechtěl jednu nebo druhou stavět po nedůstojné pozici manželky nebo milenky – a Lucy opět podlehne jeho sladkým slovům a pomůže mu z vězení.
„Mekýzovy“ první kroky vedou do bordelu, kde vyhledá zrádkyni Jenny, které předtím zase on slepě uvěřil její čestné úmysly – ona mu teď vysvětluje, že k tomu byla přinucena, ale že je pravda, že osudově zasáhl její srdce – on jí opět slepě uvěří a znovu padne do spárů policie.
Do toho sledujeme „politické“ dohady Lockita a Peachuma – jak musí policie spolupracovat s podsvětím, jak moc se Peachum musí přemáhat a navenek se tvářit jako zločinec, přitom mu nejde o nic míň, než se zločinem v Londýně nadobro skončit. Uzavře s Lockitem dohodu, že se „naoko“ domluví s Macheathem, aby všichni věděli o jeho plánech a úkrytech. V cele ale Macheathovi řekne, že se budou jen před Lockitem tvářit, že ho Peachum „přemohl“, ale že si oni dva kápové podsvětí pojedou to svoje – uzavřou spolu jakousi úmluvu. A za nedlouho se k „Mekýzovi“ dostane zase Lockit a chce ho přesvědčit, aby se výměnou za oprátku s policií spřáhl on a donášel na Peachuma. Takže každý v jednu chvíli tvrdí tomu druhému rádoby teď už opravdu tu pravdu, ale rozhodně ji nehodlá dodržovat:-)
„Mekýz“ nabídku „spolupráce“ s policií upřímně zvažuje – morálka mu velí odmítnout a skončit tak na šibenici za své zločiny, ale uvědomuje si, že žije ve společnosti, kde platí jistá pravidla. Pokud by se jim on chtěl vzepřít, mohl by být většinou vnímán jako člověk, který si hraje na nějaké mravokárce, povyšuje se nad ostatní, kteří musí v tom zaběhnutém pořádku fungovat. A on takto povýšený být nechce a tak „milostivě“ se spoluprací souhlasí.
Policejní náčelník Lockit si tak mne ruce, protože má v současné chvíli pod palcem obě zločinecké organizace a tím pádem je jeho zločinecká organizace (!)nejmocnější! Navíc se zbavil podivně morálního kapsáře na volné noze, který chtěl pracovat pro Peachuma, ale nedokázal se přenést přes jeho nemorální praktiky – že byl ochotný zradit svého zločineckého kolegu ve prospěch policie. Kapsář skončil na šibenici – dostal možnost svobody, ale co by ho tak čekalo, když nechtěl být ani v jedné zločinecké organizaci – měl snad jít někam poctivě pracovat? To radši čestně ten provaz...
Myslela jsem, že jde o Havlův původní text, ale je to prý na motivy původní Žebrácké opery od Johna Gaye. Každopádně český text je brilantní a celý příběh perfektní studií absolutní ztráty morálky a vtipně ironického pohledu na všechny ty morální bastardy...
Dva šéfové konkurujících zlodějských organizací - Macheath (Jiří Dvořák) a Peachum (Viktor Preiss). Jeho dcera Polly, kterou nabádá, aby se s konkurentem sblížila a dávala mu info i jeho plánech a aktivitách. "Mekýz" je ale neskrývaný děvkař, s ženami to umí, Polly se do něj zamiluje, nechce ho zrazovat - tím otce zradila, zostudila - najednou je pro něj coura🤣
Jenny – „zaměstnankyně“ bordelu, hraje si na nevinnou zhrzenou dívku, která před lety s Macheathem přišla o poctivost a stále se z toho nevzpamatovala, ale je součástí policejního zátahu velitele Lockita – Macheath skončí ve vězení. Chce se s Lockitem nějak "domluvit", aby mu nepřišili pokus o znásilnění – ale Lockit se nenechá (působí hrozně zásadově). Ale za chvíli zjistíme, že spolupracuje s Peachemem - tváří se, že chce vymýtit zločin, ale nechá si klidně od Peachema dát krásný kradený šperk pro svou ženu.
Po chvíli se na scéně objeví další Macheathova žena – Lucy – dcera policejního náčelníka, která manželovi vyčítá, jak si ji nevšímá, jak zjistila, že má další ženu a vůbec jaký je do děvkař. A „Mekýz“ jí sugestivně vysvětluje, jak si nemohl pomoci, jak obě miluje naprosto stejně, nechtěl jednu nebo druhou stavět po nedůstojné pozici manželky nebo milenky – a Lucy opět podlehne jeho sladkým slovům a pomůže mu z vězení.
„Mekýzovy“ první kroky vedou do bordelu, kde vyhledá zrádkyni Jenny, které předtím zase on slepě uvěřil její čestné úmysly – ona mu teď vysvětluje, že k tomu byla přinucena, ale že je pravda, že osudově zasáhl její srdce – on jí opět slepě uvěří a znovu padne do spárů policie.
