Zuzana, sedmnáctiletá studentka soukromé výtvarné školy, odejde za dramatických událostí z domova, kde, jak je přesvědčená, už pro ni není místo, a zkouší žít na vlastní pěst. Situaci řeší po svém - přespáváním po kamarádech a známých, pobytem u ženatého bratra a jeho rodiny v penzionu v Jeseníkách, bydlením s rozvedeným tátou, sháněním společného podnájmu s kamarádkou Helenou... Nenadálá volnost a svoboda je fajn, dá se využít k mejdanům a seznamování se zajímavými lidmi, ale... Zuzka brzy zjišťuje, že to vůbec není tak jednoduché, jak si představovala, přestože na horách prožije velkou lásku, která neskončí odjezdem z jarních prázdnin. Nic není zadarmo a za všechno se tvrdě platí...
Lenka Lanczová je česká spisovatelka románů pro mládež. Od roku 1987 pracuje v městské knihovně ve Slavonicích.
Patří k našim nejproduktivnějším a nejčtenějším spisovatelům. Hlavní hrdinou jejích knih je většinou dospívající dívka, která řeší své problémy s mezilidskými vztahy, často protože je nějakým způsobem odlišná od svého okolí. Autorka ve svých knihách píše o mladých nejen pro mladé. Z jejích knih čiší jakési ponaučení, to je však naprosto přirozené. Mladí lidé je tak nevnímají jako pokus o mentorování.
Každý rok vydává průměrně 3 až 4 knihy a dosud vydala přes 50 knih. V anketě Moje kniha obsadila 1. místo mezi českými spisovateli a 3. místo celkově. Čtyři její knihy se umístily v první stovce absolutního pořadí a 15 knih mezi prvními 200 tituly.
Nějak ten výlet do mladších let protahuji. Tady můžu vytknout to, že Libor jednou učil na zdrávce, o kousek dál v textu pak na gymplu. A hlavně bydlení u táty - jasně, Zuzana byla malá, když se rodiče rozvedli, ale nevěřím, že si nepamatovala, jaký otec byl. Takže další výtka je za tuhle epizodku, ale nad některými věcmi asi nesmím moc přemýšlet.