Dobře, tak to nebylo moc podle mého gusta. Postav tam bylo víc než v kdejakém románu, žádná nebyla pořádně vykreslená a ztrácela jsem se ve jménech častěji, než jsem otáčela stránky. Hra je vlastně tak jako napůl německy a jakožto německý skoro negramota jsem pochytila pouze pár slovíček, které mi ale moc často nepomohly k pochopení toho co se sakra děje. Příběh byl ještě jednodušší než u Strakonického dudáka, což není vždy špatné, ale prostě mi to tady moc nesedlo. Na konci bylo všechno vyřešeno asi na dvou stranách, což působilo hrozně uspěchaně a moc se mi to nelíbilo. Kroutil a Kozelka byli nejlepší postavy a možná ještě ten pes, kterýho pořád nosila ta jedna paní (už vážně nevím jméno). Nejvíc mě fascinovalo, že tady má Kde domov můj dvě sloky. Ale úplně chápu, proč ta druhá sloka v hymně chybí... Možná by to šlo i líp číst, kdyby ubral Tyl na tý němčině a nepřidal na každý stránce pět nových postav.
Četl jsem elektronickou knihu z roku 2016. Tahle verze je obzvláště náročná, protože je vlastně v češtině a němčině zároveň. Samotná hra je pak tedy velmi těžká k pochopení a bez znalosti němčiny je hodně nečitelná. Samotná hra je... jak jen to říci - pro současného čtenáře těžko uchopitelná. Postavy nejsou příliš vykreslené, na délku hry je jich až přílišné množství a je pak složité se orientovat. Chápu myšlenku a význam hry, avšak pro současného čtenáře přináší spíše oříšek než potěšení.
3,5* No ze začátku to byl docela boj a v jedné ruce jsem musela mít otevřený překladač na německé fráze, ale pak jsem se začetla a šlo to jedním dechem.