Do toho sledujeme „politické“ dohady Lockita a Peachuma – jak musí policie spolupracovat s podsvětím, jak moc se Peachum musí přemáhat a navenek se tvářit jako zločinec, přitom mu nejde o nic míň, než se zločinem v Londýně nadobro skončit. Uzavře s Lockitem dohodu, že se „naoko“ domluví s Macheathem, aby všichni věděli o jeho plánech a úkrytech. V cele ale Macheathovi řekne, že se budou jen před Lockitem tvářit, že ho Peachum „přemohl“, ale že si oni dva kápové podsvětí pojedou to svoje – uzavřou spolu jakousi úmluvu. A za nedlouho se k „Mekýzovi“ dostane zase Lockit a chce ho přesvědčit, aby se výměnou za oprátku s policií spřáhl on a donášel na Peachuma. Takže každý v jednu chvíli tvrdí tomu druhému rádoby teď už opravdu tu pravdu, ale rozhodně ji nehodlá dodržovat:-)
„Mekýz“ nabídku „spolupráce“ s policií upřímně zvažuje – morálka mu velí odmítnout a skončit tak na šibenici za své zločiny, ale uvědomuje si, že žije ve společnosti, kde platí jistá pravidla. Pokud by se jim on chtěl vzepřít, mohl by být většinou vnímán jako člověk, který si hraje na nějaké mravokárce, povyšuje se nad ostatní, kteří musí v tom zaběhnutém pořádku fungovat. A on takto povýšený být nechce a tak „milostivě“ se spoluprací souhlasí.
Policejní náčelník Lockit si tak mne ruce, protože má v současné chvíli pod palcem obě zločinecké organizace a tím pádem je jeho zločinecká organizace (!)nejmocnější! Navíc se zbavil podivně morálního kapsáře na volné noze, který chtěl pracovat pro Peachuma, ale nedokázal se přenést přes jeho nemorální praktiky – že byl ochotný zradit svého zločineckého kolegu ve prospěch policie. Kapsář skončil na šibenici – dostal možnost svobody, ale co by ho tak čekalo, když nechtěl být ani v jedné zločinecké organizaci – měl snad jít někam poctivě pracovat? To radši čestně ten provaz...
This entire review has been hidden because of spoilers.
January 14, 2022
Zase něco úplně jiného. A přitom je v tom Havel dosti vidět...
Neznám originál, takže jsem se musel po přečtení podívat, co vše bylo v této verzi přidáno. A tleskám, protože Havel to vytáhl na úplně novou úroveň. Přiznávám, že zvraty posledních dějství bych na začátku vůbec neočekával a jsem tedy příjemně překvapen. Další kus, který si píšu do seznamu a uvidíme, jaké divadlo ho bude hrát. Zatím se mi do rukou dostala filmová verze od Menzela, a i když čtu o tom, že se dle lidu moc nepovedla, minimálně první polovina dodala Havlovu scénáři život a herecký um zase níže zmíněným řádně našroubovaným větám dobrý zvuk.
Je k popukání číst hru z prostředí chudiny a zločinu, kde mezi sebou hlavní postavy mluví o přízemních věcech Havlovým vypilovaným stylem plným dlouhých vět (odstavců až stránek) a pseudoodborných jazykolamů jako ze sociologických učebnic, které ale na své místo pasují jak p**el na hrnec. Fascinující, to mě moc baví. A do toho detaily, jako opilec bojující za svobodu tisku, zločinec s pracovní ctí nade vše nebo bordelmamá s proslovem o individuálním přístupu...
Neznám originál, takže jsem se musel po přečtení podívat, co vše bylo v této verzi přidáno. A tleskám, protože Havel to vytáhl na úplně novou úroveň. Přiznávám, že zvraty posledních dějství bych na začátku vůbec neočekával a jsem tedy příjemně překvapen. Další kus, který si píšu do seznamu a uvidíme, jaké divadlo ho bude hrát. Zatím se mi do rukou dostala filmová verze od Menzela, a i když čtu o tom, že se dle lidu moc nepovedla, minimálně první polovina dodala Havlovu scénáři život a herecký um zase níže zmíněným řádně našroubovaným větám dobrý zvuk.
Je k popukání číst hru z prostředí chudiny a zločinu, kde mezi sebou hlavní postavy mluví o přízemních věcech Havlovým vypilovaným stylem plným dlouhých vět (odstavců až stránek) a pseudoodborných jazykolamů jako ze sociologických učebnic, které ale na své místo pasují jak p**el na hrnec. Fascinující, to mě moc baví. A do toho detaily, jako opilec bojující za svobodu tisku, zločinec s pracovní ctí nade vše nebo bordelmamá s proslovem o individuálním přístupu...
December 26, 2024
Je to voľná adaptácia anglickej hry Johna Gaya z 18. storočia, pričom Havel v nej zobrazil kritiku morálky a spoločenských vzťahov. Hrdina balansuje medzi viacerými ženami. Tesne pred plánovanou popravou sa mu ženy dostanú do konfliktu – Polly a Lucy, ktoré obe tvrdia, že sú jeho manželky. V závere cynicky prehlási, že si vlastne želá, aby aspoň jedna z nich bola jeho milenkou aby mohla vedieť o tej druhej, čím zdôrazňuje svoju manipulátorskú povahu. Autori kritizujú podstatu morálnych kompromisov a egoizmu, ktoré prenikajú do vzťahov aj do fungovania spoločnosti.
October 3, 2019
Jsem zklamán snad jen z toho, že je to remake. Že to nenapsal Havel.
Jinak spokojenost
Aktuálně hrají v městském divadle brno - možná zajdu podívat se.
Jinak spokojenost
Aktuálně hrají v městském divadle brno - možná zajdu podívat se.
May 4, 2011
Darkly funny story of corruption...that's much deeper than you originally think!
Displaying 1 - 7 of 7 reviews