Klub vrahů

by Pavel Renčín

Klub vrahů je zneklidňující thriller. Napětí příběhu, který se zpočátku tváří spíš jako detektivka, se stupňuje až k hororové atmosféře, která čtenáře sevře jako čelisti svěráku a nepustí. Hlavní hrdina má raději knížky než lidi, jediné setkání však změní jeho obyčejný život v napínavý román. Jak se přihodí, že milý a tichý člověk bez otázek rozmlátí cizí auto? Nebo se ocitne nad ležícím mužem s klouby prstů obitými do krve? Jak jednoduché je rozbít vlastní život na střepy? A není to někdy ta nejlepší věc, kterou s ním můžeme udělat? Osvěžující nápady, překvapení, filmový jazyk vyprávění a kombinace žánrů vám zaručí čtivý zážitek, na který jen tak nezapomenete.

Genres: Czech Literature, Thriller, Fiction

300 pages, Hardcover

First published January 1, 2018

About the author

Mladý a talentovaný spisovatel, to je kombinace, které se jen těžko odolává, však také Pavel
Renčín patří k nejoblíbenějším autorům české fantastické literatury. Může za to také skutečnost, že na domácí scéně působí zcela ojedinělým dojmem. Jeho tvorba se pohybuje na mlhavém rozmezí mezi městskou fantasy a magických realismem, na hony vzdálená honbě za akčními scénami s neohroženými hrdiny. Renčín si vystačí s obyčejnými lidmi, kteří v jeho sympaticky civilním podání působí reálně, ačkoli se musí vypořádat s hrozbami, jež mají k všední realitě hodně daleko.
Už románový debut Nepohádka z roku 2004 ukázal, že jde o spisovatele, jemuž je záhodno věnovat zvýšenou pozornost. Následoval útlý román Jméno korábu(2007) a po něm netradiční projekt internetového románu Labyrint(knižně Argo 2010), jenž vznikal za pomoci čtenářů a stal se jakousi předehrou k ambiciózní trilogii Městské války. Ta je Renčínovým dosud nejvýraznějším dílem,
její úvodní svazek Zlatý kříž (Argo 2008) si vysloužil nominaci na cenu Akademie SFFH a cenu Aeronautilus v kategorii nejlepší česká kniha. Po druhém dílu nazvaném Runový meč (Argo 2009) tak konečně vyšlo mohutné vyvrcholení série – Věk nenávisti. Opomenut by však neměl zůstat ani výběr nejlepších autorových povídek Beton, kosti a sny z roku 2009 (Argo).

Text pochází z románu Věk nenávisti - závěrečného dílu trilogie Městské války

Povídky:
•2010/09 – Tenkrát na středozápadě (Draci: Legendy)
•2010/09 – Dračí hvězda (Draci: Legendy)
•2010/07 – Vzpomínky delfína (Zabij/zachraň svého mimozemšťana)
•2009/10 – Memento mori (sborník povídek historické fantasy Memento mori)
•2007/11 – Ukolébavka pro město krys (sborník povídek městské fantasy Pod kočičími hlavami)
•2007/03 – Jen tančí, nemluví, nespí (časopis Pevnost 03/2007)
•2005/11 – Tři páry papuček (sborník povídek Drakobijci VII)
•2005/09 – Na křídlech zlatých draků (sborník povídek Kostky jsou vrženy)
•2003/11 – Čarodějův dům (sborník povídek Drakobijci V)
•2003/04 – Valeriino přání (sborník povídek erotické sfaf Klášter Slasti)
•2002/11 – Volání albatrosa (sborník povídek Drakobijci IV)
•2002/08 – Loutkové divadlo (antologie Kočas 2002)
•2001/10 – Zaslíbený věk trollí (sborník pov. Zaslíbený věk trollí, čas. Pevnost 08/2003)
•2001/09 – Dračí hvězda (sborník povídek Drakobijci III, časopis Pevnost 03/2004)
•2001/07 – Vzpomínky delfína (antologie Kočas 2001)
•2001/07 – Skokani (antologie Kočas 2001)
•2001/05 – Srdce z ledu (sborník povídek Conan v bludišti zrcadel)
•2000/07 – Tanči mezi vločkami (sborník povídek Drakobijci II)
•2000/01 – Čas hrdinů (časopis Zlatý drak č.1-2/2000)
•1999/06 – Zajatci kamene (časopis Dech Draka 6/99)
•1999/06 – Stvořitel (sborník povídek Drakobijci I)

