Kniha prokletých

by Jana Rečková

Není snadné přežít porážku. Ale někdy je těžší zaplatit cenu, kterou si žádá vítězství. Zranští čarodějové podlehli Temným pánům, po dně vyschlého jezera Fuibazoere se prochází podsvětní stvůry a Albethaneum, kniha bílých kouzel, je ztraceno, protože ho nikdo nedokáže přeložit. Je už jen málo těch, kterým je svědomí milejší než zlato, a Temní z nich prý nejvíce nenávidí ty, kteří se ujímají sirotků...
Mistrovská fantasy z pera jedné z nejlepších českých autorek vás zavede do světa, kde se proroctví neplní tak, jak by měla, odvaha se rodí z bolesti a zbraně mají svou vlastní duši.

Genres: Fantasy, Czech Literature

491 pages, Paperback

First published January 1, 2003

About the author

Jana Rečková je česká lékařka a spisovatelka, věnující se science fiction, fantasy a hororu.
Své povídky publikovala např. v časopisech Ikarie, Pevnost, a Nemesis (zaniklý) a v řadě fanzinů. Její dílo bylo oceněno několika cenami Ikaros, několika cenami TRIFID a několika prvními místy v soutěži O cenu Karla Čapka. Rovněž se zabývá překlady sci-fi děl z angličtiny.

Reviews

[Michal Puchovský · Rating 5 out of 5]

Klasické fantazy so všetkým, čo k žánru patrí. Fajna oddychovka pre situácie, keď človek hľadá vynikajúcu dobrodružnú knihu a nie intelektuálnu onániu. Zápletkou knihy je večný boj dobra a zla, ktorý je tak správne čiernobiely, ako sa na žáner patrí. Zlo je veľké a nádej ho poraziť malá, ale hlavní hrdinovia spoja sily a ide sa na výpravy. Ysquanir ako hlavný hrdina žiari, klasický, až absurdne nabúchaný zamračený hrdina, ktorý prešiel peklom v boji za váťazstvo dobra, vynikajúco ovláda mágiu a boj. Ženy sa mu hádžu k nohám. Geroj gerojov. Daidrax ako hlavná ženská postava ma na druhú stranu mierne iritovala svojej potrebou mať vždy posledné slovo. Ale ináč ťažko tomuto dielu čokoľvek vytnúť. Kniha prokletých ma bavila a som zvedavý na ďalšie knihy od Rečkovej.

[Moira · Rating 5 out of 5]

7.4.2020 - 4,5*

Je to cynické a jako pohádka, bojujeme s netvory a pronášíme zaklínadla. Od poslední třetiny mě to chytlo a až do poslední stránky nepustilo. I když jsem byla tak zuřivá kvůli nespravedlnosti a příšerné zákeřnosti. A ztraceným snům.
Je to kniha, která je jako život.
Skoro lituji, že jsem ji četla. Tak mě rozzuřilo, jak smutně dopadla.
Dobrý konec totiž ne vždy znamená to nejlepší pro ty, které jsme se naučili mít rádi.
Ne pro ty, které osud určil jako prokleté.