Book's Calling Club discussion

Paní Dallowayová
This topic is about Paní Dallowayová
83 views
Březnový book club > Dojmy z knihy Paní Dallowayová

Comments Showing 1-9 of 9 (9 new)    post a comment »
dateDown arrow    newest »

Book's Calling (bookscalling) | 30 comments Mod
Klidně už pište své komentáře.


D_zejn | 2 comments Mno, jsem zatím tak v polovině. Prvních 20 stránek jsem se musela hoodně nutit a soustředit. Nějak jsem si odvykla na ta dlouhá souvětí :-)


message 3: by Libor (new)

Libor Pokorný | 9 comments Paní Dallowayovou jsem četl, protože se mi moc líbily Hodiny - a to jak ve filmové i knižní podobě - kde je tahle knížka středobodem vyprávění.

A i přestože je to dávno, pamatuji si, že to bylo jedno z nejtěžších čtení, co jsem kdy zakusil, a že jsem měl co dělat, abych jí přečetl celou...

Volný tok myšlenek asi nebyl pro mě, neskutečně těžká knížka, to je dojem, který ve mě i po té době zůstal. Pokud to někdo pak taky budete mít, určitě doporučuji výše zmíněné Hodiny - film i knížku..


Book's Calling (bookscalling) | 30 comments Mod
Když jsem si Paní Dallowayovou před nějakou dobou přidal na TBR seznam a nedávno ji vybral do online book clubu, netušil jsem, že se stane nejkomplikovanější knihou, kterou jsem kdy četl. Vrcholné dílo anglické spisovatelky Virginie Woolfové v sobě skutečně nezapře impresionismus. Román, který se měl původně jmenovat Hodiny, vypráví příběh Clarissy Dallowayové, ženy z vyšší střední vrstvy, přičemž jde o jeden konkrétní den v červnu roku 1923. Myslím, že by bylo celkem zajímavé, číst si o jednom dni – to by to ale nesmělo být napsané literární technikou „proud vědomí“. Jinými slovy chaos... alespoň pro mě. Obávám se, že na tento typ románů (alespoň zatím) nemám buňky, a proto pro mě čtení bylo spíš nemilou záležitostí než příjemným zážitkem. Nicméně se mi líbilo, jak Woolfová zachytila atmosféru tehdejšího Londýna a života v něm. Co mě ale potěšilo nejvíc, byl doslov Martina Hilského (shakespearologa a manžela překladatelky této knihy), který na pěti stránkách děj hezky shrnul a dovysvětlil některé detaily z příběhu. Příští měsíc budeme číst Soumrak dne od Kazua Ishigura.


message 5: by Tereza (new) - added it

Tereza Štětinová | 1 comments Když jsem knihu začínala číst raději jsem byla opatrná, protože odrazování kolem této knihy, že mě tok myšlenek nebude bavit, bylo hodně. Odolala jsem a jsem ráda.
Jednoduchá četba to není, ale pro mě to byl zážitek.
Užívala jsem si tu atmosféru Londýna, ty jednotlivé okamžiky, které jsou rozloženy na jednotlivé vjemy a do detailu popsány. Impresionistická stopa se rozhodně nezapře.
Paralela mezi Septimem a Clarissou, symbolika květin a občas nelogické plynutí, kterému buď podlehnete nebo ho budete nenávidět. Všechny tyto jednotlivé věci jsem si užívala.
Musím přiznat, že některými pasážemi jsem se prokousávala jako hlemýžď, některé odstavce jsem sem tam přeskočila a v polovině knihy jsem vzala za dík trik z prvního stupně a pod řádkem, kterým jsem četla jsem měla záložku. Do většiny pasáží jsem však byla zabraná a den s paní Dallowayovou a ostatními jsem si užívala.
Myslím, že ke knizy se za pár let vrátím a že mi dá zase další rozměr.


Christine Havranova | 3 comments Zjišťuji, že pro většinu lidí je tato knížka obtížnou, místy až nepříjemnou četbou, kterou si rozhodně neužívají a spíše se nějakým způsobem prokoušou ke konci.
Já tuto knížku vnímám jako přesný opak. Ano, knížka byla těžká ke čtení, ale ten styl jakým je napsána je jedním slovem - wow. Nikdy jsem nic podobného nečetla a jsem nesmírně ráda, že jsem dostala tuto příležitost. I když to chtělo soustředěnost, dokázala jsem během jednoho dne přečíst 130 stránek. Umění paní Woolfové, jak dokáže popsat momenty, pocity, myšlenky mě přímo uchvátil. Díky těmto popisům autorka vytvořila krásně živé obrazy postav a na knížku se podle mě nedá po přečtení jen tak zapomenout.
Proto si Paní Dallowayovou přidávám do poličky s oblíbenou četbou.


message 7: by Andrea (new)

Andrea | 2 comments Sice dočteno o den později , ale snad to nebude tolik vadit :-)
Paní Dallowayová byla asi nejtěžší kniha kterou jsem kdy četla , a kdyby se mě někdo zeptal o čem to bylo tak vůbec nevím , celý děj mi přišel hodně zmatený a nezáživný , ale naštěstí jsem to dala.
Díky bohu, že popisuje jen jeden den svého života a ne celý týden :-D

Díky doslovu od Martina Hilského mám aspoň trochu ponětí o čem tento příběh byl , ale S jistotou můžu říct , že k této knize se určitě nevrátím , a jiná díla této autorky mě také nelákají .


message 8: by Jana (new)

Jana Svobodová | 3 comments Jestli mě tahle kniha něco naučila, tak už nikdy neposuzovat knihy podle rozsahu.. hubeňoučká knížečka, která se pro mě ale stala opravdovou čtenářskou výzvou a úplně narovinu říkám, že nečíst ji v rámci tohohole klubu, tak se to na to asi v půlce vykašlu :) Tohle fakt není můj styl a to nejen proto, že tomu chybí absolutně jakékoliv uspořádání, členění, něco podle čeho by se člověk mohl orientovat. Námět je podle mého zajímavý, ale styl jakým je to napsané to alespoň pro mě úplně zabíjí.


message 9: by Jan (new) - rated it 3 stars

Jan (52knih) | 6 comments Paní Dallowayová je knížka, na kterou je třeba mít náladu. Proto mě překvapilo, že jsem se těmi 15 stránkami prokousával asi dva týdny.

Ne že by mě nebavila. Ani za obtížnou jsem ji nepovažoval. Není to ale kniha, ke které bych mohl sednout unavený z práce – detektivka nebo dobré fantasy mě vtáhne do děje kdykoli, na toulky Londýnem a ztrácení se v myšlenkách to ale chce křeslo a šálek čaje.

Mimochodem, skvělé je číst tuto knihu nahlas a nejlépe někomu milému.


back to top