Reviews

[Book's Calling · Rating 4 out of 5]

Rovnou zkraje se přiznám, že jsem Pavla Renčína až do vydání jeho nejnovější knihy Klub vrahů neznal. Myslím, že se ke mně dostal hlavně díky dobré propagaci a sociálním sítím. Jelikož mi tento žánr není až tak blízký, Klub vrahů mě celkem děsil, v tom pravém smyslu – chvílemi jsem se bál. Ale celkově mě čtení bavilo, užíval jsem si spád, postavy, ale i to, že děj je zasazen do Prahy a dokonce do míst, která dobře znám. O to silnější zážitek to byl. Chtěl bych ocenit nápad se sjednáváním spravedlnosti obyčejnými lidmi, i když reálná představa vlastně není až tak lákavá. A taky nápad s jedním tématem v příběhu a s jednou z postav, ale to nemůžu prozrazovat. Dozvíte se to z doslovu, který si ale skutečně přečtěte až nakonec! (Možná vás přinutí si knihu přečíst znova.) Na závěr bych chtěl říct, že podobnost této knihy s Klubem rváčů je, jak řekl autor, čistě náhodná.

[Martina Wolfová · Rating 4 out of 5]

Těšila jsem se a nebyla jsem zklamaná :-) Překvapená- to ano, jelikož jsem od příběhu čekala něco trochu jiného, ale i tak to bylo dobré čtení. Přiznávám ale, že Vězněná ve mně zanechala mnohem hlubší dojem.

[Shotgun · Rating 4 out of 5]

Hlavní hrdina této knihy je vášnivý knihomol, který přes den pracuje v call centru a večer pak ještě prodává v knihkupectví. Žije velmi jednotvárný a obyčejný život a před realitou utíká do knih. Když ho jednou během cesty z práce zaujme nějaká slečna v metru ale neodváží se ji oslovit. Když se jí pokusí vrátit ztracený předmět a onu dívku sleduje zaplete se do víru událostí, které mu jeho život i život několika lidí kolem něho obrátí zcela naruby.
— Autor šikovně míchá netradiční detektivku s poměrně tradičním thrillerem. Tempo se dost pravidelně střídá. Akčnější a adrenalinové pasáže se střídají s klidnějšími pasážemi a občas se i vrací do minulosti. Ale ty flashbacky jsou poměrně tajemné a nedopovězené, což zvyšuje napětí a dokresluje atmosféru.
— Knihomolové a knihomolky jistě ocení časté narážky na populární knihy a o knihách také často mluví i hlavní hrdina. Někdy je i poměrně vtipný. S tím jak se stránky blíží ke konci vyprávění, tak houstne nejen atmosféra knihy ale přiostřuje se samotný příběh. Čtenář občas pochybuje o hlavním hrdinovi ale i jeho ženském protějšku a také o samotném autorovi. Čím jsou tedy sovy?
— Od Renčína jsem četl nejen Vězněnou, která se Klubu vrahů v mnohém podobá ale i mnohem starší věci ze série Městské války a musím říci, že se Pavel viditelně zlepšuje a přesto si dokáže udržet něco jako vlastní rukopis. Na českou knihu a tento žánr je to rozhodně nadprůměr, který mohu doporučit.

[Milan Raška · Rating 5 out of 5]

Kniha je trochu nevyrovnaná. Obsahuje pasáže, kde nemůžete přestat číst s poměrně nudnými. Také reklama je podle mě dost nešťastná a např. zmiňovaný horor to rozhodně není.
Nicméně se hezky čte, autor dokáže krásně vylíčit a barvitě popsat (šedou) Prahu, navíc místa, která osobně velmi dobře znám.
Byť se od zhruba poloviny knihy dal tušit konec, rozhodně, oproti předchozí Renčínově knize, nezklamal. Spíš naopak, byl jsem mile překvapen, že je to opravdu tak, jak jsem si myslel.
Takže stručně, za mě plný počet a doufám, že autor brzy vydá podobně laděnou a kvalitní knihu.

