Legenda Emöke

by Josef Škvorecký

Pražský redaktor se na rekreaci seznámí s mladou Maďarkou Emöke z Košic, která prožila neradostný život s hrubým statkářem, kterého zastřelili při pokusu o překročení hranic. Emöke hledá útěchu u Boha, v náboženském fanatismu. Redaktor ji pozvolna přesvědčuje o smyslu života v reálném světě, rodí se mezi nimi cit, který neomaleně rozbije redaktorův spolubydlící učitel pomluvami ze své mužské ješitnosti. Redaktor je pohodlný, nechce se mu odjet za Emöke do Košic, nechce se mu měnit pohodlný život s krátkým milostným dobrodružstvím. Emöke se stává legendou, minulostí. Určitou satisfakcí pro redaktora je, když se učitel znemožní během návratu z rekreace ve vlakovém kupé při kolektivní hře s otázkami, na které lze odpovídat pouze ano nebo ne.

Na postavě učitele Škvorecký vykreslil člověka naší doby - omezeného, citově tupého, sobeckého a ješitného.

Genres: Czech Literature

78 pages, Hardcover

First published January 1, 1963

About the author

Josef Škvorecký, CM was a Czech writer and publisher who spent much of his life in Canada. Škvorecký was awarded the Neustadt International Prize for Literature in 1980. He and his wife were long-time supporters of Czech dissident writers before the fall of communism in that country. By turns humorous, wise, eloquent and humanistic, Škvorecký's fiction deals with several themes: the horrors of totalitarianism and repression, the expatriate experience, and the miracle of jazz.

Reviews

[Julie Scholzová · Rating 4 out of 5]

skvely

[Kristy · Rating 3 out of 5]

1. Škvorecký chýbal na hodine keď sa vyučovalo používanie bodiek.
2. Pekné.

[Vojtech · Rating 3 out of 5]

Shodou okolností jsem před lety v televizi náhodou shlédnul část televizní adaptace této kraťoučké knihy. Mnoho mi toho z ní v paměti nezůstalo - snad jen určitá snová atmosféra pro mě jako ještě dítěte neznámého světa podnikové rekreace v ČSFR, snad i světa dospělých jako takového. Nakonec jsem neodolal audioverzi knihy. Zde nemohu než pochválit Lukáše Hlavicu jehož hlas a dikce se dle mého názoru ke knize a její atmosféře perfektně hodí. Příběh byl ovšem na můj vkus skoro až příliš jednoduchý a naivní - přesto však dokázal udržet pozornost po dobu těch necelých dvou hodin stopáže knihy. Rád dám brzy šanci nějaké z pozdějších Škvoreckého knih.

[Martin · Rating 3 out of 5]

Jak mám Škvoreckého rád, tak tato knížka mi přijde zvláštní. Přiznám se, že úplně nevím, o čem je, a jsem z ní spíš rozpačitý. Vzpomínka na snovou dívku ze závodní rekreace. Přečetl jsem jedním dechem. Ale to hlavně proto, že jsem čekal, kdy se začne něco odehrávat. A ono nic.

[Michal · Rating 4 out of 5]

O pomijivosti. O tom, jak cit muze byt v jeden moment intenzivni, trvaly a neprekonatelny, aby byl v zapeti zapomenut, vytesnen a stal se nicotnym. Z nuly na sto a k nule. Nezbylo nic. Jen matna vzpominka. A pak uz ani ta.

[Judith Pelcova · Rating 2 out of 5]

Průměrná kniha s průměrnými myšlenkami, nic převratného. Kdyby byla kniha tlustší, nedočtu ji.

[Soumyaa Tiwari · Rating 4 out of 5]

3.5/5

[Anna · Rating 3 out of 5]

insufferable male gaze v knihách který se tváří že jsou romantický a milý je můj největší pet peeve
tohle bylo ještě docela ok. za pár dní asi zapomenu na všechno, co se tam stalo.

[simone · Rating 4 out of 5]

Oh, Emöke :( there really is no original experience in this world. My heart goes out to her so intensely...

[Madlen Kvasničková]

,,...zeptal jsem se jí, není-li jí divné, že lidé tolik zdůrazňují ducha zároveň tak horlivě pečují o tělo, neboť tři čtvrtiny těch theosofických předpisů týká se ochrany před chorobami, a věří-li ona tomu všemu. Odpověděla mi, že v každém stadiu existence nutno plnit zákony, které mi dal Bůh, a zákony fyzické existence vyžadují péči o fyzické zdraví; a co se předpisů týče, nezkusil jsem je, ale popírám jejich účinnost; a také jsem ješte nedokonalý a bráním se pravdě, všichni prý se brání pravdě, ale všichni ji jednou poznají, protože Bůh je Milosrdenství."

[Jan Kittler · Rating 3 out of 5]

More like a literary experiment for Škvorecký. Not somehow fleshed out, sort of just in the moment. I read someone compare it to a blues improvisation. It is like that. Sometimes concentrates on this, then on that. When you read it, you're completely invested, but looking back, you don't feel that much. You just had to be there.

I enjoy stuff like this. But mostly momentarily.