Book's Calling Club discussion

Příběh služebnice
This topic is about Příběh služebnice
68 views
Květnový book club > Dojmy z knihy Příběh služebnice

Comments Showing 1-11 of 11 (11 new)    post a comment »
dateDown arrow    newest »

Book's Calling (bookscalling) | 30 comments Mod
Prosím o vaše komentáře.


message 2: by Jan (new) - rated it 4 stars

Jan (52knih) | 6 comments Když jsem tuhle knížku četl, říkal jsem si, jak jsem rád, že se tohle dneska nemůže stát – aby se k moci dostala teokracie.

No a pak jsem si vzpomněl na Íránskou revoluci v 70. letech a nedávný nástup Islámského státu a dostal jsem zimomriavky.

Fascinovalo mě, jak se Atwoodová zvládla držet stylu vyprávění (které je doslova vyprávěním jedné ze služebnic). Čtenář neví nic, co neví ani Fredova/Offred, což občas trošičku mate – kdybych odjinud předem nevěděl, o čem to vlastně je, asi bych ze začátku trošku tápal, než by mi všechno secvaklo.

A ten konec, prakticky utnutý v nejistotě… V první chvíli mě to strašně iritovalo, ale jakmile jsem začal číst doslov, pochopil jsem záměr a přišlo mi to geniální. (Jen by mě to mohlo přestat štvát. :))

Takže… skvěle napsaná, děsivá kniha, u které doufám, že navždy zůstane fikcí.


message 3: by Alena (last edited May 29, 2018 01:51AM) (new) - rated it 4 stars

Alena (amywiel) | 3 comments Po pravdě, zklamání. Čekala jsem od knihy jako celku něco víc. Něco, kvůli čemu je tolik opěvovaná. Není to špatné dílo, to bych si rozhodně netroufla tvrdit, ale zkrátka jsem vzhledem k věhlasu čekala, že si sednu na zadek. Nestalo se.

Také jsem dlouho přemýšlela o tom, jestli by se něco podobného mohlo stát a i když bych ráda věřila, že ne, myslím, že třeba v USA ano. U nás nejspíš ne vzhledem k ateizmu jakožto nejrozšířenějšímu náboženství. V našich končinách by to spíš byla jiná než náboženská ideologie. Potom mi ale paradoxně pomohlo povídání B. A. Paris, když mluvila o tom, že příběh, který popisuje ve své knize a o kterém si spousta lidí myslí, že by se nemohl stát, mnoho žen potvrzuje z vlastní zkušenosti.

A ano, také mi učaroval samotný závěr, také díky tomu, že jsem knihu měla v audio podobě, která je oproti tištěné verzi prodloužená. Navíc ji čte Martin Myšička, který patří k mým nejoblíbenějším vypravěčům.

Kniha mě přiměla tak akorát k tomu, abych se poohlédla po seriálu, protože ten má mít i druhou sérii, a tak se třeba dozvíme, co s Fredovou bylo dál.


Katarina | 12 comments Díky za tuhle knihu! Ze začátku jsem měla strach, jestli mi nebude na škodu, že jsem nejdřív viděla celý seriál, ale naštěstí nebylo. Kniha mi vyrazila dech hned u předmluvy autorky, která zde popisovala, že knihu psala kolem roku 1984 v Západním Německu a přiznává, že nepřímou inspirací k jejímu napsání jí byly návštěvy v tehdejším Československu a Východním Německu - způsob, jakým se v hovoru náhle měnila témata, jak se mluvilo o minulosti, všeobecná nedůvěra... Je to až strašidelné, když si člověk vezme, že pro daný příběh jsme byli inspirací i my.

Bohužel nesouhlasím s předchozím názorem, že se u nás nic podobného stát nemůže. Jasně že může. Může se to stát kdekoli a kdykoli. V tomhle konkrétním příběhu hrálo náboženství jen úlohu jakési zástěrky. Najděte jinou zástěrku a můžete aplikovat i na zemi, která se tak ráda honosí svým ateistickým postojem... Možná mě ale k mému pesimistickému postoji dovedlo (krom výsledků voleb), že jsem se hned po Příběhu služebnice pustila do Opuštěné společnosti od Erika Taberyho.

Tak jako tak, kniha se četla úplně sama. Konec mě trochu překvapil a vzhledem k tomu, že v mé verzi nebyl žádný doslov, tak se žádné "prozření" v mém případě nekonalo. Ale ani to mi nekazí dojmy z knihy a určitě se díky tomu pustím i do jiných autorčiných knih.


Alena (amywiel) | 3 comments Se kterým z předchozích názorů nesouhlasíš? Ani jeden neuvádí nic z toho, s čím nesouhlasíš.


Katarina | 12 comments Aya wrote: "Se kterým z předchozích názorů nesouhlasíš? Ani jeden neuvádí nic z toho, s čím nesouhlasíš."

S touhle částí: "Také jsem dlouho přemýšlela o tom, jestli by se něco podobného mohlo stát a i když bych ráda věřila, že ne, myslím, že třeba v USA ano. U nás nejspíš ne vzhledem k ateizmu jakožto nejrozšířenějšímu náboženství."
Ale nechtěla jsem se Tě nijak dotknout. Jen si myslím, že k tomu máme (ČR) i relativně dobře nakročeno a že se to u nás stát může. Ale je to jenom názor - navíc záleží, jestli jsi to myslela jako obecně situaci nesvobody nebo jako přímo tento konkrétní příběh bez odchylek (tam by potom to náboženství hrálo větší roli - já se vyjádřila obecně k situaci útlaku a nesvobody).