[Shax · Rating 5 out of 5]

Pár knih s podobným námětem, či spíše koncem, jsem už přečetla (více ani muk, nespoileruju) a i tak rozhazuju hvězdičky na všechny strany. Ono to bude taky hlavně tím, že Pavel je skvělý, neskutečně sympatický, charismatický a je vždy radost ho vidět a prohodit s ním pár slov. Přiznávám, že stejně jako u hodnocení Kristýny Sněgoňové je moje hodnocení ovlivněno i samotným autorem.
Ke knize samotné tedy - moc se mi líbí styl, jakým je psána, Pavel vzal tu poetickou stránku češtiny a vyždímal z ní, co to jen jde, zejména u popisných částí reality všedního dne a zimních dní ve smogové Praze. Díky tomu, že se v Praze vyskytuju každý den, mi to dalo trochu víc, než kdyby mi pražské části byly zcela neznámé, takhle jsem měla lehký pocit poznání :D
Konec se dal již poměrně brzy vytušit a to je vše, co k tomu napíšu, protože nechci vypustit nějaký ten spoiler :D

[Sorrow (Hanka the bookworm) · Rating 4 out of 5]

Klub vrahů je (minimálně pro mě a minimálně na poli české literární scény) dost ojedinělým počinem. V průběhu čtení se mnohokrát změní celý charakter knihy. Autor si hraje s příběhem a tím pádem i se čtenářem tak, jak se mu zrovna hodí, a to dost rafinovaným způsobem. Přestože knize nemám formálně co vytknout, celou dobu jsem měla pocit, že čtu takovou lepší tříhvězdičkovku, to se ale razantně změnilo v závěru. Konec byl pro mě nečekaný a hlavně oceňuji pozadí celého příběhu, které temnému podtónu skutečně dodává grády a navíc elegantně osvětluje minulost hlavního hrdiny.

[Alena · Rating 4 out of 5]

Knihu jsem četla a líbila se mi. Rereading v audioknižní podobě však nebyl taková slast. Možná je to tím, že už jsem věděla, do čeho jdu, možná proto, že ta audiokniha není tak dobrá, jak by mohla být. Rozhodně není špatná! Má pouze pár detailů, které, kdyby byly dosažené, mohly knize vynést lepší hodnocení.

Tradičně se jedná o dobře zvolený hlas vypravěče, který ale nebyl vždy a všude dobře vedený režií, takže se nezřídka nadechuje v nesprávných místech ve větě a klade důraz jinam, než by měl být. Potom můj tradiční “problém” s tempem, ale já zrychluju skoro všechno, takže to berte spíš jako osobní preferenci než objektivní zhodnocení. Některé dotáčky jsou slyšet. Doslov je intonačně docela tragédie.

Skvělé jsou znělky mezi kapitolami a hry se zkreslením hlasu, až je škoda, že jich není víc (a teď myslím spíš ty znělky a melodie).

[Lukáš Vavrečka · Rating 5 out of 5]

Adam Havel (takový romantický kluk z knihkupectví) a česká Lisbeth Salanderová v pozici bradburyovského požárníka - tihle dva v rámci palahniukovského projektu zmatek berou věci do vlastních rukou.
Jo, takhle přesně to může vypadat... A přitom to tak vůbec není. Proč? To vám říct nemůžu. To by si mě Pavel Renčín určitě našel, a já nikdy nebyl členem žádného klubu. Přinejmenším ne takového, který by mi byl něco platný. 😉
Ale proč jsem vůbec potřeboval tohle napsat?
Dlouho jsem totiž podezříval autora z kalkulu: Že napsal takový thriller pro teenagery z bookstagramu, plný literárních odkazů a klasických romatizovaných scén. Aby se jim to líbilo a našli tam i trošku té lásky, že ano. Dokonce jsem mu psal, abych se ujistil, co to vlastně sakra má být za žánr. 😆 A on mi odepsal, že si o tom promluvíme, až to doposlechnu. Dobře udělal!
On totiž moc dobře věděl, co napsal a proč to tak napsal. A musím říct, že povodit si čtenáře umí opravdu zdatně. Nic není, jak se zdá. Všechno má svůj smysl. Za vším je záměr. Tenhle román je svým způsobem iluzionistické představení. A už jen z toho důvodu doporučuji dočíst nebo doposlouchat, abyste v té iluzi náhodou nezůstali.
Navíc příjemný mladý hlas Jana Plouhara, který Tympanum zvolilo, se těch
11 hodin poslouchal moc pěkně a já se přistihl, jak si vytvářím záminky, abych mohl pokračovat, i když už bych s ohledem na povinnosti spíš neměl.

[Petr · Rating 3 out of 5]

Renčínův jazyk mě mnohdy bavil, ale ze začátku to chtělo si trochu zvyknout. Výborná je (možná neúmyslná) hra s názvem a tématem.

