Goodreads helps you keep track of books you want to read.

Start by marking “Macocha” as Want to Read:

Other editions

Enlarge cover

Rate this book

Clear rating

1 of 5 stars 2 of 5 stars 3 of 5 stars 4 of 5 stars 5 of 5 stars

Open Preview

Macocha

Petra Hůlová

3.31 · Rating details · 154 ratings · 24 reviews

Nový, bezpochyby nejosobitější a nejosobnější text Petry Hůlové prakticky rezignuje na vyprávění příběhu a v mnoha ohledech překračuje četná tabu dosud v literatuře ctěná. V monologu autorky, která se bez ohledu na počáteční ambice stane úspěšnou spisovatelkou druhořadé literatury, kráčíme od jednoho bolestného zauzlení k druhému: od rozpadu manželství, přes milostně-nenáv ...more

Get A Copy

Paperback, 172 pages

Published 2014 by torst

More Details... Edit Details

Friend Reviews

To see what your friends thought of this book, please sign up.

Reader Q&A

To ask other readers questions about Macocha, please sign up.

Be the first to ask a question about Macocha

Lists with This Book

This book is not yet featured on Listopia. Add this book to your favorite list »

Community Reviews

Showing 1-30

Average rating 3.31 ·

Rating details

· 154 ratings · 24 reviews

More filters

Sort order

Start your review of Macocha

Apr 21, 2014 Petr rated it really liked it

Nejhlubší propast v republice to myslím není, v tom titul přehání. Zrádná a orientačně obtížná však až až. Nástrahy textu jsou dárkem těm, kdo chtějí podstoupit trochu námahy při sestupu. Kdo dá přednost snadné turistické stezce, uvidí z ní zhruba toto: Macocha je vnitřní monolog spisovatelky komerčního braku, která po rozpadu rodiny — o nějž se svým dílem přičinila — žije sama, pije dost přes míru, hodně vzpomíná a trochu opilecky halucinuje, je nezdravě fixovaná na svůj balkón, trochu narušuje Nejhlubší propast v republice to myslím není, v tom titul přehání. Zrádná a orientačně obtížná však až až. Nástrahy textu jsou dárkem těm, kdo chtějí podstoupit trochu námahy při sestupu. Kdo dá přednost snadné turistické stezce, uvidí z ní zhruba toto: Macocha je vnitřní monolog spisovatelky komerčního braku, která po rozpadu rodiny — o nějž se svým dílem přičinila — žije sama, pije dost přes míru, hodně vzpomíná a trochu opilecky halucinuje, je nezdravě fixovaná na svůj balkón, trochu narušuje řádné občanské soužití v činžáku a ke svému štěstí má velmi praktického milence, který ji v závěru nechá šoupnout do sanitky a odeslat na léčení. (Balkón, jako ta Čechovova puška na zdi, straší celou dobu, ale nakonec se z něj nevystřelí.)

Z turistické stezky je dále patrné, že vypravěčka dobře ovládá mnoho neslušných slov, což může kritik pochválit, pohoršit se, případně obojí, rozhodně to je materiál, s ním lze pracovat. A protože jsme vzdělaní turisté, konstatujme ještě, že vypravěčka je nespolehlivá (jak by taky ne, když je prakticky pořád pod obraz), tudíž není jasné, co jí věřit a co ne — co je vzpomínka a co fantazírování. V krajním případě třeba nic, ani existenci balkónu, praktického Jardy a závěrečného nakládání do sanitky.

Sestup mimo cestu je samozřejmě zajímavější, možnost pádu ovšem značná. Výhradně na vlastní riziko tedy prohlašuji, že námětem Macochy je především domýšlení situace matky, která si chce uchovat i ostatní aspekty života: především právo nebýt dokonalá. Což je velice bolestivý problém každé ženy, i té, která děti nemá (často je nemá právě proto, že si je popsaného dilematu dobře vědoma předem). Neznám ženskou s dětmi, která by občas netrpěla pocitem, že je špatná máma; občas zoufalstvím, že nezvládá všechny ostatní povinné role (zaměstnání, domácnost, býti přitažlivá...); a velmi často vědomím křivdy z těch prvních dvou pocitů... a celkově přesvědčením, že její život stojí za starou bačkoru (Hůlová by to přirovnala razantněji). Přes všechnu tu snahu vyplazovat vzpurně jazyk (v obou smyslech slova) na osud je však zřejmé, že máme co dělat hlavně s nejistotou a úzkostí. Hlavní charakteristikou vypravěčky není ani alkoholismus, ani výměna uměleckých ambicí za obživu pomocí červené knihovny. Jsou jí pochyby člověka, který sebral odvahu žít po svém, mimo konvence (po pravdě: jen ve velmi malé vzdálenosti od nich) a teď, když má jednu fázi života za sebou (děti jsou dospělé), se trápí pochybnostmi, zda to tak bylo dobře; opakovaně si to obhajuje a opakovaně uhraje sama se sebou přinejlepším remízu.

