Depiction

by Michael Podro

This important book develops a philosophical inquiry into the nature of depiction by analyzing the work of four artists--Donatello, Rembrandt, Chardin, and Hogarth. Michael Podro explains how it is that a painter sees a subject and decides what techniques and materials are necessary to depict it--and how the viewer interacts with the finished work.

Hardcover

First published July 11, 1998

Reviews

[Sharon Barrow Wilfong · Rating 3 out of 5]

This book may have been above my head. As the blurb says, the author analyzes four artists: Donatello, Rembrandt, Chardin, and Hogarth, and how they used perspective, color, theme and subjects to provoke the viewer's mind to see, not only the picture, but also the intent of the artist, through the means and mediums the artist used.

I was able to understand some of it, some was more appropriate for a graduate art student.

However, what I was able to understand, was very interesting. I especially enjoyed reading about Hogarth, to whose work I had not paid much attention.

How the eye and mind work together to interpret and process information has always fascinated me and this book was certainly a valuable resource in that endeavor.

[Carolinalotus · Rating 5 out of 5]

Znázornění a zlaté tele

Gombrich v "Umění a iluze" nastolil 2 otázky, které zde Podro zodpovídá. A ty jsou:
1)Jak dokážeme zobrazit 3D svět na 2D ploše?
a 2)Jak povrch a barva souvisí s povědomím o motivu?

Otázky se řeší nezávisle na sobě, diskuze doposud zavádějící a mylné.
Podro říká, že jedna věc znázorňuje druhou jen pokud existuje záměr a ten jen pokud je společenská konvence. Upozorňuje, že schopnost poznávat nezávisí na podobnosti, ale na rozdílu!

Malířství má prostor závislý na barvě a tvaru. Podro definuje tzv. "negativní adaptaci" = předem se přizpůsobujeme a omezujeme se v očekávání a tzv. "pozitivní adaptaci" = omezení použijeme k vyřešení námětu a zasazení scény do časoprostoru.

Povrch obrazu také spolureaguje s námětem - symetrický vztah mezi médiem a námětem. V šoučasnosti se námět a malířská technika prolíná (je to reakce na možnosti média - např. kubismus-naše adaptace je obsahem). Poznání je vlastně způsob, jakým nám námět utkví v hlavě. Malíř je prostředník pro toto poznání (a to dovedností a postupem). Cílem Podra je dokázat, že k porozumění děl 20. stol. je potřeba stejného úsilí jako k porozumění těm ostatním (podobně obhajuje abstrakci i Greenberg). Je tam plynulá návaznost, nikoliv hluboká propast.

Opět hodnotím jako jeden z nejlepších příspěvků k teorii dějin současného umění a jeho porozumění až obhajoby.