Bohužel mě postavy k sobě nějak nedokázaly připoutat a jeden moment ve výkladu příběhu mi přišel matoucí a zkazil pro mě celkový dojem. Avšak zkuste se do toho začíst a uvidíte. Jen pozor, jak i název napovídá, není to pro lidi, co nesnesou násilí v psané formě.

[Carolineandherbook · Rating 3 out of 5]

Zase mě nějaký český autor překvapil. Utvrdila jsem ve dvou věcech. Nesnáším detektivky, ale miluji thrillery. Tenhle příběh v sobě má oboje. Konec mě tolik nepřekvapil, jelikož tento typ konců znám, ale jinak bomba.
Nedoporučuji znalcům filmu s knihy Klub rváčů.
HODNOCENÍ: 75-80% | 3,5-4⭐️/5⭐️

[inotajka · Rating 2 out of 5]

Vězněná sa mi fakt páčila. U tejto knihy si nie som celkom istá. Na mňa je tam až priveľa metafor a prázdnych miest. Posledná tretina to trošku vylepšila, ale do tej doby sa takmer nič nedialo a vlastne bolo všetko nedovysvetlené. U mňa to kniha tentokrát nevyhrala a som sklamaná.
Čo však oceňujem je, ako autor dokáže popísať Prahu a výber miest, ktoré sama dobre poznám. Sú tu časti, ktoré vás vtiahnu do deja a nechcete prestať čítať, no už keď si myslíte, že ste sa konečne do knihy začítali, tak sa to zlomí znova do tej nudnej časti. Ja som sa do knihy nemohla začítať ani po takmer 100 stranách, aj preto som knihu čítala takmer mesiac. Hlavná postava ma iritovala od začiatku a nevedela som si ju zaradiť ani na konci. Ostatné postavy mi tiež neprišli, že by boli zvlášť prepracované, aj keď, čo by sme chceli na 300 stranách.

Jednoducho asi nie som tak celkom cieľovka knihy, na ktorú autor mieril. Oceňujem, že aj u nás sa nájdu vážne skvelí autori, ktorí dokážu napísať super knihu s neotrelou dejovou linkou a šokujúcim koncom (aj keď tu sa dá tušiť, ako to nakoniec dopadne). Je to na začiatok trochu nudné, ale koniec spraví svoje a dôjde aj na akčné scény, ktoré by ste v čakali skorej od takého Chrisa Cartera. No buďme úprimný, reklama, kde sa kniha prezentuje ako horor, je úplne mimo.

Neodrádzam však nikoho od prečítania knihy. Skúste a uvidíte.

[Jan Modrák · Rating 3 out of 5]

Pustit si český film z žánru thrillerů je o hubu a u knih to je jen o trochu menší. Je trochu zvláštní číst dramatický příběh situovaný do reálií současné České republiky a zde konkrétně Prahy, ale tady se s tím handicapem autor popasoval docela slušně. Zejména bych ho pochválil za samotné psaní, trochu méně už obecně za příběh. Pointu jsem odhalil poměrně pozdě, ale docela mě zklamala (klišé), byť na druhou stranu potvrdila realističnost děje, což jsem rozhodně uvítal. Jo, trochu nahoru a dolů. Čtivé pasáže střídají ty nudné. Četl jsem to docela dlouho, což taky o něčem svědčí, ale nakonec jsem byl docela spokojen.

[Melindaaaa · Rating 3 out of 5]

Musím si srovnat myšlenky, než vyslovím svůj názor. Každopádně se to skvěle četlo, bylo tam hodně narážek, které potěšily - důvěrně známé prostředí, zmiňované knihy. Nalezla jsem i inspiraci, co si chci přečíst (Cesta! Cormac McCarthy - nemáte někdo na prodej?). Jinak mám spíš přetrvávající pocit, že jsem něco podobného už četla. Dvakrát. To je zatím vše, díky za pozornost.
70 %

[Sabina · Rating 3 out of 5]

Do této knihy jsem se pouštěla díky únorovému Book clubu. A musím říct, že z ní nejsem příliš nadšená. Upřímně bych z ní byla nadšená, kdybych něco podobného už neznala, respektive neviděla. Celá zápletka je naprosto stejná, jako tomu u slavného filmu Klub rváčů :-(
za mě škoda, protože jinak by to bylo opravdu děsivé a temné zároveň.

[Marek · Rating 3 out of 5]

Od Pavla Renčína jsem už četl knihu VĚZNĚNÁ. Kniha Klub vrahů je druhá kniha, kterou jsem přečetl od tohoto autora. Kniha VĚZNĚNÁ se mi líbila více. Knihu Klub vrahů hodnotím na 3,5 hvězdičky, tj. 70 %.