Většina mužů — stejně jako nejedna žena, neboť společenské hodnoty lze internalizovat, přijmout za autenticky své — si neuvědomuje, v čem je podstata dnešní nerovnosti pohlaví. Nejde o postavení před zákonem a ne zas tak moc ani před mzdovou účtárnou: to první je vyřízeno, to druhé se dá se skřípajícími zuby přežít. Jádro věci však je v tom, že společnost spoutává ženu větším množstvím konvencí, nepsaných příkazů a zákazů, než muže. Lehounká, samozřejmě neviditelná, ale přece jen burka. (Teď provokuju. Úplně stejně a ze stejných důvodů, jako když Hůlová opakovaně používá slovo kunda a mnohá další taková.) Žena i v sebeliberálnější společnosti má pořád na vybranou mezi užším spektrem chování než muž —a špatnou pověstí vedoucí často ke společenskému vyřazení. Vypravěčka Macochy prohrála pokus žít po svém, žije v neuklizeném (další hřích!) tři plus jedna v troskách téhle prohry a snaží se dál nějak existovat, v čemž však celkem nevidí smysl, takže ta snaha vlastně není velká. Už ani rozbíjet konvence nejde, když jsou všechny rozbité, dá se jen křičet z balkónu nesmysly a je to volání o pomoc, ale copak ho někdo uslyší? Jiní outsideři, tulačka Marilyn třeba, pomoci si navzájem však stejně nejde. V pekle jsme každý sám.

Měl bych říct víc o Jardoví, znova o balkónu, o bývalém manželovi, o Tomášovi, o něm možná především! — ale přečtěte si to sami, není to dlouhé koneckonců. A je to knížka, jakých je v současné české próze málo, protože takových je málo vždy a všude. Pátou hvězdičku nedávám z primitivního a zcela nespravedlivého rozhořčení čtenáře, který by chtěl, aby mu autorka napsala trochu jinou knížku na stejné téma: delší, bohatší, ne novelu zamčenou do mysli vypravěčka a do jejího bytu, ale román. Tohle téma si o něj říká. ...more

flag 10 likes · Like · see review

Apr 15, 2014 Jan Martinek rated it it was amazing

„Škoda je, že je vždy nutné začít od sebe. Proto lidé zůstávají sami. Z čiré poctivosti. Začali od sebe a dál se nedostali. Protože kdy je to s prominutím načase od práce na sobě přejít k té na jiných, nikde nevyčtete, s tou usilovnou prací na sobě si navíc kdekdo tolik přiroste k srdci, že sám sebou zaclání lásce k jiným, a proto se o singles říká, že jsou sobečtí.“

Macocha naprosto naplňuje „marketingovou kampaň“ — Petru Hůlovou jsem potkal kdysi dávno v semináři literatury po vydání její prvot ...more

flag 6 likes · Like · see review

Jul 08, 2014 Sylva rated it really liked it

Shelves: cz

tak trochu zklamání... efektní, netradiční, jiné než mainstream, ale povrchní, ukecané a po čase (i syntakticky) předvídatelné (věta 1, věta 2, PROTOŽE nesouvislá věta X; věta 1, věta 2, ALE šokující věta Z). Stropy Brabcové jsou o jednu, ne-li o dvě třídy výš.

flag 4 likes · Like · see review

Mar 27, 2019 Zuzana Dankic marked it as to-read

Shelves: toto-som-nedala

Na toto treba mat zjavne naladicku. A ta nebola.

flag 2 likes · Like · see review

Sep 10, 2018 Paulina rated it did not like it

Shelves: czech-republic

Nigdy jeszcze nie napisałam recenzji na goodreads, ale tym razem chyba muszę, bo sytuacja wydaje mi się wyjątkowa. Wszystko dlatego, że gdzieś głęboko w środku czuję, że ta książka nie zasługuje na tak niską ocenę i mam wrażenie, że muszę wytłumaczyć się z tego, dlaczego mimo to ją wystawiam.

