Martin's Reviews > Shadows Over Baker Street

Mno... Stručně a zručně: některé povídky jsou povedené, ale jako celek jde o jednu z nejhorších "holmesiád".

Nestručně: máme zde příspěvky slavných autorů, spojené zadáním: napište Holmese ve světě Lovecrafta. Samo o sobě jde o zajímavý nápad, jenže ve většině případů vznikl kočkopes (psočka). Kdyby byl Holmes nahrazen radou Vacátkem, většině povídek by to neuškodilo - dedukce jsou zde většinou triviálně jednoduché, někde chybí zcela. A současně je Holmes staven před případy (a bytosti), které Starým nesahají ani po špičku chapadla - místo děsivých božstev tu máme pár bubáků.

Milovníci Cthulhu bez znalosti SH se budou místy bavit, jen jim může vadit ten "divnej detektiv". Opačný případ - fanoušci SH bez znalosti Lovecrafta - budou znechuceni "pokročilou idiocií SH" a "těmi fantasmagoriemi okolo". Takže psočka, no.

Pokud znáte oba mistry pera, je tu pár povídek, které zaujmou (jako samostatné bych je hodnotil 4-5*)
- geniální deduktivní souboj od Steve Perryho (Zvlněné ostří) je čistý Holmes s jedinou referencí na Prastaré. (jen autorovi ujela datace o deset let, Moriarty by tehdy ještě žil, ale to není podstatné)
- Záhada červa od Johna Pelana zaujala skloubením obou světů, není sice děsivá ani nevyužívá naplno intelekt SH, ale celkově drží pohromadě
- Neil Gaiman ve Studii ve smaragdové dokazuje, že umí psát a nesnáší aristokracii :) Vtipně upravený případ z Kánonu, kde si první část myslíte, že "kompletně opsal studii v šarlatové a víte, co bude dál". No, zase tak skvělé to není, ale číst se to dá :)
- a možná ještě Královská krev od Altmana. ale to je všechno.

Za zmínku stojí výkon editora - Boris Mysliveček se evidentně chtěl pochlubit, jak zná Kánon a dobové reálie, takže sem narval neskutečných 173 poznámek pod čarou! Často odkazuje v poznámce na jinou poznámku a nebojí se osvětlovat i zapeklité chytáky typu "můj browning"... Patrně má pocit, že "co čtenář, to blbec".

Verdikt - škoda času, přečtěte si jen ty zmíněné povídky.