Jedná se o thriller. Hlavní postavou je Adam, který má 2 zaměstnání. Jedna práce spočívá v nabízení zboží zákazníkům v call centru a druhou práci vykonává v knihkupectví jako knihkupec na poloviční úvazek. Je milovníkem knih. V knize se objevily knihy, které mám rád společně s Adamem, např. Zlodějka knih, Malý princ, Tracyho tygr, Norské dřevo aj. Jednoho dne dojde k určité události, která mu změní život..

Hlavní myšlenka knihy je zajímavá a nutila mne k zamyšlení. Je to thriller s detektivními prvky s místy hororovou atmosférou, v knize se vyskytuje také romantika. Při četbě jsem se dostal do určitého bodu, kdy jsem se musel zamyslet nad některými událostmi, které už jsem měl přečteny. Říkal jsem si, jestli jsem text správně pochopil. Závěr knihy je překvapivý a určitě jsem takový závěr neočekával, autor mne překvapil a věci, o kterých jsem přemýšlel, byly vysvětleny. Je to důkazem, že autor měl skvěle promyšlený příběh a čtenář je v neustálém napětí, jak se bude děj nadále vyvíjet. Některé odbočky a scény, které se vyskytovaly v románu, mne příliš nebavily. V knize jsem nalezl také náznaky humoru, v některých okamžicích mi to nepřidalo legrační a spíše to ubralo na hodnocení knihy.

V této knize nalezneme také DOSLOV a autor varuje čtenáře, ať si ho přečtou až po přečtení knihy, protože obsahuje spoilery z knihy. V Doslovu se mi např. líbila tato myšlenka: "Žádný příběh není příliš malý a žádný člověk příliš nevýznamný, aby se nemohl pokusit napsat to, co ho baví."

Kniha má pěkný přebal. :)

CITÁTY Z KNIHY, KTERÉ MNE OSLOVILY:

Zatoužil si otevřít jakoukoli knihu a utéct v myšlenkách do světa příběhů. Na všechno zapomenout... Měl knížky rád, ano, dalo se říct, že je měl radši než lidi.

Nebyl soustředěným nedařilo se mu dostat se dovnitř a příběh plynul kolem něj... Často si uvědomil, že rozostřenýma očima jen klouže po stránce nebo že opakovaně čte jeden a tentýž odstavec, aniž by vnímal obsah. Myšlenky mu neustále odbíhaly.

Říká se, že když člověka umíte pochopit, dokážete mu odpustit.

Prostě jsem kluk, co si rád čte a moc toho nenamluví.

Jsem pragmatik. Na stres bude dost času pozdějc.

Tak předně. Nemusím toho přečíst tolik jako ty, abych věděla, že knížka je o tom, co si z ní vezmu. Je mi fuk, jak to myslel autor, nebo co sis sliboval ty. Zážitek si vytvářím já...

[Zdendula · Rating 5 out of 5]

Super napínavý příběh okořeněný humorem a spoustou zmínek o knihách, které jsme všichni knihomolové většinou četli nebo si je nyní píšeme do svého "čtecího" seznamu. Krásná zmínka o mé milované Cestě ... A POKUD SE KNIHU TEPRVE CHYSTÁŠ ČÍST, DOPORUČENÍ: nečti nejdříve doslov a ani žádné komentáře, užij si to, ta kniha za to stojí.

[sberatelka.knih · Rating 4 out of 5]

Poslouchala jsem jako audioknihu.


Hlas Jana Plouhara se k tajemnému příběhu náramně hodil. I když mě občas tahaly za uši jeho sykavky :D


Z příběhu nemám takový požitek, jelikož jsem nevnímala úplně každé slovo a poslouchala jsem v delším časovém rozpětí. Nicméně závěr knihy na mě dolehl. Po doposlouchání jsem měla až slzy v očích. Ani vlastně nevím proč.

[Jana P. · Rating 4 out of 5]

RECENZE: https://malavelkaknihomolka.blogspot....