A daję jej jedną gwiazdkę dlatego, że nigdy
jeszcze nie przeczytałam książki, z której nie wyniosłam kompletnie nic. Nie czytało się jej przyjemnie, nie wywołała we mnie ani jednej, nawet najmniejszej, refle ...more

flag 1 like · Like · see review

Jul 08, 2020 Jeść treść added it

Nie, niestety nie.
Absolutnie nic nie popycha mnie w tej lekturze dalej, bo jej najcięższym orężem jest język, a ten akurat jest dokładnym przeciwieństwem tego, co w prozie cenię. To jest bełkotliwe napinanie muskułów, wielokrotne wyliczenia w przedziwnych porównaniach, popisywanie się cynicznymi spostrzeżeniami, które jako całość nie budują niczego.

flag 1 like · Like · see review

Jan 25, 2017 Bronislava rated it really liked it

Shelves: audio, 2017_read, lang_orig_sk_cz

Vnútorný (a niekedy aj vonkajší) monológ jednej ženy plynie podobne ako krčmový monológ alko-akademika, ku ktorému si prisadnete (alebo on k vám, ako to často býva, alebo ste proste len v dosahu, ako to býva ešte častejšie) a napojíte sa in medias res.

Je to osobné, je to šokujúce, je to vtipné, je to desivé, je to trápne. Je to pravda či výmysel? Mám počúvať ďalej alebo sa zdvorilo rozlúčiť? Mám volať záchytku alebo polícu?

Kto zažil aspoň jedno takéto alko-akademické rozprávanie, štýl knihy mu b ...more

flag 1 like · Like · see review

Mar 22, 2018 Anna rated it really liked it · review of another edition

Shelves: 2018, ebook, europe, on-my-book-shelf

Stoi na balkonie i gada, wrzeszczy, wyzywa. Niekończący się potok słów. Całe jej życie jak na dłoni. Jakieś dzieci, a tak Justýna i Tomáš, jakiś mąż, a tak, ten, co odszedł, jakieś jedzenie, sprzątanie, zakupy, jakieś tam życie. Ale co tam to wszystko - najważniejsza przecież butelczyna. I pisanie. Jej harlekiny to bestsellery, każdy chce czytać o miłości. Romantycznej miłości. A jak Julie pisze, to pracuje, przeszkadzać nie wolno. Że dzieci? No przecież je kocha. Przytula je, najlepiej nago. A ...more

flag 2 likes · Like · see review

Jan 15, 2018 Mateusz Woliński rated it it was amazing · review of another edition

Jeśli tak się zaczyna rok, to już się boję jak się skończy.

Bezkompromisowa proza. Hulova porusza temat, które w polskiej prozie rzadko są obecne. Gdy u nas dopiero zmagamy się z rodzicielstwem, uczymy przyznawać do depresji poporodowej, Hulova funduje jazdę bez trzymanki. Poza wszelkimi znanymi kategoriami i figurami matki.

Do tego robi to w sposób, który zachwyca. Jest świetna językowo (to również kwestia znakomitego tłumaczenia). Język Hulovej żyje. Jest gdzieś na granicy wulgarności, poezji ...more

flag 1 like · Like · see review

Jul 23, 2014 Lucie Kefurtová rated it liked it

Kniha plná alkoholického blábolení, prosycená otřepanými frázemi, oplývající množstvím sprostých slov, útlá na pohled, hutná při čtení. Cítila jsem s hlavní hrdinkou její bezradnost při výchově dětí, nenáviděla ji za její alkoholické excesy, usmívala se při balkonovych scénách a utápěla se v jejich depresích. Uf, nelehké čtení.

flag 1 like · Like · see review

Sep 23, 2014 Eva Lavrikova rated it really liked it

Shelves: i-have

Príjemné prekvapenie. Hutné, krátke, ale intenzívne. Autorka vie skvelým spôsobom na malom priestore vyjadriť veľa. Trochu zvláštny, zovretý štýl, ale keď som si naň zvykla, čítalo sa to samo. Určite si prečítam aj ďalšie tituly od tejto autorky.

