Luboš's Reviews > Zen and the Art of Motorcycle Maintenance: An Inquiry Into Values

Zen and the Art of Motorcycle Maintenance by Robert M. Pirsig
Rate this book
Clear rating

by
16037775
's review
Jan 26, 2013

really liked it
bookshelves: philosophy

Intelektuální zenová road movie, příběh otce a syna. Není to vůbec o údržbě motocyklu a kapajícím kohoutku, ale o životě. I když pasáže věnující se klasické filozofii mohl zredukovat.

---- citace ----
Možná jsme uvěřili té habaďůře, že opravdový život tepe ve velkoměstě a že na venkově dávají lišky dobrou noc. Bylo to zvláštní. Pravda vám zaklepe na dveře a vy jí řeknete: „Neotravuj, hledám pravdu,“ a ona tedy odejde. Je to zvláštní.

Mají pocit, že technika jde ruku v ruce se silami, které se z nich snaží udělat ovce, a to se jim nelíbí. Prozatím se uchylují k pasivní rezistenci a při každé možné příležitosti utíkají do přírody a tak podobně, ale tahle pasivita nemusí trvat věčně.
Nesouhlasím s nimi, pokud jde o údržbu motocyklu, ale není to proto, že bych neměl pro jejich antitechnické pocity pochopení. Domnívám se totiž, že když před technikou utíkají nebo ji nenávidí, stojí tak sami proti sobě. Buddha, božská podstata, spočívá stejně spokojeně v obvodech počítače nebo převodovce motocyklu jako na vrcholku hory či v korunních plátcích květiny.

Vůbec svoji práci neprožívali. Nikdo o sobě neříkal: „Já jsem mechanik.“ Bylo vám jasné, že v pět odpoledne, nebo kdy jim ta osmihodinová směna skončí, se vším seknou a o práci pak ani myšlenkou nezavadí. Snažili se na ni nemyslet už během pracovní doby. Svým způsobem se jim tak dařila stejná věc jako Johnovi a Sylvii - žili s technikou, aniž by se jí jakkoliv zabývali. I když oni se jí vlastně zabývali, ale nevkládali do ní nic ze sebe, stáli jakoby stranou, duchem mimo. Technika se jich přímo dotýkala, ale oni nejevili sebemenší zájem.

„Podle mého názoru není intelekt moderního člověka zas až tak mimořádný. Inteligenční kvocienty se také o tolik nezměnily. Indiáni a lidi ve středověku byli stejně inteligentní jako my, ale kontext, ve kterém uvažovali, byl úplně jiný. V jejich myšlenkovém kontextu jsou přízraky a duchové stejně reální jako atomy, částice, fotony a kvanta pro dnešního člověka. V tomto smyslu na duchy věřím. Moderní člověk má taky své duchy a přízraky."
„Cože?“
„Třeba fyzikální zákony nebo logiku... číselnou soustavu... nebo princip dosazování do algebraických výrazů. To jsou všechno duchové a my v ně věříme tak pevně, až nám připadají reální.“

Někteří lidé tvrdí, že žádný opravdový pokrok neexistuje; že civilizaci, která ve válkách zabíjí ohromné masy lidí, která znečišťuje zemi i moře stále rostoucím množstvím odpadu a která znevažuje důstojnost jedince tím, že jej násilím redukuje na kolečko ve stroji, můžeme jen stěží nazývat pokrokem ve srovnání s jednoduchým životem pravěkého lovce, sběrače a rolníka. Avšak tento argument, i když zní romanticky a lákavě, neobstojí. Primitivní kmeny připouštěly daleko menší osobní svobodu než dnešní společnost. Starověké války byly vedeny s mnohem menším morálním ospravedlněním než ty dnešní. Technika, která produkuje odpad, může nalézt - a také nalézá - způsoby, jak se ho zbavit bez ekologické zátěže. A obrázky pravěkého člověka, které známe z učebnic, občas vynechávají některé temné stránky jeho primitivního života - bolest, nemoci, častý hlad a těžkou práci nezbytnou pro pouhé přežití. Cestu od holého, bolestného přežívání k modernímu životu musí i skeptik označit za zlepšení neboli pokrok, a jedinou hybnou silou tohoto pokroku je nade všechnu pochybnost rozum.

„A já jsem v takové továrně byl a vím, jak se podobné návody sepisujou,“ opáčím. „Přijdete s diktafonem k montážní lince a mistr vás pošle za chlápkem, kterého potřebuje nejmíň a ze kterého se vyklube ten největší moula na fabrice. Podle toho, co vám tohle trdlo navykládá, pak sepíšete návod...“

Motorka vám teď možná funguje, ale kdy jste naposled kontrolovali olej?

Přistupuju k čištění motorky jako stejně, jako jiní chodí do kostela - nečekám, že bych při tom objevil něco nového, i když mám oči otevřené. Chci si ale hlavně připomenout známé věci. Někdy je taková procházka po známých stezkách příjemná.

Nic vám nepodkope morálku tak jako svízel s nářadím. Pokud si to můžete dovolit, kupujte si dobré nářadí - nikdy toho nebudete litovat.

Hrubé zacházení - další psychomotorické riziko - může také nadělat vážné škody. Částečně plyne z nedostatku kinestézie, kdy si člověk neuvědomuje, že i když zvenčí vypadá motorka masivně, uvnitř motoru jsou jemné a přesné součástky, které může humpoláckým zacházením lehce poškodit. Někdy říkáme, že „mechanik má v rukou cit“. Těm, kteří vědí, o co jde, nemusím už víc říkat, ale těm, kteří to nevědí, se dá takový cit jen stěží vysvětlit. Když sledujete při opravě někoho, kdo ho nemá, obvykle trpíte zároveň s motorkou.
flag

Sign into Goodreads to see if any of your friends have read Zen and the Art of Motorcycle Maintenance.
Sign In »

No comments have been added yet.