Alena (amywiel) | 3 comments S touhle částí: "Také jsem dlouho přemýšlela o tom, jestli by se něco podobného mohlo stát..."
Takže ta hned následující věta "V našich končinách by to spíš byla jiná než náboženská ideologie." byla celou dobu neviditelná?
Nedotkla ses mě, jen vytrhuješ věci z kontextu a bereš si to, co potřebuješ. Navíc hned těmi dalšími větami o B. A. Paris své tvrzení podporuji, nikoli vyvracím.
Aspoň jsem si to myslela. Asi je chyba pisatele, že to čtenář špatně pochopí.


message 8: by Libor (new)

Libor Pokorný | 9 comments Jsem jelito, který poté, co si přečetlo asi 200 stránek, zapomnělo knížku v jiném městě a dočtu jí tak nejdřív po víkendu, takže následující řádky na základě nedočtené knihy.

Seriál jsem neviděl, jsem zatím rád, vrhnu se na něj po dočtení, takže ještě ani netuším, jak to dopadlo.

Líbí se mi sugestivní ich forma, kdy se teda všechno odehrává skrze pohled Fredovy, která prožívá současnost jako už jakousi jasně danou odosobněnou zkušenost, ale sem tam si vybavuje střípky s dřívějšího života, které dělají čtení zajímavější.

Knížka samotná se čte sama. Napsaná je zkrátka skvěle a než jsem si knížku nechal položenou očím skrytou, sahal jsem po ní pokaždé, když jsem měl chvíli času.

Příběh obstál a věřím, že se zaslouženě dá považovat za nadčasový. Upřímně si myslím, že historie ukázala, že stát se může ledacos a podobná realita mi nepřijde nepředstavitelná. Někde může být za podobnou výstavbou nějaké divné totality náboženství (ať už fanatické křesťanství, nebo islám), někde to může být přehnané vlastenectví, dovedu si představit i šílenou technokracii.

Atwoodová se sice asi v mnohém inspirovala u nás, ale motiv fanatického křesťanství přimíchala, a vypůjčila si ho podle mě z USA...


Book's Calling (bookscalling) | 30 comments Mod
Ježíš, nehádejte se tady. :D


message 10: by Martina (new)

Martina | 2 comments Velmi zajímavá a dobře napsaná kniha. Příběh plyne pomalu, relativně poklidně, bez nějakých výrazných dramat. Přesto mě něco nutilo číst dál a dál a rychle zjistit, jak to nakonec celé dopadne. Líbilo se mi, že za hlavní hrdinku byla zvolena "průměrná" žena, která se v rámci možností smířila se svým osudem, přizpůsobila se okolnostem, nesnaží se celý systém nějakým způsobem porazit, nebo proti němu nějak zásadně bojovat, jako např. její kamarádka Moira (u knih s podobným námětem bývají hlavní hrdinky/hrdinové povětšinou typu Moira).
Představa žití v tamějším světě je dost děsivá. Postavení žen, které nemají téměř žádná práva a byly degradovány na pouhé služebnice, jejichž jediným úkolem je rodit děti, případně sloužit jiným, ale zároveň i postavení některých mužů je otřesné. Pro hlavní hrdiny románu muselo být asi nejhorší to, že si pamatovali dobu předtím a museli se srovnat s totální změnou, s nově nastoleným světovým řádem, diktaturou. Jejich děti a děti jejich dětí již s těmito vzpomínkami bojovat nebudou a jejich život bude svým způsobem snazší.
Trochu mě zklamalo, že konec knihy zůstal relativně otevřený, nevíme, jak to dopadne s hlavní hrdinkou. Ostatně celý příběh by mohl být trochu podrobnější, s detailnějšími popisy fungování celého systému apod. Ačkoliv to už by pak nemohl být vyprávěn z pohledu služebnice. Konec je alespoň trochu dokreslen závěrečným doslovem, do jehož přečtení jsem se však musela trochu nutit.


Book's Calling (bookscalling) | 30 comments Mod
Příběh služebnice jsem si chtěl přečíst od chvíle, kdy jsem osobně potkal Margaret Atwood loni na podzim. Předtím jsem četl knihu Kus temnoty, která mi naprosto učarovala. Příběh služebnice, její asi nejznámější dílo napsané už v roce 1985, popisuje (naštěstí) smyšlenou klerofašistickou totalitu na území USA. Životy všech se zcela změnily, ženy ztratily svá práva, rozdělili je do různých skupin, z nichž každá má jinou funkci a omezení. Hrdinka knihy — služebnice, jejíž jediná úloha je rodit děti, protože klesá porodnost bělošského etnika — vypráví drsný příběh v první osobě. Fredova v častých retrospektivách vzpomíná na život v demokracii a na to, jak se to celé zvrtlo. Kniha působí velmi temně, ale přitom obdivuju Atwood za to, jakým geniálním způsobem vykreslila dystopický svět a pravidla v něm. Například služebnice mohou chodit ven jen v určenou dobu, nesmí číst knihy, pít kávu. Rovněž oceňuju autorčina skvělá přirovnání. Atwood je mistryně! Přestože mám krásné slovenské vydání, knihu jsem poslouchal v audio verzi. Přiznávám obavy z toho, že 12 hodin textu namluvila Zuzana Kajnarová, kterou jsem předtím neznal. Ale už po první kapitole se ukázalo, že je to dobrá herečka, díky čemuž se z poslechu stal kvalitní zážitek. Poslední část pak namluvil Martin Myšička. A pozor! Do audio verze Atwood přidala jednu kapitolu.


back to top