flag 1 like · Like · see review

Aug 09, 2014 Dymbula rated it it was ok

Čekal jsem víc, daleko víc. Vzpomínky na její předchozí díla, Paměť moji babičce, Stanice Tajga a nebo Čechy, země zaslíbená mé zklamání výrazně prohloubily.

flag 1 like · Like · see review

Sep 12, 2017 Matouš rated it really liked it

Macocha (Torst, 2014) je alkoholově bloudivým monologem úspěšné spisovatelky, která v životě postupně ztrácí pevné body, až se nakonec nemá čeho chytit. Rozpadá se jí rodina i vztah k práci. Hůlová v novele zachycuje smutnou skutečnost naší existence, že jsme obklopeni nejednou propastí a nikdo nás nezachytí, až budeme padat. A chceme-li znát rozdíl mezi životem nad propastí a v ní, nenalezneme jej tam, kde není. Macocha postrádá formální přehlednost. Reálné se zde stýká s představami. Čtenář je Macocha (Torst, 2014) je alkoholově bloudivým monologem úspěšné spisovatelky, která v životě postupně ztrácí pevné body, až se nakonec nemá čeho chytit. Rozpadá se jí rodina i vztah k práci. Hůlová v novele zachycuje smutnou skutečnost naší existence, že jsme obklopeni nejednou propastí a nikdo nás nezachytí, až budeme padat. A chceme-li znát rozdíl mezi životem nad propastí a v ní, nenalezneme jej tam, kde není. Macocha postrádá formální přehlednost. Reálné se zde stýká s představami. Čtenář jen zvolna hledá nitky, kterými by se ve spleti myšlenkových obrazů dobral toho, co je příčinou a co následkem, co žitou skutečností a co pouhým alkoholovým excesem. „Jsem asketický introvert se sklonem ke slovnímu exhibicionismu a darem říci mnoha slovy nic,“ tvrdí o sobě vypravěčka. Dotýká se přitom témat, kterým se v životě vyhne málokdo. A zřídka je někdo vyjádří s tak bezohlednou upřímností, s tak nezaměnitelnými jazykovými schopnostmi a (sebe)ironickým humorem. Macocha je živou hmotou nejsurovější lidskosti. Je zrádná, ale podmaněná, přestože spisovatelka se prakticky vzdává vyprávění příběhu a čas je pouhá zdánlivost, v níž se mísí postřehy naivního dítěte, matky, spisovatelky i starého člověka. Dílo se v úvodu téměř vzpírá čtení, později je přitažlivé, ale v závěru zápal autorky bohužel ochabuje. Rozsah novely dílu neprospívá. Trpělivé čtenáře však odmění vyvrcholení a síla poslední věty. Hůlová zřejmě není autorka, která svým stylem osloví velké množství čtenářů a zároveň bude utvářet či měnit dobový vkus. Její autorský styl rozděluje čtenáře i kritiky, ale vždy je zárukou svébytné estetiky, jež je nezbytnou esencí každého uměleckého díla. A mluví-li někdo v souvislosti s Macochou o dnu literární žumpy, je to asi stejně tak správné jako rozdělovat společnost otázkou, zda má raději kulturu a umění nebo Elfriede Jelinekovou (viz FPÖ). Jisté je jedno. Hůlová nenabízí materiál k promyšleným předpovědím. Naopak se jedná o materiál, s nímž lze pracovat. Svědčí o tom i současná inscenace Macocha (HaDivadlo & Studio Hrdinů, 2017). Dramatizaci za autorčiny spolupráce pořídila a režírovala Kamila Polívková. Výsledkem je neobvykle zdařilá adaptace literárního díla spolu s nevšedně silným diváckým zážitkem. ...more

flag Like · see review

Nov 29, 2017 JaneJane)) rated it liked it

Shelves: česká-literatura

Tak tohle bylo opravdu zvláštní čtení... Po dobu cca prvních 35 stran jsem si říkala, že to není možné dočíst, poté ale autorka přišla i s dobrými postřehy/názory a pasáže se staly čtivějšími...
Po dočtení knihy se cítím dost rozporuplně. Člověk si říká, jestli to právě není autorčin cíl...
Sexuální otevřenost spojená často i s dětmi mi byla ale proti srsti (zase - možná záměrně vyvolaný pocit u čtenáře?) ...
Opravdu podivné čtení.