Od autora jsem již četla Vězněnou, která se mi strašně moc líbila, a tak jsem chtěla vyzkoušet i další autorovu knihu, tak jsem sáhla po Klubu vrahů. A byť nehodnotím naplno, i tady vlastně nakonec odcházím vcelku spokojená.
Zpočátku mi kniha připadala trochu pomalejší, trochu hůř se mi četlo - netušila jsem, co od knihy mohu očekávat a kam to bude směřovat, neuměla jsem se do knihy ponořit. Přiznám se, že už jsem se i začínala bát, jestli knihu vůbec dočtu. Ale naštěstí jsem vytrvala! Cca ve třetině mne kniha konečně chytla a připoutala si mne. Tímto se autorovi omlouvám, že jsem o něm pochybovala, protože si mne dokázal nakonec získat i u této knihy, jen to bohužel trvalo trochu delší dobu, než jsem čekala.
Jakmile kniha nabrala směr a hlavně spád a já jsem konečně začala chápat, o co v knize jde, musela jsem knihu nutně číst, nebo na ni aspoň myslet a přemýšlet, co bude dál, a na čtení jsem se prostě těšila. Zatímco první třetina se mi na můj vkus zdála trochu neobratná a lehce těžkopádná, později nastává obrat - nejen v ději, ale i v atmosféře, která pak začne dost houstnout. Autor přichází s příjemným napětím a temným, thrillerovým - až hororovým - námětem.
Co se mi líbilo, byl fakt, že se autor v knize odkazuje na řadu literárních děl a na řadu autorů, což pro mne jako knihomila bylo velmi příjemným bonusem a v některých momentech jsem se hlavním hrdinou ztotožňovala. Především tedy v té jeho zálibě nejen hojně číst a ztrácet se v příbězích, ale i v nutkání knihy kolem sebe hojně syslit.
Nutno podotknout, že kniha pak postupně směřuje ke skvěle vygradovanému a pro mne nečekanému závěru, kde si autor připravil pro mne překvapivý zvrat. Někdo by to možná uměl odhadnout dopředu, já to tedy neodhadla a autorovi za ten zvrat a nečekanou pointu děkuji.
Nakonec 4 hvězdy z 5 a doporučuji.

[Robin_bobin · Rating 3 out of 5]

Po přečtení Černooké, která byla neprávem označena za thriller stejně jako tato knížka, jsem byl poněkud skeptický. Z mírné nedůvěry v české tituly a propagující hesla v magazínech se však vyklubalo něco docela příjemného a pěkného. Očekával jsem sice, že dějem se Klub vrahů bude více přiblíží k názvu, nakonec jsem však rád, že se z toho vyklubala taková detektivka (buďme upřímní, já a detektivky jsme velicí kamarádi).
Kniha se příjemně četla, děj odsýpal, stále se něco dělo a na povrch vyplouvaly stále nové (někdy šokující, někdy očividné) informace, které čtenáře nenechají spát.
Co však musím autorovi vytknout, jsou postavy. Ani nevím, jak je popsat. Byly takové... nijaké. S tímto jsem bojoval už v první knize zmíněné v této recenzi, ovšem v daleko větším měřítku. Všichni byli už dávno zavedenými a poznanými typy. Adam introvertní knihomol. Richard optimistický blázínek. Diana nepříjemná a nedostupná baba. Erik psychopatický kretén. Zkrátka to nebylo něco z čeho bych si na zadek sedl já či kdokoliv jiný.
Ta kniha je dobrá, ale já dost stavím na originálních postavách, které jsem tady bohužel nenašel.

[Iva Jar · Rating 5 out of 5]

Líbila se mi Vězněná, takže když jsem uviděla ve slevě na audiolibrixu tuhle audioknihu, neváhala jsem ani chvíli.
A hned jsem začala poslouchat... a neskončila jsem s poslechem, dokud nebyl konec, v každé volné chvíli. Těch 11 hodin jsem poslechla za 2 dny, a to chodím do práce, kde poslouchat nemůžu, a taky občas spím :) !
Nejde to srovnat s Vězněnou, ale zase to byla pecka!
Líbilo se mi mimo jiné i dost odkazů na jiné knihy, dokonale popsané prostředí call centra...
Kdybych to četla očima, asi bych byla den úplně mimo sebe a jenom četla, takhle jsem přece jen mohla i relativně běžně fungovat.
Doporučuji knihu jak kvůli obsahu, tak i přímo audioverzi, protože je skvěle načtená.

[Jane Rain · Rating 4 out of 5]

Kolem středu se příběh trochu táhl, ale zas konec byl napínavý a kniha bavila a byla akční. Je to trochu jiné než autorova kniha Vězněná, trošinku víc brakové, dobrodružné, s humornými prvky. Spíš oddechové ale napsané velmi dobře. Pro mě kandidát na jednu z nejlepších knih za letošek. Tento autorův styl mi připomněl jedno jiného fajn českého autora - Jaroslava Velinského.