flag Like · see review

Sep 20, 2020 Greg rated it it was ok · review of another edition

Doceniam próbę, ale nie dałem rady, może smaczki i magia zagubiły się przy tłumaczeniu...

flag Like · see review

Jan 07, 2020 Adéla Vosičková rated it it was amazing

Kniha, kterou člověk musel i nechtěl přečíst zároveň. Jedním dechem. Divadelní provedení také doporučuju!

flag Like · see review

Nov 09, 2020 Veronika Steff rated it liked it

Zpočátku naprosto nepřehledný proud opilého vědomí, který ale naštěstí v půlce začne dávat smysl a mě něčím oslovil. https://milyctenarskydenicku.blogspot... ...more

flag Like · see review

Jun 15, 2018 Asia rated it liked it · review of another edition

To, co mówi bohaterka, przyprawia nas niekiedy o zawrót głowy, bo gdy zaczyna zdanie, nigdy nie wiemy, gdzie i na czym je zakończy. Czasami czytelnik zerka nerwowo na boki, czy ktoś słyszy, jak bohaterka rzuca mu prosto w twarz szczegóły z życia małżeńskiego, informacje o długości i przebiegu miesiączki i udziale dzieci w utylizacji zużytych tamponów czy opowieść o sflaczałym penisie swego dziadka. Jednocześnie pokazuje nam bez owijania w bawełnę wiele trudnych kwestii w miłości, małżeństwie czy ...more

flag Like · see review

May 22, 2014 Havana Blues rated it liked it

Alkoholické výlevy autorky červené knihovny. S potěšením kvituju, že její monolog je alkoholicky bloudivý, a zároveň vzdělaně téměř spisovný. Baví mě to postupné (byť nedůvěryhodné) odkrývání "skutečnosti". Tři hvězdy, protože Paměť je pro mě stále nepřekonána.

flag Like · see review

May 06, 2014 Mek rated it really liked it

Zpočátku mne hrdinčino sebelítostivé tlachavé chrlení mořilo, zhruba v polovině jsem se začala ošívat, poslední čtvrtinou jsem se už nechala volně drásat. Kvalitní četba, jen místy hysterické a celkově těžce stravitelné.

flag Like · see review

Apr 11, 2014 Lukáš rated it really liked it

Presne také, aké to nemá byť.

flag Like · see review

Apr 05, 2016 Willinda rated it liked it

Shelves: contemporary, czech-author, for-school, from-library, read-in-2016, read-in-czech, realistic, i-own, read-in-2017, read-more-than-once

3,5*

flag Like · see review

Apr 15, 2014 Petr Herold rated it liked it

Člověk na to musí mít vyloženě náladu, aby si to aspoň trochu užil. Ale je to dobré - čti průměrné. Takové... kdybych to nečetl, tak by se vlastně nic nedělo.

flag Like · see review

May 08, 2015 Barbora Doležalová rated it liked it

Shelves: ročníková-práce

Síla poslední věty:‚Ale já vím, že když to není dobrovolně a člověka do toho takříkajíc natlačí rodina, nemá to pražádnou šanci na úspěch.‘

flag Like · see review

Madeleine rated it really liked it
Jan 18, 2020

Pája rated it liked it
Apr 08, 2014

Michal Schindler rated it did not like it
Jun 01, 2014

Marta rated it it was ok
Feb 21, 2015

Vit Borcany rated it liked it
Aug 01, 2020

Anna Basiková rated it liked it
Jul 17, 2015

« previous 1 2 3 4 5 6 next »

new topic
Discuss This Book

There are no discussion topics on this book yet. Be the first to start one »

Recommend It | Stats | Recent Status Updates

Readers also enjoyed

See similar books…

Genres

European Literature > Czech Literature

2 users

Fiction

2 users

See top shelves…

About Petra Hůlová

Petra Hůlová

49 followers

Po maturitě na gymnáziu a neúspěšném pokusu studovat Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy studovala kulturologii na Filozofické fakultě téže univerzity, později přidala i mongolistiku. V letech 2000 až 2001 pobývala v Mongolsku, kde se odehrává děj jejího prvního románu, Paměť mojí babičce, jenž autorku proslavil.

Pobývala také ve Spojených státech amerických, kde se odehrává děj její knihy Ci ...more